Související články

Vláda už vypracovala stanovisko k lisabonské smlouvě pro Ústavní soud, který se zabývá souladem dokumentu s českou ústavou na žádost Senátu. Bez dalších podrobností o tom informoval premiér Mirek Topolánek. Práci na stanovisku kabinet přerušil před dvěma týdny, když o budoucnosti nástupkyně euroústavy rozhodovali v referendu Irové. Po zamítnutí dokumentu ve veřejném hlasování se cesta lisabonské smlouvy, která má nově upravovat poměry v Evropské unii, zkomplikovala. Může totiž platit jen v případě, že ji ratifikují všechny členské státy unie. EU očekává, že Irové krach referenda posoudí a v říjnu přijdou s nějakým stanoviskem, což by mělo naznačit další vývoj kolem smlouvy. Vicepremiér Alexandr Vondra předpokládá, že smlouva zřejmě nebude v nějaké třeba i pozměněné podobě v EU platit dříve než za 12 měsíců. Ve čtvrtek Vondra uvedl, že by bylo dobré, kdyby smlouvu Česko ratifikovalo ještě před zahájením českého předsednictví v EU v lednu 2009. Předsednictví v EU pro Česko bude znamenat, že bude koordinátorem, mluvčím a tváří celé unie. Trvat bude šest měsíců. V předsedání se členské státy střídají. České předsednictví v prvním půlroce příštího roku má motto Evropa bez bariér.

Irské odmítnutí Lisabonské smlouvy bylo v pondělí hlavním tématem jednání summitu Visegrádské čtyřky v Praze. Premiér Mirek Topolánek se s premiéry Polska, Slovenska a Maďarska shoduje, že by tato otázka neměla paralyzovat chod Evropské unie:

Evropská unie se dohodla, že proces ratifikace lisabonské smlouvy, kterou Irové odmítli v referendu, bude pokračovat. A jaká je v této souvislosti pozice České republiky?

Komentáře českých deníků se věnují postojům české vlády k irskému odmítnutí Lisabonské smlouvy. Právo soudí, že poté, co Lisabonskou smlouvu schválila i Británie, připadla Česku klíčová pozice. Premiér Mirek Topolánek se přitom nachází v obležení.

Lidové noviny komentují verdikt Ústavního soudu ohledně stížnosti Jiřího Paroubka na postup policie ve věci tzv. Kubiceho zprávy. Předseda sociálních demokratů si podle listu z minulých voleb nese trauma, které si programově pěstuje a Kubiceho zprávu cynicky využívá.

České předsednictví po odmítnutí lisabonské smlouvy v Irsku nebudou omezovat instituciální změny a bude plnohodnotné, což bude klást mnohem větší nároky nejen na koalici, ale i na opozici. Uvedl to dnes premiér Mirek Topolánek (ODS) v tiskovém prohlášení, které ČTK zaslal úřad vlády. Podle premiéra bude předsednictví výzvou pro sjednocení názorů koalice a opozice na základní otázky zahraniční politiky České republiky. Vnitropolitické hry proto prý v této chvíli musí jít stranou. "Je naší společnou povinností zabránit tomu, aby se politická scéna a společnost štěpily v názoru na problémy, v nichž jde o naše národní zájmy, o budoucnost Evropské unie, či o bezpečnost. Vyzývám proto předsedu ČSSD Jiřího Paroubka k seriózní diskuzi o zahraničních prioritách, které překračují jedno funkční období," uvedl Topolánek v prohlášení. Premiér také připomněl, že lisabonská smlouva nyní nemůže vstoupit v platnost, a to bez ohledu na to, zda bude ratifikační proces nadále pokračovat, či nikoli. Schválit by ji totiž musely všechny státy EU, tedy i Irsko.

Irské odmítnutí Lisabonské smlouvy a úvahy o dalším vývoji Evropské unie silně poznamenaly pondělní setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky i návštěvu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Praze. Tomuto tématu jsme se podrobněji věnovali už v předešlém vydání našeho pořadu, nyní se podíváme na další souvislosti pondělních jednání.

Úterní vydání českých deníků se věnují schůzce V4 a návštěvě francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Praze. Komentář Lidových novin píše, že setkání Mirka Topolánka s francouzským prezidentem Sarkozym bylo první z mnoha masáží, které na naše politiky chystají jejich evropští kolegové.

Evropská unie v Lucemburku prodiskutovala a vzala na vědomí společný program, který si pro vedení "sedmadvacítky" pro následujících 18 měsíců vypracovaly Francie, Česko a Švédsko. V rozsáhlém materiálu si trojice vymezila společné priority a to, čeho by chtěla dosáhnout v 17 různých kapitolách. V předkládaném materiálu si Paříž s Prahou a Stockholmem mimo jiné daly za cíl, že se budou zabývat přezkoumáním unijních výdajů a příjmů, reformou společné zemědělské politiky a energetickou bezpečností. Chtějí také do konce tohoto roku, či nejpozději v první půlce roku 2009, na níž připadá české předsednictví, najít v unii dohodu nad rozsáhlým balíkem opatření v oblasti energií a klimatu. Ty by měly unii pomoci dosáhnout jejích ambiciózních cílů v boji s globálním oteplováním. Materiál, který se postupně bude upravovat v souvislosti s aktuálním děním v unii, se zabývá i otázkou postupného zavádění lisabonské smlouvy do praxe.

Irské NE k lisabonské smlouvě rozdělilo i českou politickou scénu. Prezidenta Václava Klause rozhodnutí Irů v referendu potěšilo, i zástupci ODS je vesměs vítají. Ratifikační proces smlouvy, která upravuje fungování sedmadvacítky, tak podle nich skončil. Pro opozici a část zelených bylo ale zklamáním. V ratifikaci by se mělo pokračovat, říkají. Více už Milena Štráfeldová: