Související články

Evropská komise (EK) zamítla český program restrukturalizace hutního průmyslu předložený letos v září. O dalším postupu bude jednat s českou stranou v poslední říjnové dekádě. Už nyní je však zřejmé, že ČR zatím nedostane výjimku ze zákazu státní pomoci pro hutě. Podle diplomatického zdroje by ani nemusela mezi prvními uzavřít kapitolu "hospodářská soutěž", ačkoli si v této oblasti vede z kandidátů nejlépe. Komise poslala před několika dny do Prahy dopis, v němž označila program restrukturalizace předložený ministerstvem průmyslu a obchodu a schválený vládou za neúplný a málo podrobný. Vyjádřila pochybnosti o jeho životaschopnosti a vyčetla mu řadu nedostatků. Z psaní vyplývají pochybnosti nejen o dokumentu samotném, ale i o důvodech, proč se vláda pro tuto cestu rozhodla.

O významu rozšíření Evropské unie směrem na východ, jak pro Českou republiku tak pro nynější členy unie, hovořil ve francouzském Bordeaux český ministr zahraničí Jan Kavan. Účastí na regionálním fóru o budoucnosti unie v Bordeaux zahájil Kavan program své jednodenní návštěvy Francie. Šéf české diplomacie prohlásil, že pro tak relativně malou zemi Střední Evropy, jakou Česko je, neexistuje jiná možnost, než vstoupit do Evropské unie. I když je k tomu zapotřebí splnit množství technických kritérií, nelze opomenout, že jde o "velký politický projekt" budoucnosti, řekl Kavan k rozšíření Evropy. Podle něj je zapotřebí, aby Evropa měla srozumitelnou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Musí být schopná se v této oblasti vyjadřovat jednohlasně, stejně jako tomu bylo například po zářijových tragických atentátech ve Spojených státech, řekl Kavan.

O přípravě České republiky na vstup do Evropské unie, situaci v Afghánistánu a boji proti terorismu v Paříži jednal český ministr zahraničí Jan Kavan se svým francouzským protějškem Hubertem Védrinem. "V této chvíli jsme oba konstatovali, že jsme se současným stavem boje proti mezinárodnímu terorismu spokojeni," řekl Kavan. V souvislosti s jednáními o vstupu ČR do EU rozebíral s Védrinem především oblast energetiky, konkrétně pak situaci v jihočeské jaderné elektrárně Temelín a rakouské obavy z jejího provozu. Védrine se totiž příští týden setká s rakouskou ministryní zahraničí Benitou Ferrerovou-Waldnerovou, řekl Kavan. S postupem České republiky v jednání o vstupu do unie seznámil i členy výboru pro Evropskou unii francouzského Národního shromáždění.

O posílení potřeby rozšířit Evropskou unii po teroristických útocích z 11. září, nutnosti boje proti xenofobii a rasismu, které jsou mimo jiné živnou půdou terorismu, i o možnosti zapojení České republiky do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu jednal v pondělí v Řecku se svým protějškem Jorgosem Papandreem český ministr zahraničí Jan Kavan.

Kavan, který je od neděle v Řecku na oficiální návštěvě, se setkal také s řeckým prezidentem Konstantinem Stefanopulosem a zúčastnil se zasedání česko-řecké Rady pro rekonstrukci a rozvoj. Jednat bude i s ministrem obrany Akisem Tsochadzopulosem. Ministři Kavan a Papandreu se při jednání shodli, že nyní "je mnohem, mnohem větší důvod rozšířit EU a NATO, než tomu bylo před 11. zářím," řekl ČTK z Atén mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. "Musíme světu ukázat, že 11. září naše společné projekty nezpomalí, ale právě naopak," řekl Papandreu. Naznačil v této souvislosti, že Řekové by chtěli, aby proces rozšíření byl definitivně završen v roce 2003 v Soluni, kdy bude Řecko předsedat EU. "Pakliže by se ovšem tento proces nepodařilo ukončit už o půl roku dříve, za předsednictví Dánska," dodal Kavan.

