Související články

Při řešení dopadů ekonomické krize by se i evropské regiony měly vyhnout protekcionismu. Na jednání Evropského summitu regionů a měst v Praze to řekl předseda Výboru regionů Luc Van den Brande. Účastníci debaty se shodli také na tom, že jednou z možností je i rychlejší čerpání prostředků ze strukturální fondů. Summitu, který potrvá do pátku, se účastní stovky zástupců regionů. Summit pořádá Praha ve spolupráci s Výborem regionů, což je poradní orgán EU, ve kterém jsou zastoupena města a obce ze zemí unie. Jde o zatím největší akci, která se koná během českého předsednictví Evropské unie. Setkání až do soboty doprovází gastronomická a kulturní akce s názvem Ochutnejte Evropu. Na Václavském náměstí a v ulici Na Příkopě vyrostly stánky s prezentacemi jednotlivých regionů a dvě pódia, na kterých se představí například kapely Čechomor, Gipsy.cz a američtí Fun Lovin' Criminals, ale také české nebo maďarské folklorní soubory.

Senátoři ČSSD jsou rozhodnuti kvůli senátní ratifikaci lisabonské smlouvy, která má dát pravidla budoucímu fungování EU, požádat o mimořádnou schůzi horní komory. Žádost předloží v případě, pokud by se Senát odmítl smlouvou zabývat na řádné schůzi, která začne 26. března. ČTK a České televizi to řekl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha. "Neexistuje jediný důvod pro to, aby na nejbližší schůzi nebyla lisabonská smlouva projednávána," uvedl Vícha. Podle něj jsou odkládáním porušována pravidla jednání horní komory. Lídři koalice se ale shodli na tom, že termín ratifikace smlouvy se nejspíš ještě posune, a to na nejdříve na duben.

Premiér Mirek Topolánek chce, aby se o regionu východní Evropy přestalo mluvit paušálně a nekorektně. Na pondělní pražské konferenci o dopadech rozšiřování Evropské unie vyzval k hodnocení každé členské země na základě jejích skutečných podmínek a výkonů. Nepřímo tak reagoval na vyjádření francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který po nedělním mimořádném summitu šéfů vlád a států EU řekl, že krize ve východní a střední Evropě představuje riziko pro EU.

Vláda souhlasí se zavedením takzvaného vázaného mandátu, který má umožnit kabinetu předávání rozhodovacích kompetencí na unijní úroveň jen se souhlasem parlamentu. Novinářům to v pindělí řekl premiér Mirek Topolánek. Beze změn jednacích řádů sněmovny a Senátu by se pravděpodobně nepodařilo dokončit parlamentní ratifikaci lisabonské smlouvy o budoucím uspořádání EU. Smlouvu ve druhé polovině ledna schválila sněmovna, Senát s jejím projednáváním podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) ale vyčká až na přijetí novel. "Odmítáme, protože žijeme v parlamentní demokracii, aby si vláda dělala, co chce, ať je to vláda jakákoli," řekl ČTK v úterý Sobotka. Vicepremiér pro záležitosti EU Alexandr Vondra (ODS) již dříve uvedl, že vláda proti vázanému mandátu nic nemá.

Evropa může dopadům současné krize čelit jedině tím, že bude postupovat společně a koordinovaně za současného respektování stávajících pravidel. Řekl to po skončení nedělního mimořádného summitu Evropské unie v Bruselu český premiér Mirek Topolánek, který jednáním vedl z pozice lídra země předsedající evropské sedmadvacítce.

Mladá fronta Dnes se na své titulní straně věnuje výrokům prezidenta lékařské komory Milana Kubka, který na zasedání zdravotního výboru v parlamentu označil „feminizaci“ za druhou nejdůležitější příčinu krize českého zdravotnictví (hned po stárnutí lékařů a jejich odchodech do důchodu).

Státníci zemí Evropské unie zatím nezaznamenali žádný příklad protekcionismu. Řekl to po skončení mimořádného summitu EU český premiér Mirek Topolánek. Evropa podle něj může dopadům současné krize čelit jedině tím, že bude postupovat společně a koordinovaně za současného respektování stávajících pravidel. "Musíme zlepšit regulaci finančních institucí a dohled nad nimi," řekl Topolánek. "Potřebujeme Evropu bez bariér, Evropu s pravidly," dodal. Obavy z toho, že by některé státy mohly v rámci přijímání balíčků pomoci svým ekonomikám přistoupit k ochranářských krokům, se objevily mimo jiné v souvislosti s plány Paříže na pomoc tamním automobilkám. Paříž slíbila půjčit automobilkám Renault a PSA Peugeot Citroen během pěti let šest miliard eur údajně výměnou za nepsaný příslib, že během trvání této půjčky nezavřou své francouzské závody. Evropská komise ale už v sobotu uvedla, že se tento plán vyhýbá protekcionistickým opatřením.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy novinářům po skončení mimořádného summitu řekl, že finanční krize ve střední a východní Evropě představuje riziko pro Evropskou unii. Podle něj ale už mezinárodní společenství přijalo kroky, které by měly krizi čelit.

