Související články

Občanský a neziskový sektor v Česku se v každoročním hodnocení svého stavu a rozvoje, které zastřešuje Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), umístil na třetím místě z 29 hodnocených zemí střední a východní Evropy a Euroasie. Před ním skončily Estonsko a Polsko. Na tiskové konferenci to řekl Marek Šedivý, prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO). Statistické údaje ukazují, že neziskový sektor v posledních letech roste a v některých ukazatelích se už vrátil na úroveň roku 2008, tedy před ekonomickou krizí.

Cizinecká policie zadržela od pátku do pondělního rána v Česku 91 běženců, což je podle policistů rekordní počet. Sdělila to mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Za první pololetí letošního roku bylo podle ní odhaleno celkem 3018 nelegálních migrantů, téměř o polovinu více než loni. S přílivem běženců, zejména z oblastí zasaženými boji, se v poslední době potýká celá Evropa. Ve srovnání s loňskem běženců výrazně přibylo. V první polovině minulého roku odhalili policisté na území České republiky 2028 nelegálních migrantů, kdežto za stejné období letos již 3018. Nárůst tak činí zhruba 49 procent.

Útraty čínských turistů v Česku rychle rostou. V březnu a červnu dokonce Číňané poprvé utratili v tuzemských obchodech víc než Rusové. V prvním letošním pololetí vzrostly nákupy Číňanů meziročně o 119 procent, v případě ruských návštěvníků klesly o 42 procent. Další růst se očekává od podzimu po zavedení přímého leteckého spojení Peking - Praha. Uvedla to společnost Global Blue, která turistům ze zemí mimo EU zprostředkovává vracení DPH. Čínských turistů by letos mohlo přijet do ČR zhruba 270.000.

V horní části Václavského náměstí v Praze se po 15:00 sešlo na 400 odpůrců Evropské unie, islámu a současné migrace uprchlíků do Evropy. Řečník Jan Jiskra vyzval vládu, aby nepřijímala nikoho ze současné migrační vlny, aby islám a právo šaría postavila mimo zákon, aby důkladněji střežila hranice před uprchlíky a aby Česko vystoupilo z Evropské unie. Před 16:00 se demonstranti spolu s ním vydali na pochod centrem Prahy na Hradčanské náměstí.

Naproti tomu v dolní části Václavského náměstí přes sto lidí vyjádřilo solidaritu s uprchlíky a demonstrovalo proti šíření nenávisti.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zkritizoval Evropskou komisi. Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), který chce komise použít na pomoc Řecku, je podle něj mrtvý a polozapomenutý. Pokud ale komise o vhodnosti tohoto mechanismu, za jehož půjčky ručí i Česká republika, přesvědčí ministry zemí Evropské unie, Praha tomu nemůže zabránit. Evropská unie plánuje, že na přechodnou dobu využije EFSM na poskytnutí prostředků Řecku, než země získá finance na úhradu svých dluhů jinde. Za půjčky z EFSM ručí všechny státy evropské osmadvacítky, ne jen státy eurozóny. Jak Sobotka, tak ministr financí Andrej Babiš (ANO) v pondělí po jednání vlády uvedli, že Česká republika odmítá garantovat případnou půjčku Řecku a neposkytne Řecku ani žádnou přímou půjčku. Poskytnutí překlenovací půjčky Řecku ze zdrojů EU je pro Česko přijatelné v případě, že s půjčkou budou spojeny právně závazné záruky, které zabrání ztrátě peněz, uvedl pak ve středu podle agentury Reuters Babiš.

Česká republika za letošní pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 126,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. To je za pololetí vůbec nejvyšší suma od vstupu země do EU v roce 2004. Loni v pololetí to bylo 56,4 miliardy korun. Za pozitivní bilancí stojí především nárůst čerpání peněz ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Česko v pololetí obdrželo z unijního rozpočtu rekordních 150,5 miliardy korun a odvedlo do něj 23,7 miliardy korun. Země tak zůstala stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 Česko zaplatilo do rozpočtu EU 411 miliard korun a získalo z něj 948 miliard korun.

Česko může v končícím programovém období podle nejhoršího scénáře přijít až o 105 miliard korun na projekty financované z evropských fondů. Čerpání peněz z fondů EU totiž i přes zvýšené úsilí patří v ČR k nejpomalejším ze zemí EU. Varuje před tím aktuální zpráva EU report 2015, kterou dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ještě loni úřad v publikaci odhadoval, že Česko nedočerpá 65 miliard korun.

Poskytnutí překlenovací půjčky Řecku ze zdrojů EU je pro Česko přijatelné v případě, že s půjčkou budou spojeny právně závazné záruky, které zabrání ztrátě peněz. Uvedl to ve středu podle agentury Reuters ministr financí Andrej Babiš. V pondělí přitom Babiš řekl, že Česká republika odmítá garantovat půjčku Řecku a neposkytne mu ani žádnou přímou půjčku.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Ani nejhorší možný scénář makroekonomického vývoje by se tak neměl zásadně projevit na hospodaření českých investorů a vývozců, protože již dříve vzhledem k panujícím rizikům přizpůsobily své dodací podmínky. Vyplývá to z materiálu, který v souvislosti řeckou ekonomickou krizí projednala vláda. Bankrot Řecka a jeho přechod na jinou měnu zpráva považuje za nejhorší z možných scénářů. Materiál zmiňuje české investice a obchodní výměnu, která by mohla klesat po dobu dvou až tří let o 20 až 30 procent "s pozdějším návratem k zavedeným obchodním spojením".

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) by uvítal vznik táborů na severu Afriky, v nichž by Evropská unie vyřizovala žádosti uprchlíků o azyl. Logické by byly zejména v Libyi, osmadvacítka ale nyní nemá v této zemi partnera, s nímž by o nich jednala. Ani další státy regionu o ně zatím podle ministra nestojí. Zaorálek to řekl novinářům během jednání kabinetu. Podobný názor na azylové tábory mimo Evropu má i ministr financí Andrej Babiš (ANO), který uprchlickou krizi považuje za největší ohrožení Evropy.