Související články

Dvoudenní vrcholná schůzka Evropské unie, která začala v Bruselu, se zkomplikovala už několik hodin před jejím začátkem. Na vině jsou nejen slovenské i maďarské připomínky k výjimce z Listiny základních práv EU, kterou pro Česko žádá prezident Václav Klaus, ale i odpor nových členských států EU proti navržené podobě unijního boje s klimatickými změnami.

Pár hodin před summitem se v Bruselu sešli šéfové států takzvané visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Po skončení schůzky, která měla sladit jejich postoje, se ale projevily spory o českou výjimku. Problémy způsobuje důvod Klausova požadavku, a to takzvané Benešovy dekrety a prezidentova obava z prolomení těchto poválečných československých zákonů v souvislosti s lisabonskou smlouvou. Slováci původně chtěli stejnou výjimku jako Češi, ale nakonec svůj požadavek pozměnili a nyní chtějí v závěrečném dokumentu summitu formulaci, která potvrdí, že listina základních práv nepovede k případným majetkovým nárokům Němců a Maďarů, kteří po válce přišli v Československu o majetek na základě dekretů. Maďary však dráždí představa, že by se v dokumentech EU měly Benešovy dekrety vůbec objevit. Budapešť tak chce řešení, které by uklidnilo české obavy, avšak bez toho, že by se měnila rovnováha dosažená v lisabonské smlouvě, prohlásil šéf maďarského kabinetu Gordon Bajnai.

Devět nových členských států Evropské unie, mezi nimiž je i Česko, nadále odmítá současný plán unie pro boj s klimatickými změnami. Nelíbí se jim především financování opatření ke snižování emisí skleníkových plynů v nejchudších zemích světa, na něž by měly přispívat bohatší země. Novinářům to řekl maďarský premiér Gordon Bajnai.

Švédové navrhují, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP), který odráží výkon národních ekonomik. Česko a další země by však spíš chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale i podle dalších ukazatelů, včetně příjmů domácností. To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili.

V Bruselu se v pátek uskuteční demonstrace odpůrců lisabonské smlouvy o reformě EU. Budou na ní vyzývat českého prezidenta Václava Klause, aby smlouvu nepodepisoval. Lisabonská smlouva je jedním z bodů jednání dvoudenního summitu EU, který začal v belgické metropoli.

Mladá fronta Dnes komentuje projev, který měl prezident Václav Klaus ve středu na Pražském hradě při udílení státních vyznamenání. Podle komentátora zněl ve státnickém duchu. Klaus neuhýbal ze svých zásad a předchozích postojů, nicméně ubral na páře v rozporných okamžicích. Přesně také popsal současnou politickou skepsi občanů. Stálo by za připomenutí, že při vytváření této "blbé nálady" ovšem sám figuroval coby premiér a prezident. Nicméně skutečně státnické je podle deníku Klausovo upozornění na to, že přes všechny problémy nelze přehlížet velký

Český prezident Václav Klaus nebude klást další podmínky a odkládat podpis lisabonské smlouvy, pokud bude splněn jeho poslední požadavek na výjimku pro ČR z Listiny základních práv EU. Musí také počkat na rozhodnutí Ústavního soudu. Novinářům to řekl premiér Jan Fischer. Dostal prý od Klause takové ujištění. Vláda udělá vše pro to, aby výjimku na nadcházejícím Evropském summitu prosadila, uvedl Fischer po mimořádném jednání kabinetu. Vláda podle něho posoudila text výjimky. Protože ji formulovalo švédské předsednictví EU, Fischer jej nezveřejnil. Text podle něj neredukuje problém na retroaktivitu a Benešovy dekrety. V platnost by vstoupil s nejbližší přístupovou smlouvou, řekl premiér. K výjimce, jakou už má Polsko a Velká Británie, se ozvala kritika z Maďarska a Rakouska. Fischer uvedl, že Česko důsledně dodržuje princip, že s dalšími zeměmi vyjednává švédské předsednictví.

Na pražském Malostranském náměstí se ve středu odpoledne sešly asi dvě stovky odpůrců lisabonské smlouvy. Poté se vydaly přes Karlův most na Jungmannovo náměstí. Na akci nazvanou "Pochod na obranu svobody a státní suverenity", kterou svolala iniciativa D.O.S.T., dohlížela policie. Účastníci průvodu vykřikovali hesla: "Nechceme Lisabon!, Nechceme Brusel!, Lisabon je Mnichov! nebo Ať žije Klaus". Kromě příznivců iniciativy D.O.S.T. se do průvodu zapojili také členové Strany svobodných občanů včetně svého předsedy a prezidentova exporadce Petra Macha. Přišli také národní socialisté nebo bývalá europoslankyně Jana Bobošíková.

Bývalý český prezident Václav Havel zahájí zasedání Evropského parlamentu v půli listopadu. Poslanci ho pozvali k projevu u příležitosti 20. výročí pádu komunismu. "Evropský parlament se rozhodl pozvat pana Havla, protože všechny politické frakce rozhodly, že je to ta pravá osobnost. Jeho osobní cesta a to, čeho dosáhl, jsou velmi symbolické," řekla mluvčí předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka Inga Rosinská. Kromě Havla zákonodárci do Bruselu pozvali k jubileu roku 1989 symbolicky i skupinu 89 mladých lidí narozených v tomto roce. Akci by měla také doprovodit výstava fotografií připomínající události, jakými byly pád Berlínské zdi či sametová revoluce v Československu.

