Související články

Prezident Václav Havel v pondělí podepsal novelu Ústavy, která má umožnit začlenění České republiky do EU. ČTK to sdělil mluvčí jeho kanceláře Martin Krafl. Podle Ústavy Havel nemohl tuto právní normu vetovat. Takzvanou euronovelu schválil parlament v říjnu. Novela předpokládá, že o vstupu země do EU se rozhodne buď v referendu, nebo hlasováním parlamentu. Při ratifikaci v parlamentu by muselo smlouvu o přistoupení České republiky k EU podpořit nejméně 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Podle novely Ústavy bude možné přenést na základě mezinárodní smlouvy některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizace, tedy například na EU. Takovou smlouvu budou muset opět schválit občané v referendu nebo ratifikovat parlament. V tomto případě bude zase potřeba souhlas nejméně tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.

Na základě euronovely se každá mezinárodní smlouva, kterou bude země ratifikovat, stane automaticky součástí jejího právního řádu. V případě nesouladu s českými zákony bude mít mezinárodní smlouva před nimi přednost.

Obavy části lidí v České republice z přistoupení k Evropské unii jsou pochopitelné. Z dlouhodobého hlediska to však bude jednoznačná výhra, soudí Anna Diamantopulusová, členka Evropské komise odpovědná za sociální politiku. S místopředsedou české vlády Vladimírem Špidlou bude v pondělí mluvit o tom, jak ČR zavádí evropské směrnice o bezpečnosti a zdraví při práci, jak se stará o zmenšování rozdílů mezi muži a ženami v pracovním procesu a jak se přizpůsobuje evropské strategii boje proti nezaměstnanosti. Hodlá ho také upozornit, že Evropská komise je znepokojena pomalou přípravou reformy systému nemocenského pojištění v ČR i otálením s reformou důchodového systému.

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel podmínil uzavření kapitoly energetika s Českou republikou v přístupových jednáních v orgánech Evropské unie závazným příslibem Prahy, že v jihočeské jaderné elektrárně Temelín bude dosaženo evropských bezpečnostních standardů. Lidovecký kancléř současně odmítl vetování vstupu ČR do unie v případě provozu Temelína, jak to požaduje jeho koaliční partner, krajně pravicová strana Svobodných (FPÖ). Snahou všech politických stran by podle něj mělo být zvýšení bezpečnostních standardů elektrárny, poznamenal Schüssel a vybídl ke společnému postupu všechny parlamentní strany. Ty se však tento týden na jednotné linii k Temelínu nedohodly.

Česká republika má za sebou další překážku na cestě do Evropské unie. V pátek uzavřeli její vyjednavači ostře sledovanou a kontroverzní kapitolu o volném pohybu osob. Jak uvádí , výsledek sice nemůže v Česku vyvolat pocit uspokojení, nicméně jde o pragmatický kompromis.

Možnost, že Španělsko nebude požadovat vůči České republice po jejím vstupu do Evropské unie přechodné období v oblasti volného pohybu pracovních sil, nevyloučil po setkání se svým španělským protějškem Josém Maríou Aznarem v Madridu český premiér Miloš Zeman. Aznar vyjádřil podporu českému zájmu, aby co nejvíce členských zemí EU podobně jako Švédsko, Irsko, Dánsko a Nizozemsko netrvalo na bilaterálním základě na omezení volného pohybu pracovních sil, řekl po schůzce Zeman.

Česká republika uzavřela při přístupových rozhovorech s Evropskou unií předběžně kapitolu "volný pohyb osob". Přistoupila na to, že členské státy unie mohou českým pracovníkům po jistou dobu znemožňovat nebo komplikovat přístup na svůj trh pracovních sil. Základní přechodné období bylo stanoveno na dva roky, lze ho však prodloužit až na sedm let. Na druhé straně ho členové nemusejí aplikovat vůbec a otevřít své pracovní trhy okamžitě po rozšíření.

Vláda schválila návrh novely trestního řádu, který má tento zákon přizpůsobit Schengenským dohodám o volném pohybu osob. Novela se podle mluvčího Libora Roučka týká především mezinárodní spolupráce v trestní oblasti. Nutné je v zájmu právní jistoty přesně vymezit, který orgán činný v trestním řízení je příslušný k provedení konkrétního úkonu, o který požádají zahraniční orgány, dodal mluvčí. Podle Schengenské úmluvy o volném pohybu osob se na hranicích účastnických zemí nekonají celní a pasové kontroly. Současně je toto opatření doprovázeno zvýšenou ostrahou vnější hranice společenství, která má zamezit nelegální migraci. Do schengenského prostoru nyní patří Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Rakousko.

