Související články

Zpřísnění podmínek pro vydávání a prodlužování pracovních povolení cizincům ze zemí, které nepatří do Evropské unie, se týká více než 66.000 lidí. Tolik je zahraničních pracovníků, kteří do tuzemska přišli právě ze zemí mimo EU a Švýcarsko. Kromě nich se nová pravidla vztahují i na všechny nově příchozí z těchto takzvaných třetích států, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Bude se to podle něj vztahovat rovněž na cizince, kteří v České republice pracují jako společníci obchodních společností a členové družstev. "Každý případ se ale bude posuzovat individuálně s přihlédnutím k osobní situaci zahraničního pracovníka. Neznamená to tedy, že by se přestala vydávat a prodlužovat povolení k zaměstnání cizincům ze třetích zemí plošně," uvedla v tiskovém prohlášení mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. O tom, že úřady práce přestanou cizincům ze zemí mimo unii až na výjimky vydávat pracovní povolení, informovaly Lidové noviny. Ministerstvo tak podle listu reaguje na nynější vysokou nezaměstnanost. Prodlužovat povolení k zaměstnání by se podle ministerstva měla pouze těm cizincům, o jejichž pracovní místa nejeví zájem ani čeští občané, ani lidé pocházející z EU nebo Švýcarska. Pokyn k přísnějšímu posuzování žádostí je podle Filipové v platnosti již od února.

Cizincům, kteří v České republice již pracují a končí jim pracovní povolení, přitom může rozhodnutí ministerstva značně zkomplikovat život. "Mají šedesát dní na to, aby si našli práci. Ve skutečnosti ale jenom měsíc, protože asi měsíc trvá vyřízení povolení," řekla Lidovým novinám předsedkyně Mostu pro lidská práva Zita Kudrnová. Problémy prý může opatření způsobit i podnikům, které cizince zaměstnávají.

Ministr zahraničí Jan Kohout odmítl informaci, podle níž by měla být odvolána z funkce velvyslankyně při EU Milena Vicenová kvůli pochybnostem o odborné způsobilosti. Kohout to sdělil ČTK v reakci na článek Respektu, podle něhož se šéf české diplomacie Vicenovou rozhodl z Bruselu stáhnout. Z jeho prohlášení však nevyplývá, zda odmítá i spekulace o možném odvolání samotném. Premiér Jan Fischer řekl, že vláda o tomto tématu nejednala. "Spekulace médií ohledně případného odvolání MVDr. Mileny Vicenové z důvodu pochybností o její odborné způsobilosti jednoznačně odmítám," uvedl Kohout v prohlášení zaslaném z cesty po Etiopii. "Střídání velvyslanců je věcí normální ve všech standardních demokratických zemích a rozhoduje o něm vláda a prezident republiky," sdělil současně. Doplnil také, že "odmítá jakoukoli politizaci personální politiky" ministerstva zvlášť v předvolebním období. Uvedl, že ve vládě usiluje o shodu stran v otázkách diplomacie. V Africe je do pátku, poté chce Fischer s Kohoutem o věci hovořit. Podle Respektu chce Kohout návrh předložit vládě na přelomu března a dubna. Kohoutův záměr potvrdily ČSSD a ODS, uvedl Respekt. ODS podle týdeníku s odvoláním nesouhlasí. Vicenová ČTK o víkendu řekla, že o svém odvolání nemá žádnou oficiální informaci a že se nikdy nesetkala s tím, že by Kohout nebyl s její prací spokojen.

