Související články

Česká republika bude prosazovat v unijním rozpočtu pro roky 2014 až 2020 snížení výdajů na společnou zemědělskou politiku EU. Peníze by měly směřovat na posílení konkurenceschopnosti EU, a ne na zakonzervování současného stavu, řekl na dnešní konferenci k unijnímu rozpočtu premiér Petr Nečas. "Evropa postupně zaostává za dalšími globálními ekonomickými hráči a pokud nenasměrujeme rozpočet tímto směrem, tak se ztráta bude prohlubovat. Z hlediska dlouhodobého rozvoje se tak musíme zaměřit hlavně na konkurenceschopnost," uvedl premiér. Prostředky vynaložené na společnou zemědělskou politiku jsou vynaloženy pouze na zachování status quo, dodal. Země, které dnes nejvíce čelí krizi v EU, jsou zároveň největšími příjemci zemědělských dotací, upozornil premiér. Celkově podle něj rozpočet není třeba redukovat ani navyšovat. "Podpora konkurenceschopnosti by se měla stát perspektivou, ze které bychom se měli dívat na rozpočet. Smysl mají jen takové výdaje, které ji podpoří," dodal premiér Nečas. Podle ministra financí Miroslava Kalouska se vláda nedomnívá, že by měl být rozpočet EU vyšší než jedno procento hrubého domácího produktu EU. Podle něj by to bylo primárně na úkor méně vyspělých členských stát.

Česká republika může ztratit důležité exportní trhy, kam vyváží své zboží. Je to dáno hlavně současnou krizí v eurozóně, kde panuje stále větší nejistota ohledně budoucího vývoje. A jaký je ten správný lék na prosperitu? Na to vyslechneme názory v dnešní ekonomické rubrice. Mimo evropských trhů bychom se totiž měli orientovat i na další, hlavně neevropské trhy. Na tom se v krizi shodují se politici i ekonomové.

Prevence rizikového chování pro školáky je roztříštěná, odborníci proto připravují metodiku, co by měly děti znát. Novinářům to řekl vedoucí Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Michal Miovský s tím, že na projekt získali 40 milionů z EU. Vzděláváním ohledně poruch příjmů potravy, užívání drog nebo šikany by měli projít i kantoři, školy také dostanou manuál, jak zajistit bezpečné prostředí.

Členství Česka v Evropské unii podporují tři z pěti Čechů, což je od vstupu Česka do unie v roce 2004 historicky nejméně lidí. Největší důvěru téměř 80 procent lidí měla EU v době českého předsednictví v roce 2009 před vyslovením nedůvěry vládě Mirka Topolánka. Členství Česka v Severoatlantické alianci (NATO) si naopak i 12 let po vstupu do tohoto společenství chválí asi 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Agentura STEM dělala průzkum ve dnech 7. až 15. října a zúčastnilo se ho 1277 občanů ČR starších 18 let.

Od roku 2013 České poště skončí monopol na dodávání zásilek do 50 gramů nebo s cenou do 18 korun, tedy zejména na obyčejné dopisy či pohledy. Příslušnou předlohu, vyplývající z evropského práva, schválila vláda. Pošta zároveň nebude moci ze zisků z této části trhu financovat tzv. univerzální službu, tedy dostupnost základních služeb na celém území Česka. Evropská norma se do českého právního řádu dostává prostřednictvím novely zákona o poštovních službách. Takzvaná třetí poštovní směrnice završuje liberalizaci evropského poštovního trhu a v této souvislosti ruší zbývající část monopolu České pošty. Podle premiéra Petra Nečase návrh zvyšuje konkurenční prostředí a právní jistotu na trhu poštovních služeb při zachování jejich všeobecné dostupnosti. Novela dále uděluje poštovní licenci České poště do konce roku 2017. Takový postup je v souladu s obvyklou praxí v EU. Na další období bude vyhlášeno výběrové řízení.

Tajné služby budou zřejmě moci získávat tajné informace o soukromých kontech v bankách a dalších finančních institucích bez souhlasu klienta, jen na základě povolení soudu. Počítá s tím novela zákona o bankách, kterou schválila vláda. Novela zároveň upravuje založení a činnost poboček zahraničních bank ze zemí mimo EU nebo umožňuje České národní bance odejmout bankovní licenci za zamlčení nebo sdělení nepravdivých podstatných údajů. V případě regulace poboček zahraničních bank mimo EU chce zákon sladit pravidla pro všechny subjekty.

Tuzemská ekonomika by měla podle nejnovější prognózy ministerstva financí příští rok vzrůst o jedno procento. To je výrazně méně, než se očekávalo. Ještě v červenci úřad počítal s dvou a půl procentním hospodářským růstem. Na tom je založený i státní rozpočet, který 2. listopadu v prvním čtení schválila poslanecká sněmovna. Česká ekonomika kopíruje země eurozóny, které po otřesech na trzích a záchraně evropských bank očekávají minimální růst.

Téměř tři čtvrtiny Čechů nesouhlasí s tím, jak EU přistupuje k situaci zadluženého Řecka. Celkem 79 procent občanů pak sdílí pocit, že situace v Řecku během dvou let výrazně ovlivní i ČR. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury STEM mezi 1277 dospělými respondenty. Tyto názory jsou podle agentury sdíleny prakticky univerzálně, výrazně je neovlivňuje věk, vzdělání ani stranické preference. Výrazně více jsou přitom o dopadu řešení řecké krize na Česko přesvědčeni odpůrci členství v EU. Představitelé EU se tento týden dohodli se soukromými bankami a pojišťovnami na odpisu až 50 procent řeckého státního dluhu. Dohoda má zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Evropské banky však budou muset současně kvůli stabilizaci bankovního sektoru navýšit kapitálovou přiměřenost na devět procent.

Firmy pravděpodobně budou od příštího roku trestně odpovědné. Soudy by je mohly pokutovat, zabavit jim majetek, za vážná provinění by je mohly i zrušit. Počítá s tím vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který beze změn schválil Senát. Normu ještě dostane k podpisu prezident. Vláda tuto revoluční změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, zdůvodnila českými závazky vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Firmy budou moci být podle zákon stíhány pro téměř osm desítek trestných činů. Proviní se, jestliže trestný čin spáchá nejen její manažer, ale i zaměstnanec nebo člověk, který je za firmu oprávněn jednat. Firma nebo organizace však bude odpovědná i tehdy, když se konkrétní viník nenajde.

Škrtnutí poloviny řeckého státního dluhu, posílení záchranného fondu eurozóny a rekapitalizace evropských bank. Na pomoc svým bankám dostane Řecko dalších 30 miliard eur. Touto dohodou skončilo jednání mimořádného summitu lídrů evropské sedmadvacítky v Bruselu. Spolu se zástupci soukromých investorů dlouho do noci hledali cestu k zastavení dluhové krize eurozóny. Jaký to bude mít dopad na české banky?