Související články

Deníky se věnují především prezidentovým podmínkám pro vznik nové vlády. Komentátoři se často shodují na tom, že by se šéfové svou nejsilnějších stran měli vzájemně dohodnout.

V zámku Hluboká začne v pátek před polednem dvoudenní neformální schůzka ministrů zahraničí 27 členských zemí Evropské unie zvaná též Gymnich. Je jednou z nejprestižnějších akcí českého předsednictví Radě EU. Město i kraj spatřují v této akci velkou šanci ukázat diplomatům, jejich doprovodu a zahraničním novinářům krásy jižních Čech.

Mezi hlavními tématy bude problematika Blízkého východu a západního Balkánu. Areál zámku s parkem je kvůli zasedání po celou dobu uzavřen a důkladně střežen policií. Jednání potrvá do sobotního odpoledne. K hlavním tématům schůzky bude patřit problematika Blízkého východu, otázky dalšího rozšiřování Evropské unie, budoucnosti západního Balkánu a projekt takzvaného východního partnerství. Ministři, jejichž debaty bude jako zástupce českého předsednictví moderovat Karel Schwarzenberg, budou zvažovat, zda unie k jednáním o tomto projektu přizve i běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Lidovci zcela nezavrhují možnost ustavení úřednické vlády, která by podle návrhu ČSSD měla po ukončení českého předsednictví EU vyřešit situaci na české politické scéně. Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek po jednání předsednictva strany uvedl, že hlavní je, aby nová vláda měla dostatečně silný mandát a přinesla řešení hospodářské krize. Občanští demokraté jsou však proti jakékoli úřednické vládě. Předsednictvo KDU-ČSL vyzvalo vládu, aby i v demisi dál pracovala a vedla EU. Ze zahraničí přicházejí podle Čunka samé negativní reakce. Na popud sociálních demokratů v úterý sněmovna vyslovila nedůvěru kabinetu Mirka Topolánka (ODS), pro pád vlády se vedle opozice vyslovili čtyři poslanci zvolení za vládní koalici. Hlasování o nedůvěře lidovci označují za neodpovědné v době, kdy zemi trápí hospodářská krize a vzrůstající nezaměstnanost.

Dvaapadesátiletý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek má na svém kontě řadu významných volebních vítězství, ale také dva neslavné primáty - v říjnu 2006 se stal prvním českým předsedou vlády, který nedostal důvěru sněmovny a po úterku je i prvním premiérem, kterému sněmovna vyslovila nedůvěru. Stalo se tak paradoxně v době, kdy díky českému předsednictví EU popularita vlády a jejích členů v podstatě poprvé za dobu její existence výrazněji roste. Topolánkova druhá vláda složená z koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených získala v lednu 2007 důvěru jen díky dvěma přeběhlým poslancům zvoleným za ČSSD. Navzdory tomu si Topolánek stanovil ambiciózní reformní cíle. "Slíbili jsme reformy. Jinak vláda nemá právo pokračovat dál," řekl v dubnu 2007. Realizace vládních návrhů však často narážela na nedostatečnou podporu v parlamentu a vláda postupně musela ze svých představ slevit. Sám Topolánek byl často kritizován za některé kontroverzní a vulgární výroky či výpady proti politickým protivníkům a médiím. První porážka v loňských krajských a senátních volbách stranou natolik otřásla, že na prosincovém kongresu strany musel Topolánek poprvé o svoji funkci bojovat. V duelu s prvním místopředsedou strany a pražským primátorem Pavlem Bémem, který se mohl opřít i o podporu prezidenta Klause, však Topolánek své předsednické křeslo obhájil.

Českému předsednictví EU se v noci na úterý podařilo s Evropským parlamentem dosáhnout dohody o liberalizaci energetiky v unii. ČTK to řekl jeden z mluvčích předsednictví Radek Honzák. Liberalizace mimo jiné spočívá v dělení energetických společností, tedy v oddělení výroby od přenosové sítě, státy si ale budou moci vybrat, jak ji provedou. Konečnou dohodu musejí ještě formálně schválit europoslanci a členské státy EU. "Dohodli jsme se na textu, a ten musí schválit členské státy a formálně i parlament. Nicméně věříme, že dohoda je vyvážená a bude pro všechny přijatelná. Dohoda zajistí rozvoj jednotného trhu s energiemi, což je zvlášť důležité v současné době, jak jsme viděli během lednové plynové krize," dodal Honzák. Dohoda podle informací ČTK obsahuje některé formulační změny ve srovnání s textem, který již schválily členské státy, ale základ liberalizace se nemění. Státy si tak budou moci vybrat ze tří způsobů řešení liberalizace svého energetického trhu.

