Související články

Neúspěch bruselských jednání o ústavní smlouvě Evropské unie je kromě informací o zatčení bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna nejfrekventovanějším tématem na stránkách pondělního tisku. Většina komentátorů se shoduje v tom, že fiasko jednoho summitu nenaznačuje vůbec krach probíhajícího procesu ani krach myšlenky evropské jednoty.

Jednání o nové ústavě Evropské unie zkrachovalo. A to zejména na otázce rozdělení moci. Polsko a Španělsko odmítají nový systém hlasování, který jim dává menší moc, než nynější pravidla. Naopak Německo, Francie a další země nechtějí ustoupit, neboť pro ně je nový systém výhodnější. Evropská unie se tak dostala do krize a hovoří se i o jejím možném rozštěpení. Zdeňka Kuchyňová si pozvala k mikrofonu politologa Bohumila Doležala a položila mu otázku, zda se již z předchozích prohlášení jednotlivých zemí dalo usuzovat, že jednání bude svízelné a vyhlídky

Čeští potravináři se v pondělí představí v Bruselu s cílem začít budovat pozici svých produktů na trhu Evropské unie. Prezentací chtějí také reagovat na listopadový posudek Evropské komise. Ta se pozastavila nad neplněním požadavků hygienických směrnic unie stovkami potravinářských provozů v Česku, zejména zpracovateli masa a mléka. "Chceme ukázat, že jsme připraveni," řekl prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Mottem prezentace je "Nebojte se potravin z České republiky, jsou kvalitní a bezpečné." Během první části, určené pro zástupce Evropské komise, by měl mimo jiné vystoupit ministr zemědělství Jaroslav Palas či velvyslanec ČR v Bruselu Pavel Telička. Druhá část se zaměří na potenciální obchodní partnery z EU, kterým se představí asi 14 českých potravinářských podniků. Jde například o výrobce piva a nealkoholických nápojů, mlékárny, zpracovatele drůbeže či masa, nebo výrobce sojových produktů.

Poslanec Libor Rouček byl v tajných volbách na pražském zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD zvolen těsnou většinou lídrem evropské kandidátky této nejsilnější vládní strany. Ze 135 odevzdaných platných hlasů jich získal 75, tedy 51,7 procenta, řekl ČTK mluvčí ČSSD Jiří Hron. Rouček byl jediným kandidátem, kterého navrhlo stranické předsednictvo. Další kandidáty mohly navrhovat krajské organizace. Z kandidatury odstoupil poslanec a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Odmítl nabídku jedenáctého místa na kandidátce ČSSD.

Čeští politici vesměs nepovažují krach bruselských jednání o ústavní smlouvě Evropské unie za tragédii. Větší význam tomuto neúspěchu přikládá pouze místopředseda ODS Jan Zahradil, který jako člen Konventu EU odmítl návrh dokumentu podepsat. Jednání ztroskotalo proto, že se Francie a Německo se Španělskem a Polskem neshodly na způsobu, jak by se mělo při rozhodování dosahovat kvalifikované většiny. "Není to jediný případ, kdy se nepodařilo evropským představitelům napoprvé na něčem dohodnout", podotkl sociálnědemokratický poslanec Libor Rouček, který by se měl stát lídrem kandidátky nejsilnější vládní strany v evropských volbách. "Je potřeba jednat dál a hledat přijatelný kompromis. Jsem přesvědčen, že se najde řešení za irského předsednictví, dodal. Ani předseda vládních unionistů a vicepremiér Petr Mareš nepovažuje krach jednání v Bruselu za katastrofu. "Určitě to je nepříjemné, ale Evropská unie už prošla řadou takových složitých momentů," komentoval jednání v Bruselu. Podle prezidenta Václava Klause byl ale pokus prosadit evropskou ústavu radikálním krokem k vytvoření evropského superstátu. "Kdo tohle nevěděl, nevěděl vůbec nic," uvedl prezident ve svém prohlášení.

Evropská unie se nebyla schopna dohodnout na historicky první ústavní smlouvě. Italský premiér Silvio Berlusconi oznámil, že "dohoda nebyla možná," a že se jednání "dostalo do slepé uličky". Český premiér Vladimír Špidla je zklamán neúspěchem nynějšího bruselského summitu EU, domnívá se však, že není všem dnům konec, a doufá, že velmi omezený počet problémů, na kterých jednání ztroskotalo, se povede vyřešit v dohledné budoucnosti. "Byla zde možnost postoupit a vytvořit text, který je lepší než Smlouva z Nice, a to ve všech ohledech. Nepodařilo se to a Evropa tak utrpěla etapovou porážku," řekl premiér na tiskové konferenci. "Nemohu to považovat za úspěch a jsem z toho zklamaný," podotkl. Předpověděl, že tento stav vyvolá problémy pro unii, například při schvalování příští finanční perspektivy na období po roce 2006, o níž se bude jednat souběžně s pokračující debatou o ústavě. Na druhé straně je zřejmé, že se 28 členských a kandidátských zemí shoduje na drtivé většině textu a že v podstatě zůstaly jen tři sporné problémy, ohledně nichž se nepovedlo nalézt kompromis. Špidla si myslí, že bylo lepší jednání přerušit, než se pokoušet o dohodu za každou cenu, která by mohla být nakonec špatná. "Dávno jsme říkali, že dáváme přednost kvalitě před časem. Kvality se zde prostě nedosáhlo, ve smyslu politické shody," konstatoval.

