Související články

Belgická policie vyhostila ve čtvrtek českého občana Jaroslava Šípka, protože neměl v pase razítko dokazující, že pobývá v schengenském prostoru kratší dobu než tři měsíce. Byl zatčen v úterý na parkovišti u obchodního střediska ve vlámském Turnhoutu, noc strávil v policejní cele a druhý den byl posazen do letadla do Prahy.

Šípek ČTK sdělil, že při přechodu česko-německé hranice 7. září výslovně žádal německého celníka o vstupní razítko, byl však odbyt mávnutím ruky. Belgičtí policisté brali proto v potaz poslední razítko, které v pase měl, ze září 2002, a podezírali ho, že je v Belgii ilegálně více než rok. Ačkoli mu přítel přinesl na policejní stanici ve středu večer tašku s doklady, nebyla mu předána. Přitom v ní má podle vlastních slov účet z české autoopravny ze začátku září, doklad o výběru peněz v Česku a další důkazy, že ještě před dvěma týdny pobýval mimo Evropskou unii.

Český velvyslanec v Belgii Jiří Havlík hodlá upozornit belgické úřady, aby tento problém řešily s německými kolegy. "Je to vnitřní problém EU, na který doplácejí čeští občané, a to kvůli nedůslednosti úředníků v jedné členské zemi unie. Turisté obvykle ani netuší, že něco takového může nastat; je to pro ně pak dosti nepříjemné." Vyhošťování cizinců z nečlenských zemí EU, kteří neoprávněně pobývají na belgickém území, je běžnou praxí; netýká se zdaleka jenom Čechů. V poslední době se však množí případy, kdy si místní policie počíná nadmíru horlivě. Před několika týdny byli takto zatčeni tři čeští občané, které od vyhoštění na poslední chvíli zachránilo, že u sebe měli české noviny s čerstvým datem; zavazadla jim ovšem už odletěla.

Šípek se v Hasseltu podle vlastních slov připravoval na jazykovou zkoušku s cílem stát se členem hokejového mužstva v nedalekém Turnhoutu. Předtím působil několik let jako hokejista v Nizozemsku; s vlámskými policisty se dokonale domluvil, což mu ovšem nebylo nic platné. V Belgii zanechal většinu dokladů, peníze, osobní věci a auto. Nyní se snaží dovědět, zda byl umístěn na seznam nežádoucích osob, jimž je zakázán vstup do schengenského prostoru.

Necelých deset miliard korun bude moci Česká republika získat od Evropské unie v rámci programu Rozvoj lidských zdrojů. Peníze, které mají sloužit k boji proti nezaměstnanosti, bude možné čerpat dnem vstupu do unie, tedy od 1. května 2004. Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Petra Dimuna jsou tyto prostředky určeny do roku 2006. Cílem programu je dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti. Důraz je kladen na aktivní politiku zaměstnanosti, rovné příležitosti mužů a žen na trhu práce a na rozvoj celoživotního vzdělávání. Jednou z priorit je také začlenění sociálně ohrožených skupin obyvatelstva. O peníze se mohou ucházet podnikatelé, neziskové organizace, stát nebo samospráva. Maximální příspěvek EU činí 75 procent nákladů projektu. V letech 2004 až 2006 bude moci Česká republika z EU získat až 2,3 miliardy eur (asi 72 miliard korun). V roce 2004 může požádat o 657,6 milionu eur, o rok později o 733,7 milionu eur a v roce 2006 o 936,2 milionu eur.

Český premiér Vladimír Špidla ve středu přesvědčoval lotyšské studenty, důchodce i lidi střední generace, že vstup do Evropské unie nebude pro jejich zemi znamenat ztrátu národní suverenity. V městečku Dobele, ležícím 80 kilometrů od hlavního města Rigy, řekl místním obyvatelům, že v žádné jiné organizaci nemají malé státy takový vliv, jako právě v EU.