Představení České republiky v souvislosti s jejím úsilím o začlenění do Evropské unie je cílem Českých dnů ve Španělsku. Uskuteční se 17. a 18. října v Madridu. "Během těchto dvou dnů budeme lobbovat v tom nejlepším slova smyslu za Českou republiku a budeme se snažit vytvořit veřejné mínění nám nakloněné," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart. Do Španělska pojede v čele delegace českých politiků, politologů, ekonomů i umělců. Španělsko bude v první polovině roku 2002 předsedat EU. Pithart připomněl, že právě první polovina příštího roku bude možná "rozhodující půlrok" v dosavadním procesu rozšiřování EU. I když je dost dobře možné, že příslušné protokoly budou podepsány až na podzim příštího roku, ta nejtěžší jednání, například o zemědělské politice či fondech EU, se uskuteční za španělského předsednictví, uvedl Pithart, který bude v rámci dnů hovořit o vývoji České republiky od roku 1989.

K investování rozvojových prostředků Evropské unie tam, kde dosáhnou největšího efektu, vyzval v Berlíně premiér Miloš Zeman na závěr dvoudenní návštěvy Německa. Při přednášce v sídle peněžního ústavu Dresdner Bank se přitom vyslovil pro zahájení rozsáhlých investičních programů, které především zlepší infrastrukturu v kandidátských zemích. "Neměli bychom projíst svou budoucnost," konstatoval český premiér. Mimo jiné to znamená nezvyšovat v kandidátských státech životní úroveň nad míru produktivity práce. Nelze se podle něj uchýlit ani k jednomu ze dvou extrémů, což jsou buď žádné investice, nebo investice do spotřeby. V přednášce na téma "Dvojí podoba euroskepticismu - západní a východní" Zeman poukázal na to, jak se tento jev šíří uvnitř i vně společenství. Euroskeptikové ve střední a východní Evropě si kladou otázku, zda je EU opravdu schopna kandidátským státům pomoci a zda chce pomoci, a to je zdrojem jejich obav. Na západě je naopak obava z efektivity využití pomoci Evropské unie a strach, že tuto pomoc reformní státy spíše spotřebují, než aby ji rozumně investovaly. "Společným jmenovatelem obou typů těchto obavy je právě efektivita pomoci," poznamenal premiér Zeman.

Český ministr zahraničí Jan Kavan se v neděli chystá do Řecka, kde bude jednat o rozšíření Evropské unie, obnově Balkánu i obchodní spolupráci. Po jednání s řeckými politiky a prezidentem Konstantinosem Stefanopulosem, se český šéf diplomacie přesune do Francie. Také tam chce jednat hlavně o české kandidatuře na členství v unii. Oficiální návštěvu Řecka musel Kavan původně v květnu zrušit kvůli slabému infarktu, kvůli němuž byl hospitalizován při návštěvě USA. Dvoudenní jednání s Řeckem vidí ministerstvo jako velmi důležitá, neboť tato země bude předsedat Evropské unii v prvním pololetí roku 2003. ČR má zájem, aby v té době již byla členem EU. Kavan v Řecku se svým protějškem Jorgosem Papandreem bude jednat o činnosti NATO a o spolupráci při obnově jihovýchodní Evropy, která vychází z memoranda podepsaného loni. Kavana a Papandrea spojuje i společná česko - řecká iniciativa, kterou v roce 1999 chtěli přispět k řešení krize v jihosrbském Kosovu a kterou a kterou od samého počátku česká opozice zpochybňovala. Ve Francii, kam český ministr přijede v úterý, promluví v Bordeaux spolu s francouzským ministrem pro evropské záležitosti Pierrem Moscovicim v regionální debatě o budoucnosti EU. Poté Kavana v Paříži přijme jeho resortní kolega Hubert Védrine. Budou jednat jak o rozšíření Severoatlantické aliance, tak o mezinárodní situaci po zářijových teroristických útocích na USA.

Komisař Günter Verheugen jednoznačně podporuje žádosti kandidátských zemí, včetně ČR, o přechodná období pro uplatnění evropské spotřební daně z cigaret. Komisař Frits Bolkestein, který má na starosti jednotný vnitřní trh, je zásadně proti. Evropská komise proto dosud nepředložila členským státům návrh společných stanovisek ke kapitole "daňová politika" vůči uchazečům, kteří úlevu pro kuřáky žádají.

