Související články

Sněmovna schválila nový zákon, který umožní elektronicky ověřit identitu občanů EU například při přeshraničních elektronických transakcích uvnitř unie. Mělo by to usnadnit třeba úřední jednání. Nový zákon o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, který reaguje na nové unijní nařízení, nyní dostane k projednání Senát. Zákon souvisí s nařízením EU pod zkratkou eIDAS. Nařízení má umožnit, aby úřady v každé členské zemi byly schopny si elektronicky ověřit identitu jakéhokoliv občana unie a aby občané mohli na dálku vyřizovat úřední věci. Předloha upravuje podmínky pro zavádění elektronického podpisu a zahrnuje i dnes platné ustanovení zákona o elektronickém podpisu. Celý proces bude kontrolovat ministerstvo vnitra. Elektronický podpis bude například součástí elektronického občanského průkazu s čipem. Obyvatelé by pak mohli prostřednictvím nového občanského průkazu získat třeba svoje údaje z registru obyvatel, daňového portálu a dalších úředních systémů. Vnitro plánuje bezplatné zavádění nových dokladů od začátku roku 2017.

Pro reformu Evropské unie je třeba dobře vedené Evropské komise, takovou ale nynější komise v současném složení není. Na Žofínském fóru to dnes řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Od předsedy komise Jeana-Clauda Junckera podle něj nelze očekávat ani politickou odvahu, natož vůli k posunům, které by EU učinily pro lidi přijatelnější. Stropnický se důsledkům brexitu věnoval v obsáhlém projevu na Žofínském fóru v Praze, které bylo věnováno armádě a bezpečnosti. Odchod Británie podle něj bude v otázce bezpečnosti velmi citelná změna, i když zůstává členem NATO. Britské referendum podle Stropnického rozhodlo téma migrace. "Nezvládnutá migrační politika ze strany Evropské komise a řady velkých unijních členů prohrála klíčovou volbu voličů za kanálem. Dodal, že by se neměl podceňovat dominový efekt, který může britský odchod spustit.

Rozhodnutí Britů o vystoupení z EU může v následujících letech spolu se změnou rozpočtových priorit EU snížit příjmy Česka z evropských fondů možná až o desítky miliard korun. ČTK to dnes v Bystročicích na Olomoucku řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), podle které hlavní dopad brexitu na přísun peněz z evropského rozpočtu do ČR bude až v novém programovém období po roce 2020. Česko má v letech 2014 až 2020 získat z evropských fondů 650 miliard korun, už teď je ale i bez započtení vlivu brexitu podle Šlechtové jasné, že peněz dostane méně. Prioritou EU je nyní především bezpečnost, čemuž jsou podle ministryně podřízeny výdaje evropského rozpočtu.

Česká republika nemá důvod zrychlovat svou cestu k přijetí společné evropské měny jen proto, že se Britové minulý týden v referendu rozhodli odejít z Evropské unii. Novinářům to dnes při příchodu na unijní summit, kde se bude takzvaný brexit probírat, řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Reakcí na britské hlasování bylo v části především starších členů Evropské unie zesílené volání po další evropské integraci, včetně užšího propojení v měnové unii.

Český premiér Bohuslav Sobotka chce požádat britského ministerského předsedu Davida Camerona, aby dozvuky referenda o vystoupení EU nevedly ke vzniku atmosféry netolerance v britské společnosti vůči lidem například z Česka, Polska či Slovenska. Sobotka to řekl v Bruselu novinářům při příchodu na summit EU, na kterém bude takzvaný brexit hlavním tématem jednání prezidentů a premiérů při večeři. Po referendu, kde se Britové se v poměru 52:48 vyslovili pro odchod z unie, se na britských ostrovech zvýšil počet xenofobních útoků vůči přistěhovalcům, včetně právě těch ze zemí východní Evropy. "Je to historický okamžik, o který málokdo stál," poznamenal český premiér Sobotka při příchodu na jednání.

Po setkání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem premiér uvedl, že fungování celé Evropské unie a Evropské komise je potřeba změnit. "Chtěl bych také, aby Evropská komise více respektovala rozhodnutí Evropské rady," dodal Sobotka a zmínil hlavně otázku řešení migrační krize, kdy se jednotlivé členské země EU na něčem shodly, nicméně Evropská komise stále propaguje takzvaný povinný přerozdělovací mechanismus při rozdělování uprchlíků. Také země visegrádské čtyřky vyjádřily hluboké politování nad rozhodnutím Britů odejít z EU. Nyní je podle nich potřeba vytvořit opravdu důvěryhodnou unii.

