Související články

Výroba biopaliv v Česku bude bez státních dotací. Rozhodla tak minulý týden vláda. Jelikož se mají od příštího roku dražší biopaliva plošně přidávat do pohonných hmot, je zřejmé, že ceny pohonných hmot poněkud vzrostou. Vládní verdikt má řadu odpůrců. Nejhlasitěji jsou zatím slyšet zemědělci. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Evropská komise (EK) nenavrhla odvetná opatření vůči Spojeným státům za to, že požadují víza od většiny nových členských zemí Evropské unie, včetně Česka. Ve zprávě, která byla ve středu zveřejněna, však konstatuje, že v jednání s Washingtonem nedošlo k žádnému pokroku, a dává ke zvážení přechodné zavedení víz pro americké diplomaty. "Je to alibismus," okomentoval český ministr zahraničí Alexandr Vondra postoj komise. Podle něj rozhodla v rozporu se svými předchozími sliby. Prosazování solidarity v EU by mělo být férové, míní. "Bude-li EK uplatňovat doložku solidarity, tak by ji měla uplatňovat vůči všem shodně. A nikoli postupovat metodou určitého politikaření," řekl ministr. Podle něj musí nové členské státy EU, jejichž občané potřebují pro cesty do USA, Kanady či Austrálie vízum, postupovat a usilovat o změnu společně. Na český popud vznikla nedávno v New Yorku Koalice pro vízovou rovnoprávnost. Vondra připomněl, že vstřícněji se snaží postupovat vůči Čechům Austrálie.

Čeští rybáři budou moci mezi lety 2007 až 2013 čerpat z evropských fondů více než 24 milionů eur, tedy 680 milionů korun. Vyplývá to z materiálu, který ve středu schválila Evropská komise. Slováci dostanou 12 milionů eur, asi 340 milionů českých korun. Čeští rybáři, jejichž doménou jsou především sladkovodní ryby, se mohou paradoxně těšit větší podpoře než některé země, které mají přístup k moři. Češi tak dostali přiděleno více peněz než například Slovinci, Malťané či Belgičané. Nejvíce peněz budou moci čerpat Italové (377 milionů eur) a nejméně Malťané (zhruba sedm milionů eur). Čeští rybáři si dosud stěžovali, že nemají v EU odpovídající zařazení. Produkce ryb v unii se totiž orientuje především na pstruha, lososa a mořské ryby a Češi věří, že rybníkářství a sladkovodní ryby v unii postupně najdou odpovídající postavení.

Česká republika bude muset zaplatit pokutu téměř 150 milionů korun (5,13 milionu eur) za překročení kvót Evropské unie na výrobu mléka. Informovala o tom Evropská komise. Česko loni vyprodukovalo o téměř 17 tisíc tun mléka více než povolují kvóty. Sankci by měli hradit zemědělci, kteří přidělené limity přesáhli. Zemědělci však již v minulosti varovali, že pokuta může způsobit některým farmám vážné problémy a vést k dalšímu snížení stavů krav. Omezením výroby se Brusel snaží snížit nadprodukci mléka. V letošním kvótovém rok by se již sankce podle Hugo Roldána z odboru komunikace ministerstva zemědělství opakovat neměla, protože EU povolila Česku rozdělit mezi farmáře kvótovou rezervu a dosavadní národní limit produkce navýšit z 2,68 miliardy kilogramů mléka o dalších 56 milionů kilogramů. Prezident Agrární komory Jan Veleba soudí, že navýšení bude stačit i v dalších letech. Sankce ale podle něj svědčí o tom, že mléčná kvóta byla před vstupem do EU špatně vyjednána. Zemědělci již dříve žádali, aby stát alespoň část sumy uhradil, ale neuspěli.

ČR však není jediným státem, který bude muset pokutu platit. Jde celkem o devět členských států Evropské unie (ČR, Německo, Španělsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Rakousko, Polsko a Portugalsko). Všechny "postižené" státy zaplatí dohromady 377 milionů eur (deset miliard korun), přičemž Itálie, Polsko a Německo se na pokutě podílejí z 90 procent. Nejvíce zaplatí Itálie (188 milionů eur).

