Související články

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg stále věří, že Česká republika se dodatečně připojí ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti Evropské unie. Země musí patřit k evropskému jádru, řekl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard. Schwarzenberg se vyslovil také pro energické reformy, které mají posílit mezinárodní konkurenceschopnost EU. "Jeden krok není rozhodující, vždyť se můžeme k fiskálnímu paktu připojit i později," prohlásil Schwarzenberg. Nepřímo přitom odmítl námitku premiéra Petra Nečase, že svým postojem k této záležitosti zahájil kampaň před prezidentskými volbami. Schwarzenberg rovněž odmítl požadavek, aby se v budoucnu v Česku konalo referendum k přijetí eura. "To jsme slíbili už při vstupu do EU. Podle mého názoru nemohu něco, co jsem přislíbil při uzavírání smlouvy, později postoupit referendu. V tom mám odlišný názor od ministerského předsedy (Petra Nečase)," zdůraznil předseda TOP 09.

Z programů Evropské unie financujících například vzdělávání by se mohlo 20 až 30 miliard korun přesunout do projektů na výstavbu infrastruktury. Na Fóru českého stavebnictví to řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. V příštích 14 dnech se podle něho mají v Česku objevit úředníci Evropské komise (EK), s nimiž mají tuzemští ministři přesun peněz projednat. Kuba chce pro Česko pro přesun peněz mezi operačními programy získat podobnou výjimku jako Řecko. Plán na pomoc churavějícímu českému stavebnictví představil také ministr dopravy Pavel Dobeš. "Chceme na poradě ekonomických ministrů otevřít téma staveb za 29 miliard korun, na které stát uzavřel smlouvy v minulých letech a které můžeme začít hned stavět," uvedl šéf resortu dopravy. Tyto stavby, na které nyní nejsou peníze, by stát podle Pavla Dobeše postupně splácel až v příštích letech, a to jen z národních zdrojů. Už letos by se tak podle ministra dopravy mohly tímto způsobem zahájit stavby za deset miliard korun.

Dveře k podpisu smlouvy o rozpočtové odpovědnosti jsou i nadále otevřené pro ty členy Evropské unie, kteří fiskální pakt dosud nepodepsali. V Praze to po jednání s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem prohlásil jeho německý kolega Guido Westerwelle. Německý ministr zahraničí je v Praze na oslavách dvacátého výročí podpisu smlouvy o česko-německé spolupráci. Lídři 25 zemí Evropské unie s výjimkou ČR a Velké Británie podepsali v sobotu v Bruselu smlouvu, která má zajistit vyšší rozpočtovou odpovědnost zemí eurozóny. České rozhodnutí nepodepsat, které ve vládě prosadily ODS a Věci veřejné, vzbudilo v EU nechápavé reakce a kritizoval je i český ministr zahraničí a předseda třetí vládní strany TOP 09 Schwarzenberg. Na otázku, zda se Česko ještě připojí, poznamenal šéf české diplomacie, že jako prorok není úplně zkušený. "Otázka má jak psychologickou, tak finanční rovinu, ale myslím, že ta situace dopadne dobře," dodal Karel Schwarzenberg. Oba politici vztahy obou zemí označili za nejlepší v historii.

Žen na vedoucích pozicích evropských firem sice mírně přibývá, ale současným tempem by výraznějšího zastoupení, nejméně 40 procent, bylo dosaženo až za více než 40 let. Uvedla to Evropská komise. Vedoucí pozici ve správních radách nejvýznamnějších evropských firem zastávalo letos v lednu v průměru 13,7 procenta žen, zatímco v říjnu 2010 to bylo 11,8 procenta. V Česku bylo letos v lednu v takových funkcích 15,4 procenta žen proti 12,2 procenta v říjnu 2010. Komise uvedla, že je dokázáno, že vyvážené zastoupení obou pohlaví přispívá k lepšímu obchodnímu výkonu firem.

Mezi politickými podmínkami pro podpis asociační dohody EU s Ukrajinou je i pokrok v případu expremiérky Julie Tymošenkové, uvedli v Praze vysocí zástupci EU. Šéfka evropské diplomacie Catherina Ashtonová před novináři zdůraznila, že unie už dala najevo, že podle mezinárodních standardů nebylo zacházení ukrajinských úřadů s Tymošenkovou v pořádku. Tymošenková byla loni v říjnu odsouzena k sedmi letům vězení za škody, které prý státu způsobila podpisem údajně nevýhodné smlouvy s Ruskem o dodávkách plynu. Ministři zahraničí některých zemí EU, včetně Karla Schwarzenberga, v deníku New York Times zveřejnili text, ve kterém mimo jiné zdůraznili, že soud s Tymošenkovou i kauzy jiných aktivistů nesou známky politicky motivované a výběrové spravedlnosti.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) doufá, že premiér Petr Nečas (ODS) nakonec podepíše evropskou smlouvu o rozpočtové odpovědnosti. Ze Schwarzenbergova vyjádření v diskusním pořadu České televize vyplynulo, že ministerský předseda pakt začátkem března nepodepsal z vnitropolitických důvodů; s ohledem na odpor části ODS vůči EU a na záporný postoj prezidenta Václava Klause. Nečas pokládá ministrova vyjádření za zahájení jeho prezidentské kampaně. Zopakoval, že postupoval v souladu s vládním mandátem. Schwarzenberg označil za "pohádky" tvrzení, že smlouva přenáší národní pravomoci na orgány Evropské unie. Vládní mandát pro Nečase byl ohledně podpisu úmluvy podle něho otevřený a žádný postup mu nepřikazoval. Česko se může ke smlouvě připojit kdykoli letos nebo příští rok, podotkl ministr zahraničí. Úmluvu nepodepsala vedle Česka ještě Velká Británie.

