Související články

Česká republika výrazně pokročila v přípravě na vstup do Evropské unie. Je velmi reálné, že může ukončit vstupní jednání do konce příštího roku. V Bruselu to po jednání s ministrem zahraničí Janem Kavanem ohlásil komisař pro rozšíření unie Günther Verheugen. Další podrobnosti má .

Zdravotní potíže ministra zahraničí Jana Kavana o něco ustoupily, a i když se šéf české diplomacie necítí ještě zcela zdráv, v úterý odcestuje na plánovanou pracovní návštěvu Bruselu. Kvůli bolestem zad Kavan v neděli zrušil svoji cestu Jugoslávie, kterou měl v plánu. Kavan bude s evropskými komisaři jednat krátce před zveřejněním zprávy Evropské komise, která zhodnotí letošní pokrok v přípravě kandidátských zemí na vstup do unie. Ministr bude jednat s místopředsedou komise Neilem Kinnockem a evropským komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem. Patrně se nevyhne ani hovorům o jaderné elektrárně Temelín, neboť se setká i s místopředsedkyní komise Loylou de Palaciovou, která má na starosti právě kapitolu energetika.

Vedoucí Delegace Evropské komise v Česku Ramiro Cibrian považuje za velmi nepravděpodobné, že by Češi v referendu odmítli vstup do Evropské unie. Řekl to novinářům v Pardubicích, kam přijel v rámci projektu 1000 dnů pro Evropu. Cibrian nepředpokládá, že by čeští občané v referendu vstup do Evropské unie odmítli. "Každopádně to bude vaše svobodné rozhodnutí, které bude unie respektovat," konstatoval. Zástupce Evropské unie v Česku se v Pardubicích společně s poslancem Unie svobody Vladimírem Mlynářem zúčastnil také besedy se studenty Střední průmyslové školy elektrotechnické. "Bylo to zajímavé. Chytré otázky studentů svědčí o tom, že mladí lidé mají o vstup do EU skutečný zájem," komentoval Cibrian setkání.

Evropská komise bude trvat na tom, aby kapitola "energetika" byla v rozhovorech mezi Evropskou unií a Českem "připravena k uzavření v souladu s harmonogramem", tedy nejpozději do konce roku, řekl člen Evropské komise Günter Verheugen. Usoudil, že ještě zbývá malý časový prostor pro ukončení jednání mezi Českem a Rakouskem o Temelínu v rámci "procesu z Melku". Před úterním jednáním s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem, který je za českou stranu hlavním vyjednávačem v "procesu z Melku", nechtěl Verheugen jít do podrobností. Současně nicméně řekl: "Pokud jde o podstatu, proces podle mého soudu skončil. Přetrvávají ovšem problémy politické povahy." Jedním z nich je právní povaha závěrečného dokumentu, kterým má jednání na základě dohody z Melku skončit. "Nemyslím, že nelze najít řešení. Česká vláda by se zajisté mohla zavázat, že daný podnik (ČEZ) prodá pouze za podmínky, že nový vlastník uzná dohody (s Rakouskem). Neměl by to být dramatický problém." Komisař zdůraznil, že Evropská komise nabízí oběma stranám nadále své dobré služby, podílí se na zpracování finálního dokumentu. Z jeho slov vyplynulo, že komise v nejbližších dnech, tedy nejméně tento týden, ještě nepředloží členským států návrh společného stanoviska Evropské unie vůči Česku v kapitole "energetika"; v nedávném dopise premiérům Česka a Rakouska přitom psal, že to udělá do konce října. Znamená to, že komise nadále doufá v relativně rychlý průlom v jednání, na druhé straně nehodlá čekat dlouho. Pokud má být "energetika" vrácena do jednání do konce roku, musí se tak stát při příštím kole 22. listopadu, nejpozději v první polovině prosince.

Evropská komise ve "strategickém dokumentu" 13. listopadu velmi pravděpodobně ujistí členské státy, že peníze vyčleněné pro šest nových členských států ve finančním výhledu 2000-2006 budou stačit i pro deset. Ubezpečí je, že s těmito prostředky lze vyjít a také že není důvod se obávat ohrožení stanovených fixních stropů pro příjmy i výdaje společného rozpočtu. Zatím však není jasné, zda dokument přesně popíše, jak toho má být dosaženo. Sotva bude moci zpochybnit usnesení šéfů států a vlád, kteří v Berlíně na jaře 1999 rozhodli o přesných sumách pro šest zemí tehdejší tzv. lucemburské skupiny (ČR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr), a to počínaje rokem 2002, teoreticky nejbližším termínu rozšíření. Nelze dost dobře jednoduše oznámit, že to, co bylo plánováno pro šest, lze rozdělit mezi deset.