Obdobně vysvětloval zklamání ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Je lepší se sejít vícekrát, než mít ve čtyři ráno špatný kompromis." Důležité je podle něj to, že nebylo nikterak zpochybněno rozšíření EU. Unie bude v nadcházejícím pololetí pokračovat v jednání za irského předsednictví; ústavodárná mezivládní konference bude pracovat dál, přičemž je důležité, aby "nenastalo vakuum".

Parlamentní opozice neprosadila své představy o tom, jak by měla česká delegace postupovat při pátečním a sobotním vrcholném jednání Evropské unie o návrhu evropské ústavy. Poslanecká sněmovna totiž nepodpořila návrh Občanské demokratické strany, na jehož základě měla vyzvat vládu, aby při jednání nepřipustila zhoršení postavení Česka uvnitř EU. Sněmovna naopak nepřímo podpořila vládní stanovisko, jež bude základem pro postup české delegace. Dolní komora totiž vzala na vědomí informaci vlády o mandátu české delegace, s níž poslance už v úterý seznámil premiér Vladimír Špidla. Čeští vyjednavači včetně Špidly se už ale pátečního hlasování poslanců nezúčastnili, neboť na mezivládní konferenci EU do Bruselu odcestovali už ve čtvrtek pozdě večer.

Mezi české priority pro závěrečné vyjednávání o evropské ústavě zařadil Špidka ve svém úterním projevu k poslancům princip jedna země EU - jeden evropský komisař a zajištění parity mezi počtem zemí a obyvatel při výpočtu kvalifikované většiny.

Evropská unie se rozhodla vytvořit vlastní vojenské plánovací pracoviště, jež bude sídlit ve velitelství Severoatlantické aliance, a navíc ještě jedno mimo ně. Toto řešení schválili šéfové států a vlád jako součást programu posilování evropské obranné kapacity. Po měsících trpkého dohadování se Spojenými státy se unie shodla na francouzsko-německo-britském návrhu, který nejvyšší představitelé těchto tří zemí doladili při páteční snídani. Zajišťuje Spojeným státům dohled na plánování evropských operací prostřednictvím NATO a zároveň umožňuje některé podružné nebo civilní aspekty plánovat mimo alianci.

Podle schváleného dokumentu bude zřízena "malá buňka" pro evropské plánování při Vrchním velitelství ozbrojených sil NATO (SHAPE). Aliance je vyzývána, aby na oplátku poslala své styčné důstojníky do Vojenského štábu Evropské unie (EUMS), ve kterém má vzniknout druhé plánovací pracoviště. Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana na tiskové konferenci vysvětlil, že první buňka bude zaměřena na ty operace, které bude EU provádět s využitím prostředků NATO, a na čistě vojenské akce. Druhá se bude orientovat spíše na civilní aspekty mírových misí, zejména stabilizaci v poválečné situaci.

Spokojen byl i český premiér Vladimír Špidla. "Podporujeme to, protože všechny analýzy říkají, že to odpovídá zcela našemu postoji, tedy posílit schopnost Evropské unie k operacím a přitom nenarušit transatlantickou vazbu. K tomuto řešení nemáme výhrady", prohlásil premiér Špidla.

České zdravotní sestry, porodní asistentky či třeba laboranti budou moci pracovat i v zemích Evropské unie, zdravotníci z členských států unie zase budou moci působit v tuzemsku. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který sněmovna schválila hlasy 90 ze 127 přítomných poslanců. Nyní ho posoudí Senát a prezident. Takzvaný zákon o nelékařských povoláních je podmínkou vstupu České republiky do EU. To samé platí i pro obdobnou normu, která má vytvořit stejné podmínky pro lékaře, lékárníky a zubaře. Dolní komora by o ní měla rozhodnout příští týden.

Schválený zákon mimo jiné počítá s tím, že zdravotní sestry se budou vzdělávat na vyšších zdravotnických školách a v bakalářských a magisterských programech vysokých škol. Stanoví odborné požadavky i na vzdělání řady dalších profesí, třeba nutričního asistenta, dezinfektora a maséra.

První milosti, které ve středu udělil prezident Václav Klaus, a víkendové jednání o evropské ústavě v Bruselu jsou hlavními náměty zpravodajství i komentářů dnešního tisku. Listy si podrobně všímají také rozruchu kolem výběru 14 stíhaček pro českou armádu.