Související články

Ve čtvrtek a v pátek probíhá v Bruselu klíčový summit Evropské unie. Šéfové států a vlád se na něm budou snažit vyřešit dopady hospodářské krize a zejména vznik společného dohledu nad evropskými bankami. Český postoj bude hájit premiér Petr Nečas. Praha je podle něj připravena vznik bankovního dohledu v EU zablokovat - a to tehdy, když bude ohrožena stabilita českých bank. Česká vláda také nedávno rozhodla o vlastním opatření proti krizi, schválila takzvanou finanční ústavu.

Premiér Petr Nečas je připraven zablokovat vznik jednotného bankovního dohledu v EU v případě, že nebudou vyřešeny sporné návrhy, které ohrožují stabilitu tuzemského finančního systému. O bankovní unii budou jednat představitelé členských zemí EU na summitu v Bruselu 18. a 19. října. "Celkem 95 procent tuzemského bankovního trhu je ovládáno zahraničními matkami. To nás musí vést k velké opatrnosti v rámci regulace. Jde o zajištění garancí pro tuzemský sektor, proto můžeme těžko souhlasit například se vzájemným půjčováním. Kdyby byla předložena bankovní unie v současné podobě, tak bychom to bezpochyby vetovali," uvedl premiér. Dodal, že vláda považuje za nerealistické spuštění dohledového systému od ledna 2013. "Patříme jen mezi tři země OECD, které nemusely dávat peníze do bank. Vklady přesahují objem úvěrů a máme kvalitní dohled," uvedl Nečas. Skepticky se k jednotnému dohledu v rámci EU vyjadřuje dlouhodobě i Česká národní banka.

Zanesené čerpadlo - to je titulek komentáře Lidových novin k problémům při vyplácení evropských dotací v ČR. Kdyby veškeré defekty čerpání byly kriminální povahy, tak by to bylo teoreticky jednoduché - stačilo by pochytat zloděje, píše komentátor deníku.

Tuzemský průmysl potřebuje od jednotného trhu Evropské unie hlavně co nejméně regulace. Na konferenci k 20 rokům fungování vnitřního trhu EU to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Šéfovi svazu vadí také chabé výsledky, které EU vykázala při uskutečňování Aktu o jednotném trhu, který Evropská komise (EK) přijala loni. "Český byznys živí tuto zemi a má rád, když mu nikdo nekomplikuje život od byrokracie v Bruselu po byrokracii v Praze," uvedl šéf svazu průmyslu. Unie podle něj nepotřebuje další legislativu, ale včasné a jednotné převedení unijních pravidel do života na úrovni jednotlivých členských států.

V operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost by Evropská unie nemusela proplatit dotace až několik set milionů korun. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jeho prověrka odhalila na ministerstvu školství nedostatky v hodnocení, výběru i kontrole projektů. Při výběru projektů bylo podle kontroly klíčovým problémem vysoké riziko subjektivního hodnocení. O projektech totiž rozhodoval vysoký počet členů výběrových komisí, kteří byli podjatí. U čtyř projektů například výběrová komise zcela změnila hodnocení, nejdřív je nedoporučila k financování, na následném mimořádném zasedání jim ale dala zelenou. Obrat přitom nijak nevysvětlila.

