Související články

Počet žalob na Českou republiku podaných k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku loni mírně poklesl. Tento trend by mohl pokračovat i letošní rok, protože v dubnu vstoupil v platnost zákon umožňující získat odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou špatným rozhodnutím českých úředníků. Lidé, pro které byl doposud štrasburský soud poslední možností kam se obrátit, tak nyní mohou žádat o odškodnění u českých soudů. Vyplývá to ze zprávy ministerstva spravedlnosti, kterou projedná vláda. V loňském roce dostal štrasburský soud 1369 stížností směřujících proti České republice. Rok předtím to bylo 1406. Jednotlivé případy z poslední doby ale také zahrnují hromadné stížnosti například majitelů domů na regulaci nájemného, které se ve skutečnosti týkají stovek nebo tisíců stěžovatelů.

Od roku 1993 do konce června 2006 se soud podrobně zabýval 407 stížnostmi proti České republice. V 93 případech dal za pravdu stěžovatelům, 56 stížností odmítl poté, co získal vysvětlující stanovisko české vlády, 65 kauz skončilo smírem, deset stížností podavatelé sami stáhli a u 183 zatím nepadlo rozhodnutí. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se potýká s velkým počtem stížností nejen z ČR již několik let. Každý rok jich eviduje několik desítek tisíc. Naprostá většina stížností se týká délky soudních řízení před českými soudy.

Evropská komise ve čtvrtek pohrozila Česku, Slovensku a dalším sedmi zemím žalobou kvůli opatřením, která mají snížit energetickou náročnost budov. ČR totiž do Bruselu stále neodeslala zprávu o tom, jak naplňuje směrnici, která stanovuje právě minimální normy energetické náročnosti budov. Zpráva měla být odeslána již v lednu letošního roku, informovala EK. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vypracovalo novelu zákona o hospodaření energií, zatím vyjádření komise nekomentovalo.

Až státy začnou příslušnou směrnici EU uplatňovat, každý dům bude mít takzvaný certifikát energetické náročnosti. Těmi se budou budovy označovat podobně, jako je tomu u domácích spotřebičů. Kromě toho musejí členské státy zajistit, že se kvůli zlepšení účinnosti budou pravidelně kontrolovat systémy na vytápění a klimatizaci. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban již dříve řekl, že Česko i velká část jiných států EU spotřebovává v budovách o pětinu energie více, než je při nynějších technických možnostech nezbytně nutné.

Zpracování žádostí o podporu ze Společného regionálního operačního programu (SROP), kterým EU poskytuje Česku peníze na rozvoj regionů, obnoví ministerstvo pro místní rozvoj zřejmě v pátek. Mluvčí úřadu Jana Víšková ve čtvrtek ČTK řekla, že dočasný stop stav by neměl mít na celkový objem čerpání z fondů EU výrazný vliv. Ministr Petr Gandalovič pozastavil zpracování žádostí kvůli vyšetřování kauzy obecně prospěšné společnosti Bono Publico, ve které jde o podvody s dotacemi EU. Zatím není podle Víškové možné vyčíslit kolika projektů a jakého objemu prostředků se vyšetřování uvedené kauzy dotkne. "Ve chvíli, kdy vyhodnotíme, které oblasti čerpání ze SROP nevykazují známky podezřelého postupu, uvolníme toto embargo, a zablokovány zůstanou jen projekty obecně prospěšné společnosti Bono Publico a další potenciálně rizikové projekty," doplnil Gandalovič. Podle něj bude ministerstvo nejpozději v pátek vědět, které projekty mohou pokračovat dál a myslí si, že jich bude většina.

Česká republika může v rámci Společného regionálního operačního programu v programovém období 2004 až 2006 vyčerpat zhruba 450 milionů eur (asi 12,7 miliardy korun).

Bezvládí, které v České republice panuje od 3. června, přestává být podle komentátora Mladé fronty Dnes legrací a stává se spíše noční můrou. Zajatcem politických hrátek se přitom stává blahobyt a budoucnost.

