Související články

Tisíce turistů z celého světa zamíří příští rok do jižních Čech, které se začátkem září stanou cílem celoevropského srazu Eurorando 2006. Organizátoři očekávají, že závěrečný den do Českých Budějovic přivede kolem 10.000 členů turistických organizací. Eurorando je mimořádné tím, že do kraje na týden přivede návštěvníky z celého světa, kteří nejezdí s cestovními kancelářemi. V tom je šance představit jižní Čechy i lidem, kteří už prošli mnoho zemí, ale Česko ještě neznají a mohou mít k jeho službám nedůvěru.

"Připravili jsme denně 30 výletů s průvodci, tlumočníky a itineráři v délkách 15 až 18 kilometrů, které jsou rozesety do celých jižních Čech. K tomu na každý den 24 prohlídkových okruhů po zámcích, hradech, muzeích či galeriích a také bohatý kulturní program, jehož součástí budou dva veliké koncerty v Českých Budějovicích," řekl ČTK předseda Klubu českých turistů a předseda Evropské asociace turistických klubů Jan Havelka. Turistické kluby v Evropě mají přes pět milionů členů. V ČR má Klub českých turistů 43.000 členů.

Imigraci ze třetích zemí lze jako jednu z forem nápravy demografické situace v EU regulovat na evropské úrovni. Dříve, než k tomu dojde, by si však měla EU udělat pořádek uvnitř, tedy odstranit překážky pro volný pohyb osob mezi členskými státy, soudí český ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. V kuloárech konference o demografickém stárnutí sondoval, nakolik staré členské státy, které zatím brání příchodu pracovníků z nových zemí, budou napřesrok ochotny diferencovat mezi Čechy, Poláky či Slováky. "Země, které budou chtít přechodné období prodloužit, budou muset uvést nějaký důvod. Třeba v českém případě to půjde hodně špatně," řekl ČTK. První dvouletý odklad volného pohybu skončí v květnu 2006; země bývalé "patnáctky" ho budou moci prodloužit o další tři roky. Škromach předpokládá, že Němci a Rakušané tuto možnost využijí, možná i Francouzi, jejichž iracionální obavy se projevily při nedávném hlasování o euroústavě. Příklad Británie, Švédska a Irska přitom ukazuje, že žádný masový příliv pracovníků z nových zemí nehrozí.

Komisař Vladimír Špidla odpovědný za sociální politiku EU svolal konferenci jako první velkou akci navazující na zveřejnění "zelené knihy", v níž EK na jaře sepsala výzvy plynoucí ze stárnutí obyvatel a zahájila o nich debatu. Jednou z forem evropského působení má podle ní být zvýrazňování dobrých nápadů a postupů v členských státech a jejich zprostředkování ostatním. Jako typický český příspěvek uvedl Špidla podmínění výplaty sociálních dávek pravidelnou školní docházkou dětí. "Pokud chceme do budoucna měnit situaci nejslabších skupin obyvatelstva, musíme začít u vzdělání," vysvětlil Škromach. "Jeho nedostatek je hlavním handicapem této vrstvy; bez něj nelze dosáhnout zvýšení kvality života příští generace."

V Česku používá internet o milion lidí více než před rokem, konstatují Hospodářské noviny. K síti se připojí alespoň jednou měsíčně zhruba třetina obyvatel. I když jde o značný posun, naše země i tak zaostává za průměrem Evropské unie. Ve všech zemích společenství se k internetu připojí alespoň jednou za měsíc více než 46 procent lidí. Češi využívají internet hlavně k vyhledávání informací.

Evropská komise poslala České republice poslední písemné varování za to, že nepřevedla do svého práva, a tudíž neaplikuje unijní směrnici o hluku z roku 2002. Mělo to být hotovo do 18. června 2004, připomněla EK a pohrozila, že pokud Praha do dvou měsíců uspokojivě neodpoví, bude pohnána k Evropskému soudnímu dvoru. První verzi zákona, který má koncepční charakter, vetoval prezident Václav Klaus 9. února. Mimo jiné se mu nelíbilo, že k předpisu byl přidán návrh zákazu privatizace nemocnic. O dva týdny později poslanci nedokázali prezidentovo veto přehlasovat. V současnosti ministerstvo zdravotnictví připravuje novou verzi zákona. "Vládě ji předložíme do konce srpna," řekl ČTK hlavní hygienik Michael Vít. Odpovědnost za nesplnění evropských termínů je podle něj na poslancích, kteří předlohu neprosadili.

Komentáře pondělního tisku se věnují hlavně úvahám o významu a dopadu teroristického útoku v centru Londýna. Podle komentáře Hospodářských novin je třeba zlo, jakým jsou teroristické útoky v Londýně, nejprve nutné správně pojmenovat. "Neházíme muslimy do jednoho pytle. Měli bychom ale od islámských zemí a autorit žádat, aby se od agresivního islamismu distancovaly jednoznačněji než dosud. Máme na to právo. Byli jsme napadeni, byla nám vyhlášena válka. Tak ji musíme vyhlásit také. Nikoli terorismu, nýbrž islamismu," soudí komentátor.

