Související články

Sněmovní rozpočtový výbor na jednání o rozpočtu na příští rok doporučil přesunout uvnitř rozpočtu celkem 1,9 miliardy korun. Navrhl například přidat miliardu korun na podporu sportu, další peníze chce přidat ministerstvu kultury na hudební festivaly. Také navrhl přesunout 180 milionů korun z rozpočtové rezervy na krytí vyšších platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Výbor hlasy všech přítomných poslanců doporučil podpořit významné hudební festivaly celkovou částkou přes 44 milionů korun na úkor peněz určených na příspěvek Evropské unii. Pražské jaro by mělo dostat 17 milionů, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov asi osm milionů, Smetanova Litomyšl skoro šest milionů, Dvořákova Praha pět milionů, České doteky hudby 3,5 milionu, Struny podzimu tři miliony a Janáčkův máj 1,7 milionu korun. Někteří poslanci vyjadřovali údiv nad tím, proč tyto peníze nebyly zahrnuty už v původním návrhu, který jim předložila vláda.

Na stezce svobody u Mikulova byl odhalen památník obětem železné opony, její tvůrci mu říkají Brána ke svobodě. Jde o 53 vztyčených železných stél, na každé z nich je jméno člověka, který zemřel na hranici s Rakouskem od Slavonic k hranici se Slovenskem v době, kdy v Československu panoval komunistický režim. Památník postavilo občanské sdružení Paměť ve spolupráci s rakouskými městy Laa an der Thaya a Poysdorf, třemi miliony korun na něj přispěla Evropská unie. Památník navrhl architekt Tomáš Pilař. Oběti nepocházely jen z Československa, ale i bývalé NDR, Polska či Rakouska. Buď je zastřelili pohraničníci, nebo šláply na minu či je zasáhl elektrický proud v systému pohraničních zátaras.

Prezident Miloš Zeman by měl některé své postoje a výroky konzultovat, míní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). S prezidentem chce komunikaci sladit osobně, sejdou se kvůli tomu pravděpodobně 10. prosince. Sobotka to řekl novinářům v americkém Dallasu, kde ukončí svoji čtyřdenní návštěvu Spojených států. Konkrétní témata Sobotka neuvedl, dá se ale očekávat, že budou hovořit třeba o postoji Zemana vůči Rusku a konfliktu na Ukrajině. Za ten českého prezidenta v USA kritizoval například vlivný americký senátor John McCain, Sobotka se zase dříve ohradil proti Zemanovým slovům na adresu vězněných členek ruské punkové kapely Pussy Riot. Sobotka má za důležité, aby se Česko na půdě NATO nebo Evropské unie vyjadřovalo jednotně a srozumitelně, a nedocházelo tak k možnému znejistění spojenců, na které v poslední době někteří z nich poukázali.

Česká policie při mezinárodní akci zadržela pět lidí z gangu, který údajně nelegálně převáděl občany Vietnamu do různých zemí EU. Všichni byli obviněni z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, za což hrozí až osm let vězení. Uvedl to mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Pavel Hanták. Celkem bylo v této souvislosti v ČR a dalších evropských zemích zadrženo 26 lidí. Vietnamská organizovaná skupina převáděla podle policie spoluobčany hlavně do Finska, Česka, Francie, Velké Británie, Německa a Polska, kde se také uskutečnily policejní razie. Každý běženec musel podle evropských justičních a policejních orgánů zaplatit 10.000 až 15.000 eur (cca 275.000 až 415.000 Kč) za potřebné dokumenty a transport.

Čerpání peněz z evropských fondů z nového programového období začne nejdřív v březnu 2015. Uvedla to na odborné konferenci ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Původně se očekávalo vyhlášení prvních výzev k předkládání projektů financovaných z fondů EU do konce letošního roku. Ministerstva, pod která spadají jednotlivé operační programy, nyní vyjednávají s EK o jejich konkrétní podobě. Původní odhady mluvily o tom, že se dohody o dokumentech určujících způsob čerpání dotací uzavřou na přelomu letošního a příštího roku. Nyní prý EK uvažuje jako o reálnějším datu konec jara 2015.

Pětina (přesně 1191) českých obcí v končícím programovém období vůbec nevyužila peníze z fondů EU, protože nepřipravila ani jeden projekt financovaný z evropských zdrojů. Na odborné konferenci to řekl místopředseda pro evropské záležitosti Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák. Svaz eviduje kolem 6250 obcí, evropské dotace tak nevyužívá více než 19 procent z nich. K dispozici přitom od roku 2007 měly desítky miliard korun. "Některé obce jsou vyloženě malé a mají neuvolněného starostu. O evropské dotace tak nemají zájem, protože administrativa s nimi spojená je obrovská. Spousta starostů a zastupitelstev se rozhodla, že žádost nepodají. Od kolegů vědí, že je to složité, bojí se následných kontrol a dalších souvisejících věcí," upřesnil později ČTK Vlasák. Svaz přitom na místní samosprávy opakovaně apeloval, aby možnosti evropského financování využívaly.

Koalice se dohodla na zrušení druhého penzijního pilíře k lednu 2016. Rozhodla se tak na doporučení odborné komise pro důchodovou reformu. Ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD rozhodnutí vítá.

Petici, podle níž by o přijetí eura v ČR měli rozhodnout lidé v referendu, podepsalo na listinách přes 40.000 lidí, elektronické podpisy připojilo více než 24.000. Uvedl to europoslanec ODS Jan Zahradil při veřejném slyšení k petici, které se konalo v Senátu. Petice vyzývá vládu, aby vyjednala pro ČR trvalou výjimku a nepřijímala euro, pokud s tím nevysloví občané ČR souhlas ve všelidovém hlasování. Europoslanec také s odkazem na průzkumy uvedl, že proti zavedení eura se staví až čtyři pětiny lidí. Pro zavedení eura jsou vládní strany i prezident Miloš Zeman, podle něhož by se to mohlo podařit do roku 2017.

Evropská komise (EK) neschválí jednotlivé operační programy upřesňující podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020 před účinností služebního zákona a všech prováděcích předpisů, zopakovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Jednání o konkrétní podobě jednotlivých operačních programů, které definují způsob čerpání dotací z evropských fondů, se protahuje. Původní odhady mluvily o tom, že se dohody uzavřou na přelomu letošního a příštího roku, nyní prý EK uvažuje jako o reálnějším datu konec jara 2015. Česko může v následujícím programovém období 2014-2020 z evropských strukturálních a investičních fondů získat až 24 miliard eur, což je zhruba 668 miliard korun. Nejvíce z toho může jít na regionální rozvoj, dopravu a podporu podnikání.

Oběti železné opony na hranicích mezi jižní Moravou a Dolními Rakousy připomíná nový památník, který vyrostl nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Tvoří jej 53 ocelových stél zapuštěných do země, na každé je laserem vypálené jedno jméno oběti. Lidé při pokusech o přechod hranice nejčastěji umírali po střelbě pohraničníků nebo po zásahu elektrickým proudem. Uvedl to Miroslav Kasáček z občanského sdružení Paměť. Slavnostní otevření sdružení naplánovalo na 21. listopadu, kdy se v Mikulově uskuteční také mezinárodní konference. S financováním památníku za dva miliony korun pomohla Evropská unie. Sdružení letos v létě představilo také nového průvodce pro chytré telefony, který popisuje příběhy spjaté se železnou oponou. Spojuje text, obraz, video a zvuk. Konkrétní příběh si mohou zájemci prostudovat na základě GPS souřadnic nebo QR kódu přímo v místech, kde se odehrál.