Končící vláda Mirka Topolánka se rozhodla, že nakonec nebude jmenovat svého zmocněnce pro přípravy země na blížící se předsednictví v Evropské unii. Je ale přesvědčena o tom, že bez ohledu na nynější nejasnou situaci na domácí politické scéně nelze organizaci této klíčové role zanedbat. Proto ministři svým nástupcům předají komplexní návrh institucionálního a finančního zajištění předsednictví. V médiích se jako o vhodných adeptech na tuto funkci nejvíce mluvilo o diplomatech Josefu Kreuterovi, Jiřím Šitlerovi, Jiřím Schneiderovi či Petru Kubernátovi. Podle šéfa europoslanců ODS Jana Zahradila, který se výběru zmocněnce zúčastnil, se v závěrečné fázi spíše než diplomat hledal manažerský typ, který by zvládl předsednictví zajistit technicky, personálně i finančně.

Už dříve vláda ustoupila od myšlenky, že evropské záležitosti bude mít na starosti speciální ministerstvo, které vznikne z nynějšího resortu pro místní rozvoj. Přikláněla se k nestranickému zmocněnci, který "přežije" i změny vlády a možné vnitropolitické otřesy. Nedávno ministři rozhodli o převedení odboru pro informování o evropských záležitostech z úřadu vlády právě na ministerstvo pro místní rozvoj.

Evropská komise zahájí řízení pro porušení evropského práva vůči České republice a dalším osmi zemím EU kvůli tomu, že stále nedodaly plány emisí kysličníku uhličitého na léta 2008 až 2012. ČTK to sdělil zdroj Evropské komise. Obchodováním s povolenkami na emise CO2 unie snižuje objem skleníkových plynů. "Plány měly být hotovy do 30. června a v létě jsme země, které je ještě nedodaly, už jednou upomínali," uvedl zdroj. Podle něj komise proto ve čtvrtek rozhodne o zaslání dopisu s formálním upozorněním a rozhodnutí zveřejní v pátek. Toto formální upozornění je prvním ze tří kroků v proceduře o porušení evropského práva.

Aby mohl systém, kterým Evropská unie bojuje s globálním oteplováním, pokračovat, státy musí nejprve připravit národní alokační plány emisí. Podle nich pak komise rozhodne, kolik CO2 mohou vybrané podniky v jednotlivých zemích v letech 2008 až 2012 vypustit. Pokud podnikům zařazeným do systému původní příděl nestačí, musejí na trhu koupit dodatečné povolenky k emisím CO2. Prodávat je přitom mohou podniky, kterým povolenky přebývají. Odborníci předpokládají, že v nadcházejícím období komise zavede přísnější limity. Podle zprávy o stavu životního prostředí v Česku za rok 2005 české firmy dostaly loni o 15,2 milionu emisních povolenek víc, než činila jejich skutečná potřeba z hlediska vypouštění oxidu uhličitého.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek soudí, že korupční aféra s čerpáním peněz z EU je selháním jednotlivců. Skutečnost, že je vedle někdejšího šéfa kabinetu Zdeňka Doležela do aféry zapleten i člen ČSSD, starosta Budišova na Třebíčsku Ladislav Péťa, je podle něj šokující. Paroubek uvedl, že okamžitě po zveřejnění těchto informací podnikl takové kroky, aby byl starosta z ČSSD vyloučen. Dodal, že informace ke kauze má zatím pouze z médií. "Vedení ČSSD je opravdu mimořádně šokováno odhaleními, která učinila Policie ČR v souvislosti s případem korupce při přidělováním peněz z EU," uvedl šéf ČSSD. Dodal, že strana se od podobných korupčních afér distancuje a plně podporuje práci policie a všech jejích složek, které jsou zapojeny do boje s korupcí.

Pracovníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zatkli v úterý tři lidi podezřelé z vydírání a nezákonných postupů při čerpání finančních prostředků z evropských fondů a státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. Jde údajně o bývalého šéfa kabinetů premiérů Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka Zdeňka Doležela, Ladislava Péťu a úředníka ministerstva zemědělství Miloslava Řehulku. Doležel je širší veřejnosti známý také z aféry kolem údajných úplatků při privatizaci Unipetrolu. Kvůli domnělé žádosti o pětimilionový úplatek je Doležel od dubna stíhán pro pokus o podvod. Paroubek zdůraznil, že Doležel už není členem ČSSD a že ho z úřadu vlády propustil loni v létě poté, co se seznámil s jeho aktivitami kolem privatizace Unipetrolu.

Někdejší předseda vlády Stanislav Gross odmítá jakékoli spojení s případem kolem šéfa svého tehdejšího kabinetu Zdeňka Doležela a od bývalého podřízeného se distancoval. "Pro mě pan Doležel skončil už před rokem a půl," řekl Gross krátce před svou výpovědí na policii, kde vysvětloval okolnosti privatizace petrochemického holdingu Unipetrol. V souvislosti s prodejem této firmy polskému PKN Orlen byl Doležel již v dubnu obviněn z pokusu o podvod. Při tajné schůzce s polským lobbistou Jackem Spyrou údajně souhlasil s úplatkem "pěti na stole v českých" (pěti milionů korun). Setkání obou mužů ale natočila skrytou kamerou televize Nova, která jejich rozhovor následně zveřejnila.

Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič dočasně zastavil financování všech projektů na čerpání peněz z evropských fondů, které spadají pod Společný regionální operační program (SROP). Reagoval tak na zatčení tří lidí podezřelých z podvodu a vydírání při získávání těchto prostředků. Lidem, kteří předložili podezřelý projekt, podle něj dosud nebyly žádné peníze vyplaceny. Ministerstvo chce nyní co nejrychleji všechny projekty prověřit vnitřní i vnější kontrolou. Audit by se měl týkat všech projektů od konce roku 2004. "Budu se snažit, aby tato kontrola probíhala co nejkratší dobu, protože my máme vlastně zájem opačný," řekl ministr. Vzhledem ke skluzu v čerpání prostředků z EU totiž nedávno vydal příkaz, aby se posuzování projektů a jejich uvolňování naopak zrychlilo.

Česká republika nesouhlasí s návrhem, aby bylo možné předávat odsouzené občany EU z jedné členské země do druhé bez jejich souhlasu a bez souhlasu cílového státu. ČTK to řekl náměstek ministra spravedlnosti Roman Polášek, který se spolu s ministrem Jiřím Pospíšilem zúčastnili ministerské schůzky EU v Lucemburku. Návrh se týká především lidí odsouzených v jiné zemi, než ze které pocházejí, nebo kde žili - kupříkladu předání Čecha odsouzeného a vězněného v Británii k výkonu trestu do ČR.

Podle komentátora Lidových novin Martina Weisse předvedli lidovci, když hlasovali o důvěře Topolánkově vládě každý po svém, něco jiného než tradiční lidovecké "rozhodně možná". Organizace jménem KDU-ČSL sice ještě funguje, může přijímat stále nová závazná usnesení, ale na celostátní úrovni nic neznamená a znamenat nebude do příštích sněmovních voleb, po nichž může být teprve špatně.

Česká republika zapůjčí vazební věznici OSN v Haagu čtyři zaměstnance vězeňské služby. S příslušnou smlouvou ve čtvrtek souhlasil Senát, musí ji ještě podepsat prezident. Vazební věznice slouží Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Na Česko se tribunál obrátil kvůli tomu, že má nedostatek pracovníků, a také proto, že Češi mají jazykově blízko k vězněným osobám. "Jde o projekt, který je jednoznačně v zájmu ČR," řekl k plánovanému vyslání vazebních pracovníků ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Oblast Balkánu patří dlouhodobě k prioritám české zahraniční politiky. Podle předkládací zprávy zaplatí český stát za pobyt českých pracovníků po dobu jednoho roku asi 3,8 milionu korun.