Kandidátské země musejí zlepšit svůj přístup k menšinám, především k Romům, pokud chtějí splňovat politická kritéria pro členství v Evropské unii. Žádný kandidátský stát například dosud nepřijal dostatečnou legislativu proti diskriminaci menšin, jak to vyžaduje unijní direktiva pro rasovou rovnost. Tvrdí to podle týdeníku European Voice vedoucí představitelé organizace Institut otevřená společnost (Open Society Institute, OSI).

V době, kdy prosincový summit EU v belgickém Laekenu má důkladně zhodnotit proces rozšiřování u každého kandidáta, "ozývají se některé hlasy pro zpomalení rozšiřování". EU by měla v době nejistoty po 11. září raději potvrdit, že rozšíření není jen zvětšení ekonomické zóny, ale společenství demokratických hodnot, které je nutné rychle dodržovat, uvedl týdeník v článku, u kterého se odvolává na názory zástupce ředitele OSI Jamese Goldstona a ředitelky programu OSI pro monitorování rozšíření Rachel Guglielmovou.

Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling nevidí důvod, proč by Evropská komise měla ve své hodnotící zprávě pokárat Česko za udělování veřejných zakázek bez vyhlášení tendru. Schling, který je zodpovědný za kontrakt na výstavbu dálnice D47 na severní Moravě v hodnotě 1,3 miliardy USD, řekl, že zakázka ještě vůbec zadána nebyla. Vedoucí delegace Evropské komise pro Českou republiku Ramiro Cibrian pro elektronické vydání listu Financial Times totiž prohlásil, že Evropská komise pravděpodobně ve své roční hodnotící zprávě, která má být schválena 13. listopadu, pokárá českou vládu za udělování veřejných zakázek bez vyhlášení tendru. "Při pohledu z Bruselu ta kritika oprávněná být může. Pokud by se tím zabývali hlouběji, pokud by neusuzovali jen z novinových článků, tak by zjistili, že ta zakázka zatím ještě zadána nebyla. O smlouvách se teprve vyjednává," řekl ministr Schling. Zákon o veřejných zakázkách, resp. příslušný paragraf 50, umožňuje vládám udělovat kontrakty bez vyhlášení tendru v případě nepředvídaných událostí. Vláda však k podobnému kroku přistoupila v letošním roce již několikrát, což rozzlobilo potenciální zájemce a zvýšilo obavy, že vládní výběr ovlivňuje korupce. Mezi tyto případy kritici zahrnují například jmenovaní poradců pro privatizaci v petrochemickém, energetickém a plynárenském odvětví. Státem vlastněný Český Telecom pak lehce získal kontrakt pro vládní multimediální komunikace. Komise má také námitky proti ministerskému plánu poskytnout státní pomoc na restrukturalizaci problémového ocelářství. Podle vedoucího delegace Evropské komise Ramira Cibriana bude EK kritizovat také rozšíření deficitu státního rozpočtu a zklamána je také zpožděním přijetí nového zákona o státní službě.

Malý počet Češek v řídících funkcích v podnicích i ve státní správě i nerovné odměňování žen zmiňovaly dvě členky Evropského parlamentu, které ve středu v ČR ukončily dvoudenní návštěvu. ČR sice patří mezi východoevropské země, které na poli zrovnoprávnění žen učinily kus práce a české ženy jsou na tom v mezinárodním srovnání dobře, mnohé úsilí ale ČR ještě čeká, tvrdily Emilia Müllerová i Patsy Sörensenová. Potřebné zákony již země přijala, je ale třeba změnit i myšlení společnosti. Svou roli sehrají i média, školství a výchova v rodině, uvedly poslankyně. Vyjadřovaly se pochvalně o systému kvót, který zajistí ženám například volitelná místa na kandidátkách politických stran.

Podíl vkladů u bank na hrubém domácím produktu v ČR dosahuje téměř 70 procent, což je úroveň srovnatelná s méně spořivými zeměmi Evropské unie. Na tiskové konferenci u příležitosti světového dne spoření to řekl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Zhruba dvě třetiny úspor v ČR podle něj tvoří vklady domácností. Zatímco okolní svět má problémy s recesí, domácí ekonomika stále roste, spotřebitelská důvěra v ČR trvá a míra spoření se zvyšuje.

Rozšíření EU a restrukturalizace českého ocelářství byly hlavními tématy rozhovoru premiéra Miloše Zemana s předsedou lucemburské poslanecké sněmovny Jeanem Spautzem. Příkladem úspěšně restrukturalizované ocelářské společnosti je lucemburská firma Arbed, která patří mezi tři největší hutní výrobce na světě. Tuto společnost Zeman v minulosti jmenoval jako jednoho ze zájemců o vstup do severomoravských hutních podniků.