Související články

Verdikt Ústavního soudu minulou středu otevřel v Česku bránu k zahájení ratifikace lisabonské smlouvy, jejímž cílem je reforma institucí v Evropské unii. Tento ratifikační proces má u nás řadu odpůrců s prezidentem Václavem Klausem v čele, a tak není divu, že jim rozhodnutí strážce ústavnosti v Česku není příliš pochuti. Co konkrétně a proč?

Na české předsednictví EU čeká mnoho problémů v oblasti mezinárodních vztahů, do jejichž řešení se bude muset zapojit. Po jednání s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem to v Praze na dotaz ČTK řekla eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. Za velmi důležitý považuje zejména projekt východního partnerství, který má za cíl prohloubit vztahy EU se šesticí východoevropských států, mezi jehož iniciátory patří také Česko. "Během předsednictví je vždy mnoho problémů, které je třeba řešit. To, o co se musíte snažit, je nalézt vyvážené řešení," prohlásila někdejší rakouská ministryně zahraničí. Ferrerová-Waldnerová rovněž připomněla, že na českém předsednictví bude navázání kontaktů s administrativou nového amerického prezidenta Baracka Obamy, který nastoupí do úřadu v lednu.

Proces schvalování lisabonské smlouvy v Česku může pokračovat. Ústavní soud nenašel rozpor mezi smlouvou, která má reformovat instituce v Evropské unii, a českým ústavním pořádkem. Tento optimismus ale nesdílí odpůrci smlouvy s prezidentem Václavem Klausem v čele, a nemíní se jen tak vzdát svých názorů.

Rozhodování Ústavního soudu o tom, zda je lisabonská smlouva reformující Evropskou unii v souladu s českým ústavním pořádkem, podle komentáře Lidových novin ukázalo, že smlouva není tématem pro justici, ale pro politiky. Soud ve středu nenašel mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem rozpor, proces jejího schvalování tak v Česku může pokračovat.

Evropa prožívá menší zemědělskou revoluci. Po více než pěti letech urputného vyjednávání se země Evropské unie shodly na omezení dotací do zemědělství. Farmářům v mnoha zemích se úspory samozřejmě nelíbí a hrozí, že s nižšími dotacemi přijdou dražší potraviny. Čeští zemědělci naopak považují dohodu o snížení dotací za přijatelný kompromis, ačkoliv mnozí prodělají na snížení dotací víc než jejich kolegové v západní Evropě. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o lisabonské smlouvě je podle prezidenta Václava Klause do značné míry politické, nikoliv striktně právní. Klaus to dnes řekl novinářům po jednání Ústavního soudu, který rozhodl, že smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Prezident také vyzval vládu, aby zahájila s veřejností diskusi o smlouvě. Klaus očekává, že se někdo ze senátorů či poslanců kvůli lisabonské smlouvě znovu obrátí na Ústavní soud. Soud se totiž detailně zabýval jen některými částmi dokumentu. "Musím s politováním konstatovat, že se Ústavní soud s mými právními argumenty, zejména s těmi přednesenými včera, náležitě nevypořádal," uvedl prezident. Naznačil, že bylo o osudu smlouvy rozhodnuto už dávno před úterním jednáním, na kterém vystoupil s kritikou smlouvy. Dnes kritizoval také některé argumenty, jimiž soudci význam dokumentu zdůvodňovali. "Soud vystoupením soudce zpravodaje (Vojena) Güttlera k mému překvapení přesunul jednání z roviny právní do značné míry do roviny politické. Vykládat laicky, zcela subjektivním a navíc koncepčně chybným způsobem integraci a globalizaci a mluvit o integrující se evropské civilizaci nebo zmiňovat otázku eurokonformního výkladu různých právních norem, já myslím, že v kontextu úkolu, který Ústavní soud má a měl, je to pro mě naprosto nepochopitelné," poznamenal prezident s tím, že tento posun otevírá cestu k vážné politické debatě. K jednotlivým částem nálezu se nechtěl vyjadřovat, počká prý na ho důkladnější prostudování.

Nejdůležitější a trochu překvapivé na dnešním rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o lisabonské smlouvě je to, že rozhodl jen o částech, které ve stížnosti napadl Senát, nikoli o smlouvě jako celku. Shodují se na tom politologové, které dnes oslovila ČTK. Soud tak ponechal místo pro další pochybnosti, a je proto možné, že smlouvu neřešil naposledy. Nyní o Lisabonu bude rozhodovat parlament, podle politologů je ale nepravděpodobné, že smlouvu schválí do konce roku, než se ČR ujme předsednictví EU. "To samotné rozhodnutí kvůli náznakům, které od soudu unikaly a z toho, jak soud rozhodoval v jiných kauzách s evropským prvkem, není až tak překvapivé," řekl ČTK Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku. Očekávali ho i Markéta Pitrová a Petr Kaniok z brněnské Masarykovy univerzity. Dokument podle Ústavního soudu v případě schválení neoslabí svrchovanost země.

Rozhodnutí Ústavního soudu o souladu lisabonské smlouvy s českým právním řádem bylo jednoznačné. Žádný soudce si nevyhradil odlišné stanovisko ani k výroku, ani k odůvodnění nálezu, napsali pracovníci analytického oddělení soudu ve shrnutí nálezu. Výsledek bez odlišných stanovisek je v politicky vyhrocených a složitých kauzách výjimečný.

Dnešní rozhodnutí ústavního soudu v Brně, podle nějž několik zkoumaných částí lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie není v rozporu s českou ústavou, vyvolalo mezi analytiky a politiky oslovenými ČTK v Bruselu vesměs úlevu. Ne všichni však s názorem soudu souhlasí a považují jej za dobrou zprávu. Rozhodnutí ÚS podle premiéra Mirka Topolánka umožňuje nyní pokračovat v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. "Tato zpráva, ač se očekávala, bude s ulehčením uvítána v Bruselu, Paříži a Berlíně, v nichž se lisabonská smlouva stále bere za velmi aktuální. Posílí také tlak na Dublin, aby nalezl způsob, jak přesvědčit irské voliče, aby přehodnotili své rozhodnutí odmítnout tento dokument," řekl ČTK Simon O'Connor z analytického sdružení The Center.

Evropští politici podle prvních reakcí dnešní rozhodnutí ústavního soudu v Brně, podle nějž šest bodů lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie není v rozporu s českou ústavou, vesměs vítají. Například šéfka rakouská diplomacie Ursula Plassniková rozsudek označila za důležitý krok, podle irského ministra pro evropské záležitosti Dicka Rocheho je zase rozhodnutí brněnských soudců "velmi zajímavé". Plassnikovou prý rozsudek českého soudu potěšil. Řekla, že ho považuje za důležitý krok na cestě k prosazení lisabonské smlouvy obzvláště poté, co dokument minulý týden ratifikovalo Švédsko. "Rozhodnutí českého ústavního soudu je skutečně velice zajímavé - poslední v dlouhé sérii pozitivních rozhodnutí, které se lisabonské smlouvy týkají," prohlásil irský ministr Roche v rozhovoru pro irskou rozhlasovou stanici Newstalk.