Související články

Sněmovna schválila vládní plán zahraničních misí české armády pro následující dva roky. Hlavním těžištěm bude opět Afghánistán, ačkoli počet vojáků tam má v souladu se strategií spojenců klesat. Jednotky se zaměří podle ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) hlavně na výcvik místních vojáků a policistů, bojovou činnost čeká útlum. Příští rok bude podle vládního plánu v Afghánistánu působit až 539 českých vojáků, v roce 2014 nejvýše 340. Až 20 vojáků speciálních sil bude chránit český zastupitelský úřad v Kábulu. Utlumování nasazení v bojové operaci ISAF je v souladu s celkovou strategií Severoatlantické aliance, která chce zodpovědnost za bezpečnost Afghánistánu přenechat zcela na tamních obyvatelích. V misi KFOR na území bývalé srbské provincie Kosovo bude v dalších dvou letech působit maximálně deset vojáků, v Bosně a Hercegovině budou v těchto letech nejvýše tři čeští vojáci. Až 40 vojáků vyšle česká armáda do velitelských struktur NATO a EU kdekoli na světě. Armáda chce také v roce 2014 vyslat české piloty se stíhačkami do ochrany vzdušného prostoru nad Islandem, mise má být pětitýdenní.

Nevyužívané tratě budou moci být bezúplatně převedené na obce a kraje. Počítá s tím návrh ministerstva dopravy, který úřad na středečním zasedání předloží ke schválení vládě. Obce tyto tratě budou moci získat pouze tehdy, pokud se nenajde zájemce, který by si je koupil a nebude o ně mít zájem ministerstvo vnitra. Ministerstvo dopravy s možností převodu tratí na obce původně nepočítalo a v březnu představilo plán, podle kterého se tyto tratě měly raději zrušit, pokud je nepůjde prodat. Možnost převodu železnic na okolní obce nařídila ministerstvu dopravy do materiálu zapracovat vláda. Podle premiéra Petra Nečase se měl úřad postarat rovněž o to, aby případný převod nebyl v rozporu se soutěžním právem Evropské unie.

Tuzemským výrobcům a montérům jízdních kol se v posledních letech opět začalo dařit, a to hlavně díky masivnímu exportu do západoevropských zemí. Česko se tak zařadilo do první desítky největších producentů bicyklů v Evropské unii. Vyplývá to z údajů asociací výrobců kol a České statistického úřadu. Tuzemská výroba jízdních kol po roce 1989 prudce klesla. Zatímco v roce 1989 činila 684.078 kol, tak o tři roky později z montážních linek sjelo už jen 478.300 bicyklů. Největší krizi obor zažíval v letech 2001 a 2002, kdy kvůli prudkému poklesu odbytu zkrachovalo několik zadlužených výrobců kol. Situace se zlepšila až po vstupu ČR do EU, kdy tuzemští výrobci začali být chráněni antidumpingovými cly na dovoz kol z Číny a z Vietnamu. V roce 2007 produkce kol v Česku i díky příchodu zahraničních investorů činila 359.647 bicyklů a do roku 2010 se postupně ustálila na 285.340 jízdních kolech.

Přáním Česka a Slovenska je zklidnění situace v eurozóně, Praha ani Bratislava nechtějí žádná dramata, shodli se dnes předseda slovenského parlamentu Pavol Paška a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka v Praze. Ten řekl, že by nikoho nepotěšilo, kdyby členská země EU Řecko muselo euro opustit. "Ale realita může být během krátké doby úplně jiná než naše představy," uvedl Sobotka. Slovensko platí eurem, Česko naopak dosud platí vlastní měnou. "Je naší prioritou dostat eurozónu z problémů," zdůraznil Pavil Paška. "Jenom hlupáka by mohlo těšit, že budou narůstat problémy v eurozóně," dodal Přemysl Sobotka s tím, že její potíže mají návaznost i na ČR.

Evropská komise (EK) začne Česku proplácet náklady na dotace z evropských fondů pravděpodobně nejdříve v září. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Peníze Brusel neproplácí od března kvůli nesrovnalostem v tuzemských dotačních programech. EK vytkla Česku hlavně problémy s kontrolou a auditem, zadáváním veřejných zakázek a fluktuací úředníků odpovědných za dotace. Akční plán má tyto problémy vyřešit. Česko na to dostalo čas do poloviny roku. EK bude následně zkoumat, nakolik se tuzemské úřady skutečně polepšily. Pokud by letos EK letos proplácení peněz neobnovila, znamenalo by to prohloubení schodku státního rozpočtu asi 100 miliard korun. To by se rovnalo navýšení deficitu státní pokladny zhruba na šest procent hrubého domácího produktu, uvedl nedávno premiér premiér Petr Nečas. Ministr financí Miroslav Kalousek to ale označil za "čistě hypotetické".