Lidé se předsedy české vlády ptali na klady a zápory evropské integrace, zajímali se o to, kdy hodlá Česko zavést euro nebo jak je to s vývozem českého piva do zahraničí. K uvolněné atmosféře přispěl i Špidla, který přítomným vyprávěl o knížkách Bohumila Hrabala. Když se mluvilo o pivu, prohlásil, že je docela dobrým znalcem tohoto pěnivého moku.

Lotyše čeká referendum o vstupu do unii tuto sobotu jako poslední z obyvatel kandidátských zemí. Velká část veřejnosti se obává, že sotva se Lotyšsko dostalo z područí sovětské moci, má vstoupit do jiného nadnárodního celku. Průzkumy zatím uvádějí, že ano EU chce v plebiscitu vyjádřit jen kolem 50 procent voličů. V českém referendu bylo pro vstup 77 procent hlasujících.

Špidla prohlásil, že srovnávat Sovětský svaz s Evropskou unií je mylné. EU je mezinárodní dohoda založená na jednoduchém principu, že některé věci je lepší dělat společně než každý sám. Právě pro Česko a Lotyšsko, menší evropské státy ležící mezi silným Německem a Ruskem, země s podobnou historickou zkušeností, je členství v takovém uskupení jedinečnou příležitostí, řekl premiér. "Evropská unie samozřejmě není rájem na zemi a nevyřeší všechny problémy, ale když sečtete plusy a minusy, je vstoupit lepší než zůstat mimo," prohlásil v zaplněném sálu kulturního domu. Po hodinové diskusi ho obyvatelé okresního města odměnili potleskem, na památku dostal knihu a květiny.

Při prosazování stanovisek, která se týkají chystané evropské ústavy, zatím opozice v Poslanecké sněmovně poráží koalici. Důvodem je nízká účast vládních poslanců při jednání sněmovních výborů. Početnější opozici pak nečiní problém koalici přehlasovat a prosadit své návrhy. V posledních dvou týdnech se to stalo už ve dvou klíčových výborech - pro evropskou integraci a zahraničním.

Výhradně díky hlasům zástupců ODS a KSČM zahraniční výbor ve středu doporučil sněmovně, aby vypracovala a projednala ústavní zákon o referendu, v němž by občané rozhodli o přijetí evropské ústavy. Podobný návrh přijal před týdnem výbor pro evropskou integraci, kde rovněž bylo málo zástupců koalice. Občanští demokraté a komunisté ve středu v zahraničním výboru navíc prosadili i návrh, aby vláda už na sněmovní schůzi příští týden informovala o postoji, se kterým půjde na mezivládní konferenci Evropské unie o euroústavě.

Česká republika a Lotyšsko mají podobné názory na podobu rozšířené Evropy a chtějí ještě před vstupem do Evropské unie koordinovat své postupy. Premiér Vladimír Špidla, který přijel do této pobaltské země podpořit vstup Lotyšska do unie před sobotním referendem, o budoucnosti evropské integrace hovořil s lotyšskou prezidentkou Vairou Víkeovou-Freibergovou.

"Je naším strategickým cílem, aby nedošlo k vývoji takzvané dvourychlostní Evropy, to znamená, aby zůstala evropská integrace jako soudržný celek," řekl premiér ČTK a Českému rozhlasu po krátkém jednání v Rižském zámku. S prezidentkou hovořili o blížící se mezivládní konferenci, na níž budou politici členských i přistupujících zemí začátkem října v Itálii jednat o budoucí architektuře rozšířené EU. Lotyšsko je v otázkách reforem evropských institucí opatrné a konzervativní. Stejně jako ostatní nové státy EU odmítá myšlenku stálého voleného předsedy Evropské rady, nepodporuje ani další posilování Evropské komise.

V komplexu pasovského vydavatelství večer Klaus debatoval o Evropě s německým kancléřem Gerhardem Schröderem, polským exprezidentem Lechem Walesou a dalšími politiky. Skutečnost, že od svého letošního zvolení do čela státu je v Německu už počtvrté, prezident označil za důkaz, jak důležité jsou pro něj vztahy s touto zemí.