Česká republika se základní devatenáctiprocentní sazbou daně z přidané hodnoty řadí ve srovnání se zeměmi EU do průměru. Sazba této daně se v jednotlivých státech unie pohybuje od 15 procent v Lucembursku a na Kypru po 25 procent v Dánsku, Švédsku a Maďarsku. Snížená pětiprocentní sazba na vybrané zboží a služby je v Česku na nejnižší možné hranici. Vyplývá to z informací zveřejněných v odborném měsíčníku Lobby. DPH není podle listu vůbec zavedena například v USA, Indii, Egyptě nebo Indonésii. Absence této daně řadí tyto země ke státům s nejnižším daňovým zatížením na světě. DPH se neplatí ani v takzvaných evropských daňových oázách - San Marinu, Andoře a Monaku.

Opoziční Občanská demokratická strana plánuje zavést takzvanou rovnou daň, což by znamenalo sjednocení DPH v ČR na 15 procentech. Většině ekonomů se myšlenka rovné daně líbí. Někteří jsou ale skeptičtí k patnáctiprocentní sazbě, která je podle nich příliš nízká a znamenala by razantní snižování státních výdajů. Rovná devatenáctiprocentní daň již je na Slovensku.

Prvovýrobci potravin, tedy například mlékárny a pekárny, si budou moci o peníze z operačních fondů Evropské unie požádat nejdříve na podzim nebo až začátkem příštího roku. V roce 2006 by na investiční akce mohly vyčerpat stamiliony korun. ČTK to řekl ministr zemědělství Petr Zgarba. Podle původních záměrů měly firmy čerpat dotace už mnohem dříve. Potravinářská komora ale loni přešla pod ministerstvo průmyslu a obchodu, prostřednictvím kterého chtěla dotace získat. Ministerstvo průmyslu ale firmám peníze nepřidělilo, protože Úřad pro hospodářskou soutěž rozhodl, že zpracovatelé prvotních zemědělských produktů spadají pod ministerstvo zemědělství. Firmy se vrátily zpět k ministerstvu zemědělství, které novou dohodu s EU teprve připravuje, řekl Zgarba.

Výrobcům potravin evropské peníze chybí. "Investovat musíme v každém případě, jinak bychom nebyli schopní konkurovat na zahraničních trzích. Firmy z okolních států, především z Polska, se nám diví, že jsme na tom s dotacemi tak špatně," řekl generální ředitel Mlékárny Kunín Zbyněk Gebauer. Mlékárna potřebuje investovat především do drahých technologií na výrobu produktů s dlouhou záruční lhůtou.

Evropská komise už podruhé upozornila Českou republiku, že nemá průhledné finanční vztahy. Varovala ji, že pokud do dvou měsíců nevyhoví jejím požadavkům, předá stížnost Evropskému soudnímu dvoru. ČR měla směrnice převést do domácího práva v okamžiku vstupu do EU, tedy loni v květnu. Tyto směrnice nařizují, že ve finančních vztazích mezi veřejnými úřady a veřejnými podniky musí fungovat dvojí oddělené účetnictví pro obchodní činnost a činnost související s poskytováním veřejných služeb. Vztahuje se také na soukromé podniky, které na základě smluv poskytují služby obecného zájmu a zároveň provádějí běžné obchodní operace. Státy mají povinnost vést evidenci o těchto transakcích a na požádání ji předložit Evropské komisi. Komise adresovala podobná varování Rakousku a Švédsku, které už mají čtyřletý skluz.

Česká republika by se měla k evropské ústavě vyjádřit do konce roku 2007. Na podmínkách ratifikace se kabinet dohodl na svém čtvrtečním zasedání. Premiér Jiří Paroubek také oznámil, že přijal nabídku prezidenta Václava Klause uspořádat politickou debatu o EU. Do dvou týdnů mají ministři jednat o materiálu k informační kampani. Debatu s veřejností kabinet zahájí zřejmě těsně po letních prázdninách. Podle premiéra je cílem kampaně, aby se lidé dozvěděli co nejvíce o EU, o Schengenském procesu, o měnové unii a podobně. Oficiálně ještě nepadlo rozhodnutí, zda se v Česku bude o euroústavě hlasovat v referendu nebo v parlamentu. ČSSD již před několika dny prohlásila, že bude prosazovat referendum nejpozději v první polovině roku 2007. Socialisté přitom původně chtěli uspořádat plebiscit příští rok současně s volbami. Poté, co euroústavu odmítli Francouzi a Nizozemci, a po nedávném summitu EU se však situace změnila. ODS už nechce o ústavě hlasovat vůbec, považuje ji za mrtvý dokument. Zatímco ještě před odmítnutím euroústavy ve Francii a Nizozemí kabinet na kampaň vyčlenil pro letošní rok 80 milionů korun, nyní by údajně mohlo stačit 40 až 60 milionů korun.

Letoun armádní vládní letky opět selhal. Tentokrát musel stroj s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou nouzově přistát v Mauritánii. Ministr směřoval na návštěvu několika zemí Jižní a Střední Ameriky. České politiky při jejich cestách do zahraničí provázejí v poslední době problémy s letouny opakovaně. Opět se tedy ukazuje, že nazrála doba, aby chátrající stroje vládní letky byly vyměněny. Pokračuje Zdeněk Vališ.