Související články

Deníky komentují především středeční stávku pracovníků veřejné správy a služeb. Zmiňují se také o nezaměstnanosti a možnostech řešení tohoto problému. Mladá fronta Dnes otiskla kritický článek prezidenta Václava Klause, který se týká vstupu ČR do EU, a ve svém dalším příspěvku se věnuje spekulacím spojeným s prodejem lístků na hokejový šampionát.

Koalice ve sněmovně přehlasovala veto prezidenta a schválila zákon o dani z přidané hodnoty. Ten má po vstupu do Unie snížit základní sazbu daně z 22-ti na 19 procent, současně ale do ní přesunuje řadu výrobků a služeb z nynější pětiprocentní daně snížené. Na hlasování byl dokonce dopraven z brněnské nemocnice vrtulníkem i ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podrobnosti uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Hospodářská komora České republiky se minulý týden rozhodla, že vyvine další tlak na vládu, která podle představitelů podnikatelské samosprávy likviduje svými kroky především malé a střední podnikatele. Podmínky pro podnikání se podle komory dostaly za "hranice snesitelnosti". Toto pondělí se představitelé komory sešli s premiérem Vladimírem Špidlou a ministry financí a průmyslu a obchodu. A s jakým výsledkem? To už je téma ekonomické rubriky, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Čeští zemědělci budou po vstupu do Evropské unie dostávat z evropských zdrojů dotaci 57,35 eura (asi 1870 korun) na hektar, což je třetí nejvyšší sazba z osmi přistupujících zemí. Více peněz dostanou rolníci v Maďarsku a na Kypru. Česko nahlásilo do Bruselu výměru 3,469 milionu hektarů zemědělské půdy, na niž připadá pro letošek 198,94 milionu eur, tedy 6,36 miliardy korun. Rolníci v nově přistupujících zemích přitom dostanou letos jen čtvrtinové přímé platby proti konkurentům ze současných členských států. Podle výsledků summitu v Kodani pak mohou noví členové platby ze svých rozpočtů dorovnat až na 55 procent úrovně EU. Ministerstvo zemědělství má v rozpočtu peníze na dorovnání přímých podpor asi na 48 procent úrovně EU. Ze zhruba 5,2 miliardy korun dostanou zemědělci 1477 korun na hektar orné půdy, ostatní peníze jdou na jednotlivé komodity.

Do Prahy na 1. máje zřejmě zamíří stovky radikálů z Česka i zahraničí. Do Prahy se zřejmě chystají příznivci militantní anarchistické skupiny Antifašistická akce (AFA). Policie má signály o tom, že se v hlavním městě po pěti letech zřejmě opět schyluje k velkým násilným střetům, zejména mezi anarchisty a příznivci hnutí skinheads. Anarchisté i skinheadi se při oslavách Svátku práce střetávají již tradičně, tentokrát má ale policie obavy i z protestů souvisejících se vstupem České republiky do Evropské unie. Podle šéfa protiextremistického oddělení pražské policie Jiřího Kopečného by mohl být letošní rok obdobou 1. května 1999. Policisté se tehdy ostře střetli s anarchisty, když se snažili zabránit jejich potyčkám se skiny. Výsledkem bylo 21 zadržených anarchistů, devět lehce zraněných policistů a poškozená policejní auta. I letos bude podle Kopečného nejvíce ohroženo centrum Prahy, kritická je i oblast Letenské pláně v Praze 7. V následujících dvou týdnech, kdy bude v Praze probíhat i světový šampionát v hokeji, bude v pohotovosti celá pražská policejní správa. Na zajištění veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti bude dohlížet na 3500 pražských policistů. Počátkem května dorazí posily z krajů. Přijet má dalších 400 až 450 policistů.

První miliardy korun, které by mohla Česká republika získat z Bruselu po vstupu do EU, zřejmě půjdou na zlepšení železnic, kanalizace a čistíren odpadních vod. Pět projektů za 3,7 miliardy korun, které budou žádat o podporu z evropského Fondu soudružnosti, schválila ve středu česká strana. O tom, zda peníze skutečně přijdou, rozhodne do konce léta Evropská komise. Největší přihlášený projekt je výstavba železničního koridoru Přerov - Olomouc zhruba za 2,2 miliardy korun. Podle ministerstva pro místní rozvoj jsou již připraveny další projekty zhruba za 3,7 miliardy korun, které by měly být schváleny ještě letos. Měly by se například týkat rozvoje silnic, železnic a civilního letectví.