České Solvit centrum, které má na starost mimosoudní řešení sporů plynoucích z nesprávného používání evropského práva, patří společně se sesterskými pobočkami v Irsku a Rakousku mezi tři nejrychlejší Solvit centra v Evropské unii. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a výroční zprávy o činnosti center Solvit za rok 2009. "České Solvit centrum je se 126 vyřešenými případy hodnoceno Evropskou komisí jako jedno z nejúspěšnějších v celé EU. Obzvláště vyniká ve srovnání se zeměmi podobné velikosti, jako jsou Belgie, Švédsko či Portugalsko," sdělil ČTK mluvčí MPO Pavel Vlček. V roce 2009 systém Solvit pomohl v celé EU rekordnímu počtu 1500 podniků a občanů, což je ve srovnání s předchozím rokem o 54 procent více. "Problémové oblasti byly právo k pobytu, práva spojena s pohybem pracovních sil v EU a uznávání odborných kvalifikací. Úspěšně se vyřešilo 86 procent případů. Občanům a podnikatelům tak služba ušetřila 126 miliónů eur (přes 3,2 miliardy korun)," podotkl Vlček. Výroční zpráva za loňský rok podle Vlčka potvrdila trend předchozích let, že evropští občané a podnikatelé jsou na vnitřním trhu nejen stále aktivnější, ale i poučenější. Solvit centra v EU fungují od roku 2002, v Česku od jeho vstupu do unie v květnu 2004. Systém tvoří síť středisek, která jsou v členských státech obvykle při ministerstvech, spojených prostřednictvím internetové databáze.

Problematika EU se na několik dílů ujímá vlády nad rubrikou Ptejte se právníka. Zajímá vás, co nám členství v EU přináší a naopak, jaké povinnosti či nevýhody z něj plynou? Pak následující tři minuty jsou určeny právě vám.

Evropská unie by měla do roku 2020 zvýšit míru zaměstnanosti u populace ve věku 20 až 64 let ze současných 69 na nejméně 75 procent. Počítá s tím nová unijní strategie cílů a cest k jejich naplnění, jejíž návrh představila Evropská komise. Strategii bude ještě schvalovat summit EU. Analytici hodnotí dokument spíše negativně. Komise chce také třeba navýšit výdaje na vědu, výzkum a inovace, zvýšit podíl vysokoškoláků či snížit počet lidí ohrožených chudobou. Dokument podle analytiků například neuvádí, jak cílů dosáhnout, a nereflektuje různorodost evropských zemí. Problém dohledu nad dodržováním cílů, jejich přesná podoba i možnosti "sankcí" pro případné "hříšníky" budou patřit k tématům summitu unijních lídrů, který se v Bruselu koná na konci března. Definitivně by pak měla být strategie Evropa 2020 schválena na vrcholné schůzce EU v červnu. "Lisabonská strategie trpěla množstvím cílů, priorit, směšováním ekonomických témat s tématy sociálními, ekologickými. A ta strategie 2020 nebude jiná," řekl při pondělní návštěvě Bruselu šéf ODS Mirek Topolánek. "Lid chce být klamán, potřebuje nějakou mlhu nad skutečnými problémy Evropské unie po institucionální reformě, která byla takovou mlhou, si Evropská komise vymyslí další podobný projekt," dodal. "Rozdíly mezi členskými státy mají přímý dopad na každého. Jsme nyní na sobě více vzájemně závislí než kdy předtím. Potřebujeme hospodářskou koordinaci více než kdy jindy," řekl předseda EK José Barroso, který připomněl dopady současné vážné hospodářské krize.

Češi se sice v přijímání evropských norem týkajících se vnitřního trhu výrazně zlepšili, stále se však v tomto směru řadí mezi nejhorší země v Evropské unii. Mezi 27 státy bloku jim podle statistik Evropské komise patří 23. pozice. V průměru členským zemím unie zbývá převést do vnitrostátního práva jen zhruba 0,7 procenta směrnice z oblasti vnitřního trhu, u nichž lhůta pro provedení již vypršela, uvedla komise v dnešním prohlášení. V případě Česka je to však 1,2 procenta. Nejlépe z tohoto srovnání vyšly Litva s Maltou, kde to je pouhých 0,2 procenta, neboli tři směrnice. V Česku je to norem hned 19. Nejhůře na tom pak je Řecko s 23 chybějícími směrnicemi (1,5 procenta). "Stále však zůstává velkým problémem kvalita provádění a praktické uplatňování předpisů, což ovlivňuje jejich účinnost a podkopává důvěru ve vnitřní trh," prohlásil k výsledkům komisař pro vnitřní trh Michel Barnier.

