Související články

Prezident Václav Klaus se bude účastnit významnějších summitů EU, které se budou zabývat vnějšími vztahy unie. Vnitřní záležitosti EU bude na vrcholných summitech řešit premiér Petr Nečas (ODS). Dohodli se na tom na pondělní schůzce věnované koordinaci zahraniční politiky. Setkání se zúčastnil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ministr Schwarzenberg doplnil, že Václav Klaus má zájem o "velké" summity EU věnované například vztahům EU k asijským či africkým zemím. Na oba tyto chystané summity podle něj proto prezident Klaus zřejmě pojede. Účast prezidenta na těchto akcích šéf diplomacie uvítal. Méně významných jednání, kde bude EU řešit vztahy s menšími zeměmi, se ale podle něj Václav Klaus účastnit nechce. Oba na schůzce probrali také nadcházející summit OSN v New Yorku. V úterý tam oba odcestují na zasedání Valného shromáždění OSN.

Poprvé jako premiér přijel ve čtvrtek do sídla evropských institucí v Bruselu Petr Nečas. Stávka zdravotníků by mohla být ve větším rozsahu než ty minulé. Do čtyř let bude zrušena celá řada státních institucí. Ekonomika zřejmě pomalu vybředá z krize. Je to vidět i na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu, který od pondělí do pátku probíhal v Brně. Pavel Varvařovský se v pondělí ujal funkce ombudsmana.

ČR, Německo a Polsko společně požádají o peníze z fondu EU na škody po posledních povodních, oznámili premiéři Saska a ČR Stanislaw Tillich a Petr Nečas. Hranici pro čerpání představuje škoda nad 21 miliard korun, které Česko samotné nedosáhlo, letní povodně ale zasáhly i sousední země.

Ministerstvo školství čerpá peníze z EU nejpomaleji ze všech institucí v Česku. Ukázal to audit, který si nechal udělat ministr školství Josef Dobeš (VV). Kontrola prý ukázala, že manažeři sekce, která měla na ministerstvu čerpání peněz na starosti, naprosto selhali. Dobeš už kvůli tomu odvolal ředitele sekce Jana Vitulu (TOP 09), o dalším propouštění rozhodne Vitulův nástupce Jaroslav Kuba. Audit podle Dobeše ukázal, že všichni čtyři vrcholoví manažeři a třetina níže postavených vedoucích naprosto selhala v řízení tohoto útvaru. Kvůli údajně špatnému čerpání evropských peněz už přitom na ministerstvu v roce 2007 skončila bývalá ministryně školství Dana Kuchtová. Na sekci pro čerpání evropských peněz proto nyní nastupuje krizový management, který má do čtyř týdnů rozhodnout, zda a kolik se bude propouštět. Nyní pracuje na tomto odboru asi 230 lidí. Podle Dobeše je zde mnoho mladých schopných lidí, kterým kvůli špatnému vedení jen chybí pracovní motivace.

Proti Dobešovým krokům se postavil například lidovecký europoslanec Jan Březina, který se problematikou fondů EU zabývá. "Odvolání považuji za fatální přehmat hraničící s diletantstvím a jeho důvody za vykonstruované a motivované záměrem koncentrovat ve svých rukou veškerou moc na úřadě," prohlásil Březina Snížení počtu zaměstnanců prý může ohrozit čerpání evropských miliard nebo schválení projektů na nová vědecká centra a na zkvalitnění výuky, neměl by je totiž kdo vyřídit. Nejmenovaný zdroj z ministerstva ČTK sdělil, že už minulý týden museli oznámit některým úspěšným žadatelům, že kvůli nedostatku úředníků si na peníze budou muset ještě počkat.

V Bruselu se neformálně sešli šéfové diplomacií evropské sedmadvacítky a jednali o vzniku diplomatického sboru Evropské unie. Jednání už delší dobu provází intenzivní lobbování ze strany členských států, které se snaží do unijní diplomacie prosadit své zástupce. Země střední a východní Evropy se současně bojí, že v diplomatickém sboru unie budou převládat představitelé západních členských států. Potvrdil to i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle diplomatů se na pozice evropských velvyslanců zatím nejspíš žádný z Čechů, kteří o to usilovali, nedostal. Další řízení ale ještě probíhají či budou následovat. Jednu z deseti nejvyšších manažerských pozic ve vznikající zahraniční službě EU se snaží získat Jiří Šedivý, současný náměstek generálního tajemníka NATO. Šedivý je též v novém poradním týmu ministra obrany Alexandra Vondry.

