Související články

Změkčení pravidel Paktu stability a růstu, které v úterý na summitu potvrdili šéfové vlád členských zemí EU, je hlavním námětem komentářů středečních novin. Deníky tento krok vesměs kritizují a předpovídají, že přinese řadu negativních dopadů.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka z opoziční ODS říká přijetí evropské ústavní smlouvy "měkké ano". Řekl to ČTK po setkání s velvyslanci zemí EU a kandidátských států. Tvrdě odmítavý názor na euroústavu podle něho už nemá ani jeho strana, která je považována za největší kritiky tohoto dokumentu.

"Já říkám měkké ano. Tak jako lisabonská kritéria se zdála velmi tvrdá a měla postihovat země, které je nedodržují. Najednou se to dokázalo změkčit. Věřím, že i tato ústava nebude ve svém důsledku tak tvrdá, jak zní," zdůvodnil svůj postoj Sobotka. Poukázal na dohodu o principech reformy Paktu stability a růstu, tedy pravidel rozpočtového hospodaření chránících společnou měnu. Ministři financí zemí EU se dohodli na ulehčujících kritériích pro hodnocení vyššího rozpočtového schodku.

ODS nedávno kritizovala euroústavu kvůli tomu, že by přinesla omezení suverenity země a jejího vlivu v Evropské radě oproti podmínkám z přístupové smlouvy. Razantním kritikem euroústavy je prezident a čestný předseda ODS Václav Klaus.

"V této chvíli je naším úkolem dosáhnout toho, abychom byli rovnoprávným členem unie. Jsme pro liberální Evropskou unii, ne pro unii, která je svázána natvrdo předpisy," uvedl Sobotka.

Před plánovaným referendem o euroústavě chtějí občanští demokraté podle Sobotky lidem vysvětlit klady a zápory této smlouvy. "Chceme vysvětlovat lidem, co vlastně je tato smlouva o ústavě. Abychom nedopadli jako ve Španělsku, kde vlastně hlasovali o dotačních titulech, které dostali z Evropské unie," poznamenal šéf Senátu.

Návrh ODS na jednorázové referendum o euroústavě bude Senát schvalovat na nadcházející schůzi. Pokud bude přijat, sněmovna jej bude projednávat souběžně s vládním návrhem ústavního zákona o obecném referendu. Zatímco ODS chce referendum uspořádat ještě letos, vláda preferuje spojit hlasování s volbami do sněmovny.

Lucembursko, jež předsedá Evropské unii, předložilo v neděli ministrům financí 12 zemí eurozóny nový návrh reformy Paktu stability a růstu, tedy pravidel rozpočtového hospodaření zemí se společnou měnou. Navržený kompromis počítá s prodloužením lhůty pro stlačení rozpočtového schodku pod stanovenou mez z jednoho na dva roky pro státy dotčené hospodářskými potížemi, případně by se lhůta mohla ještě prodloužit. Na reformě paktu se ministři financí nedokázali dohodnout na řádném zasedání 8. března.

Česko podle ministra Bohumila Sobotky pokládá návrh za přijatelný kompromis. "Pakt bude mít (i po reformě) smysl, protože pravidla zůstávají, pouze se mění postup při ukládání sankcí za jejich porušení," řekl ČTK. Upřesnění mantinelů podle ministra neohrozí jednotnou měnu. "Změkčení paktu se ČR ani v příštím období netýká. Nejsme zemí, která by byla v hospodářských potížích. Předpokládáme, že naše ekonomika poroste rychleji než průměr eurozóny," řekl. Pro Prahu zůstane závazný konvergenční program jako cesta ke splnění kritérií pro přijetí eura k roku 2010. "Toto za nás reforma paktu neudělá. Pro nás platí cíl udržitelně snížit deficity pod tři procenta (do roku 2008) a až poté budeme moci zohlednit například náklady penzijní reformy. Reforma paktu nepřinese žádné změkčení naší rozpočtové politiky," ujistil. Česka by se nemělo dotknout ani případné změkčení v podobě menšího zřetelu na druhé kritérium paktu, tedy veřejný dluh do 60 procent HDP. Veřejný dluh v ČR totiž dosahuje 37 procent a Sobotka předpokládá, že ČR stanovenou mez ani v příští dekádě nepřekročí, respektive HDP poroste rychleji než zadlužování.

Evropské komisi se nelíbí české předpisy o registraci dovážených ojetých vozidel. Proti České republice proto v pátek EK zahájila řízení pro porušení práva. Komisi připadá, že české předpisy představují přílišnou překážku volnému pohybu ojetých aut na jednotném vnitřním trhu EU. Ministerstvo dopravy zatím o krocích EK neví.

