Související články

Dnešní právní rubrika bude pokračovat v tématu volného pohybu osob po zemích EU. Ve studiu opět vítám ve studiu magistra Filipa Čeladníka, advokátního koncipienta pracujícího v advokátní kanceláři PETERKA and PARTNERS a doktoranda na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Evropská komise navrhne vytvoření programu státních půjček, které mají pomoci zadluženému Řecku. Novinářům to řekl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Řekům by případně půjčily jen země eurozóny, nikoliv celé Evropské unie. S mechanismem však musí jejich lídři souhlasit, jednat by se o něm mělo na nadcházejícím summitu EU. Zatím není zřejmé, zda Řecku bude muset půjčit každý stát eurozóny včetně Slovenska, nebo bude celý program postaven na dobrovolnosti. Někteří ekonomové nicméně odhadují, že by státy mohly Řekům takto přispět až 25 miliardami eur, tedy zhruba 625 miliardami korun. Otázkou rovněž zůstává, zda by se do záchrany Řecka zapojil i Mezinárodní měnový fond. Země se tomuto kroku dosud vyhýbala, ale v poslední době jej opatrně připouští stejně jako další evropští politici. Barroso zapojení MMF rovněž nevyloučil. "Nechci spekulovat, jestli tam bude nějaký příspěvek MMF," řekl.

Ministr zahraničí Jan Kohout řekl Respektu, že velvyslankyně při EU Milena Vicenová bude odvolána. Informaci přinesl časopis na svém webu. Mělo by se tak stát v rámci balíčku dalších plánovaných změn na velvyslaneckých místech v zahraničí. Již dříve se spekulovalo, že Vicenovou by měla vystřídat nynější velvyslankyně v Řecku Hana Mottlová. Kohout by si podle Respektu přál, aby vláda změnu schválila ještě do voleb. Ministr nepotvrdil ani nevyvrátil, že by výměna v Bruselu měla být kvůli nespokojenosti s výkonem velvyslankyně. "Milena Vicenová měla smlouvu na dobu českého předsednictví a to skončilo. Počítám s jejím setrváním v diplomacii - pokud o to bude mít zájem," řekl Kohout Respektu.

Českými prioritami při dojednávání hospodářské strategie EU do roku 2020 jsou zaměstnanost, kvalitativní růst a konkurenceschopnost. Senátorům to ve čtvrtek řekl ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel. Uvedl to v rámci informace o přípravách na nadcházející summit EU, který má podle něj příští týden schválit celkové zaměření strategie s názvem Evropa 2020 a projednat její hlavní cíle.

EU by podle návrhu Evropské komise měla během nadcházejícího desetiletí zvýšit míru zaměstnanosti u populace ve věku 20 až 64 let ze současných 69 na nejméně 75 procent. Komise chce také navýšit výdaje na vědu, výzkum a inovace, zvýšit podíl vysokoškoláků či snížit počet lidí ohrožených chudobou. Dokument podle analytiků například neuvádí, jak cílů dosáhnout, a nereflektuje různorodost evropských zemí. Rovněž senátoři z ODS byli kritičtí k obecnosti návrhu.

Evropská komise ve čtvrtek pohrozila Česku soudem kvůli bezpečnostním prohlídkám letadel. Česká republika spolu s Řeckem totiž v této oblasti nedodržují evropskou legislativu. Hrozba se týká směrnice EU, která zavádí v celé unii jednotné bezpečnostní normy pro prohlídky letadel a případná opatření pro letadla, která jsou nebezpečná. Legislativa upravuje i pro přípravu a kvalifikaci inspektorů, kteří na letištích stav letadel posuzují. Česko však podle Evropské komise převedlo jen část směrnice a některé části vynechalo. Řecko se zavedení legislativy vyhnulo úplně. Obě země nyní mají na nápravu dva měsíce; pokud tak neučiní, může je komise zažalovat u Evropského soudního dvora v Lucemburku.

