Související články

Deníky komentují středeční hádky v Poslanecké sněmovně. Podle komentátora Hospodářských novin jsou v podstatě sporem o politickou kulturu. Koalice si stěžuje na "nejbrutálnější obstrukci od dob sládkovců". To se však jen proti ní otočil její vlastní pokus zválcovat dolní komoru, píše list.

Evropská komise chce omezit daňové zvýhodnění cestovních kanceláří v České republice a dalších sedmi zemích unie. Změna se má týkat výpočtu daně z přidané hodnoty. ČTK to řekl mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Podle něj tak mohou výrazně zdražit zájezdy do České republiky a klesnout příjezdová turistika. Kanceláře nyní platí DPH pouze ze své ziskové přirážky, a nikoliv z celkové ceny svých produktů; podle komise by se ale nadále toto zvýhodnění mělo týkat pouze prodeje koncovým zákazníkům, a nikoliv obchodů mezi dvěma firmami. Pokud tedy česká cestovní kancelář zařídí například dopravu a ubytování pro klienty partnerské zahraniční kanceláře, bude muset k ceně připočíst DPH vypočítanou z celkové ceny balíčku, a nikoliv pouze z marže. Podle Okamury by tak služby českých CK pro zahraniční partnery výrazně zdražily, a klesla by tak konkurenceschopnost. "Vaši informaci, že Evropská komise žádá po ČR v této oblasti úpravy legislativy můžeme potvrdit," uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Vzhledem k aktuálnímu řízení ale odmítl poskytnout podrobnější informace.

Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová ve čtvrtek vyhrála soudní spor se šesti vysokými justičními představiteli, které označila za justiční mafii. Podle komentátora Mladé fronty Dnes se tak uskutečnil nefalšovaný proces s Jiřím Čunkem. "Přestože se soudce Cepl snažil nevydávat prohlášení o vině či nevině místopředsedy vlády, bylo během několika dní v jednací síni jasné, že onou skutečnou osobou, o níž se jedná, je právě bývalý vsetínský starosta," píše autor v pátečním vydání.

Evropská unie už nemá námitky vůči českému a slovenskému deficitu. EU totiž v úterý ukončila proceduru pro nadměrný rozpočtový deficit, kterou vůči Česku a Slovensku vedla od roku 2004. ČTK o tom informovaly diplomatické zdroje. Schodky jejich veřejných rozpočtů už podle "sedmadvacítky" nepřekračují stanovenou mez. Toto rozhodnutí je důležité s ohledem na možné přijetí eura. Pokud totiž unie vůči členské zemi vede takovouto proceduru, brání to tomu, aby mohl daný stát společnou evropskou měnu přijmout. Zrušení je tak významné hlavně pro Slovensko, které by mělo od ministrů financí zemí unie dostat souhlas ke vstupu do eurozóny počátkem příštího roku. Schodek veřejných financí pod požadovanou hranici tří procent HDP klesl v Česku v roce 2006, kdy činil 2,7 procenta HDP. O rok později klesl až na 1,6 procenta HDP. Podle nedávné prognózy EK by pak letos mohl dosahovat 1,4 procenta a za rok 1,1 procenta. Za překračování deficitu hrozí teoreticky v krajním případě i citelné sankce - až pozastavení evropských dotací. K tomuto řešení nicméně zatím Brusel v historii ani jednou v takovémto případě nepřistoupil. Kromě ČR a Slovenska se ke stejnému kroku unie rozhodla i v případě dvou zemí, v nichž už se eurem platí - Itálie a Portugalsko. Procedura tak pokračuje už jen u Polska s Maďarskem, avšak výhledově by se k nim mohla připojit Británii.

Česká vláda poslala do Bruselu program svého předsednictví v Evropské unii, kterého se ujme v prvním pololetí příštího roku. Svou vizi o prioritách a fungování sedmadvacítky sepsala ve dvou verzích: první počítá s tím, že v té době už vstoupí v platnost lisabonská smlouva, druhá alternativa je připravena pro případ, kdyby všechny státy EU do konce roku smlouvu neratifikaly. "Posíláme i variantu záložní, variantu B pro případ, kdyby smlouva nebyla v platnosti," řekl novinářům po jednání vládního Výboru pro Evropskou unii vicepremiér Alexandr Vondra (ODS).

Česká republika využije svého předsednictví Evropské unii k tomu, aby Německo a Rakousko pocítily rozčarování Prahy z prodlužování ochrany jejich pracovního trhu. Obě země pro něj nemají argumenty. Řekl to v sobotu v Berlíně český ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas na diskusi o přeshraniční pracovní mobilitě Čechů. Debata se uskutečnila jako součást Česko-německého diskusního fóra. Německo s Rakouskem podle Nečase zřejmě budou jedinými zbylými zeměmi, které budou v příštích letech uplatňovat výjimku ze svobody pohybu pracovních sil vůči zemím, které vstoupily do EU v roce 2004. Mezi nimi je i Česká republika. Příští rok tak podle něj nastane nepřípustná situace, kdy občané předsedající země EU, tedy Česka, nebudou mít všechna práva evropských občanů.