"Zatím nám vyjádření Evropské komise nepřišlo. Nevíme, co je podstatou stížnosti. Jakmile nám bude doručena, budeme podle jejího obsahu příslušně reagovat," řekl ČTK Karel Hanzelka z kanceláře ministra dopravy.

Dovoz ojetin do České republiky loni stoupl o pět procent zhruba na 130 000 vozů a byl zhruba na stejné úrovni jako prodej nových osobních aut. Důvodem růstu byl právě vstup do EU.

Komise na základě stížností dospěla k závěru, že podmínky registrace dovážených ojetých vozidel do Česka jsou přísnější než ty, jež se vztahují na novou registraci ojetých vozidel, která již byla v zemi přihlášena.

EK také z českých předpisů prý nabyla dojmu, že registrace některých kategorií dovážených ojetých aut je zakázána docela. Podle zdroje z EK je podstatou problému skutečnost, že se do Česka nesmějí dovážet ojeté nákladní vozy starší pěti let a ojeté osobní automobily starší osmi let. Dovoz ojetin v tuzemsku upravuje zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích z roku 2001.

Prezident Václav Klaus v rozhovoru pro úterní vydání německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zopakoval své výhrady vůči ústavě Evropské unie a obhajobu národního státu jako základu EU. Varoval před ratifikací ústavy a dalším prohlubováním evropské integrace a vyvolal tak okamžitě kritické reakce v Německu i Rakousku. Zároveň se však vyslovil pro co nejvýraznější rozšiřování EU o další státy, včetně například Turecka, Ukrajiny i Kazachstánu. "Mám strach o Evropu... Bojím se, a proto jsem proti ratifikaci evropské ústavy, nic víc," řekl. "Vývoj v EU kritizuji už dlouho. Nezastávám tedy žádnou novou pozici k evropské ústavě, pro mě je jen špičkou ledovce. Jsem pro evropskou integraci, pro otevření Evropy, pro odbourání různých překážek volnému pohybu - a to nejen zboží, jak říkají ti, kteří mě karikují." Český prezident tvrdí, že není proti integraci, nýbrž proti unifikaci. "Pozoruji přechod od integrace k unifikaci už dlouho, pro mě je spojen s (bývalým předsedou Evropské komise) Jacquesem Delorsem a Maastrichtskou smlouvou," řekl Klaus.

Cukrovarnická britsko-francouzská společnost Eastern Sugar podle pondělního vydání týdeníku Euro požaduje po České republice v arbitráži zhruba 100 milionů eur, tedy asi tři miliardy korun. Firma, jež v Česku provozuje tři cukrovary, viní stát z diskriminačního přidělování kvót na výrobu cukru a z toho, že neochránil trh s cukrem před nelegálními dovozy, uvedl týdeník. Rozhodci arbitrážního řízení už byli podle Eura jmenováni. Českou republiku zastupuje ve sporu právní kancelář Weinhold Legal. Podle ministerstva zemědělství nemá firma Eastern Sugar nárok na odškodnění. "Přidělení produkčních kvót na cukr podle nařízení vlády bylo svými kritérii spravedlivé pro všechny účastníky cukerného pořádku v ČR," sdělilo ministerstvo ČTK. "Nařízení vlády vycházelo ze snížené národní kvóty předepsané EU a kroky Eastern Sugar mohou být obavou z budoucnosti. Reforma cukerního pořádku, která v EU proběhne do konce roku 2006, totiž může přinést další snížení cukerné kvóty, a tím i snížení výrobních kapacit a snížení ploch cukrové řepy," uvedlo ministerstvo zemědělství. Limity pro výrobu cukru stanovuje vláda. Pro kvótový rok 2003/2004 byl podle informací ČTK rozdělen národní limit zhruba 455.000 tun mezi osm společností. Eastern Sugar ČR, Moravskoslezské cukrovary a dvě další větší firmy si proti předchozímu období pohoršily. Zbylé čtyři naopak dostaly přidáno.

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, v jejímž případě panuje naprosté nejasno o způsobu a datu ratifikace evropské ústavy. Vnitropolitické "veletoče", které debatu doprovázejí, jsou bruselským expertům špatně pochopitelné. "Česko je případ, kde se mísí regule a povinnosti plynoucí z ústavy země s domácím politikařením. Vyúsťuje to do čehosi, co nedává vůbec smysl a obtížně se z toho hledá cesta ven," soudí Guillaume Durand ze Střediska evropské politiky (EPC).