Kontroverzní obří plastika Entropa výtvarníka Davida Černého, jež loni vzbudila velký rozruch v Bruselu, našla trvalý domov v Plzni. Pořídilo ji muzeum Techmania, které se specializuje zejména na popularizaci vědy a techniky. Muzeum hodlá obří interaktivní skládačku využít jako soubor exponátů o EU a podnítit veřejnou debatu o evropských otázkách. Její umístění zároveň koresponduje s cílem Plzně stát se Evropským hlavním městem kultury v roce 2015, řekl při představení díla šéf muzea Vlastimil Volák. Za osmitunovou Entropu, která byla poprvé prezentována loni v lednu na budově Rady Evropy v Bruselu jako znamení českého předsednictví EU, dá Techmanie postupně během let zhruba 10,2 milionu korun. Vzhledem k rozměrům 16,5 krát 16,5 metru se vešla jen do zatím nerekonstruované části muzea, tovární haly, kam návštěvníci nemají přístup. K dílu se nedostanou přímo, ale budou na něj hledět třemi velkými okny. "Vypadá to, jak by před sto lety, kdy ta hala vznikala, projektanti museli tušit, že v roce 2010 tady budeme mít Entropu, protože sem perfektně sedla. Na výšku zbyl z každé strany jeden centimetr," popsal Vlastimil Volák.

Za dynamické místo s obrovským potenciálem považují Ostravu architekti z nizozemského studia Maxwan, které vyhrálo mezinárodní urbanistickou soutěž na budoucí podobu výstaviště Černá louka. Právě proměna této oblasti v novou městskou čtvrť spojující kulturní a vzdělávací instituce s bydlením je stěžejním projektem, s nímž se Ostrava uchází o titul Evropské hlavní město kultury 2015. Architekt Rients Dijkstra novinářům řekl, Ostrava je originální a má Evropě co nabídnout. Architekti svůj návrh v úterý představí i čtveřici komisařům, kteří do města přijedou den před definitivním rozhodnutím, které město nakonec bude Česko reprezentovat, zda Ostrava či Plzeň.

Prezident Václav Klaus nevidí důvod k existenci českých velvyslanectví v řadě malých zemí EU, neboť unie již podle něj není zahraničí ve standardním slova smyslu. Řekl to na Pražském hradě při setkání s českými velvyslanci. V souvislosti s plány ministerstva zahraničí rušit české mise také uvedl, že rušení nesmí být ukvapené a že je třeba zvážit potřebnost ambasád například v Evropě.

Česká republika bude žádat o peníze z evropského fondu solidarity na pomoc s likvidací škod, které vznikly v Libereckém a Ústeckém kraji během srpnových povodní. Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že škody zatím dosáhly asi 6,5 miliardy korun, což Česko neopravňuje k automatickému čerpání z fondu EU. Česká vláda proto začne jednat o společné žádosti se Saskem a Polskem, které také záplavy postihly. Hranice pro čerpání z fondu představuje 21 miliard korun. O systémové pomoci postiženým českým regionům vláda rozhodne do konce září na základě materiálu, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Nečas zopakoval, že na okamžitou pomoc už kabinet vyčlenil 80 milionů korun, na opravu státních silnic a železnic dalších 665 milionů korun. Zvláštní pomoc slíbila vláda i zemědělcům.

Praha je v regionu střední a východní Evropy mezi postkomunistickými zeměmi nejlepší místo k podnikání. Na čele žebříčku hlavních měst je Vídeň s 89,9 bodu ze sta možných, následovaná Prahou se 70,8 bodu. Vyplývá to ze studie společnosti Roland Berger Strategy Consultants, kterou novinářům představil její vedoucí partner Constantin Kinský. Co se týče infrastruktury, je Vídeň jasně v čele před Prahou a Budapeští. Toto kritérium zohledňuje počet přímých letů ze sledovaného města, velikost městského veřejného přepravního systému, počet zařízení magnetické rezonance na osobu a počet domácností s připojením k internetu. Z hlediska životního standardu vítězí Vídeň s 90,8 bodu, následována Prahou se 78,4 bodu a Lublaní se 63,6 bodu. Praha zvítězila v oblasti kultury.