Související články

Reálným termínem pro přijetí eura je podle analytiků oslovených ČTK rok 2015. Tehdy by měla ekonomika již být po krizi plně stabilizovaná a navíc by země již mohla plnit i maastrichtská kritéria. Jejich splnění je ovšem podmíněno podle ekonomů nezbytnou reformou veřejných financí a politickou ochotou euro vůbec přijmout.

Každopádně Česká republika může podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka na euro na pár let zapomenout. "Prakticky je přijetí eura v nejbližších letech vyloučené. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky. Přesněji řečeno, bez reformy veřejných financí nebudeme mít euro nikdy, ačkoli finanční krize ukázala, že pro malou otevřenou ekonomiku by mělo euro nemalé výhody," uvedl. Odpovědnost přitom za přijetí eura leží podle něj v rukou vlády, která vzejde z příštích parlamentních voleb. Příprava na euro ale podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška obíhá v bludném kruhu. "Země neplní fiskální kritérium pro vstup do eurozóny a politici, kteří dříve chtěli euro co nejdříve, nyní netlačí na vstup kvůli neochotě se špatným stavem veřejných financí něco udělat," uvedl. Rozhodnutí přijmout euro bude podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka čistě politickým rozhodnutím. "Při rozumné rozpočtové politice by neměl být pro ČR problém po roce 2011 opět plnit všechna konvergenční kritéria," uvedl.

Pokud ČSSD zvítězí ve volbách, bude prosazovat, aby se dojednaná česká výjimka z Listiny základních práv EU pro Česko, kterou schválil summit EU, týkala pouze majetkových práv. V tiskovém prohlášení to oznámil předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Podle ČSSD a odborů sníží výjimka sociální jistoty občanů. To popírá vláda, právníci i prezident Václav Klaus, podle něhož posílí ochranu ČR před prolomením poválečných Benešových dekretů. Právě proto ji navrhl.

Výjimka byla podmínkou prezidenta k ratifikaci lisabonské smlouvy, kterou Česko jako jediná země EU zatím neratifikovala. Český parlament už ji schválil, chybí jen podpis prezidenta. Klaus s ním ale nyní musí formálně počkat na úterní verdikt Ústavního soudu, který posuzuje soulad smlouvy s ústavou.

Premiér Fischer se v pátek proti kritice ze strany ČSSD velmi ostře ohradil a odmítl, že by vláda při dojednávání výjimky selhala. Češi podle něj rozhodně nebudou kráceni na svých právech. Podle Fischera navíc sociální demokraté velmi dobře věděli, s čím česká delegace do Bruselu jela. Žádnou výtku však od nich neslyšel. Fischer ovšem podotkl, že kdyby šli čeští představitelé do jednání s tím, že by výjimku omezili jen na takzvané Benešovy dekrety, pak by prý lisabonskou smlouvu pohřbili. Připomněl, že jeho vláda i on měli za cíl udělat vše pro dokončení ratifikace "Lisabonu" do konce roku. Smlouva má především zjednodušit rozhodování v rozšířené EU.

Středa proběhla v Česku ve znamení oslav státního svátku - 91. výročí vzniku Československa. Na shromáždění v pražském Národním muzeu zazněla i kritika současných politiků. Svůj názor na jejich morální kredit vyjádřila Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu:

Na rozdíl od ČSSD občanští demokraté vítají výjimku z listiny základních práv EU. Podle předsedy ODS totiž bude znamenat, že Česko nebude vázáno požadavky, které se týkají například kolektivního vyjednávání a dalších práv nové generace. Topolánek to uvedl na tiskové konferenci. Z Bruselu podle něj přišly dvě dobré zprávy, a to, že prezident Václav Klaus dokončí ratifikaci a že evropští politici ukázali vstřícnost. "Schválení výjimky pro Českou republiku z listiny základních práv EU je pro nás pozitivní a znamená spíše zjednodušení podmínek. Nebudeme tak vázáni k naplňování rozsáhlých sociálních práv třetí generace. Jde například o zvýšení ochrany zaměstnanců v případě propouštění, vyšší nároky na sociální zabezpečení či podmínky kolektivního vyjednávání," uvedl Topolánek. Současně zopakoval, že vyjednání výjimky z Lisabonské smlouvy podle něj naznamená žádný posun ve vnímání Benešových dekretů.

