Související články

Česká republika opět u Evropského soudního dvora prohrála spor s Evropskou komisí, který se týká léčiv. Nejvyšší soud Evropské unie dospěl k závěru, že ČR nepřevedla do svého právního řádu směrnici upravující pravidla používání tradičních rostlinných produktů v lékařství. Nyní ji Česko musí do svého práva aplikovat pokud možno co nejrychleji, jinak může být vystaveno dalšímu soudu a poté vysoké finanční sankci. Druhou prohru Česka během několika týdnů způsobil časový skluz při schvalování zákona o léčivech, který v současnosti projednávají čeští poslanci. Součástí zákona mají být právě evropské směrnice, které zemi přivedly až k soudu.

Hlavním tématem středečních komentářů českých deníků je úvaha amerického ministra obrany Roberta Gatese o tom, jak uklidnit ruské obavy z protiraketového deštníku ve střední Evropě.

Proti návrhu reformy vinařského průmyslu je stále většina zemí. ČTK to řekl český ministr zemědělství Petr Gandalovič po jednání se svými kolegy v Lucemburku. On sám příliš nevěří, že by se reforma stihla projednat do konce letošního roku, což byl původní plán současného portugalského předsednictví unie. Ministři se v pondělí podle informací ČTK ale dohodli, že země budou v rámci společné zemědělské politiky zveřejňovat, kolik který zemědělec konkrétně dostává na dotacích, což podporuje i ČR. "Hlavním výsledkem jednání je několikáté odmítnutí návrhu vinné reformy. Většina zemí je opět proti," uvedl Gandalovič. Rozdíly přetrvávají v otázce rozdělování dotací pro členské země či otázka klučení vinic. Česká republika se snaží prosadit návrh, aby se dotace rozdělovaly podle ploch vinic a objemu produkce vína. Navrhovaný způsob dotací zohledňuje z poloviny objemy čerpání z minulosti, a jen z jedné čtvrtiny rozlohu vinic a z další čtvrtiny objem vyrobeného vína. To se však ani po nynějším jednání nepodařilo změnit. Podle zástupců ČR tak zůstává způsob rozdělování nespravedlivý. Proti návrhu je vícero zemí.

Projekt, který lidem umožní komunikovat s úřady prostřednictvím počítače, začne v České republice fungovat do konce volebního období současné vlády, tedy do konce roku 2010. Na brněnském veletrhu Invex řekl ministr vnitra Ivan Langer, že se nejdříve musí vytvořit hustá síť kontaktních míst, posléze jednotný informační systém, k čemuž je potřeba zákon o e-govermentu a nakonec zákon o čtyřech základních registrech, které umožní sdílet informace mezi úřady. "Výsledkem všeho bude stav, kdy namísto lidí budou mezi jednotlivými úřady obíhat samotná data. Na jednom místě si tak občan během několika minut vyřídí vše, co potřebuje pro praktický život, například podá žádost o stavební povolení nebo přihlášku do výběrového řízení," dodal Langer.

Česká republika nesouhlasí se záměrem Evropské komise vytvořit evropského regulátora pro elektronické komunikace. Na veletrhu Invex v Brně to uvedl ředitel odboru elektronických komunikací ministerstva průmyslu a obchodu Karel Staněk. Zřízení unijního regulátora chce EK navrhnout v rámci revize regulačního rámce elektronických komunikací, kterou má zveřejnit v polovině listopadu. S návrhem nesouhlasí i předseda českého národního regulátora, Českého telekomunikačního úřadu, Pavel Dvořák. Podle něj bude pouze znamenat zvýšení byrokracie. Ministerstvo průmyslu také připravuje prodloužení evropské regulace mobilního roamingu, kterou komise zavedla letos v létě s platností do roku 2009. Nový regulační rámec by měl přinést i redukci telekomunikačních služeb, které patří do tzv. universální služby. Jejich fungování musí zajišťovat státem vybraní operátoři na celém území za srovnatelných podmínek.

Občanská demokratická strana o víkendu dospěla k závěru, že novou reformní smlouvu Evropské unie by měl posoudit Ústavní soud. Podle lídra ODS a předsedy vlády Mirka Topolánka se od výsledku bude odvíjet debata o formě, jakou má Česko dokument schvalovat.

Mladá fronta Dnes komentuje možnost, že Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) znovu otevře korupční kauzu vicepremiéra Jiřího Čunka. Žalobce Zdeněk Dostál, který měl na NSZ na starosti přezkoumání srpnového zastavení Čunkova stíhání, totiž dospěl podle informací Mladé fronty Dnes a deníku Právo k tomu, že toto zastavení bylo nezákonné.

Česká vláda chce novou unijní smlouvu, která má nahradit odmítnutou euroústavu, na níž se shodl summitu EU v Lisabonu, schvalovat spíš v parlamentu než prostřednictvím referenda. Vyplývá to ze slov českého premiéra Mirka Topolánka a vicepremiéra Alexandra Vondry, kteří se setkání šéfů vlád zúčastnili. Aby byla smlouva schválena, musejí s ní souhlasit tři pětiny poslanců a tři pětiny senátorů. Zatím ještě není jisté, kdy Česko s ratifikací smlouvy, která se nejspíš bude nazývat lisabonskou smlouvou, vůbec začne. Státy EU budou dokument podepisovat nejspíš 13. prosince v Lisabonu a není pravděpodobné, že ratifikace začne krátce poté. V České republice je podle diplomatických zdrojů možné, že se celý schvalovací proces zdrží.

Skupina senátorů za ODS prý zvažuje, že lisabonskou smlouvu předloží ústavnímu soudu, aby přezkoumal, zda nenarušuje svrchovanost ČR. V takovém případě se musí celá ratifikace zastavit a politici musejí vyčkat na stanovisko soudu. Zdržení by ale nemuselo být údajně nijak zásadní. Není navíc jisté, že senátoři s podobnou iniciativou přijdou. "Jako předseda vlády bych ji (senátorskou iniciativu) nevítal, ale jako předseda strany názor senátorů za ODS respektuji," řekl Topolánek. Podle něj jde o zcela legitimní nástroj, který zákonodárci mají. Zároveň však dodal, že není nutné současnou smlouvu z hlediska ztráty svrchovanosti zkoumat.

Evropská komise zastavila řízení proti České republice ohledně tendrů, v nichž státní podnik Lesy ČR v letech 2004 a 2005 zadával lesní práce soukromým firmám. ČTK to sdělilo ministerstvo zemědělství. Tehdejší výběrová řízení Lesů ČR se neřídila zákonem o zadávání veřejných zakázek a Evropská komise k nim měla výhrady. Podle ministerstva ale její nynější rozhodnutí potvrzuje, že nedostatky byly napraveny. "Informovali jsme Evropskou komisi o tom, že v současné době Lesy ČR plně dodržují zákon o zadávání veřejných zakázek. Smlouvy na zakázky, které byly předmětem tohoto řízení, v současné době již neplatí," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. "Skutečnost, že Evropská komise zastavila řízení, de facto potvrzuje, že jsme napravili případné nedostatky a že naše vysvětlení považuje bruselská administrativa za uspokojivé," dodal. Brusel se začal tendry státního podniku, který spravuje zhruba polovinu lesů v zemi, zabývat v polovině prosince 2005 na základě stížnosti lesnické společnosti CE WOOD.

Poslanecká sněmovna zažila vzrušenou debatu? A její téma? Jak se mohlo stát, že Česko neuspělo při volbě nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Vše odstartoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, když před poslance předstoupil s tím, že prohru bere na sebe.