Související články

Prezident Václav Klaus pronese poprvé v historii novoroční projev naživo. Jak píší Lidové noviny, první den v roce, hodina po poledni. To je čas, kdy hlava českého státu podle dlouholeté tradice promlouvá k národu. První novoroční projev Václava Klause však přináší několik novinek. Poprvé v historii přednese prezident svoji novoroční řeč v přímém přenosu. Hlava státu se nemusí obávat toho, že Češi dají přednost programu komerční televize. Promluví totiž i na soukromé TV Nova. Jeho řeč si mohou vyslechnout i posluchači na dvou programech Českého

Dnes završíme bilancování nejdůležitějších událostí letošního roku u nás doma. S publicistou Petrem Holubem, hostem u mikrofonu Radia Praha, hovoří Josef Kubeczka.

Snaha obou komor parlamentu o účinnější kontrolu vlády při posuzování evropských záležitostí, ujasnění role ústavních institucí v těchto věcech a případně i posílení úřednických aparátů - i tak by se mohl promítnout do práce sněmovny a Senátu vstup do Evropské unie. Mohl by ale mít ještě viditelnější podobu. Do Evropského parlamentu chce kandidovat mnoho známých zákonodárců, takže Senát a sněmovna by mohly přijít o tváře, které jsou s nimi neodmyslitelně spjaty. Obě komory českého parlamentu začaly v souvislosti se vstupem připravovat změny v jednacích řádech. Schválit je mají na jaře. Do chodu sněmovny i Senátu pravděpodobně zasáhnou i červnové volby do Evropského parlamentu.

Hlavním tématem českých deníků jsou samozřejmě vánoční svátky. Hospodářské noviny se v této souvislosti zamýšlí nad tím, jaké mají lidé v současnosti možnosti pomáhat potřebným. Vánoční pohádky jsou jeden příběh za druhým o lásce, vítězství dobra nad zlem, nezištné pomoci. Ten, kdo by dnes chtěl rozdat svůj majetek chudým, by však pravděpodobně tvrdě narazil na zákony a nařízení moderního státu, píše autorka komentáře. Civilizace pokročila od dobrodinců k organizované pomoci všeho druhu. Ukázalo se, že moderní stát nezvládá pomoc potřebným lidem.

Ústředním tématem komentářů pátečních českých deníků je výsledek středečního jednání vlády, která se rozhodla dát při výběru nadzvukových letounů pro českou armádu přednost švédským strojům JAS-39 Gripen. Listy upozorňují především na to, že přijetí švédské nabídky zatím není jisté.

Český sociální demokrat Vladimír Laštůvka podpořil rychlé obnovení jednání o evropské ústavě; zařadil se tak do naprosto většinového proudu v Evropském parlamentu. Jeho kolega z ODS Jan Zahradil naopak ústavu neuznává a nepřeje si její schválení, což je v EP názor velmi okrajový. Za "liché naděje" označil Zahradil představy, že se něco změní a bude možné za pár měsíců provést to, co se nyní nepovedlo. "Nejlepší možná cesta by byla koncept ústavy opustit; nejsem přesvědčen, že text je opravitelný," sdělil český politik, který jako jediný delegát Konventu opustil v létě jeho rokování a návrh ústavy nepodepsal.

Vstup do Evropské unie by mohl zvýšit ceny v České republice o jedno procento, řekl v rozhovoru pro ČTK bývalý ministr financí a hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Podle něho členství v unii přinese i liberalizaci zahraničního obchodu. ČR by tak měla víc dovážet, přičemž některé dovezené zboží by mělo být levnější. Tuzemský trh by měl být naopak více chráněný před dovozy z Číny. Obchodní vztahy by se měly zlepšit především s evropskými zeměmi, které se dosud chovaly ochranářsky a antiliberálně. Jako příklad Mertlík uvedl sousední Polsko. Exportům pomůže také zrušení celnic a české firmy by tak měly více vyvážet především zboží rychle podléhající zkáze.

Podle Mertlíka bude nezbytné pokračovat v reformě veřejných financí. Za nutnou označil změnu povahy a struktury systému veřejného zdravotnictví, penzijního systému, ale i vysokého školství nebo systému veřejných dopravních sítí.

Blížící se vstup do Evropské unie přivádí do České republiky stále více obchodníků. Shodují se na tom letecké společnosti i správa letiště Praha Ruzyně. Razantnější růst zájmu obchodní klientely registruje letiště od jarního referenda, v němž se občané definitivně rozhodli, že země vstoupí do unie spolu s dalšími devíti státy v květnu 2004, řekla ČTK mluvčí České správy letišť Anna Kovaříková. Národní letecký dopravce ČSA čeká již v letošním roce téměř desetiprocentní nárůst počtu cestujících mezi Prahou a Bruselem. Celkem by tak na této trase měly České aerolinie letos přepravit až 75 tisíc lidí. Rostoucí trend zaznamenávají aerolinie podle mluvčí Marcely Pickové již delší období. Brusel je každý měsíc na třetím nebo čtvrtém místě ve vytíženosti letadel ČSA. Větší poptávku po letech do Bruselu registruje firma především u politiků, diplomatů a obchodníků.

Podle Kovaříkové roste leteckým společnostem prodej letenek v tzv. business třídě, hlavně ve všední dny, kdy cestují podnikatelé za obchodem. Stále více cizinců z Evropské unie však také přímo v Praze pracuje. Ti se zase letecky buď na víkendy vracejí domů, nebo za nimi přijíždějí na víkend rodiny. Roste ale také zájem obchodníků z dalších zemí unie, kteří začínají hledat partnery v nové členské zemi. Obchodnická klientela tedy do Prahy stále častěji cestuje z Londýna, Mnichova, Frankfurtu i z letiště mezi Kolínem a Bonnem, ale také z Paříže či Madridu, vysvětlila mluvčí aerolinií.