Americký Úřad pro námořní výzkum otevřel styčnou kancelář při velvyslanectví USA v Praze. Bude vyhledávat české vědce, kteří by se svými výzkumy mohli najít uplatnění za oceánem. Úřad, který pomocí grantů podporuje špičkové experty, spadá pod americké ministerstvo obrany. V Evropě má úřad pobočku ještě v Londýně. Odtud přesune část svých aktivit do Česka. "Praha má ideální polohu pro spolupráci s vědci a výzkumníky z České republiky a dalších zemí střední a východní Evropy, navíc disponuje množstvím schopných vědců a akademických a vědeckých institucí," uvedl kapitán David Maynard z tohoto úřadu. Dodal, že s českými odborníky úřad spolupracuje již od roku 1999 a spolupráce přinesla slibné výsledky.

Dva čeští vědci z Akademie věd dostali grant Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO) za rok 2009 na to, aby si mohli zřídit vlastní laboratoř. Alena Zíková z Parazitologického ústavu Biologického centra a Cyril Bařinka z Biotechnologického ústavu byli jedinými Čechy z 33 žadatelů, kteří se o grant ucházeli, a jsou v pětici vítězů, uvedl tiskový odbor Akademie věd. Takzvaný instalační grant EMBO získali ještě dva mladí vědci z Polska a jeden z Portugalska.

Podmínkou k získání grantu je kromě významných výsledků vědecké práce i to, aby žadatel pracoval nejméně dva roky po sobě mimo zemi, v níž si chce laboratoř otevřít. Grant obnáší 50.000 eur (zhruba 1,25 milionu korun) ročně po dobu čtyř let.

Úřady či soudy v Německu budou moci tamním řidičům zakázat používat řidičské průkazy, které získali v Česku či v jiné zemi EU, pokud v ní také dostatečnou dobu nebydleli. Zjišťovat to budou v příslušném státě. Rozhodl o tom spolkový správní soud. Německá justice se tak snaží omezit takzvanou "řidičákovou turistiku". Mnozí Němci si totiž opatřili řidičské oprávnění třeba v Česku či v Polsku. Využili tak toho, že se řidičské průkazy z jednotlivých členských států uznávají v celé EU. Uchazeči o řidičský průkaz musí v Německu podstoupit lékařskou a psychologickou prohlídku (MPU). Testy jsou drahé a procento těch, kteří neuspějí, je podle DPA vysoké. Spolkový správní soud rozhodl, že německé úřady smějí řidičské průkazy z jiných zemí EU přezkoumat. Budou moci zjišťovat, zda řidiči skutečně žili ve státě, který doklad vystavil. Měli by v něm žít aspoň 185 dní. Pokud příslušná členská země sdělí, že tomu tak nebylo, mohou německé úřady používání takového řidičského průkazu zakázat.

Česko necítí v Evropské unii dostatečnou podporu v boji za zrušení víz, která Kanada Čechům loni v červenci jednostranně obnovila. Vyplývá to z vyjádření ministra vnitra Martina Peciny po jednání s kolegy z ostatních zemí EU. Evropská komise, pod kterou vízové věci spadají, podle ministra nepostupuje dost rázně. Obnovení vízové povinnosti pro Čechy Praha ostře kritizovala a požádala o pomoc s řešením i partnery v EU. Evropská komise v říjnu přes oceán pohrozila, že doporučí zemím EU zavedení víz pro kanadské diplomaty, pokud Ottawa do konce roku neučiní určité vstřícné kroky. Kanaďané sice otevřeli v české metropoli oddělení, kde je možné si víza vyřídit, aniž by Češi museli jezdit do Vídně jako předtím, ale to podle ČR nestačí. Kanada totiž podle nich nesplnila požadavek, aby jasně stanovila "cestovní mapu" vedoucí k úplnému zrušení víz.EK uvedla, že od Kanady dostala dopis, podle něhož se Kanaďané domnívají, že vše splnili. S tím ale Praha zásadně nesouhlasí a EK nesdělila, na čí stranu se kloní. Ministr řekl, že ČR zatím cítí, že Evropská komise nevyvíjí na Kanadu dostatečný tlak, "a my ho jako malá země takový vyvinout neumíme".