Související články

Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o téměř 15 miliard korun více, než do něj odvedla. To je o osm miliard korun více než o rok dříve. Za růstem stojí zejména lepší čerpání prostředků ze strukturálních fondů, které již nebylo tolik poznamenáno pozastavením proplácení operačních programů, jako tomu bylo v první polovině roku 2012. ČR v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 40,2 miliardy korun a odvedla do něj 25,2 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Zásadní význam pro pololetní výsledky podle MF měly především příjmy ze Společné zemědělské politiky (SZP). ČR takto obdržela za první pololetí letošního roku 27,8 miliardy korun, přičemž přímé platby činily 20,9 miliardy korun a prostředky na rozvoj venkova dosáhly 6,79 miliardy korun.

Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o téměř 15 miliard korun více, než do něj odvedla. To je o osm miliard korun více než o rok dříve. Za růstem stojí zejména lepší čerpání prostředků ze strukturálních fondů, které již nebylo tolik poznamenáno pozastavením proplácení operačních programů, jako tomu bylo v první polovině roku 2012. ČR v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 40,2 miliardy korun a odvedla do něj 25,2 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Zásadní význam pro pololetní výsledky podle MF měly především příjmy ze Společné zemědělské politiky (SZP). ČR takto obdržela za první pololetí letošního roku 27,8 miliardy korun, přičemž přímé platby činily 20,9 miliardy korun a prostředky na rozvoj venkova dosáhly 6,79 miliardy korun.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku minulý týden odsoudil vůbec poprvé Českou republiku za nelidské a ponižující zacházení se zadrženým na policejní služebně. Osmapadesátiletého muže z Aše policisté v roce 2010 bezdůvodně zavřeli do cely a bolestivým způsobem spoutali, sdělila právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Policisté prý muže také bili pěstmi do hlavy, zad i hrudníku. Zranění v těchto oblastech potvrdila lékařská zpráva. Podle právníka poškozeného ČR porušila právo nebýt mučen a podroben krutému a ponižujícímu zacházení, které zaručuje Evropská úmluva o lidských právech. Verdikt zatím není pravomocný. Muž se domáhá odškodnění 100.000 korun. Evropský soud však zatím žádné peníze muži nepřiznal, protože tuto žalobu projednává český soud. Podle právníka poškozeného muže Davida Netušila bude rozhodnutí pravomocné za tři měsíce, pokud se proti němu ČR neodvolá.

Ministerstvo školství přerozdělilo peníze z nepovedených projektů, s obřími celorepublikovými programy hrazenými z EU ale končí. Kvůli nepřipravenosti totiž často neprošly schvalováním. Peníze se pak musely narychlo převádět jinam. Ministerstvo oznámilo, že letos kvůli nekvalitním projektům plánovaným ještě za éry tehdejšího ministra Josefa Dobeše takto přerozdělovalo 2,6 miliardy korun. V letech 2010 až 2012 bylo připraveno 34 takzvaných individuálních projektů národních (IPN), tedy těch, které připravuje samo ministerstvo a mají celorepublikový dopad. V minulosti byly tímto způsobem realizovány například státní maturity nebo testy 5. a 9. tříd. Z 34 projektů jich ale bylo schváleno jen 14, zbytek neprošel hodnocením expertů a byl zastaven. Ministerstvo už začátkem tohoto roku oznámilo, že z problémového programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost musí letos rozdělit asi tři miliardy, kvůli skluzu v čerpání ale i tak o dalších pět miliard přijde.

Vláda chce, aby na postu soudkyně Soudního dvora EU pokračovala Irena Pelikánová. Její nominaci kabinet schválil, řekl premiér Jiří Rusnok. Minulá vláda Petra Nečase (ODS) na post prosazovala exministra bez portfeje Petra Mlsnu. Nominaci Pelikánové už dříve podpořila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Pelikánovou označila za odbornici, která má za sebou skutečnou praxi. Opětovnou nominaci Pelikánové neschválil začátkem ledna Nečasův kabinet, ačkoli ji doporučovali odborníci z poradního sboru expertů. Za kandidáta navrhl bez výběrového řízení Mlsnu. Později se ale ukázalo, že Mlsnova nominace skončí neúspěchem. Ministr koncem května potvrdil, že se soudcem soudního dvora EU nestane, protože prý nezastával dostatečně dlouho vysoké funkce.

