Související články

Skupina 15 mezinárodních nevládních organizací upozorňuje Evropskou unii, že v některých případech postupuje vůči aktérům konfliktu na Blízkém východě rozporně. V dopise zaslaném ministrům zahraničí jednotlivých členských zemí sedmadvacítky organizace jako Amnesty International, Oxfam nebo Pax Christi International vyzývají unii k nápravě. Organizace v dopise uvádějí devět případů, kdy se podle nich Rada Evropské unie chovala v rozporu se svým dřívějším jednáním. Připomínají, že sedmadvacítka nepodpořila nezávislé vyšetření konfliktu v palestinském pásmu Gazy na přelomu loňského a letošního roku, i když jindy se o vyšetřování porušování lidských práv zasazuje. Učinila tak letos v květnu v případě války na Srí Lance, a v případě loňského konfliktu v Gruzii na místo dokonce vyslala vlastní pozorovatelskou misi. Signatáři dopisu doporučují, aby sedmadvacítka ohledně války v Gaze zaujala stejně rozhodný postoj, jako to učinila v souvislosti se dvěma zmíněnými konflikty, a vyzvala k tomu, aby lidé zodpovědní za porušení mezinárodního práva a lidských práv byli pohnáni k odpovědnosti. Skupině nevládních organizací se také nelíbí, že Evropská unie vyzývá palestinskou samosprávu ke zlepšení vlády zákona a pořádku na západním břehu Jordánu, ale neozývá se, když izraelští osadníci útočí na Palestince. Signatáři dopisu ministrům zahraničí EU vzkazují, aby ve věci posílení zákonnosti naléhali na obě strany, "bez diskriminace a bez výjimek". Dalšími oblastmi, kde se Evropská unie údajně nechová nestranně, je problematika výstavby židovských osad, porušování lidských práv, které mají na svědomí příslušníci bezpečnostních sil palestinské samosprávy, nebo otázka pašování zbraní do Gazy a dovozu zbraní do Izraele.

Prezident Václav Klaus věří, že Irové i v opakovaném referendu odmítnou lisabonskou smlouvu. Otázka jeho podpisu pod smlouvou, který chybí k dokončení české ratifikace dokumentu o reformě Evropské unie, tak podle něj není něčím, čím se "trápí". Klaus to řekl v New Yorku, kde vede českou delegaci na Valném shromáždění OSN. Lisabonská smlouva počítá s tím, že si každá země udrží svého komisaře. Pokud by se ale musela nová komise vybírat na základě nynějších smluv, pak by se musel jejich počet snížit nejméně o jednoho. V této souvislosti pak zaznělo, že by o něj právě kvůli problémům s ratifikací mohla přijít Česká republika. "Myšlenka, že by jedna země byla vyloučena z toho, aby měla svého komisaře, to je úplně dětinský nápad někoho, kdo hledá všechny seriózní i neseriózní argumenty v tomto směru. Takže takto otázka nestojí. Bude-li mít každá země svého komisaře, bude ho jistě mít i Česká republika," řekl Klaus.

Policejní inspekce v pondělí zatkla bývalého šéfa kanceláře projektů a evropských fondů policejního prezidia Petra Židka. Uvedl to Český rozhlas (ČRo). Policejní prezidium i inspekce jsou podle něj zatím k případu skoupé na informace. Podle neoficiálních zjištění ČRo je ale Židek, který měl prý mimo jiné na starosti projekt modernizace policejních služeben, podezřelý z majetkové trestné činnosti a ve hře je i vazba.

Vláda podle premiéra Jana Fischera dělá vše pro to, aby Česko dostálo závazku dokončit ratifikaci lisabonské smlouvy o reformě EU do konce letošního roku. Premiér to uvedl v odpovědi na otevřený dopis skupiny senátorů ohledně záměru jejich kolegů nechat smlouvu znovu přezkoumat Ústavním soudem. "Neodůvodněné odkládání dokončení ratifikačního procesu by mělo negativní dopad na postavení a vliv ČR v Evropské unii. Vláda proto vyvíjí maximální úsilí, aby dostála politické odpovědnosti ČR vyplývající ze závazku z Evropské rady dokončit ratifikaci do konce letošního roku," uvedl premiér v odpovědi adresované místopředsedkyni Senátu Aleně Gajdůškové (ČSSD). Fischer podotkl, že proces ratifikace bude dovršen okamžikem připojení podpisu prezidenta Václava Klause k ratifikačním listinám. Klaus již dříve prohlásil, že o podpisu rozhodne až jako poslední v Evropě. Podobně jako jeho polský protějšek Lech Kaczynski vyčkává na výsledek irského referenda o smlouvě, které bude 2. října. Německý prezident Horst Köhler smlouvu podepíše tento pátek. Českého prezidenta v jeho vyčkávacím postoji podpořil šéf britských konzervativců David Cameron. Ujistil ho, že když pozdrží svůj podpis lisabonské smlouvy, konzervativci po svém očekávaném vítězství v britských volbách příští rok vypíšou o smlouvě referendum a budou usilovat o její odmítnutí.

José Manuel Barroso byl před týdnem potvrzen na dalších pět let ve funkci šéfa Evropské komise. Členské státy unie s ním budou nyní vyjednávat o tom, které křeslo by chtěli obsadit a hlavně kým. Českých kandidátů sice také není málo, mají ale jednu nevýhodu: ani jeden z nich stále není oficiální a žádný výsledek hledání českého komisaře se zatím nerýsuje.