Novela branného zákona, jejíž věcný záměr schválila vláda, má snížit počet územních vojenských správ, vojenských velitelství i zaměstnanců. Tato úprava bude znamenat roční úsporu 500 miliónů korun. Počet územních vojenských správ se po vstoupení novely v platnost sníží z 86 na 35. Celkový plánovaný počet pracovníků se tak sníží z nynějších 3036 na 1340. Ministerstvo obrany připravuje celkovou reformu armády, která má vést k její profesionalizaci.

Vláda schválila návrh novely zákona o obecně prospěšných společnostech. Cílem je odstranit rozpor s právem Evropské unie, který spočívá zejména v omezení účasti cizinců ve správní radě společností. Zatímco podle nynějšího zákona mohli cizinci tvořit ve správní radě obecně prospěšné společnosti maximálně třetinu, novela toto omezení odstraňuje. Obecně prospěšné společnosti jsou neziskové organizace, které vznikly z iniciativy občanů, a stát je pouze reguluje. Jde například o nemocnice, školy a sociální zařízení, jež vyplňují prostor na trhu vedle státních či soukromých společností.

Zákon o Antarktidě, jehož věcný záměr schválila vláda, zapojí Českou republiku do ochrany bílého kontinentu. Jeho přijetím a ratifikací protokolu k mezinárodní smlouvě o Antarktidě získá ČR konzultativní status s právem hlasování na fóru poradního shromáždění smlouvy o Antarktidě. Cílem zákona je transformace mezinárodněprávních závazků ČR a úprava podmínek ochrany životního prostředí v Antarktidě, které budou platit pro české expedice. Přestože se nyní z výzkumných stanic systematicky odstraňují odpadky, Antarktida zůstává znečištěna 300.000 tun odpadu. V minulých desítiletích ho na bílém kontinentě zanechaly expedice složené z příslušníků více než čtyřiceti států, které ho obývaly a využívaly.

Předsedové opozičních parlamentních stran nesouhlasí s vládou v některých bodech vyjednávání o vstupu České republiky do Evropské unie. Nelíbí se jim například postup kabinetu při uzavírání kapitoly, která omezí volné zaměstnávání Čechů v zemích Evropské unie, a to i po vstupu do EU. Novinářům to řekli po páteční schůzce s ministrem zahraničí Janem Kavanem. Kapitola o volném pohybu osob patří mezi nejcitlivější při vyjednávání o vstupu země do unie. Česká diplomacie přišla s návrhem, že pokud bude pro občany ČR platit pracovní omezení, tak by země měla přistupovat podobně k dalším přijímaným státům.

Kavan by se rád s předsedy parlamentních stran sešel do konce roku ještě jednou. Připomínek opozice chce využít i při psaní dokumentu, týkajícího se kapitol, jež by ráda ČR co nejdříve uzavřela. Materiál chce Kavan příští týden předložit vládě. Ministr zahraničí se s představiteli parlamentních stran sešel už po několikáté. Pravidelné schůzky mají podle něj zabránit sporům, které by mohly ohrozit přijetí země v první vlně rozšiřování EU. Vyjednávání vstupu země do unie totiž podle něj není jen otázkou sociálnědemokratické vlády, ale je třeba získat podporu všech parlamentních stran.