Větší poptávku obchodníků zaznamenávají také další letečtí dopravci, a to i nízkonákladoví. Podle manažera společnosti Volareweb.com Davida Janíka napomáhá blížící se vstup do unie obchodním kontaktům mezi Českem a Itálií, kam společnost létá. Obchodní klientela využívá hlavně spojení Prahy s průmyslovým Milánem. Přesto nebyl blížící se vstup hlavním důvodem, proč společnost v letošním roce na české letiště začala létat. V posledních měsících roste podle Janíka také zájem Čechů o cesty do zemí EU, kde se začínají poohlížet po možných pracovních příležitostech.

Podle Pickové jsou rovněž čím dál tím častější obchodní cesty mezi nově vstupujícími zeměmi. Čeští obchodníci častěji létají například do Maďarska, Polska, na Slovensko a do Slovinka, ale také tamní podnikatelé stupňují své cesty do Prahy. Přes Prahu do Bruselu a řady dalších evropských zemí létají i obchodníci z některých dalších přistupujících zemí, například z Pobaltí.

Místo, jako je bývalý koncentrační tábor Terezín na Litoměřicku, by měl podle komisaře Evropské unie Güntera Verheugena navštívit jednou za život každý Evropan. "Aby si uvědomil, že mír a demokracie nejsou garantované, nejsou jisté, je to něco, za co musíme bojovat, čeho musíme dosáhnout," uvedl komisař na závěr své pondělní návštěvy Terezína. Společně s evropskou komisařkou Margot Wallströmovou zároveň podpořil přeměnu tohoto pevnostního města na evropské město vzdělanosti, kultury a demokracie. Minulostí a budoucností Terezína je provedli bývalí vězni terezínského ghetta a představitelé města.

Europrojekt "Terezín-univerzitní město, centrum vzdělanosti, kultury a sportu", s kterým terezínská radnice evropské komisaře seznámila, počítá s tím, že do pěti let ožije pevnostní město mladými lidmi a cestovním ruchem. Tato změna bude stát zhruba šest miliard korun. Verheugen řekl, že záleží především na České republice. Pokud bude chtít, je podle něj velká šance získat peníze i ze strukturálních fondů EU. "Aby byl projekt úspěšný, musejí mu lidé věřit," poznamenala Wallströmová.

Komisařka rovněž připomněla, že dokud budou existovat aktivní fašisté a nacisté a budou pořádat demonstrace, tak se nesmí přestat v boji za evropskou demokracii. EU pomohla s vybudováním mnoha komunikací, silnic, železnic a dalších spojnic mezi lidmi v rozšířené Evropě. "Stejnou pozornost ale musíme věnovat budování lidské infrastruktury, aby se vytvářela společná identita, společný kulturní základ," uvedla Wallströmová. V tom podle ní může europrojekt Terezín pomoci.

Europrojekt Terezín není prvním pokusem o oživení pevnostního města. Již v roce 1997 se zde konala mezinárodní konference, která se zabývala budoucností Terezína. Její účastníci se shodli na tom, že ve městě by mohlo být například středisko EU pro monitorování projevů rasismu a národnostní nesnášenlivosti. Středisko dosud nebylo založeno.

Od roku 1999 působí v Terezíně Středoevropská kolonie umění MECCA. V bývalých vojenských garážích ji založili mladí pražští výtvarníci. Také oni se snaží řadou kulturních programů přilákat do města zejména mladé lidi.

Fašisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Jejich památku připomínaly do roku 1989 jen Židovský hřbitov ze 70. let a pietní místo na Ohři, kam nacisté vhodili popel svých 22.000 obětí. Jejich památku připomíná muzeum.

Neschválení evropské ústavy přivedlo Evropskou unii do velice vážné situace, která se může ještě vyvinout do mnohem horší krize, soudí evropský komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen. Zároveň je ale přesvědčen, že šance na dosažení kompromisního znění ústavního dokumentu tu je a není nutné k tomu uspěchat ani další mezivládní jednání. Verheugen také v Praze zdůraznil, že není třeba uvažovat o pomaleji a rychleji se integrujících evropských zemích. O této variantě se po nezdařeném bruselském summitu začalo mluvit a ČR by se v takovém případě hlásila k rychlejší integraci. "Není třeba budovat nějakou dvourychlostní Evropu," řekl komisař po jednání s českým ministrem zahraničí.

Verheugen rovněž zcela odmítl úvahy, že by neúspěch summitu souvisel s rozšířením EU a ujistil, že přijetí nových členů včetně ČR není v žádném případě nijak ohroženo. Summit přitom ztroskotal hlavně na otázce rozdělení moci zvětšené EU. V květnu příštího roku se unie rozroste z nynějších 15 na 25 členů. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody je i neúspěch summitu důkazem, že EU je demokratický útvar. "Čeká nás ale komplikovaný čas," podotkl ministr.

Günter Verheugen se zmínil také o ratifikaci rozšíření EU. Vyzdvihl zejména kladný postoj Rakouska a Německa a vyjádřil radost nad tím, že se podařilo uklidnit rozpory mezi Prahou a Vídní týkající se historických prezidentských dekretů a jihočeské jaderné elektrárny Temelín.