Odbory se chystají podniknout kroky k tomu, aby Česko v budoucnu nemělo výjimku z Listiny základních práv EU, jíž podmínil svůj podpis Lisabonské smlouvy prezident Václav Klaus. Odboráři chtějí jednat s nynějšími i budoucími poslanci a vládou a přesvědčit je, aby ČR od ustanovení upustila. Nevylučují ani demonstrace či stávku. ČTK to řekl vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a její zastupující místopředseda Vít Samek. Český prezident Václav Klaus dokončení ratifikace podmínil trvalou výjimkou z Listiny základních práv EU pro Česko, jako ji mají Polsko a Británie. Obával se prolomení Benešových dekretů a případných majetkových nároků sudetských Němců. Odborářští právníci tvrdí, že listina tak nebude Čechy chránit a nebudou se při sporech u evropských soudů moci dovolat svých práv.

Prezident Václav Klaus nebude klást žádné další podmínky k ratifikaci Lisabonské smlouvy, oznámil v tiskovém prohlášení jeho mluvčí Radim Ochvat. Prezident uvítal výjimku z Listiny základních práv EU pro Česko. Posiluje podle něj ochranu ČR před prolomením Benešových dekretů, nesnižuje sociální jistoty občanů. Klaus nyní s podpisem smlouvy musí počkat na rozhodnutí Ústavního soudu o ní. Česko je poslední zemí, která ještě nedokončila ratifikaci smlouvy. "Dosažený výsledek považuji za maximální možný a žádné další podmínky k ratifikaci Lisabonské smlouvy vznášet nehodlám," uvedl Klaus v prohlášení. Česká republika podle něj na summitu získala významnou výjimku z Lisabonské smlouvy. Za dojednání výjimky z Listiny základních práv EU, kterou svůj podpis podmiňoval, poděkoval české vládě i lídrům sedmadvacítky.

ČSSD soudí, že dojednání výjimky z Listiny základních práv EU české občany poškodí. Podle ČSSD vláda jako vyjednavač selhala. Grémium ČSSD uvítalo dohodu, s tím, že umožňuje velmi rychle dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy. Předseda strany Jiří Paroubek však vládu kritizoval za to, že místo výjimky vztahující se k Benešovým dekretům dojednala výjimku z listiny základních práv. S ministrem zahraničí a právníky chce ČSSD ještě diskutovat o tom, "co to vlastně znamená". Obavy směřují k tomu, že čeští občané se nebudou moct obracet na soud pro lidská práva a podobně, uvedl šéf ČSSD na tiskové konferenci. K prolomení Benešových dekretů podle něj může teoreticky dojít během dvou až tří let, než bude dohoda ratifikována ve všech zemích evropské sedmadvacítky.

Výjimka z Listiny práv EU nesníží standard ochrany práv v ČR a nijak neznevýhodní občany České republiky. Vyplývá to ze stanoviska vlády, které má ČTK k dispozici. Podobný názor mají také právníci, které ČTK oslovila. Podle vládního vyjádření k dotazům ČTK výjimka vyjasňuje způsob uplatňování listiny ve vztahu k právním předpisům ČR. Úkolem protokolu (neboli výjimky) je předejít pochybnostem o rozsahu a výkladu práv potvrzených v listině. "Protokol zajišťuje, aby uplatňování práv obsažených v listině EU nepřekročilo rámec pravomocí unie a nezasahovalo tak do oblastí, které jsou mimo působnost práva EU upraveny výlučně vnitrostátními předpisy ČR," píše se v odpovědi vlády pro ČTK. Podle Jiřího Zemánka z pražské právnické fakulty je výjimka z listiny z právního hlediska nadbytečná, protože jen opakuje to, co už listina obsahuje. Text výjimky vlastně jen zpřesňuje interpretaci listiny, míní odborník.

Jakmile český prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu o reformě EU, Evropská unie svolá mimořádnou vrcholnou schůzku unie. Sdělil to v pátek lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Lídři členských států by mohli během summitu zvolit předsedu Evropské rady, který bývá často označován za obdobu prezidenta EU, a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, který je naopak vnímán jako obdoba unijního ministra zahraničí. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že Lisabonská smlouva, která má reformovat především rozhodování v unii, vstoupí v platnost v prosinci. Český premiér Jan Fischer nevyloučil, že mimořádná vrcholná schůzka se skutečně bude konat, ale zároveň odmítl, že by premiéři a prezidenti unijních zemí o této možnosti jednali.

Deníky komentují souhlas evropské sedmadvacítky s Klausovou výjimkou z Listiny základních práv a svobod.