Rakousko zřejmě nehodlá příští týden uzavřít kapitolu energetika ve vstupních jednáních Česka do Evropské unie. "Spekulace o údajném záměru Rakouska souhlasit 26. října s předběžným uzavřením energetické kapitoly s Českem jsou reálně zcela bezdůvodné," uvedlo rakouské ministerstvo životního prostředí v prohlášení, které obdržela ČTK. Ministerstvo tímto způsobem odmítlo kritiku ekologických organizací a opozičních stran, že Vídeň je připravena příští týden souhlasit s uzavřením kapitoly energetika ve vstupních jednáních Česka do Evropské unie. Podle prohlášení jde o fámy, které jsou zřejmě šířeny vědomě. Představitelé protijaderných sdružení se v pondělí z obav před "předčasným" uzavřením kapitoly rozhodli obnovit protesty na hranicích. Nezablokování dopravy na přechodech přitom podmínili závazným prohlášením vlády, že neumožní ukončit jednání o kapitole, dokud jaderná elektrárna Temelín nedosáhne bezpečnostní standardy platné v Německu nebo nebude odstavena. Rovněž požadují uzavření procesu hodnocení jihočeské elektrárny, na kterém se loni v prosinci dohodli předsedové vlád obou zemí na jednáních v dolnorakouském Melku. Ačkoliv prověrka elektrárny měla být původně skončena do června, dosud se tak nestalo. České straně záleží na tom, aby v závěrečném dokumentu bylo řečeno, že dohoda z Melku byla uskutečněna a naplněna. Rakušané si zase přejí, aby obsahoval seznam nevyřešených či přetrvávajících problémů. Debatuje se také o právní závaznosti celé dohody, a tudíž i jejího vyústění.

Rakušané se podle českých diplomatů v takzvaném melkském protokolu zavázali k tomu, že nebudou blokovat rozšíření Evropské unie. V reakci na prohlášení rakouského ministerstva životního prostředí to uvedl mluvčí české diplomacie Aleš Pospíšil. Rakouská strana označila jako bezdůvodné spekulace, že bude už příští týden souhlasit s uzavřením kapitoly energetika ve vstupních jednáních o přijetí Česka do EU.

Protijaderná politika rakouské vládní strany Svobodných/FPÖ/, spočívající hlavně v prosazování podpisového referenda o souhlasu s přijetím Česka do EU, je nevěrohodná a rakouští voliči už ji prohlédli. Prohlásila to ve Vídni mluvčí Globalu 2000 Andrea Paukovitsová. "FPÖ hraje s Temelínem dvojí hru," řekla mluvčí podle agentury APA. Na jedné straně FPÖ coby vládní strana při všech dosavadních politických jednáních dotýkajících se Temelína zcela selhala, když například odmítla zavázat ministryni zahraničí Benitu Ferrerovou-Waldnerovou neuzavřít kapitolu energetika ve vstupním jednání Česka do EU, dokud nebudou "definitivně vyřešeny" všechny otázky kolem elektrárny. Na druhé straně se FPÖ profiluje jako ostrý odpůrce jaderné energetiky tím, že prosazuje podpisový plebiscit o vetování vstupu Česka do unie, ačkoli to všichni ostatní odpůrci atomu odmítají jako kontraproduktivní. Zatímco ekologičtí aktivisté teoreticky připouštějí, že po "odstranění všech bezpečnostních nedostatků" (formulovaných obvykle jako vyhovění německým normám pro jaderná zařízení) by snad bylo možné přestat kapitolu energetika, a tím i přijetí Česka do unie, blokovat, požadují Svobodní "natvrdo", že pokud bude Temelín v provozu, nesmí Česko do EU. Hodlají tímto populistickým postojem získat hlasy v příštích volbách. Umírněnější část ekologistů si však uvědomuje, že prosazení úplného zrušení Temelína je nereálné, zvláště když EU dala najevo, že k takovému zakazování nemá nejen pravomoce, ale ani důvod, a rakouské požadavky nepodpořila. "Rakousko sice může přijetí Česka do EU zabránit, ale Temelín se tím nestane o nic bezpečnější," znovu upozornila Paukovitsová. Naopak by tím Vídeň přišla o hlavní trumf v nátlaku na Prahu. "Vlastní cesta" FPÖ navíc narušuje jednotný postoj rakouské strany, "nezbytně nutný pro zahájení rozhovorů o odchodu České republiky od jádra," míní Global.

Letošní hodnocení Evropské komise vyzní pro Českou republiku podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy podle všeho dobře. Guvernér to prohlásil v Bruselu po setkání s hlavním vyjednávačem Evropské komise pro ČR Rutgerem Wisselsem. "Za poslední rok se podařilo lecčehos dosáhnout, především dotažením privatizace v bankovním sektoru, což považuji za nesmírně významné," řekl Tůma. Upřesnil, že s Wisselsem diskutovali o situaci bankovního sektoru po privatizaci a po restrukturalizaci, obecně fiskální politiky a legislativy.