Zatímco v jiných zemích, v nichž hrozí odmítnutí evropské ústavy, zaujímají politické síly stanoviska víceméně čitelně, z Prahy přicházejí matoucí poselství. "Partneři špatně chápou, proč je v Česku vůči EU tolik skepse. A když už tomu tak je, proč se toho tématu vláda a další političtí činitelé nechopí," připouští český velvyslanec při EU Jan Kohout. Bruselští znalci české politické scény poukazují na to, že ústava je sice bohatě přetřásána v tisku, ale na politické úrovni se ho zatím chopili výrazněji její odpůrci v čele s prezidentem Václavem Klausem. "Vládu není v podstatě slyšet, ani síly pravého středu mimo ODS, ani občanskou společnost," uvedl informovaný odborník v Evropské komisi.

Česká vláda má zájem na tom, aby budoucí Evropský institut pro rovnost mužů a žen sídlil v Praze. Oficiální žádost vláda zašle Evropské komisi zřejmě v nejbližších dnech. Sídlem institutu se ale mohou stát také okolní země. Například v pátek oficiální žádost poslalo Slovensko. Zájem má také Maďarsko a Slovinsko. Zřídit institut zkoumající postavení mužů a žen v "pětadvacítce" navrhla Evropská komise teprve toto úterý. Působit by měl od roku 2007. Záměr ještě potřebuje souhlas Evropského parlamentu a členských zemí. Podle eurokomisaře Vladimíra Špidly, který má rovnoprávnost na starosti, by bylo žádoucí, aby institut zakotvil v některém z nových členských států.

Evropská unie se podle viceguvernéra České národní banky Miroslava Singra zahlcuje nařízeními a regulací. Singer to řekl v Praze na konferenci o takzvané lisabonské strategii, tedy desetiletém programu rozvoje unie. Tlak na liberalizaci a urychlení reforem však podle něj roste a nyní si to prý více uvědomuje i sama unie. Podle českého eurokomisaře Vladimíra Špidly je ale Evropská unie efektivní. "Tvrdí se, že EU je byrokratická. To je omyl, ve skutečnosti je největším zdrojem debyrokratizace v Evropě," řekl ČTK. Jako příklad uvedl zrušení celních kontrol na hranicích po vstupu České republiky do EU nebo volný trh, který prý také snižuje potřebu úředníků.

EU před pěti lety vyhlásila takzvanou lisabonskou strategii, podle níž měla do roku 2010 předehnat Spojené státy a stát se nejvýkonnější ekonomikou světa. V poločase se však nyní ukázalo, že se mezera mezi EU a USA ještě zvýšila, a Brusel nyní přemýšlí, jak dál. Podle Singra si EU vytyčila příliš mnoho špatně definovaných cílů, jež byly často protichůdné, takže se nedařilo plnit žádný z nich. Chtěla zároveň štědrý sociální stát, přísné ekologické normy i ekonomický růst a konkurenceschopnost. Podle ekonomů se unie v dalších letech potřebuje soustředit na několik klíčových priorit, mezi něž patří podpora infrastruktury, malých a středních podniků, vědy a výzkumu a vzdělání. Stěžejní bude také otevírání obchodu, liberalizace a deregulace síťových odvětví.

Europoslanci Jan Zahradil (ODS) a Vladimír Železný (hnutí Nezávislí) se ohradili proti obvinění prezidenta Václava Klause ze lži, které vyřkl předseda výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu Jo Leinen. Tento německý sociální demokrat před týdnem v reakci na deset Klausových důvodů proti přijetí evropské ústavy uvedl, že český prezident říká hlouposti a lži. Železný a Zahradil v dopise předsedovi Evropského parlamentu Josepu Borrellovi vyjádřili podiv nad Leinenovou reakcí. "Nejde nám ani tak o obsah argumentů pana poslance Leinena, jakkoli jej shledáváme krajně nepřesvědčivým. Jde zejména o překvapivě neomalený tón reakce zmíněného poslance," uvedli. "Důrazně se ohrazujeme proti takovému způsobu argumentace, který nikterak nezlepšuje kvalitu diskuse o euroústavě a rozhodně nepomáhá pověsti Evropského parlamentu," napsali Borrellovi oba čeští europoslanci. Podle nich je nutné takovou diskusi vést věcně, vyváženě, bez hysterie, přehánění a urážlivých výroků i tehdy, pokud se v ní střetávají zásadně odlišná stanoviska na ústavní smlouvu a budoucnost EU.

Leinen v analýze prezidentova desatera proti euroústavě odmítl jeho tvrzení, že se EU stane státem federativního typu, že nynější členské státy se změní v regiony nebo provincie nebo že evropská ústava bude nadřazena ústavám členských států EU.