Český premiér Mirek Topolánek a předseda Evropské komise José Barroso na mimořádném summitu EU, nevyloučili, že se uskuteční i summit eurozóny. O jeho svolání již delší dobu stojí francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jeho předchozí pokusy však vždy narážely na odpor některých členských států, které podobný postup považovaly za dělení EU. Topolánek prý proti svolání vrcholné schůzky zemí, které platí eurem, nic nemá. Stejně se k celé věci staví i Barroso. "Pokud to členské státy (eurozóny) budou považovat za nutné, tak proč ne," řekl novinářům předseda EK na společné tiskové konferenci s Topolánkem.

Češi a občané dalších nových členských států, které rozšířily EU před pěti lety, asi budou moci volně pracovat v Dánsku a Belgii. Tyto země se chystají uvolnit svůj pracovní trh unijním nováčkům. Vyplývá to z vyjádření eurokomisaře pro zaměstnanost Vladimíra Špidly, který se v Praze zúčastnil konference českého předsednictví EU o přínosu migrantů pro konkurenceschopnost sedmadvacítky. Bariéry na pracovním trhu tak zachovají nejspíš jen Německo a Rakousko.

Špidla řekl, že zatímco po svém vstupu do EU mohli Češi pracovat jen ve třech starých zemích, po pěti letech už se budou moci volně ucházet o práci ve 24 státech sedmadvacítky. Přechodná období s ochranou pracovního trhu mohou trvat maximálně do konce dubna 2011. Rakouská vláda se už nechala slyšet, že do té doby občanům z nových zemí nedovolí volně se o místo ucházet. Podobná situace je v Německu.

Členské státy Evropské unie mohou rozhodovat o případném přijetí některých vězňů z kontroverzní americké věznice Guantánamo až poté, co od USA dostanou vyčerpávající informace o zadržovaných. Na tiskové konferenci po zasedání unijních šéfů resortu vnitra to řekl český ministr Ivan Langer, který jednání řídil. Ministři se podle něj shodli na tom, že konečné rozhodnutí o tom, zda přijmout, či nepřijmout vězně, je na jednotlivých členských státech. Ty ovšem musejí o svých plánech podrobně informovat další členy evropské sedmadvacítky. Členské státy jsou v otázce případného přijetí vězňů rozděleny. Některé mají obavy také z toho, že bývalí guantánamští zadržovaní by se po případném přijetí do některého členského státu EU mohli v rámci schengenského prostoru volně pohybovat po zemích unie.

Podporu většiny šéfů rezortu vnitra má návrh na vytvoření nového unijního úřadu pro azylové otázky. Podle dřívějšího vyjádření eurokomisaře pro vnitro a justici Jacquesa Barrota by úřad mohl vysílat podpůrné týmy třeba v případech masivního přívalu žadatelů o azyl. Mezi členskými státy nyní v azylovém právu existují výrazné rozdíly. Podle Evropské komise mají například Iráčané v jednom z členských států 71procentní šanci získat ochranu a v jiném členském státě pouze dvouprocentní.

Turisté z Čech, Německa, Nizozemska, Belgie a možná i dalších zemí budou od konce března putovat tři měsíce z jihočeské Blatné do Bruselu. Skupiny pěších, kteří se prostřídají v 77 etapách, ujdou čtyřmi zeměmi celkem asi 1420 kilometrů. Jejich cesta připomene mírové poselstvo z 15. století, vedené Jaroslavem Lvem z Rožmitálu a Blatné, jehož myšlenkou už tehdy byla sjednocená Evropa. Cestu bude provázet řada zastavení, setkání a divadelních představení. K poutníkům se může přidat i veřejnost. Putování začne 27. března v Hluboké nad Vltavou, kde budou v tu dobu jednat ministři zahraničí EU a zástupce poselstva přijme Karel Schwarzenberg. Dva dny poté vyjdou turisté z Blatné a nedalekého Rožmitálu pod Třemšínem a přes Cheb zamíří do Německa a přes kousek Nizozemska dorazí do Belgie. Jejich příchod do Bruselu bude 27. června součástí slavnosti k ukončení českého předsednictví.