Motorem stavební výroby budou i nadále především veřejné zakázky a peníze z evropských fondů. Stavbařům již nyní pomáhají překlenout období útlumu komerční výstavby. Vyplývá to ze zjištění ČTK mezi analytiky po oznámení výsledků stavební výroby za leden. Výsledek za leden se podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Václava Matyáše dal s ohledem na vývoj v prosinci a na množství zakázek očekávat. Pozemní stavitelství, která zahrnuje i výstavbu bytů, nadále klesalo, zatímco budování dopravní infrastruktury se stále daří. "Stavebnictví, stejně jako v předchozích měsících, nedává jednolitý obrázek," poznamenal analytik ČSOB Petr Dufek. "Nepříznivě se projevuje snižování investičních výdajů firem a chladnoucí poptávka domácností po nových bytech, významný vliv má i zhoršení přístupu k úvěrům a hypotékám, jejichž růst se nadále zpomaluje," uvedla analytička Komerční banky Kamila Fialová. Roli však v poklesu odvětví hrálo podle analytiků i stavbařů také počasí, které bylo v lednu chladnější než o rok dříve. Přestože stavební firmy budou moci i letos významně těžit z veřejných zakázek a peněz z EU, zaznamená podle analytičky Komerční banky celé odvětví za rok 2009 pokles o jedno až dvě procenta.

Podle aktuálního průzkumu společnosti Factum Invenio je s českým předsednictvím v Evropské unii spokojeno 64 procent lidí, opačný názor zastává 21 procent dotazovaných. Šanci potvrdit nebo vyvrátit tyto názory dostala vládní reprezentace tento čtvrtek a pátek, kdy se pod českou taktovkou sešel summit unie v Bruselu.

V Bruselu začal dvoudenní jarní summit Evropské unie. Český premiér Mirek Topolánek summit řídí z titulu současného českého předsednictví v EU. Lídři států evropské sedmadvacítky na něm budou znovu jednat o hospodářském útlumu, který postihl nejen Evropu, ale celý svět. Premiéři a prezidenti budou řešit především otázku, zda stovky miliard eur, které unijní země dosud vynaložily na oživení ekonomiky, stačí. Jednotlivé státy EU během posledních měsíců do ekonomiky vložily téměř čtyři procenta unijního HDP, což představuje zhruba půl bilionu eur (asi 13,5 bilionu korun). Podle Mirka Topolánka je případné přijímání nových záchranných balíčků na pomoc evropským ekonomikám zhoubné a komplikované. Také většina unijních politiků tvrdí, že více peněz daňových poplatníků na pomoc skomírajícímu hospodářství již dávat nechce, přestože je k tomu USA vyzývají.

Sněmovna schválila zavedení takzvaného vázaného mandátu vlády. Ten má v návaznosti na lisabonskou smlouvu reformující fungování EU zabránit kabinetu v převodu pravomocí na unijní úroveň bez souhlasu obou komor parlamentu. Schválení příslušných novel si stanovili senátoři ODS jako podmínku pro následnou ratifikaci lisabonské smlouvy v horní komoře. Bez hlasů z ODS se nepodaří parlamentní schvalování smlouvy dokončit.

Zvláštní finanční podpora pro východní Evropu, kde se několik zemí potýká s následky globálního hospodářského útlumu, nemá v Evropské unii podporu. Před začátkem summitu v Bruselu to řekl premiér Mirek Topolánek. Zatím není jasné, zda někdo na vrcholné unijní schůzce o zvláštní pomoc pro střední a východní Evropu požádá. Na začátku března na mimořádném summitu tak učinil maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, který chtěl pro 12 zemí regionu 190 miliard eur. Podle diplomatických zdrojů však podobný požadavek již zopakovat nejspíš nehodlá. Česká diplomacie a Česká národní banka v posledních týdnech vynaložily značné úsilí, aby světová média do bloku zemí střední a východní Evropy, které mají hospodářské problémy, nezahrnovala i Česko. Špatná reklama totiž odrazovala investory a mimo jiné způsobila propad kurzu koruny. Kromě médií však teorie o potížích regionu podporují i někteří analytici.