Dvacet let po obnovení demokracie stojí podle prezidenta Václava Klause Česká republika znovu před otázkou, zda se vzdát pozice suverénního státu a přenést rozhodování o svých záležitostech na evropské instituce. Češi by o tom podle něj měli rozhodnout svobodně. Klaus si ale prý uvědomuje i politickou realitu dnešní Evropy a to, že země není v politickém vakuu. Uvedl to v souvislosti s ratifikací lisabonské smlouvy v projevu k zahraničním diplomatům, které na Pražský hrad pozval u příležitosti oslav vzniku samostatného Československa. Horké evropské téma podpisu lisabonské smlouvy provázelo Klause nejen při setkání se zahraničními diplomaty. Při položení věnců u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí, kde se sešly desítky občanů, dávalo několik lidí hlasitě najevo své názory na smlouvu. Na Klause volali mimo jiné, aby "vydržel" a smlouvu nepodepisoval.

Sudetští Němci žádají kancléřku Angelu Merkelovou, aby odmítla výjimku z Listiny základních práv Evropské unie, kterou kvůli ratifikaci lisabonské smlouvy o reformě EU požaduje český prezident Václav Klaus. Podle Johanna Slezaka z vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení je "jednoduše nepřijatelné", aby byly výjimkou pro Českou republiku dodatečně potvrzovány "zločiny proti lidskosti" na sudetských Němcích a německých vojácích. Slezak podle DPA zdůraznil, že vysídlenci se vzdali "pomsty a odplaty", "jejich naděje ale směřovaly k Evropě, která chrání základní práva všech občanů".

Český Ústavní soud (ÚS) se výrazně přiblížil k rozhodnutí o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem, nález však nakonec nevyhlásil. Výsledek již druhého přezkoumávání smlouvy pravděpodobně oznámí v úterý 3. listopadu. Soudci v úterý ukončili dokazování a vyslechli závěrečné přednesy. Nyní je čekají neveřejné porady a plenární hlasování, jehož výsledek zůstane do úterý utajen.

Nejpřekvapivějším okamžikem úterního jednání, které sledovala zaplněná soudní sněmovna, byl jeho začátek. Právník skupiny senátorů Jaroslav Kuba vznesl proti předsedovi soudu a soudci zpravodaji Pavlu Rychetskému námitku podjatosti kvůli zářijové schůzce s německým velvyslancem Johannesem Haindlem. Plénum soudu ale po krátké poradě námitku zamítlo a Rychetský mohl v jednání pokračovat. Účastníci řízení, tedy zástupci skupiny senátorů, prezidenta, vlády a obou komor parlamentu, se v proslovech většinou drželi svých starších stanovisek. Senátoři svůj návrh na přezkoumání lisabonské smlouvy již podruhé doplnili, za což sklidili kritiku Rychetského, jenž to označil za náznak "obstrukčního jednání". Senátor Jiří Oberfalzer (ODS), jenž jedná za skupinu senátorů, ocenil podrobné stanovisko vlády k lisabonské smlouvě. Dokument přednesl ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Pokud by senátoři s návrhem neuspěli a soud se alespoň ztotožnil se stanoviskem vlády, dalo by se podle Oberfalzera na dokument v budoucnu odkazovat. Füle mimo jiné zdůraznil potřebu přijmout jasná procedurální pravidla při přezkumu podobných mnohostranných mezinárodních smluv. Účelem je to, aby opakovaná podání či doplnění smluv nemohla být zneužita k čistě obstrukčním účelům. Füle také uvedl, že lisabonská smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Oberfalzer v závěrečném přednesu řekl, že se EU po ratifikaci lisabonské smlouvy změní v společenství s federativními prvky. Poukázal i na zrušení práva veta při rozhodování o řadě unijních záležitostí. Oberfalzer upozornil také na to, že lisabonská smlouva vytváří základ pro budování společné unijní obrany.

Česko je poslední zemí EU, která lisabonskou smlouvu dosud neratifikovala. Chybí podpis prezidenta Václava Klause, známého odpůrce Lisabonu. Bez ohledu na to, zda Ústavní soud nakonec potvrdí soulad smlouvy s českou ústavou, žádá Klaus pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU. Zdůvodňuje to obavou z prolomení takzvaných Benešových dekretů. Výjimka patří ke klíčovým tématům summitu EU, který začne ve čtvrtek. Česko je podle vlády blízko k dohodě se švédským předsednictvím unie. Předseda ČSSD Jiří Paroubek je rozhodnutím Ústavního soudu odložit verdikt rozčarován. Hraničí to prý s obstrukcí. Soud podle Paroubka prokázal svou tendenci ovlivňovat politické procesy bez ohledu na vnější dopady. Šéfa ODS Mirka Topolánka odročení nepřekvapilo, soud se podle něj chtěl vyhnout případné kritice za příliš rychlé rozhodnutí. Podle předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody je postup Ústavního soudu logickým krokem. Soud podle něj musí zpracovat nové informace.