Verheugen argumentuje sociálními dopady náhlého zdražení kuřiva až na čtyřnásobek nynějších cen, psychologickým účinkem na lidi, kteří připíší další mínus Evropské unii, i inflačním účinkem takového opatření. Bolkestein zase tvrdí, že jednotná spotřební daň je jedním z nástrojů fungování vnitřního trhu EU; není možné, aby při volném pohybu zboží byly cigarety v některých oblastech daněny méně než v jiných, protože pak dochází k narušení rovných podmínek na trhu. Česká republika, Polsko, Slovensko a další se žádosti nehodlají zříci; připadá jim logická a oprávněná. Chtějí prostě více času na to, aby mohly cigarety postupně zdražovat a vyhnout se tak výše popsanému šoku. Státní tajemník Pavel Telička o tom jednal v září s Bolkesteinem, aniž ho ovšem přesvědčil.

ČR žádá vedle cigaret o výjimku ze spotřební daně pro ovocné destiláty pocházející z drobných palíren. Chce také dostat možnost po určitou dobu aplikovat nižší než předepsanou daň z přidané hodnoty na stavební práce pro bydlení, na otop pro domácnosti a také výjimku z placení této daně samostatně podnikajícími osobami s malými příjmy. Všechny tyto požadavky jsou pro komisi víceméně přijatelné.

Česká republika by mohla uzavřít do konce roku s Evropskou unií dalších pět kapitol. Po středečním neveřejném jednání senátního výboru pro evropskou integraci se státním tajemníkem Pavlem Teličkou to ČTK řekl předseda výboru Jiří Skalický. S poukazem na strategii českých vyjednavačů uvedl, že "rozhodně uděláme vše pro to, abychom minimálně čtyři pět kapitol uzavřeli". Poznamenal, že u některých kapitol "potíže nejsou na naší straně". Stejný názor senátorům tlumočil belgický velvyslanec Bernard Pierre, jehož země nyní EU předsedá. Uzavření některých kapitol buď politicky blokuje některý z členských států unie nebo k uzavření chybí společná pozice členských zemí EU. Skalický zmínil kapitolu daně a "problematickou" žádost Česka o sedmileté přechodné období na dosažení výše evropské spotřební daně u cigaret; s žádostí nesouhlasí na rozdíl od jiných zemí unie například Velká Británie.

Teroristické útoky na Spojené státy a následná americká odveta v Afghánistánu by neměly mít zásadní dopad na vyjednávání o přistoupení České republiky k Evropské unii, ať už v pozitivním či negativním smyslu, soudí hlavní český vyjednavač pro vstup republiky do unie Pavel Telička. Na dotaz ČTK řekl, že konflikt by ale mohl přispět ke snažšímu překonávání některých politicky citlivých problémů. Dva týdny po útocích teroristů, 25. září, člen Evropské komise Günter Verheugen uvedl, že situace vzniklá ve světě po teroristických činech je dostatečným argumentem pro rozšíření Evropské unie.

Po hrůzných činech v USA se změnil dosud odmítavý postoj některých zemí EU k některým bezpečnostním otázkám, řekl na jednání senátního integračního výboru belgický velvyslanec Bernard Pierre, jehož země nyní EU předsedá. Šéf výboru Jiří Skalický se zmínil o obavách, že nejnovější události by mohly negativně ovlivnit přípravu společných pozic členských zemích EU k vyjednávání s ČR o jednotlivých kapitolách.

Pracovat v zahraničí by chtělo 16 procent Čechů, 12 procent Maďarů a až 40 procent Poláků produktivního věku. Výsledky studie poskytla ČTK společnost PricewaterhouseCoopers. Takový pohyb pracovních sil by podle PwC mohl pomoci zmírnit rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků v členských státech Evropské unie. Studie odhaduje, že pokud by neexistovala žádná imigrační omezení, chtěly by se z Polska, ČR a Maďarska do zemí Evropské unie do roku 2006 přestěhovat asi 1,6 až 2,4 miliónu lidí v produktivním věku. Tato míra pohybu pracovních sil je mnohem vyšší, než uváděla většina dosavadních studií zkoumajících možné dopady volného pohybu pracovních sil po rozšíření Evropské unie. PwC je přední světovou organizací poskytující odborné poradenské služby. Zaměstnává přes 150.000 lidí ve 150 zemích.