Související články

Neúspěchem skončil pokus místopředsedy Evropského parlamentu (EP) Oldřicha Vlasáka (ODS) prosadit ve vlivném výboru pro regionální rozvoj EP návrh, aby Česká republika mohla prodloužit nynější čerpání evropských dotací o jeden rok. Delší čerpání, na které teď mají nárok Slováci a Rumuni, se tedy zatím pro Česko prosadit nedaří. Reálně tak hrozí, že na určitou část vyčleněných peněz letos nedosáhne. V příštím roce by mohlo přijít o částku mezi deseti a dvaceti miliardami korun, o další miliardy pak může přijít v následujícím roce. Slovensko a Rumunsko si výjimku vyjednaly letos v únoru na evropském summitu. Výjimka fakticky znamená změnu legislativy, se kterou musí souhlasit Evropský parlament. Česká republika patří z hlediska čerpání spíše k těm horším. Podle údajů Evropské komise z letošního června hrozí, že letos Česko přijde o 633 milionů eur (skoro 16,5 miliardy Kč), uvedl europoslanec. Téma při svých jednáních s představiteli EU zmiňoval v Bruselu minulý týden i prezident Miloš Zeman.

Prezident Miloš Zeman poukázal v rozhovoru pro deník Financial Times (FT) na rozdíly v přístupu k Evropské unii, které jsou mezi ním a britským premiérem Davidem Cameronem. Připomněl, že britský ministerský předseda v rozhovoru s jistým evropským úředníkem zdůrazňoval potřebu spolupráce mezi Velkou Británií a Evropskou unií. "To je rozdíl mezi Václavem Klausem a mnou a Cameronem a mnou. My s EU nespolupracujeme, my EU jsme," prohlásil pro FT Zeman. V rozhovoru současně zkritizoval snahy Bruselu o mikrořízení, jako je prosazování větších varovných nápisů na krabičkách cigaret či zavádění úsporných žárovek. Zeman podle FT na současné politické mapě Evropy vidí příliš mnoho stranických funkcionářů a příliš málo lídrů. On sám uvedl, že je moc "osob", ale málo "osobností". ČR by se podle něj neměla připojovat ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Česká republika se přitom právě svým odmítnutím fiskálního kompaktu ocitla na stejné straně jako Velké Británie. Ostatní země EU se k loňské dohodě připojily.

Zřejmě až 193 miliard eur (asi pětbilionů korun) dosahovala v roce 2011 ztráta na výběru daně z přidané hodnoty ve 26 ze 27 tehdejších zemích Evropské unie. Studii hodnotící rozdíly mezi příjmy, které by se daly předpokládat za ideálních podmínek, a skutečně vybranou výší daně představila Evropská komise. V České republice podle materiálu ztráta přesáhla 4,2 miliardy eur (přes 109 miliard korun), což odpovídalo asi 2,7 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2011 hospodařila ČR se schodkem přes 142 miliard korun. Výpadek přitom nezpůsobují jen daňové podvody, i když nedodržování předpisů je důležitým prvkem, který k poklesu přispívá, zjistila studie, financovaná Evropskou komisí. Za neplacení DPH také mohou mimo jiné konkurzy a platební neschopnost, statistické chyby, opožděné platby, pokles dovozu a přímé vyhýbání se daňovým povinnostem.

Studie v souvislosti s ČR připomíná, že země od roku 2000 s výší daně zacházela poměrně kreativně. Nyní v Česku platí základní sazba 21 procent a snížená 15 procent. V roce 2011, kterým se studie zabývá, to bylo v obou sazbách o procento méně. Od počátku tisíciletí tak byla daň změněna pětkrát. V Řecku se sazby mezi lety 2000 a 2011 měnily jedenáctkrát, deset změn udělali Irové. Naopak v Rakousku, Belgii, Dánsku, Lucembursku či Švédsku v tomto období se sazbami DPH nehýbali.

Prezident Miloš Zeman při středeční večeři s šéfem Evropské komise José Barrosem podle svých slov "s prezidentským minimaxem" hasil výtky, které má komise vůči České republice a které mohou ohrozit čerpání peněz z evropských fondů. Zeman to po schůzce řekl novinářům s tím, že s Barrosem v této věci dosáhli jistého pochopení. Evropská komise Česku vytýká stále chybějící zákon o úřednících, což by teoreticky mohlo být důvodem pro zablokování peněz ze strukturálních fondů v příštím plánovacím období, tedy už od ledna 2014. Už roky také evropští úředníci upozorňují Prahu na potřebu úpravy normy o posuzování vlivů zákonů na životní prostředí.

Předseda Evropské komise José Barroso slíbil prezidentu Miloši Zemanovi, že Evropská unie vyvine tlak na Kanadu, aby zrušila vízovou povinnost pro Česko. Zeman to řekl při debatě s českými diplomaty na stálém zastoupení ČR při EU. Podle prezidenta patří svobodné cestování k jednomu ze základních lidských práv a vízová povinnost toto právo omezuje. Český prezident diplomatům řekl, že tak poprvé spojil ekonomickou diplomacii s lidskými právy. Víza pro české občany obnovila Kanada v roce 2009 kvůli zvýšenému počtu žádostí o azyl z ČR. Kanada zdůvodňovala trvání víz i nutností reformovat azylový zákon. Ten platí od prosince 2012 a azylové řízení zrychlil, víza ale zrušena nebyla.

