Související články

Za čtyři měsíce vstoupí Česká republika do Evropské unie. V červnu se proto konají na našem území volby do Evropského parlamentu. Nejnovější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění však ukazuje, že až 26 procent dotázaných občanů volit nepůjde. Od roku 2001 toto číslo stouplo o celých osm procent. Kde se bere nechuť Čechů účastnit se těchto voleb?

Se žlutočernými monarchistickými prapory a za zpěvu národních písní prošel Prahou průvod asi pěti desítek příznivců monarchie. České zastánce královských a císařských ideálů přijel podpořit i autobus royalistů z Moravy. Většina demonstrantů nesla prapory s portrétem císaře Františka Josefa I., v čele průvodu se vyjímal transparent s nápisem "Za monarchii". Český trůn je prázdný od roku 1835. Poslední, kdo si na hlavu nasadil svatováclavskou korunu, byl Ferdinand V.

Monarchie, především konstituční, má podle royalistů řadu výhod. "Panovník, který nezasahuje do denní politiky, je uchráněn skandalizací, může být nadstranický. Může nejlépe reprezentovat společnost jak vně, tak dovnitř," řekl organizátor pochodu, publicista Petr Placák, který patří mezi zakladatele jednoho z nejznámějších českých monarchistických sdružení Česká koruna. Vstup Česka do Evropské unie ale podporuje.

Jaký bude letošní rok pro Českou republiku? V prvním vydání rubriky Česko v komentáři po Novém roce se budeme věnovat tomu, co nás letos čeká a nemine. S publicistou Petrem Holubem si o tom povídá Josef Kubeczka.

Vstupem do Evropské unie sice Česká republika ztratí svou formální svrchovanost, ale tuto událost by měli občané využít k posílení své svobody a demokracie, prohlásil prezident Václav Klaus ve svém prvním novoročním projevu. Klausovu řeč vysílaly v přímém přenosu Česká televize, Český rozhlas a poprvé i televize Nova.

Prezident apeloval na občany, aby využili svého práva rozhodnout letos o svých zástupcích v Evropském parlamentu, krajských zastupitelstvech a třetině Senátu. Vyzval ministry a zákonodárce, aby se odvážně a systémově pustili do problémů společnosti, které lidi nejvíce trápí. Prvního května vstoupí Česko do Evropské unie, což podle Klause nebude znamenat pro občany nějaký radikální zvrat v jejich životech. "Na druhé straně by měl každý vědět, že tímto okamžikem dojde k ukončení formální svrchovanosti České republiky, že se staneme součástí stále se rozšiřujícího a více pravomocí získávajícího evropského nadnárodního celku a že proto o mnohém, co se nás týká, už nebudeme rozhodovat sami," řekl prezident, který se dlouhodobě netají skepsí k podobě evropské integrace. Změnu státoprávního uspořádání by lidé měli využít k posílení své svobody, demokracie a prosperity, k překonání tradiční národní nejednoty a vzájemné nedůvěry, míní Klaus.

Ministři, poslanci i senátoři by podle prezidenta měli řešit zadluženost státu i problémy zdravotnictví, které trápí především starší lidi. Jejich úkolem je rovněž přiblížit úřady občanům a nezapomínat na venkov. "Přejme si, aby bylo méně zbytečně okázalých policejních akcí, ale o to více poctivého úsilí o vyšší bezpečnost a o menší kriminalitu," řekl Klaus v narážce na masivní policejní akce, při nichž se ministerstvo vnitra loni na podzim zaměřilo na neukázněné řidiče či trestnou činnost v erotických podnicích. Politici by podle Klause neměli zapomínat ani na rozvoj škol či fungování soudů.

Novoroční projev hlavy státu, který je v českých zemí tradicí již desítky let, byl Klausovou premiérou. Na rozdíl od svého předchůdce Václava Havla, který své promluvy natáčel předem a seděl při nich u pracovního stolu, Klaus promlouval k občanům v přímém přenosu a vestoje u malého pultíku, v pozadí s prezidentskou standartou. Jeho řeč trvala asi deset minut. Poprvé v historii prezidentských projevů padl monopol veřejnoprávních médií - signál ČT přebírala i soukromá televize Nova. Ze záznamu odvysílá projev i česká pobočka rozhlasové stanice BBC.

Zdražování, volby a především vstup do Evropské unie čekají občany České republiky v roce 2004. Vláda chce v letošním roce také dokončit druhou část reformy, která by měla zvrátit dosavadní zadlužování státu. Více se už o výhledech na rok 2004 dozvíte od Mileny Štráfeldové.