Společnou politiku EU je třeba přizpůsobovat vývoji ve světě. Shodli se na tom v úterý vicepremiér pro EU Alexandr Vondra a francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet, aktéři česko-francouzského kolokvia Evropské vize v sídle českého Senátu. Přehodnocení a zpřesnění by se mělo podle Jouyeta kvůli zachování dynamiky EU týkat konkrétně politiky soudržnosti a solidarity. "Jde o to, abychom se pokusili sloučit solidaritu a konkurenceschopnost, a to v duchu teritoriální spolupráce," řekl Jouyet. Považuje za potřebné upřesnit, jak by tato politika mohla přispívat k boji s klimatickými změnami nebo s nárůstem cen energie. Úpravy vyžaduje také společná zemědělská politika, aby byla schopna reagovat na nedostatek potravin v určitých částech světa a reflektovala produkci plodin pro nepotravinářské účely, uvedl Jouyet. Jmenoval také zlepšování životního prostředí, reformy v oblasti bezpečnosti a justice nebo posílení znalostní ekonomiky. Vondra zdůraznil, že společné politiky EU by měly maximálně vyjadřovat společný zájem unie. Společenství může stejně jako manželství fungovat jen na bázi kompromisu, míní vicepremiér. Podle něj je nicméně efektivnější "cesta vzájemného uznávání národních standardů, nikoli cesta jejich unifikace". "Vyvarujme se neschůdných cest do slepých uliček," dodal.

Česká republika, Francie a Švédsko se v úterý v Praze shodly na společném osmnáctiměsíčním programu pro předsednictví v Evropské unii. Součástí dohodnutého zhruba sedmdesátistránkového dokumentu jsou mimo jiné kapitoly týkající energetické a klimatické politiky, konkurenceschopnosti, bezpečnosti nebo růstu a zaměstnanosti v Evropě. Na tiskové konferenci to oznámili Alexandr Vondra, švédská ministryně pro EU Cecilie Malmströmová a francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet. Před zveřejněním však program musejí ještě projednat a potvrdit ministři zahraničí sedmadvacítky 16. června v Bruselu. Podle Vondry je cílem programu, který by měl být reformní, zajistit kontinuitu v EU. "Symbolické vyjádření shody nad společným dokumentem je důkazem, že naše spolupráce probíhá velmi dobře a nese společné ovoce," uvedl Vondra. Doplnil, že v době českého předsednictví bude potřeba mimo jiné dokončit strategický energetický plán. Dokument se skládá ze dvou hlavních částí takzvaného strategického rámce a operačního programu, který tvoří většinu dokumentu a je členěn do 17 kapitol. Patří mezi ně rozvoj unie, energetická a klimatická politika, růst a zaměstnanost, obecná ekonomická témata, konkurenceschopnost, výzkum a inovace, zaměstnanost a sociální politika, rovnost pohlaví, zdraví a spotřebitelé, kultura, udržitelný rozvoj, životní prostředí, doprava, zemědělství a rybolov, kohézní politika, prostor svobody a bezpečnosti a nakonec spravedlnost a vnější vztahy.

Česká republika podporuje polsko-švédský plán rozšíření spolupráce mezi Evropskou unií a jejími partnery na východ od unijních hranic. Řekl to český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. "My chceme, aby se příští rok posílila východní dimenze a vybalancoval se letošní tah na Středomoří," uvedl Vondra. Evropské unii bude v první polovině příštího roku předsedat právě Česká republika. EU by měla posílit spolupráci s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. V rámci partnerství s těmito zeměmi by EU mohla vyjednávat o možnostech bezvízového styku, o obchodních dohodách nebo o spolupráci ve vědě či zemědělství.

Budoucí směřování Evropské unie, priority její společné politiky a další možné rozšiřování jsou základní témata česko-francouzského kolokvia Evropské vize. Účastní se ho politici a experti z obou zemí včetně členů vlád. Konference začala v pondělí odpoledne v prostorách Karlovy univerzity v Praze. Akce souvisí s blížícím se předsedáním Francie a Česka Evropské unii. Debata v rámci EU se podle organizátorů kolokvia soustředila v posledních letech především na otázky institucionální, technické a provozní. Potřebné je však podle pořadatelů zodpovědět i otázky politické. Z akademické sféry své názory představí například filozof Alain Finkielkraut, profesoři Josef Jařab a Jiří Přibáň nebo politolog Jacques Rupnik. O závěr kolokvia o hodnotách EU se v úterý v sídle Senátu postarají francouzský ministr zahraničních a evropských věcí Bernard Kouchner, jeho český protějšek Karel Schwarzenberg a bývalý prezident Václav Havel. Kolokvium Evropské vize zároveň odstartuje Francouzskou kulturní sezonu v Česku. Francie se tak chce prostřednictvím svých nejvýznamnějších umělců prezentovat při padesátce různých akcí hlavně v druhé polovině roku, tedy v době svého předsednictví EU.