Související články

Výkonná rada ODS plně podporuje postup premiéra Petra Nečase při projednávání návrhu na uzavření mezivládní dohody o záchraně eura a poskytnutí půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) z devizových rezerv České národní banky (ČNB). Rozhodnutí vlády má být podle ODS v obou případech založeno na pečlivém vyhodnocení všech podmínek a dopadů pro Českou republiku. Nečas se kloní k tomu, aby se Česko pomoci ohroženým ekonomikám eurozóny neúčastnilo, podobný názor mají i členové další vládní strany Věci veřejné. Třetí koaliční strana TOP 09 si ale myslí opak, podle ní by se ČR neměla vyčleňovat z hlavního proudu EU. Pokud by se Česko pomoci účastnilo, mělo by vyčlenit přibližně 90 miliard ze svých devizových rezerv pro MMF. Česká republika nejprve váhala, zda se ke smlouvě, na jejímž vzniku se dohodli lídři EU minulý pátek, vůbec připojí. Nakonec vláda rozhodla, že se trojice českých vyjednávačů bude účastnit přípravy dokumentu, který má být hotov na jaře a teprve poté na základě konkrétní podoby smlouvy padne poslední slovo.

Českou republiku v pondělí navštíví ukrajinský premiér Mykola Azarov. Se svým českým protějškem Petrem Nečasem (ODS) by měl jednat především o ekonomické spolupráci obou zemí a vztahu Ukrajiny k Evropské unii. Setká se také s prezidentem Václavem Klausem. Cílem návštěvy je obnovit politický dialog a vyřešit problémy pramenící z letošní špionážní aféry mezi Prahou a Kyjevem. Vztahy se v posledních měsících zhoršily kvůli vyhoštění dvou pracovníků vojenské sekce českého velvyslanectví v Kyjevě. Ukrajina to zdůvodnila tím, že po léta prováděli špionáž se zaměřením na ukrajinský zbrojní průmysl. Česká diplomacie na skandál reagovala obviněním, že krok ukrajinských úřadů je odvetou za udělení českého azylu pro ukrajinského exministra, který je na Ukrajině stíhán pro zneužití funkce. Bohdan Danylyšyn, bývalý člen vlády dnes vězněné Tymošenkové, dostal v Praze azyl letos v lednu a aktivně se od té doby zapojil do činnosti ukrajinských exilových opozičních struktur.

"Pozornost bude věnována také přibližování Ukrajiny k EU," uvedl tiskový odbor vlády. Podle původních plánů chtěla EU ještě letos s Ukrajinou dokončit jednání o smlouvě o přidružení. Nicméně překážkou je věznění expremiérky Julije Tymošenkové. Český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle se s ní tento týden jako první evropský politik setkal v její cele.

Z eura by se neměl dělat fetiš, na kterém všechno závisí. V dnes zveřejněném rozhovoru na webu německého deníku Rheinische Post to řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Pád jednotné evropské měny by podle něho sice znamenal těžkou krizi, Evropa by ale ani v tomto případě neztroskotala. "Evropa, to je politický projekt," připomněl Schwarzenberg. "To, že tento projekt byl ekonomicky obrovsky úspěšný a jedním z nástrojů tohoto úspěchu je euro, je dobré, ale euro nebylo nejvyšším politickým cílem, a proto bychom z něj nyní neměli dělat fetiš, na kterém údajně všechno visí", myslí si šéf české diplomacie. Podle Schwarzenberga by hlavní roli při záchraně eura mělo hrát Německo. Kořeny současné krize, která sužuje hlavně eurozónu, ale ohrožuje celou Evropskou unii, Schwarzenberg vidí v nedostatku morálky, v jistém "blahobytném zpustnutí". "Politici po desetiletí nechávali státy úmyslně žít nad poměry a rozdávali s vidinou příštích voleb," říká český ministr zahraničí. Suchou nit nenechal ani na finanční branži.

Výbor rady regionu soudržnosti Severovýchod zakázal losování při soutěžích na dodavatele staveb podpořených z peněz EU. Chce tím předejít možnému zneužití veřejných peněz prostřednictvím takzvaných losovaček. V regionu Severovýchod, který sdružuje Královéhradecký, Pardubický a Liberecký kraj, je devět projektů podezřelých z manipulace losováním. ČTK to řekla mluvčí regionu Eva Jouklová. Zákaz losovaček zužujících výběr zájemců platí pro veřejné zakázky vyhlašované po 16. prosinci, uvedl šéf rady Severovýchod a pardubický hejtman Radko Martínek.

Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska nebo Islandu se v budoucnu zřejmě snáze dostanou k tuzemské státní zemědělské a lesní půdě. Počítá s tím novela zákona o prodeji státní půdy, kterou v závěrečném čtení schválila sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Předloha souvisí se schválenou novelou devizového zákona, která zrušila zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince. Novela má také zabezpečit prodej zemědělských pozemků farmářům, kteří na nich již hospodaří. Podmínkou bude, aby plocha pole činila nejméně deset hektarů a zemědělci na něm hospodařili aspoň 36 měsíců. Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou.

Česká republika i Velká Británie mají zájem na dalším prohlubování vnitřního trhu Evropské unie, řekl novinářům český premiér Petr Nečas. Ve středu večer, přímo při jednání vlády, absolvoval telefonický rozhovor s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem. "To je obrovský potenciál konkurenceschopnosti a obrovského rozvoje," řekl Nečas během cesty z návštěvy Maďarska. Společný trh unie by podle něho neměl být "jakousi Popelkou" v porovnání se společnou měnou, tedy s eurem. Nyní pod jednotný trh spadá jen asi 40 procent zboží a služeb v Evropě. "On skutečně není dokončený, není operabilní," poznamenal Nečas. Podotkl, že v unii nyní "všichni mluví" o eurozóně a přijímají se opatření k zachování eura. "Ale zrovna tak musíme pěstovat zachování společného trhu," dodal. Cameron ve středu obvolával některé evropské politiky, kromě Nečase například telefon zvedl švédský premiér Fredrik Reinfeldt či irský Enda Kenny. Londýn se snaží zabránit své izolaci poté, co vetoval změny v základní smlouvě Evropské unie, které mají umožnit užší fiskální unii členů eurozóny, a hledá v EU potenciální spojence.

Česká republika i Maďarsko si myslí, že nová mezinárodní smlouva ke zlepšení fiskální disciplíny zemí eurozóny by se neměla vztahovat na země EU, které nyní eurem neplatí, a platit by pro ně měla začít až okamžikem jejich vstupu do eurozóny. Po společném jednání v Budapešti to řekli český premiér Petr Nečas a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Praha a Budapešť mají podle nich stejný názor také v tom, že případná daňová harmonizace by nepřinesla "nic pozitivního, nic dobrého" a problémem by bylo, kdyby se o ní nyní vznikající dokument zmiňoval "přímo či nepřímo". Komunikace obou zemí v otázkách přípravy nové smlouvy stojící mimo rámec nynějšího základního práva EU je podle českého premiéra velice intenzivní a intenzivně bude pokračovat i v budoucnosti. Evropští představitelé se minulý týden dohodli na návrhu nové smlouvy o hlubší ekonomické integraci eurozóny. K 17 zemím eurozóny se však odmítla připojit Británie, třetí největší ekonomika EU, a devět dalších členů EU, včetně České republiky, si vzalo čas na rozmyšlenou.

Vláda schválila materiál ministerstva financí (MF) a České národní banky o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Ten doporučuje vládě prozatím nestanovovat datum přijetí eura. Česko by také nemělo v průběhu roku 2012 usilovat o vstup do evropského mechanismu měnových kurzů ERM-2, neboť situace pro přijetí eura v ČR v současné době není příznivá. ČNB a MF o tom informovaly ve společné tiskové zprávě. ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení novelu, která má ukončit spor s Evropskou komisí (EK) o výklad části českých pravidel pro posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Státu hrozí kvůli při vysoké sankce. Předloha je podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) minimalistická. Česko se podle něho snažilo vyjednávat s EK o výkladu pravidel, rozsudek evropského soudu ale platí. Jednovětá novela má také uhladit cestu výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Spor se týká práv účastníků řízení obrátit se na soud. Novela jim výslovně umožní podat žalobu i v případě, že posuzování bylo zahájeno před 11. prosincem 2009. Jde o datum, kdy Česko pod tlakem Evropské komise právo soudního přezkumu uvedlo do své legislativy. Podle komise ale tato novela nezajistila plný soulad evropského práva s českým kvůli přechodným ustanovením. Evropská komise vede kvůli části zákona s Českou republikou řízení od roku 2007. V kauze už nad Českem vynesl Evropský soudní dvůr rozsudek za nečinnost loni 10. června, tehdy bez finančního trestu. Nyní je podle důvodové zprávy k návrhu ministerstva životního prostředí zveřejněné v elektronické vládní knihovně spor už ve fázi, kdy může komise u soudu finanční sankce žádat.

Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Česko by také nemělo v průběhu roku 2012 usilovat o vstup do evropského mechanismu měnových kurzů ERM-2, neboť situace pro přijetí eura v ČR v současné době není příznivá. Vyplývá to z materiálu MF o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který má ve středu projednat vláda. ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.