Budoucí český komisař Pavel Telička nevyloučil, že by Evropská komise mohla změkčit pravidla pro vybíjení dobytka kvůli tzv. nemoci šílených krav. Uvedl to v Praze po setkání s představiteli sdružení na ochranu spotřebitelů. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

Prezident Václav Klaus nevidí důvod k tomu, aby na 1. května chystal něco specifického. "Jestli dojde na pozvání prezidenta republiky k setkání nejvyšších ústavních činitelů a celé řady dalších lidí 30.dubna v předvečer vstupu do EU na Pražském hradě, tak to je ta událost, které já se nejen zúčastním, ale sám ji dokonce i organizuji." V sobotu 1. května to pak bude spíše soukromý program, řekl prezident. "Já myslím, že žádné velkolepé veřejné akce se konat nebudou," uvedl Klaus, který je znám svým skeptickým postojem vůči evropské integraci. Prezident zastává názor, že země ztratí vstupem do unie část suverenity. Zmenší se podle něj také váha a síla českého prezidenta a dalších tuzemských politiků.

Václav Klaus také řekl, že během své nynější cesty po Číně nemíní podepisovat nebo vetovat žádné zákony. Ostře ale opět kritizoval zákon o DPH, který vetoval a o němž má opět hlasovat ve čtvrtek Poslanecká sněmovna.

"Všechny zákony, které padají v úvahu, mám dostatek času podepsat, eventuálně nepodepsat, po svém návratu," dodal prezident, který se vrací do Prahy v pondělí 26. dubna večer. "Dnes to není na pořadu dne." V souvislosti se zákonem o DPH řekl, že vláda provádí "neuvěřitelnou, nepochopitelnou masáž veřejného mínění, kdy se naprosto mystifikuje veřejnost, o čem ten zákon je". Ten zákon je o ... výrazném zvýšení daní pro české občany a české firmy," prohlásil. "Jestli je to dnes prodáváno veřejnosti, zejména předsedou vlády, jako pokus harmonizovat s Evropskou unií, tak je dobré říci každému, že tomu tak opravdu není."

Na podpis prezidenta nyní čekají předlohy, které sněmovna schválila po předchozích připomínkách Senátu. Jde o zavedení limitu pro bezhotovostní platby ve výši 15.000 eur (asi půl milionu korun) a zákon o ocenění zásluh československého prezidenta Edvarda Beneše. K podpisu mu byla zaslána také novela, podle které padělané zboží zabavené celníky budou moci dostávat například dětské domovy a domovy důchodců.

Výsledný text evropské ústavní smlouvy možná nebude zcela odpovídat dosavadním prioritám české vlády. Na úterním generálním shromáždění Evropského hnutí v České republice to uvedla ředitelka odboru koordinace a institucí Evropské unie Jana Hynková z ministerstva zahraničí. Česko podle ní neuhájí princip jedna členská země - jeden evropský komisař či způsob výpočtu rozhodování takzvanou dvojitou většinou, při kterém se bere v úvahu počet států a obyvatel.

Evropská komise by mohla mít v budoucnu podle dosavadních vyjednávání během irského předsednictví EU méně členů než po 1. květnu. Menší komise by působila po roce 2009 či 2013 při rovnoprávné rotaci komisařů, která by počítala s demografickým zastoupením i koaličním prvkem. "Nálada mezi účastnickými zeměmi stále více tíhne k takovémuto modelu," uvedla Hynková. Připomněla, že Irsko plánuje uzavřít jednání o euroústavě 17. a 18. června na summitu EU. Citlivá témata by měl irský premiér Bertie Ahern projednat se svým českým protějškem Vladimírem Špidlou za měsíc v Praze, kdy už Česko bude členem EU.

Evropské hnutí v ČR je občanské sdružení, vzniklo v roce 1991. Je součástí Mezinárodního evropského hnutí, které chce přispívat ke vzniku federální Evropy, založené na respektu k lidským a občanským právům a na principech svobody, demokracie a právního státu. V čele hnutí stojí senátor Edvard Outrata. Generální shromáždění se zabývalo mimo jiné hodnocením činnosti hnutí v loňském roce.

Úterní české deníky komentují převážně situaci kolem hlasování o DPH. Autonehoda ministra zahraničí Cyrila Svobody připravila vládní koalici o hlas nezbytně potřebný k přehlasování prezidentského veta tohoto zákona. Tisk hodnotí v této souvislosti také roli premiéra Vladimíra Špidly a prezidenta Václava Klause.