Ústředním tématem komentářů všech deníků je první novoroční projev prezidenta republiky Václava Klause. Noviny shodně tvrdí, že prezident svým projevem příliš nepřekvapil, snažil se být vstřícný a některým kontroverzním tématům se vyhnul. Padla kritika na stranu vlády i Evropské unie, což se čekalo, míní tisk. Také připomíná, že většina oslovených politiků hodnotila Klausův novoroční projev jako dobrý.

Vedení Českých drah i železniční odboráři si mohli silvestrovského veselí užívat dvojnásob. Na poslední chvíli se jim totiž podařilo uzavřít kolektivní dohodu na rok 2004. Za jakých podmínek a zda skutečně byl důvod k oslavám, zjišťoval Herbert Brynda.

Český export do zemí Evropské unie poklesl v listopadu proti říjnu o 9,1 miliardy na 84,1 miliardy korun. Údaje Českého statistického úřadu nicméně potvrdily, že obchodní bilance České republiky se státy EU je dlouhodobě aktivní. Její přebytek v listopadu dosáhl 9,7 miliardy korun. Snížení vývozu o více než 10,8 procenta proti říjnu v současnosti nepředstavuje podle většiny ekonomů pro český obchod problém. Ze zemí Evropské unie se nejvíce zhoršila meziroční bilance obchodu s Británií a s Irskem. Naopak vzrostlo aktivum zejména s Německem, Rakouskem a Nizozemskem. Podle mnohých odborníků jsou obchodní výsledky s EU stále povzbudivé, protože prý vypovídají o dobré konkurenceschopnosti českých podniků v eurozóně v době, kdy je celková bilance zahraničního obchodu České republiky dlouhodobě pasivní. Kladné saldo obchodu se zeměmi Evropské unie však může být podle něj časem ohroženo slabším vývozem malých a středních firem a růstem zahraničních subdodávek.

Jestlipak víte, co se stalo před 70 lety na Silvestra? Kromě toho, že byl poslední den v roce, vyhlásilo právě v tento den Ministerstvo školství a národní osvěty první státní přírodní rezervace. Na území nynější České republiky se takzvaný silvestrovský výnos týkal 108 lokalit. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Rozcházející se představy o střední Evropě popsali v rozhovoru pro francouzský týdeník L'Express šéfové vlád České republiky, Rakouska a Maďarska. Rozhovory s Vladimírem Špidlou, Wolfgangem Schüsselem a Péterem Medgyessym zveřejňuje L'Express ve zvláštním čísle s titulem Vídeň, Budapešť, Praha. Špidla si myslí, že středoevropským národům nic nebrání, aby nezávisle na historických souvislostech svou "totožnost kombinovaly s jinými". Schüssel má představu "velkého regionálního celku", jako je Benelux nebo Skandinávie. Medgyessy považuje pojem Střední Evropa za překonaný. "Patří minulosti a nostalgie je špatným rádcem," říká. Český premiér poukázal především na demokratické dědictví první československé republiky. Řekl, že ti, kdo nyní chtějí Česko pranýřovat kvůli dekretům bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, chtějí přepisovat historii místo toho, aby si z ní vzali poučení. Rakouský kancléř Schüssel řekl, že Rakušané si činí nárok na příslušnost ke Střední Evropě. "Vědí, že se Evropa o 25 členech (rozšířená EU) bude členit podle velkých regionálních celků, jako jsou Skandinávie, Benelux či Střední Evropa... Budoucnost chceme stavět na nových základech, na ideji partnerství, nikoli nostalgicky." Rakousko je podle něho "s to znovu nalézt samo sebe" a nemělo by se dělat menším, než je. "Rakousko nebylo nikdy vojenskou mocností, a to ani v době monarchie (před rokem 1918). Prakticky všechny války jsme prohráli," řekl a poznamenal, že jen ta vojenská hudba byla vynikající. "Naproti tomu na poli kultury jsme předčili sami sebe," dodal. Odlišný pohled má Medgyessy. "Stadium Střední Evropy jsme nechali za sebou. Z hlediska mnoha spojení v Evropě moji krajané nemají touhu jít nazpět. Přirozeně, mohou vznikat koalice, pokud jde o určité body, nebo zájmová společenství... Hospodářsky jsme silně propojeni s Německem," prohlásil.