Odchod Británie nezastaví vývoj Evropské unie. Po jednání ministrů zahraničí V4 se šéfy francouzské a německé diplomacie v Praze to řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Špatnou odpovědí na situaci po britském referendu o vystoupení z unie by podle něj byla překotná integrace i předstírání, že se nic nestalo. Ministři se podle Zaorálka shodli, že řešení důsledků referenda musejí evropské země hledat společně. Klíčovou otázkou je vytvoření nového vztahu s Británií. Druhou klíčovou oblastí je budoucnost zbývajících států v EU. Unie by se měla soustředit na projekty, které mají praktické dopady na život lidí, dodal Zaorálek.

Vláda schválila zřízení pracovní skupiny, která připraví pozici a priority ČR pro vyjednávání s Velkou Británií o jejím vystoupení z EU. Na twitteru to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér se v nejbližších dnech zúčastní evropského summitu k výsledkům čtvrtečního referenda, ve kterém se Britové rozhodli opustit EU.

Po odchodu Británie z Evropské unie hrozí vytvoření vlny separatismu, kterému se musí společenství postavit. V rozhovoru pro rakouský deník Der Standard to uvedl český premiér Bohuslav Sobotka. Zdůraznil přitom, že EU považuje za pojistku proti opakování hrůz, k nimž došlo ve 20. století. "Evropa je i pro Čechy nejlepší garance stability a míru. Musí ale být akceschopnější, flexibilnější a méně byrokratická," řekl Sobotka. Pokud si chce Evropa zachovat svůj význam, neměla by se podle něj začít štěpit a tím se sama oslabovat. Brexit neznamená konec světa ani EU, uvedl premiér.

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky, Německa a Francie v pondělí v Praze jednají o situaci kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie. Debata je přípravou na úterní summit v Bruselu, který se bude brexitem zabývat. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v neděli uvedl, že předsedu Evropské komise Jean-Clauda Junckera v současné době nepovažuje za muže na svém místě. Chce premiérovi Bohuslavu Sobotkovi navrhnout, aby na summitu zastával cíl držet zbytek Evropy pohromadě, nejít do velkých integračních iniciativ a soustředit se na praktické věci, jako je nezaměstnanost, nerovnost v Evropě, zabránění dalších finančních krizí nebo otázka bezpečnosti.

Přímý dopad případného vystoupení Británie z EU na tuzemskou ekonomiku by byl podle analýzy Raiffeisenbank omezený, v horizontu dvou až tří let by mohl snížit ekonomický růst o několik desetin procentního bodu. Recese by Česku ani v extrémním případě úplného výpadku obchodu s Británií ale nehrozila, uvedli analytici Raiffeisenbank. Nepřímý dopad přes klíčové obchodní partnery ČR, především Německo a Francii, by mohl být ale podle nich viditelnější. "Pokud by brexit podlomil spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru v eurozóně, pak by česká ekonomika chtě nechtě čelila oslabení růstu," uvedli. Závislost ČR na britské ekonomice je sice podle Raiffeisenbank o něco nižší než u Polska nebo Slovenska, ale případné problémy se vzájemnou obchodní výměnou by ohrozily dosavadní úspěchy českých vývozců na tamním trhu. Jejich vývoz do Británie přitom v posledních několika letech roste dvojciferným tempem.

Představitelé Ruska a Číny by si v novém bezpečnostním systému rádi rozdělili s dalšími mocnostmi sféry vlivu. Brání se proto tomu, aby se k nim šířily hodnoty, které prosazují Evropská unie a NATO. Na debatě pořádané Iniciativou pro evropské hodnoty v Praze to řekl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. S Ruskem je podle něj třeba jednat z pozice síly a být zároveň připraveni na dialog. Představa čínské i ruské strany o novém bezpečnostním systému je podle generála Pavla taková, že si "velcí kluci rozdělí teritorium, udělají si čáry na hřišti a vytvoří si jistou rovnováhu mezi sebou, která jim umožní své zóny vlivu kontrolovat a vzájemně si do nich nelézt". "To si myslím, že je představa, která může vyhovovat čtyřem, pěti zemím na světě, a tomu zbytku by to asi vyhovovalo méně," podotkl český generál ve službách NATO. Je podle něj proto celkem přirozené, že se Rusko a Čína budou bránit tomu, aby se k nim šířily evropské hodnoty. Ve vztazích s Ruskem a Čínou se podle Petra Pavla vytvořila situace, ve které se těžko vede dialog.