Evropská komise se bude znovu zabývat žádostí několika českých měst o peníze na výstavbu kanalizací a čističek. Novinářům to v Bruselu řekl ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. Brusel před nedávnem Česku zamítl projekty za zhruba 1,5 miliardy korun kvůli smlouvám, které prý neodpovídají právu EU. Rozhodnut by mohlo být zhruba v listopadu. Tehdy by se měl Gandalovič sejít se zástupcem Evropské komise Grahamem Meadowsem, který o celé věci do značné míry rozhoduje. Odborníci varují, že pokud by ČR peníze nakonec nedostala, nebylo by možné udržet současnou cenu za vodné a stočné. Ministr ale novinářům řekl, že Evropská komise stále nepředložila právní argumenty, na základě kterých žádost zamítla.

Česká republika dá v příštích letech více peněz z Evropských fondů na silnice a další infrastrukturu, zatímco méně finančních prostředků poputuje na sociální věci. Z celkových asi 670 miliard korun, jež může ČR čerpat mezi lety 2007 a 2013, mělo být v takzvaném evropském sociálním fondu k dispozici 17 procent z této částky, nyní to bude 14 procent. Novináře o tom informoval ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. Sociální fond tak "zchudne" o zhruba 18 miliard korun, které nakonec zamíří na jiné projekty. Gandalovič tento přesun představil i eurokomisařce pro regionální rozvoj Danutě Hübnerové. Podle něj proti záměru české vlády nic nenamítala, protože každá členská země rozhoduje o rozdělení přidělených peněz z Evropské unie sama.

Evropská unie bude mít od začátku příštího roku už 27 členů. Brusel v úterý potvrdil přijetí Rumunska a Bulharska. Zároveň ale oběma zemím stanovil nejtvrdší podmínky v dějinách unie. Ty mají zajistit pokračování základních reforem, čímž Brusel naznačil, že obě země nejsou na vstup úplně připravené. Česká republika rozšíření unie vítá. Shodují se na tom všechny parlamentní strany. Zároveň ale Praha přiznává, že bude muset brát ohled na postoje ostatních zemí. Jde především o volný pohyb pracovních sil. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské čtyřky a pobaltských států budou společně usilovat o dosažení bezvízového styku s USA. Na popud ministra zahraničních věcí Alexandra Vondry se v New Yorku dohodli na vytvoření Koalice pro vízovou rovnoprávnost, v jejímž rámci hodlají koordinovat své aktivity v této oblasti. "Všichni ministři zahraničních věcí vyjádřili své přesvědčení o nutnosti koordinovat naše aktivity a strategie v této oblasti," uvedl po jednání Vondra. Ministři se shodli, že důležitou roli musí sehrát Evropská unie. Své aktivity proto budou koordinovat nejenom ve Washingtonu, ale také v Bruselu. Schůzka byla jedním z dalších kroků šéfa české diplomacie v rámci strategie odstranění vízového styku ČR s USA. "Domnívám se, že je potřeba převést diskusi o vízech z rukou úředníků do rukou politiků a dnešní schůzka byla úspěšným vykročením tímto směrem," řekl Vondra.

Kabinet Mirka Topolánka se rozhodl rozpustit evropský odbor při úřadu vlády, a to bez vědomí ministra zahraničí Alexandra Vondry. Vzhledem k hodnocení a výsledkům jejího týmu považuje ministr zahraničí Alexandr Vondra rozhodnutí vlády za nedomyšlené. "Myslím, že se k tomu budeme muset ještě vrátit. Podle mě tento krok nebyl dostatečně promyšlen," řekl ministr.

Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič chce postupně utlumit zvýhodněné státní půjčky na bydlení lidem do 36 let. Řekl to deníku Právo. Dnes mohou mladí získat až třísettisícovou půjčku na výstavbu domu nebo koupi bytu a až 150 tisíc korun na jejich modernizaci s úrokem jen dvě procenta ročně.