Europoslanec ODS Jan Zahradil však tvrdí, že se vláda zavázala k tomu, že smlouvu není možné podepsat bez shody na uspořádání referenda o přijetí společné evropské měny. V okamžiku vstupu Česka do eurozóny by smlouva začala pro Česko platit. Zahradil trvá na tom, že smlouva má řadu kliček a vede k přenášení pravomocí i politickému sjednocování unie. K přistoupení ke smlouvě nyní nemá podle Zahradila nikdo mandát a referendum není aktuální - je ale třeba se na jeho uspořádání shodnout. "Vy tuto zem plíživě vyvádíte z Evropské unie," komentoval Zahradilova slova místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Kvůli nepodepsání smlouvy se podle něho možná vytváří dvourychlostní Evropa a Česko zůstane bokem. Podobně se vyjádřil i Schwarzenberg, podle kterého Česká republika směřuje na okraj Evropské unie.

Model takzvaného sociálního státu je podle předsedy ODS Petra Nečase v řadě evropských zemí v hluboké krizi a mnoho obyvatel některých zemí EU se tak dostalo do chudoby. Zpozornět by proto měli zejména sociální demokraté, prohlásil premiér Nečas na ideové konferenci občanských demokratů v Olomouci. "Není většího rozporu slov a činů, než v současné době předvádějí představitelé ČSSD," řekl ve svém projevu. Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka však tvrdí, že hlavním problémem ČR není sociální stát, ale reformy současné vlády. České veřejné rozpočty jsou podle Sobotky v krizi kvůli nezodpovědnému snižování daní, které bylo zahájeno v roce 2008 a které vedlo mimo jiné i k propadu důchodového účtu, kde byl loni deficit téměř 40 miliard korun.

Sociální demokraty Nečas kritizoval za to, že prý agresivně prosazují přijetí evropské smlouvy o rozpočtové odpovědnosti, přitom svým voličům zatajují, že by svůj program museli "skartovat". Česká republika a Velká Británie jsou jedinými členskými státy EU, které smlouvu zatím nepodepsaly. "S přísnými fiskálními pravidly, například zavedením takzvané dluhové brzdy na evropské úrovni, je program sociálních demokratů zkrátka neslučitelný," uvedl Nečas. Rozpor vidí i v tom, že na evropské úrovni ČSSD podporuje přísnou rozpočtovou politiku, která vyžaduje reformy, naopak doma reformy zatracuje. Sobotka nezastírá, že ČR bude muset snižovat deficity veřejných rozpočtů bez ohledu na to, zda bude součástí "nějakého fiskálního paktu nebo ne". To, že se k němu nepřipojila, jí z hlediska rozpočtové politiky nepřináší žádnou ekonomickou volnost. Schodek rozpočtu ale nelze snižovat bez ohledu na sociální soudržnost, zaměstnanost a ekonomický růst, zdůraznil. Mrzí prý ho, že se premiér na konferenci ODS nevyjádřil k valorizaci důchodů. "Vláda tak slíbila kompenzovat zvyšování cen a teď se k tomu nehlásí," dodal. "Vládě se zcela rozpadl výběr daní, roste veřejný dluh a ukazuje se, že vládní reformy nefungují a budou nutné další škrty, bohužel i v sociální oblasti a v prorůstových výdajích," řekl. ČSSD zpochybňuje i důchodovou reformu a chce ji odložit až na rok 2016.

Představitelé 25 zemí Evropské unie dnes na summitu v Bruselu podepsali nový pakt rozpočtové kázně. Jako jediné dvě země EU se k němu odmítly připojit Česko a Velká Británie. Smlouva má vést k tomu, že země zakotví do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech. Povede i k důslednému trestání států porušujících rozpočtová kritéria. Na paktu se většina EU shodla v reakci na dluhovou krizi a snaze předcházet jejímu opakování v budoucnosti. Premiéru Petru Nečasovi, kterého k podepsání paktu tlačily nejen opoziční ČSSD, ale i koaliční TOP 09, se nelíbí třeba nedostatečná účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem. Pakt podle něj také málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země. Premiér Nečas na summitu v Bruselu řekl, že důležitější než pakt je, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost.

Slovenská premiérka Iveta Radičová v noci na dnešek poměrně ostře kritizovala odmítavý postoj České republiky k paktu rozpočtové kázně. Radičová k postoji Praha podotkla, že v minulosti se země předbíhaly, aby co nejdříve vstoupily do EU. Je tak podle ní teď, když vzniknou problémy, zase nefér křičet, že tam nepatří. "Tohle nedělá čestný a rovný chlap a ženy už vůbec ne," podotkla Radičová. "Věcně tam důvod není," podotkla k českým výtkám Radičová s tím, že jde čistě o politické důvody.

Obhájce výtvarníka Romana Týce Michal Pokorný protestuje proti trestu pro umělce u ministra spravedlnosti. Píše to Mladá fronta Dnes. Týc si odpykává měsíční trest za výměnu panáčků na desítkách pražských semaforů. Obhájce je přesvědčen, že se Týcův případ vůbec neměl dostat k soudu.