Vyjednavači ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí dohodli s Evropskou komisi (EK), že sníží objem peněz, který EK Česku neproplatí kvůli chybám v dotačních projektech. ČTK to řekl zdroj obeznámený s jednáním. Původně se mluvilo o 25 miliardách korun, nakonec to bude méně, konkrétní číslo ale na dotaz ČTK žádné z obou ministerstev nesdělilo. EK současně obnoví zasílání peněz do dvou největších tuzemských programů Doprava a Životní prostředí. V dotačním programu Doprava komise Česku neproplatí deset procent prostředků, které už tuzemské úřady vyplatily příjemcům, u programu Životního prostředí pět procent, uvedl zdroj. Celkem by mohlo jít údajně zhruba o deset miliard korun. "U obou operačních programů provádí ministerstvo financí aktuálně kroky k obnovení proplácení. Tyto kroky zahrnují kromě jiného detailní výpočet částek, ke kterým se finanční korekce budou vztahovat. Tento proces zatím není dokončen a není tedy možné sdělit konkrétní čísla a dopad na státní rozpočet," sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Nobelovu cenu za mír pro rok 2012 získala Evropská unie. V norské metropoli Oslu to oznámil norský Nobelův výbor, který EU vyznamenal za šíření míru a demokracie v Evropě a za její dlouhodobou roli při sjednocování evropského kontinentu. Nobelův výbor ocenil Evropskou unii mimo jiné za obnovu Evropy po druhé světové válce a za její roli při stabilizaci bývalých komunistických zemí po pádu berlínské zdi v roce 1989. Udělení Nobelovy ceny vyvolalo v Česku souhlasné, avšak i kritické nebo překvapené reakce. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) míní, že vyznamenat unii je správné rozhodnutí. ČTK řekl, že přispěla k tomu, že velké státy na jejím území problémy řeší pouze mírovými cestami. Karel Schwarzenberg podotkl, že osobně by byl šťastnější, kdyby cenu za své zásluhy dostala nějaká osobnost. Podle něj ale není sporu o tom, že EU je "největší dílo míru", které vzniklo po zkušenosti dvou světových válek. Podle prezidenta Václava Klause je Nobelova cena za mír pro Evropskou unii tragický omyl a prázdné ocenění. Smysl má podle něj pro konkrétního člověka, nikoli pro byrokratickou instituci.

Energetická společnost ČEZ provozuje v Rumunsku největší větrnou elektrárnu v Evropě. Zapojením nové turbíny vzrostl výkon větrného parku Fantanele a Cogealac u Černého moře na rekordních 540 megawatt, sdělila firma v tiskové zprávě. Do konce roku by měl výkon elektrárny dosáhnout 600 megawatt. Skupina ČEZ koupila projekt výstavby větrného parku Fantanele a Cogealac v roce 2008. První turbínu uvedla do provozu v červnu 2010. Celková investice ČEZ do projektu činí 1,1 miliardy eur (27,5 miliardy korun). V prvním pololetí letošního roku byl výnos ČEZ z větrného parku 0,7 miliardy korun.

Prezident Václav Klaus u dnešního slavnostního oběda s německým prezidentem varoval před evropským superstátem a vyzval k rozvolnění eurozóny. Jeho německý protějšek Joachim Gauck naopak zdůraznil odpovědnost za myšlenku sjednocené Evropy. Připomněl také zásluhy československé Charty 77 a ocenil smíření, které společný evropský projekt Čechům a Němcům přináší. Prezidenti to uvedli v projevech na slavnostním obědě, který Hrad uspořádal při příležitosti státní návštěvy Gaucka v ČR. "Je správné, když o problémech, které se vyskytnou, podrobně diskutujeme. Stejně tak důležité však je, abychom kouzlo tohoto 'zázraku Evropa' uchovali," uvedl Gauck. Připomněl, že Klaus ve své řeči při loňském pohřbu prvního českého prezidenta Václava Havla žádal, aby odpovědnost nebyla prázdným pojmem. "Z celého srdce s vámi souhlasím. My Němci a Češi jsme s hodnotami sjednocené Evropy převzali odpovědnost, abychom tuto Evropu zabezpečili, ale také ji trpělivě a rozhodně dále rozvíjeli," uvedl Gauck. V evropském zájmu podle něj je, aby všichni "společný evropský řád brali vážně a závazně jej prosazovali".

Amerika a Evropa by měly odstranit zbylé obchodní bariéry a vytvořit společnou zónu volného obchodu. Na mezinárodní konferenci Dny USA a Evropské unie to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Spojenectví mezi Evropskou unií a Spojenými státy podle něj nabývá na významu kvůli vzestupu nových světových mocností, a mělo by se dále prohloubit. Společnou výzvou je podle Nečase hlavně zadlužení veřejných rozpočtů. "Obě zóny (volného obchodu) by se podle mého názoru měly propojit a společným cílem by měl být vznik transatlantické zóny volného obchodu. Ta měla vzniknout už dávno, před deseti, patnácti lety," řekl Nečas při zahájení konference, které se účastní některé bývalé politické špičky z obou stran Atlantiku. Podle Nečase je realistické, aby euro-americká zóna volného volného obchodu vznikla do roku 2020, pokud k tomu bude politická vůle.