Česká republika stále nečerpá evropské finance z Bruselu. Evropská unie je pozastavila v březnu. Evropské komisi se mimo jiné nelíbí, že Česko použití dotací špatně posuzuje. V pondělí začala rozsáhlá kontrola, která se v dalších měsících zaměří na ministerstvo financí i ministerstvo životního prostředí. Pak účetní experti Evropské komise oznámí, zda proplácení dotací obnoví.

Ministerstvo financí očekává, že deficit veřejných financí letos klesne na tři procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to ze zveřejněného fiskálního výhledu ministerstva. Pro přijetí eura je nezbytné dodržet právě tříprocentní hranici. Loni deficit klesl na 3,09 procenta HDP z předloňských 4,83 procenta. Fiskální výhled tak odpovídá plánům, které vláda nastínila v dubnové aktualizaci Konvergenčního programu zaslané Evropské komisi. Pro rok 2013 počítá ministerstvo s deficitem 2,9 procenta HDP, pro rok 2014 s 1,9 procenta HDP. Pro rok 2015 byl stanoven cíl 0,9 procenta HDP, o rok později by mělo již být hospodaření vládního sektoru podle MF vyrovnané. Česká národní banka v nejnovější Zprávě o inflaci nově odhaduje deficit veřejných financí rovněž tři procenta HDP. V únoru ještě počítala s deficitem 3,4 procenta. Pro rok 2013 centrální banka deficit ponechala na dříve odhadovaných 3,8 procenta.

O Řecku se stále častěji hovoří jako o zemi, která se od eura vrátí k původní měně. Ačkoli politické špičky to popírají, některé země si už připravily krizový scénář pro vystoupení jihoevropské země z eurozóny. Učinila tak i Česká republika. Ministr financí Miroslav Kalousek také ujistil, že odchod Řecka z eurozóny neohrozí stabilitu českých bank, negativně ale podle něj ovlivní vývoj ekonomiky.

Středočeský kraj po zatčení bývalého hejtmana Davida Ratha ruší problematické zakázky, dohromady za téměř dvě miliardy korun. Jde zejména o opravy silnic, ale také o zakázku na rekonstrukci buštěhradského zámku, kvůli které je Rath spolu s dalšími lidmi stíhán. Novinářům to řekl krajský náměstek pro dopravu Robin Povšík (ČSSD). Radní podle něj zrušili téměř dvě desítky tendrů na opravy silnic vyhlášených ještě v období, kdy bylo možné používat takzvané užší řízení. Totéž se týká plánované rekonstrukce buštěhradského zámku a dostavby domova důchodců v Uhlířských Janovicích - u každé z těchto soutěží šlo o zakázku za více než 200 milionů korun. V případě Buštěhradu podle budou pověřené hejtmanky Zuzany Moravčíkové (ČSSD) peníze přesměrovány jinam, soutěž na opravu domova pro seniory bude vyhlášena znovu. Policie viní Ratha z přijetí sedmimilionového úplatku, který má údajně souvislost s opravou zámku v Buštěhradu. V případu jsou stíháni další čtyři muži a tři ženy za podplácení, poškození finančních zájmů EU a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.

Ministerstvo financí (MF) odmítlo informace serveru Aktuálně.cz, že čeští úředníci upravovali výsledky auditů čerpání dotací z Evropské unie na některé projekty. MF uvedlo, že informace jsou nepravdivé a že úřad výsledky auditů nezkresluje. Podle kontrolorů EU čeští auditoři systematicky upravují výsledky auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici, uvedl server Aktuálně.cz. Ministerstvo upozornilo, že jde o návrh předběžných zjištění, po jehož zaslání následuje tzv. kontradiktorní řízení. "Dosavadní zkušenosti prokazují, že konečné zprávy vydané po tomto řízení se výrazně liší od původních návrhů zpráv," uvedl úřad. Podle MF je porovnávání předběžných neprojednaných zjištění Evropského účetního dvora s konečnými projednanými výsledky národních auditů manipulací s důvěrnými informacemi. "Účetní dvůr označuje návrhy zpráv jako důvěrné právě proto, aby se předešlo těmto spekulacím," dodal úřad.