Evropská komise schválila projekty českých oceláren ArcelorMittal (AMO) a Třinecké železárny (TŽ), které chtějí dotace Evropské unie použít k odprášení svých provozů. Sdělila to mluvčí komise María Madridová. Dva z největších znečišťovatelů životního prostředí v Moravskoslezském kraji by tak brzy mohli ročně vypouštět do ovzduší o stovky tun prachu méně. Pomoci jim k tomu mají evropské dotace v přepočtu 1,2 miliardy korun. V Třineckých železárnách se má jednat o odprášení spalin a uzlů na takzvané aglomeraci číslo 2 za 910 milionů korun. V AMO půjde o odprášení jižní aglomerace. Díky tkaninovému filtru by měla firma do ovzduší vypouštět ročně zhruba o sto tun prachu méně. Podle původních plánů mělo být toto odprášení hotovo už k 1. lednu 2013. Jak ale už dříve řekl ředitel AMO pro životní prostředí Petr Baranek, nikdo nepočítal s tím, že jednání s Evropskou komisí budou trvat tak dlouho.

Při jednání Evropského parlamentu o směrnici omezující tabákové výrobky by měl podle českého prezidenta Miloše Zemana zvítězit zájem na pracovních místech zaměstnanců české tabákové firmy a zdravý rozum. Zeman to řekl novinářům v Bruselu po jednání s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. EP bude o směrnici jednat v říjnu, podle Zemana je možné, že materiál odloží. Dokument, okolo kterého se tvrdě lobbuje, například počítá s výraznějším varovným označením krabiček či se zákazem některých typů tabákových výrobků. Diskusi o tabákové směrnici Zeman označil za jedno z hlavních témat debaty se Schulzem a nevyhne se jí prý ani při svých dalších schůzkách v evropských institucích.

Dvoudenní návštěvu Bruselu zahájil Zeman ve středu. V sídle Evropského parlamentu ho uvítal jeho předseda Schulz a oba politici spolu jednali zhruba půl hodiny. Prezident, který se rád označuje za eurofederalistu, je na první cestě do bruselského centra EU od svého jarního nástupu do funkce. S Barrosem i evropským prezidentem Hermanem Van Rompuyem už se Zeman jako prezident setkal, po své inauguraci je totiž pozval do Prahy. S Barrosem společně vztyčili nad Pražským hradem vlajku EU, která tam za úřadování Zemanova předchůdce, euroskeptika Václava Klause, nevlála.

České republice hrozí, že nedokáže do konce roku vyčerpat z evropských fondů až 30 miliard korun. Na tiskové konferenci na to upozornil ministr pro místní rozvoj František Lukl. Podle něj má největší problémy pět operačních programů. Pokud tyto peníze ČR nedokáže vyčerpat do konce současného programového období, tedy letos, tak o ně nenávratně přijde. Evropská komise ke 4. září certifikovala projekty za 275,7 miliardy korun, což je 34,7 procenta z celkové částky, kterou má Česko v současném programovém období 2007 až 2013 k dispozici. Právě tuto sumu přitom úřad považuje za skutečně vyčerpané dotace. Domácí příjemci dostali ke stejnému datu proplaceno celkem 456,7 miliardy korun, což je 57,4 procenta připravené částky.

Miloš Zeman přijede ve středu na svou první návštěvu evropských institucí v Bruselu od svého zvolení do funkce hlavy státu. Při jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem či dalšími přestaviteli unie se zřejmě nevyhne některým problematickým tématům. Patří mezi ně otázka čerpání evropských fondů či energetická problematika. Dvoudenní návštěvu Bruselu zakončí prezident ve čtvrtek, kdy navštíví centrálu Severoatlantické aliance. Měl by se tu setkat s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem. Jednat by mohli mimo jiné o zahraničních misích, například v Afghánistánu. Zeman, který na Pražském hradě nahradil euroskeptického Václava Klause, pozval lídry EU do Prahy krátce po své inauguraci. V dubnu s Barrosem nad Hradem společně vztyčili modrou unijní vlajku s dvanácti hvězdami. Zeman také ve stejný den podepsal dodatek lisabonské smlouvy, který umožnil vznik záchranného fondu na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny.

Praha je třetím největším kancelářským trhem mezi středoevropskými hlavními městy z hlediska výměry pronajatých prostor. Na prvním místě je Varšava, kde kancelářské plochy přesahují čtyři miliony metrů čtverečních, za ní následuje Budapešť. Vyplývá to z nejnovější zprávy o kancelářských trzích ve středoevropských hlavních městech, kterou s zveřejnila společnost Cushman & Wakefield (C&W). V Budapešti je 3,1 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch, v Praze má celková plocha kanceláří přesáhnout tři miliony metrů čtverečních do poloviny roku 2014. V Bratislavě je téměř 1,5 milionu metrů čtverečních moderních kanceláří.