Evropská unie nařídila vládám členských zemí, aby vrátily celkem 346,5 milionu eur (8,8 miliardy Kč) ze zemědělských dotací, které dostaly za poslední dekádu neprávem. Přes třetinu z toho má vrátit Řecko, uvedla Evropská komise. Podle zprávy agentury AFP se požadavek České republiky netýká. Po Řecku požaduje komise zpět 132,4 milionu eur kvůli přetrvávajícím nedostatkům ve výkazech o produkci bavlny, olivového oleje, ovoce a zeleniny. Týká se to i rozvoji venkova. Komise chce peníze zpět od 20 z 27 členských států. Mezi státy s nejvyššími nezaslouženými výhodami figuruje i Polsko, které musí vrátit 92 milionů eur. Následují Španělsko se 49 miliony eur a Británie s Nizozemskem po 18 milionech. Komise uvádí, že se chybné platby objevily v celé řadě oblastí od pěstování ovoce a zeleniny přes produkci suchého krmiva po chybné refundace za export.

Získávání evropských dotací by mělo být do budoucna jednodušší. Vláda v pondělí schválila návrh, který má usnadnit čerpání peněz ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Po jednání kabinetu to řekl ministr pro místní rozvoj (MMR) Rostislav Vondruška. Zjednodušení administrace se má týkat schvalovacích procedur, finančního plánování a řízení, kontrolní činnosti a řešení nesrovnalostí. "Navrhované změny by měly výrazně zjednodušit proces čerpání peněz z fondů EU a odbourají některé dosud zbytečně složité mechanismy," uvedl minulý týden ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Šéf MMR již dříve připustil, že v budoucnosti se můžou přesunout také peníze mezi jednotlivými operačními programy. Dotace z oblastí, které dosud v čerpání příliš úspěšné nejsou, by tak umožnily plnit jiné priority. Česko může v nynějším rozpočtovém období získat z Bruselu až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun.

Česká republika byla v hodnocení evropských zaměstnavatelských svazů vyhodnocena spolu s Dánskem, Německem a Rakouskem jako země nejlépe odolávající dopadům krize. Spolu se Slovenskem, Polskem a Maďarskem se blíží průměrné ekonomické úrovni EU a udržuje si výbornou úroveň vnější konkurenceschopnosti, vyplývá z pololetního barometru Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, sdružující 40 národních zaměstnavatelských svazů z 34 evropských zemí. Ve svém barometru Jaro 2010 hodnotí výkon zemí EU a Norska a Švýcarska podle klíčových ukazatelů, jakými jsou stupeň využití práce, produktivity, investic, konkurenceschopnosti, veřejných financí a stav realizace strukturálních reforem u jednotlivých členských zemí v roce 2009. ČR je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi hodnocena poměrně vysoko v exportní výkonnosti (čtvrté místo z 29 zemí). Rovněž v oblasti veřejných financí (10. místo z 29 zemí) i přes loňské a současné jejich zhoršení patří mezi země s lepšími výsledky.

V dnešní právní rubrice budeme pokračovat na téma EU. Zaměříme se na volný pohyb osob a pracovních sil. Proto opět vítám ve studiu magistra Filipa Čeladníka, advokátního koncipienta pracujícího v advokátní kanceláři PETERKA and PARTNERS a doktoranda na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Evropská unie se po přijetí lisabonské smlouvy ocitla v nejvážnější krizi své historie, myslí si prezident Václav Klaus. Podle něj je nyní znovu vážně ohrožena občanská a ekonomická svoboda. Hlava státu to vzkázala v písemné zdravici delegátům sněmu neparlamentní Strany svobodných občanů, k níž má svými názory blízko. Stejně jako Klaus strana kritizovala lisabonskou smlouvu, která reformuje EU po jejím rozšíření. Klaus dokument sice nakonec podepsal, ale Česko ukončilo jeho ratifikaci až jako poslední členská země unie.

Delegátům sněmu Klaus napsal, že se obává o svobodu. "Pod heslem boje proti ekonomické krizi sílí regulační tendence, polisabonská Evropská unie se ocitá v nejvážnější krizi své dosavadní historie, plně se projevují důsledky klimatického alarmismu," vzkázal Klaus svobodným, které vede Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) a stejně jako Klaus bývalý člen ODS. Klaus svobodným popřál úspěch a viditelnost na politické scéně. Domnívá se, že "na rozdíl od jiných" svobodní nemusejí hledat nová témata a složitě vymýšlet řešení. Svobodní mimo jiné odmítají přenášení dalších pravomocí na Brusel, stejný postoj má i prezident. Strana také uvádí, že pro nejrychlejší cestu k návratu hospodářského růstu je třeba více svobody.