Související články

Český premiér Petr Nečas nevidí důvod k tomu, aby Slovensko nadále blokovalo dovoz a prodej lihovin vyrobených v ČR. Nečas dnes novinářům v Bratislavě připomněl, že česká vláda prosadila nové podmínky při nakládání s alkoholem, které zaručují jejich bezpečnost. "My jsme přijali některá opatření, na základě kterých alkoholické nápoje od renomovaných českých výrobců jsou naprosto bezpečné. V České republice jsou již dnes prodávány a nevidíme jeden jediný důvod, proč by slovenský trh měl být uzavřen," vyhlásil Nečas na okraj schůzky představitelů 15 členských zemí EU a Chorvatska. Bratislava zablokovala prodej českých lihovin před více než dvěma týdny v reakci na sérii otrav metanolem. Toto opatření neuvolnila ani po zmírnění prohibice v Česku. Nečas připomněl, že v Česku lze prodávat lihoviny s označením certifikátu původu. Podobný postup navrhovali i distributoři alkoholu na Slovensku.

Zátěžové testy evropských jaderných elektráren ukázaly nedostatky. Žádnou ale není třeba uzavřít, úroveň bezpečnosti je obecně vysoká. Výtky Evropské komise se vztahují i na Temelín a Dukovany. Vláda odmítá, že by české jaderné elektrárny byly jakkoli nebezpečné. Podle odborníků komise neobjevila nic jiného, než to, na co samo Česko po zátěžových testech poukázalo.

Evropská komise bude kvůli chybějícím penězům po členských zemích Evropské unie chtít navýšit rozpočet EU na letošní rok o až deset miliard eur. Píše to dnes týdeník European Voice. Na Česko by tak při použití běžného příspěvkového klíče připadlo kolem 200 milionů eur (pět miliard korun). Žádost o poskytnutí dodatečných fondů by měla přijít do dvou týdnů. Mluvčí eurokomisaře pro rozpočet Janusze Lewandowského řekl, že půjde o "významnou sumu". Nezbytná je podle něj k pokrytí "díry" mezi předpokládanými platbami pro letošní rok a závazky, které unie má a z nichž některé do letošního roku přešly z minulých let. Peněz v současném rozpočtu se nedostává například v kohezní politice, kterou míří peníze z EU do chudších regionů. Problémy se týkají i výzkumu a školství. Šéf rozpočtového výboru Evropského parlamentu Alain Lamassoure řekl, že Evropský sociální fond určený k podpoře zaměstnanosti je od začátku tohoto měsíce bez prostředků.

Česká republika zvýší svoji kvótu u Mezinárodního měnového fondu (MMF) o více než dvojnásobek. Návrh ministerstva financí na základě revize kvót, na kterém se členské země MMF dohodly, dnes schválila vláda. Vyplývá to z internetových stránek vlády. Česko by tak mělo získat ve fondu větší hlas. V současné době je členská kvóta ČR v MMF 1,002 miliardy tzv. zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights; SDR). Pokud vláda návrh schválí, tak kvóta ČR vzroste na 2,180 miliardy SDR. Česko navýšení splatí z jedné čtvrtiny hotově z devizových rezerv České národní banky a ze tří čtvrtin formou směnky ČNB. Od velikosti kvóty se odvíjí počet hlasů každé země. Také určuje, kolik by která země mohla fondu půjčit, pokud ji o to požádá.

Češi hodnotí kvalitu svého života jako dobrou, a drží se tak na průměru Evropské unie. V budoucnosti neočekávají významnou změnu. Nejoptimističtějšími zeměmi v tomto ohledu jsou Švédsko s Polskem, největší pesimisté jsou naopak Italové, Francouzi a Španělé. Vyplývá to z průzkumu organizace Europ Assistance. Za klíčové aspekty kvality života považují Češi hlavně fyzické zdraví, následované rodinným zázemím, finančním zajištěním, dobrou náladou, přáteli a nakonec uspokojivým zaměstnáním. Například u Španělů se význam zaměstnání vzhledem k jejich vysoké míře nezaměstnanosti dostal už na třetí pozici. Jediná země upřednostňující rodinu před vlastním zdravím je v průzkumu Velká Británie. V Česku je však menší spokojenost se systémem zdravotní péče, nižší je už jen v Itálii a Polsku. Nejspokojenější jsou v Rakousku a Německu. Za největší hrozby pro zdravotnictví v budoucnosti Češi považují lékařské pochybení následované rozdílným přístupem ke zdravotnické péči a zvýšením přímých nákladů pro pacienty.