Předseda ODS Mirek Topolánek by měl podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka zabránit senátorům své strany v ústavní stížnosti na lisabonskou reformní smlouvu. Jinak podle něj hrozí, že Česko nebude mít eurokomisaře. Do této funkce ČSSD navrhuje Vladimíra Špidlu, který ji nyní zastává, nebo ekonoma Jana Švejnara, uvedl Paroubek na tiskové konferenci v Lidovém domě. Jestliže Topolánek senátory ODS nepřesvědčí, aby stížnost nepodávali, bude to podle Paroubka znamenat, že s ní ODS souhlasí. Oddalováním ratifikace lisabonské smlouvy reformující fungování rozšířené EU může Česká republika podle Paroubka "sama sebe posadit do zadních lavic" a ztratit vliv na evropské dění. Pokud totiž nebude tento zásadní dokument unie přijat, pak bude podle evropského poslance Jiřího Havla platit smlouva z Nice, ve které se uvádí, že komisařů musí být méně, než je členských zemí unie, pokud jejich počet dosáhne 27. "Což se stalo," zdůraznil Havel. Evropská unie má 27 členů od roku 2007, kdy se rozšířila o Bulharsko a Rumunsko. ODS ale už dříve tento argument sociálních demokratů odmítla s tím, že to nemusí automaticky znamenat, že právo na nominaci svého eurokomisaře ztratí právě Česko.

Občanští demokraté mají vlastního kandidáta na člena Evropské komise, a to senátora a bývalého ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondru. "Má dokonale přečtenou celou evropskou strukturu, jak radu, tak komisi, tak samozřejmě parlament," zdůraznil Topolánek. Podle médií v minulosti zaznělo v ODS i jméno europoslance Jana Zahradila, Topolánek ho ale mezi kandidáty své strany nejmenoval. Lidovci navrhují na post komisaře někdejšího ministra Pavla Svobodu (KDU-ČSL). Lídr strany TOP 09 Karel Schwarzenberg prohlásil, že odpovědnost za výběr nového českého zástupce v Evropské komisi je na vládě premiéra Jana Fischera, dodal ale, že jeho někdejší vládní kolega Vondra má potřebné znalosti a práci by zvládl.

Příští týden, v pátek 2. října, budou Irové v referendu podruhé hlasovat o Lisabonské smlouvě. Nervozita z nejistého výsledku sílí tím víc, že ratifikační proces neskončil ještě ve třech dalších zemích. Včetně České republiky, která se kvůli tomu před pár dny opět stala terčem kritiky ze strany některých evropských partnerů.

Senátoři z ODS svou dlouho ohlášenou ústavní stížnost na lisabonskou reformní smlouvu EU předloží v úterý 29. září. ČTK to řekl jeden z iniciátorů stížnosti Jiří Oberfalzer. Senátoři podle něj dodrží termín, který si stanovili, výtky o zdržování ratifikace smlouvy je neovlivnily. "My jsme měli jasné rozhodnutí, už když jsme podávali první stížnost (na novely o vázaném mandátu pro vládu kvůli lisabonské smlouvě), že do konce září dáme tu velkou žádost," uvedl Oberfalzer. Zdůvodnil to tím, že v této žádosti měli ještě "nějaké nedodělky". Ze zdržování a obstrukcí obviňovali kritiky smlouvy nejen čeští zastánci rychlého přijetí tohoto dokumentu, který má určit pravidla budoucího unijního fungování, ale také evropští politici. Naposledy ve čtvrtek několik členských států EU na summitu v Bruselu kritizovalo Česko za průtahy. I když obě komory parlamentu smlouvu schválily, prezident Václav Klaus se rozhodl vyčkat na případné vyjádření Ústavního soudu ohledně nového podnětu senátorů. Podobně jako polský prezident Lech Kaczynski čeká také na výsledky opakovaného irského referenda o smlouvě, které bude 2. října. Podpis prezidenta chybí k ratifikaci také v Německu.

Vývoj na české politické scéně je v poslední době tak rychlý, že se pro partnery v Evropské unii stává poněkud nepřehledným. V Bruselu to naznačil šéf švédské diplomacie Carl Bildt, jehož země tento půlrok unii předsedá. Český ministr zahraničí Jan Kohout připustil, že vysvětlovat českou situaci je v EU někdy pro české diplomaty poměrně složité. "Vždycky od našich českých přátel potřebujeme nějaké vysvětlivky k rychle se měnící české politické scéně," řekl po úterním zasedání ministrů zahraničí zemí EU švédský ministr. "Já bych se omezil pouze na konstatování, že některé věci se velmi obtížně komunikují našim zahraničním partnerům," řekl novinářům šéf české diplomacie. Dál odmítl situaci v Česku komentovat.

Posunutí voleb na listopad by mohlo České republice výrazně zkomplikovat vyjednávání o křesle budoucího eurokomisaře. Podle neoficiálních informací ČTK chce totiž švédské předsednictví EU už na konci října na Evropské radě projednat obsazení nové komise. Před vrcholným summitem EU, který se koná 29. a 30. října, chce od členských zemí slyšet jejich návrhy. Česká pozice v EU je problematická také proto, že Česko dosud neratifikovalo lisabonskou smlouvu. Švédské předsednictví chce podle informací ČTK do poloviny října od ČR vědět, do kdy ratifikace smlouvy v Česku potrvá. Pokud nebude znát odpověď přejde zřejmě k náhradnímu plánu a začne počítat se zúženým formátem komise podle smlouvy z Nice. V té by již neměly všechny členské země své zástupce. Podle některých českých i evropských politiků by to pak byla právě ČR, kdo by byl "potrestán" za protahování rozhodnutí o lisabonské smlouvě. Jméno českého kandidáta na eurokomisaře dosud není známé. Hlavní české politické strany se na něm dosud nedokázaly shodnout.