ČR usiluje o prodloužení čerpání dotací z EU o jeden rok. Umožnilo by to lepší využití peněz, v jejichž čerpání je nyní ČR ve skluzu. O tomto požadavku jednal i ministr pro místní rozvoj František Lukl s místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem. ČR se tuto změnu snaží prosadit už déle. Chce zavést takzvané pravidlo n+3, které bude platit pro následující programové období v letech 2014 až 2020, už nyní. Pravidlo n+3 má umožnit čerpání peněz tři roky od přijetí závazku. Evropská komise dosud certifikovala jen 32 procent připravené částky, do konce roku by to mělo být 65 procent. Podle monitorovací zprávy MMR za květen získali domácí příjemci dotací dosud 432,1 miliardy korun, což je 54,2 procenta z celkové částky, kterou má Česko v období 2007 až 2013 k dispozici.

Evropská unie chce umožnit členským zemím, aby mohly subvencovat energetické koncerny při výstavbě a provozu jaderných elektráren stejně, jako nyní mohou podporovat producenty energií z obnovitelných zdrojů. Napsal to německý deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na návrh připravované směrnice Evropské komise. Tu podle listu podporují Česko, Francie, Británie a Litva, proti je naopak Německo, které plánuje všechny své jaderné elektrárny do roku 2022 zavřít. Návrh směrnice podle deníku označuje rozvoj jaderné energetiky za jeden z cílů EU. K jeho dosažení bude moci být použita i státní podpora na "vybudování a provoz jaderné elektrárny", stojí podle Süddeutsche Zeitung v materiálu.

Problematikou čerpání peněz z evropských fondů se bude zabývat nová pracovní skupina vlády a zástupců krajů, kterou osobně povede premiér Jiří Rusnok. Kabinet a hejtmani se na tom shodli s Asociací krajů ČR. Hašek ocenil, že s nástupem Rusnokova týmu se zcela změnila atmosféra vztahů mezi hejtmany a kabinetem. Jedním z prvních problémů, které pracovní skupina bude muset řešit, jsou podle Rusnoka otázky korekcí v některých Regionálních operačních programech (ROP). Předseda vlády, která ve Sněmovně zatím nezískala důvěru, slibuje v problematice korekcí pragmatický přístup. ROP Severozápad byl pozastaven poté, co audity zjistily závažná pochybení v řadě projektů, podobná situace je i u některých dalších programů. Evropská komise pak programu vyměřila plošnou korekci ve výši 2,6 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na počátku měsíce připustil, že by na úhradu části korekce mohl být použit miliardový přebytek na účtech Národního fondu. Přesto vždy trval na tom, aby korekci hradily ty kraje, které jsou za nesrovnalosti v programech zodpovědné.

Pracovní skupina složená z odpovědných ministrů, včetně ministra financí a ministra pro místní rozvoj a zástupců krajů se má scházet jednou až dvakrát do měsíce, uvedl Rusnok. Za "politický trest" vůči levicovým krajům označil rozhodnutí minulé vlády zrušit krajům kofinancování pro operační programy.

Místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas a šéf tamního zahraničního výboru Elmar Brok chtějí, aby Evropská komise "rychle prověřila", zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám. Informovala o tom agentura APA. Oba europoslanci se domnívají, že vláda bez podpory parlamentu podkopává nejen stabilitu země, ale také nerespektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman jim vzkázal, že by se měli nejprve seznámit s českou ústavou. Zeman v Červeném Kostelci na Náchodsku připomněl, že podle ústavy prezident jmenuje předsedu vlády, který sestavuje kabinet. Vláda pak musí do 30 dnů od jmenování požádat Sněmovnu o důvěru.

Nový ministr financí Jan Fischer, který byl ve středu uveden na ministerstvo jako první z členů úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka, považuje za svoji prioritu nastartování růstu české ekonomiky. Je prý připraven posilovat prostředky, které půjdou do dopravní infrastruktury, vědy, výzkumu a univerzitního světa. Jako další prioritu zmínil čerpání evropských fondů, posílení koordinující role auditního orgánu MF. Nejbližší prioritou bude sestavování rozpočtu na příští rok. Stát přitom musí podle něj ušetřit především sám na sobě. Fischer dodal, že nechystá na úřadě personální zemětřesení. Rusnok připomněl, že již odcházející vláda učinila některá opatření investičního charakteru.