Související články

Před třemi lety vstoupilo Česko do Evropské unie. Žádná zvláštní připomenutí tohoto výročí, natož pak oslavy se nekonají. Podpora unie u občanů podle průzkumů spíše klesá. To ale není nějaké české specifikum. Na druhou stranu už Češi berou členství v unii jako naprostou samozřejmost. Přineslo výhody i nevýhody. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Komentář středečních Lidových novin se pochvalně vyjadřuje o postupu brněnských úřadů a policie, jež znemožnily prvomájový pochod neonacistů městem. V porovnání s minulostí si úřady podle autora komentáře daly tu práci a rozpoznaly přímé odkazy na nacistickou ideologii v podobě černo-bílo-červených vlajek a nápisů a pokřiků Národní odpor, a policie mohla neonacisty rozehnat.

Česká vláda si z celé Evropské unie vede spolu s Irskem nejhůře v boji proti nelegální těžbě dřeva. Vyplývá to z nové zprávy mezinárodní ekologické organizace WWF. Podle ní Česko nepodporuje přijetí legislativy, která by nelegální a neudržitelnou těžbu postavila mimo zákon. WWF snahu jednotlivých zemí obodovala a země pak seřadila do žebříčku. Česko získalo pouhé dva body a obsadilo tak poslední příčku spolu s Irskem, které "uspělo" úplně stejně. Češi si navíc vedou rok od roku hůře a jejich skóre klesá. Nejlépe jsou na tom Velká Británie, Rakousko a Nizozemsko. Lépe než česká vláda si vedou i Slováci, kteří získali celkem 5,2 bodu. Podle lesního zákona lze přitom v Česku v každém jednotlivém případě nelegálního kácení dřeva uložit pokutu až do milionu Kč. Pokud by se tatáž osoba dopustila stejného deliktu znovu do jednoho roku od nabytí právní moci pokuty, lze uložit další pokutu až do dvou milionů Kč. Podle trestního zákona lze za ohrožení a poškození životního prostředí uložit trest odnětí svobody až na osm let a za poškozování lesa těžbou může být uložen trest odnětí svobody až na tři léta.

Až 27 procent lidí v Česku je nespokojených se členstvím země v Evropské unii. Je to nejvyšší míra nespokojenosti od roku 2005. Současně meziročně poklesl počet spokojených občanů z loňských 36 procent na letošní 32 procenta. Lidé také většinou nevěří, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky. Tento názor sdělilo skoro 70 procent dotazovaných. Opak si myslí 27 procent. Vyplývá to z výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle jiného, již dříve zveřejněného průzkumu společnosti SC&C, který si objednal vládní odbor informování o EU, bylo s členstvím v EU spokojeno 59 procent lidí. Za dobrou věc podle něj považuje členství v unii dokonce 71 procent lidí. Česká republika si příští úterý připomene tři roky od svého vstupu do EU.

Tvrdými tresty postihovat ilegální stahování hudby, filmů či programů z internetu by měl zákon, jehož návrh tento týden schválili Evropský parlament. Podle autorů zákona je nutná společná evropská legislativa, která by nekompromisně postihovala porušování autorských práv. Taková legislativa už ale existuje v každé zemi Evropské unie. V Česku padl první trest za nelegální sdílení hudby na internetu před několika dny. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Poslanci by měli na této schůzi jednat o reformě Evropské unie a o čerpání peněz z evropských fondů. Vláda by je také měla informovat o stavu vyjednávání o případném umístění americké radarové základny v České republice. Tyto body původně v programu nebyly, sněmovna je tam zařadila až v úterý. Lze předpokládat, že všechna uvedená témata vyvolají spor opozice s koalicí. Například pokud jde o evropskou politiku, obvinila ČSSD kabinet už několikrát z toho, že sněmovnu obchází a vyhýbá se debatě. ČSSD se v minulosti pokoušela dostat na půdu sněmovny rozpravu o postoji k euroústavě. I diskuse o čerpání peněz z evropských fondů může být bouřlivá. Podle ČSSD Česku hrozí, že nevyčerpá všechny peníze, které by mohlo v letech 2007 až 2013 získat. Důvodem je podle šéfa socialistů Jiřího Paroubka to, že ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL) se zaměřuje na řešení svých kauz a nevěnuje se řízení ministerské agendy.

Ministři zahraničí Evropské unie na zasedání v Lucemburku podpořili požadavky České republiky a dalších nových členských států na zrušení víz pro cesty do Spojených států. Podle diplomatického zdroje ČTK se neozval jediný hlas, který by nad zrušením vízové povinnosti vyjádřil jakoukoliv pochybnost. Diskuse se točila především kolem připravovaného summitu EU-USA, který se uskuteční již na konci dubna. Ministři jednali o tom, jak vysoko by zmínka o vízech pro nové členské státy měla být v textu závěrečné deklarace.

Český svaz pivovarů a sladoven požádal před dvěma roky Brusel o zapsání zeměpisného označení České pivo. O tom, zda bude pivo vyrobené ´českým způsobem´ takto chráněné, ale stále není rozhodnuto. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Evropská komise by měla o českém plánu na čerpání peněz z Evropské unie pro roky 2007 až 2013 rozhodnout do června. ČTK to v úterý řekl zdroj, který je obeznámen s výsledky úterního jednání mezi českým vyjednávacím týmem a Evropskou komisí. Komise plán již před časem kritizovala, protože je mimo jiné údajně příliš složitý a obsahuje příliš mnoho operačních programů, které určují jednotlivé oblasti, na něž bude možné evropské peníze čerpat. Mohl by tak nastat časový skluz při čerpání dotací v příštích sedmi letech, které mají činit 26,7 miliardy eur, tedy asi 750 miliard Kč. Časový skluz má odvrátit i speciální tým složený z několika odborníků, kteří se v úterý vůbec poprvé účastnili jednání o Národním strategickém referenčním rámci.

Kvalitativní posun v debatě o institucionální reformě Evropské unie ocenil v úterý večer český prezident Václav Klaus po tříhodinovém setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na zámku Meseberg u Berlína. Také německé předsednictví EU si podle něj uvědomuje, že jde především o obsah změn ve společenství a nikoli o jejich termíny. "Ke kvalitativnímu posunu dochází," řekl Klaus v Berlíně ČTK a Českému rozhlasu. Německé předsednictví, které si v tomto pololetí vytyčilo za cíl oživit diskusi o zamrzlé evropské ústavě a vůbec o fungování unie, chápe, že v tomto funkčním období zásadní zlom nenastane, konstatoval český prezident. Ocenil zejména ochotu kancléřky Merkelové i neformálně o budoucnosti EU debatovat. Váží si toho, že už i Berlín hovoří o nové smlouvě o fungování EU a že se stále méně mluví o pojmu evropská ústava nebo o společném ministru zahraničí.