Zmírnění prohibice, které ve čtvrtek vyhlásil ministr zdravotnictví Leoš Heger, přijali zástupci Evropské komise i všech členských zemí Evropské unie na expertním jednání v Bruselu s uspokojením. ČTK to řekl mluvčí EK Frédéric Vincent. Postoj Evropské unie se očekával, neboť již ve čtvrtek Ladislav Miko, jenž je jedním z nejvýše postavených představitelů generálního ředitelství EK pro zdraví a ochranu spotřebitelů, uvedl, že Brusel k novým českým krokům nemá zásadnější připomínky. Kvůli problémům s pančovaným alkoholem zákaz dovozu tvrdého alkoholu z ČR vyhlásily Polsko a Slovensko a z nečlenů EU rovněž Rusko. "Komise bude Ruskou federaci také informovat," uvedl mluvčí bez dalších podrobností.

Zmírnění prohibice, které ve čtvrtek vyhlásil ministr zdravotnictví Leoš Heger, přijali zástupci Evropské komise i všech členských zemí Evropské unie na expertním jednání v Bruselu s uspokojením. ČTK to řekl mluvčí EK Frédéric Vincent. Postoj Evropské unie se očekával, neboť již ve čtvrtek Ladislav Miko, jenž je jedním z nejvýše postavených představitelů generálního ředitelství EK pro zdraví a ochranu spotřebitelů, uvedl, že Brusel k novým českým krokům nemá zásadnější připomínky. Kvůli problémům s pančovaným alkoholem zákaz dovozu tvrdého alkoholu z ČR vyhlásily Polsko a Slovensko a z nečlenů EU rovněž Rusko. "Komise bude Ruskou federaci také informovat," uvedl mluvčí bez dalších podrobností.

Evropská komise nemá výraznější připomínky k opatřením, jimiž Česko zmírnilo prohibici zavedenou kvůli smrtícím otravám z pančovaného alkoholu. ČTK to řekl Ladislav Miko, jenž je jedním z nejvýše postavených představitelů generálního ředitelství EK pro zdraví a ochranu spotřebitelů. Tento bruselský úřad Evropské unie se problémy kolem otrav v ČR zabýval. Miko ale zdůraznil, že toto hodnocení se týká toho, co experti komise se zástupci Prahy konzultovali v posledních dnech. Nyní Brusel čeká na oficiální informace z Prahy o konečné podobě přijatých opatření. Úplný zákaz prodeje alkoholu od 20 procent trval v Česku dva týdny.

Celkové výdaje na vědu v Česku v loňském roce vzrostly, a to o jednu pětinu. Na první pohled ale pozitivní informace, které zveřejnil statistický úřad, skrývají několik problémů. V rámci Evropské unie je Česko ve výdajích na vědu stále podprůměrné. Na výzkum sice dávají peníze soukromé firmy, ale ty financují hlavně sektory, kde se dá vydělat. Nejistota také panuje také ohledně zkracování rozpočtu Akademie věd. Do údajů se také promítly unijní dotace, které šly hlavně na velké vědecké projekty, které chce Česko v nejbližších letech vybudovat.

Důvěra Čechů v Evropskou unii (EU) se od posledního průzkumu v únoru nijak nezměnila a zůstává na historickém minimu. Stejné je to i v případě Evropského parlamentu (EP). Oběma institucím věří přibližně třetina lidí. Vyplývá to z výsledků aktuálního průzkumu agentury STEM. Důvěra v EU i v EP začala klesat v roce 2010. Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, STEM však důvěru lidí v unii sledoval už od roku 1994. Největší podíl pozitivních hlasů zaznamenal v letech 1999 a 2000, kdy EU věřilo 62 procent lidí. Nad šedesátiprocentní hranici se důvěra Čechů v unii dostala i na počátku roku 2009, tedy během českého předsednictví. V posledních letech se však důvěryhodnost unie snižuje, od roku 2010 klesla z 53 procent na současných 37 procent.