Klaus si umí představit, že by ČR dva až tři roky po vstupu do EU také začala uplatňovat schengenskou smlouvu, na jejímž základě západní země chrání své vnější hranice proti nelegální migraci a kriminalitě a odbourávají hraniční kontroly mezi sebou. Vstup do schengenského prostoru podle něj nastane dříve než převzetí eura jako měnové jednotky v ČR. Před novináři opakoval svou skepsi vůči euru, které podle něj nemělo pozitivní vliv na růst ekonomiky zemí EU. Prezident se zároveň vyslovil pro "vážnou diskusi" o budoucí evropské ústavě na nadcházející mezivládní konferenci v Itálii, která nyní předsedá EU. Rozptyloval přitom obavy větších zemí, zejména Německa, že otevíráním dalších debat bude narušen pracně dosažený konsens. Zejména menší státy, včetně kandidátských, usilují o některé změny v návrhu ústavy, aby měly v budoucí EU větší váhu.

Čeština, polština a maďarština se připojí od září příštího roku k 11 oficiálním jazykům dnešní Evropské unie, ve kterých se vyučuje v zařízeních Evropské školy. Tedy školy určené pro děti zaměstnanců institucí, úřadů a orgánů EU. Zatím bude podle sdělení Evropské komise česká "sekce" otevřena v jedné ze tří škol v Bruselu; není ještě jisté, zda taková potřeba vyvstane i v Lucemburku. Podle velmi předběžných odhadů vyšle české ministerstvo školství jednoho učitele pro předškolní výuku a pět kantorů pro první stupeň, tedy jednoho na ročník.

Pro druhý stupeň, tedy střední školu, budou zapotřebí češtinář, matikář, fyzikář, chemikář a profesor biologie; jejich počet závisí na tom, kolik dětí se do dubna-května 2004 přihlásí. Zeměpis a dějepis se v evropské střední škole vyučují v jiném jazyce, obvykle v angličtině, francouzštině nebo němčině.

Vranová Lhota a Jevíčko na Svitavsku v neděli představily veřejnosti projekty, které finančně podpořila Evropská unie. Díky prostředkům z rozvojové agentury Sapard zrekonstruovala Vranová Lhota nevyužitou zemědělskou usedlost a dnes otevřela Centrum služeb, vzdělanosti a regenerace. Evropská unie je podpořila sedmi miliony korun. Ve víceúčelovém objektu, který bude sloužit místním lidem i turistům, najdou občané například kadeřnictví, kosmetiku, fitness pro muže i ženy a další provozovny, které v obci chybí. Bude v něm však i knihovna spojená s informačním centrem a veřejně přístupným internetem. Jevíčko zase získalo z fondu EU peníze na záchranu svého zámku, v němž vzniklo Společenské, kulturní a vzdělávací centrum Malé Hané.

Ministerstvo zemědělství je údajně při jednáních o rozpočtu na příští rok blízko cíli dorovnat zemědělcům přímé dotace na 55 procent úrovně členských zemí v EU. Na tiskové konferenci to ve středu řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Splnění tohoto záměru ale podle něj ještě není jisté. MZe zatím podle návrhu ministerstva financí dostalo pro příští rok 22,9 miliardy korun. To by podle Palase umožnilo dorovnat platby rolníkům ze základních 25 procent, které přijdou z Bruselu, asi na 43 procent úrovně současných členů unie. Resort, který chce plně využít možnosti dotace doplatit, proto žádal posílení své kapitoly pro příští rok. V jednáních o dalších penězích se nyní ministerstvo blíží 48 procentům a potřebovalo by se dostat na 50 až 52 procent, uvedl Palas. Zbytek by pak resort mohl řešit pomocí přesunů v rámci kapitoly. Čeští zemědělci mají podle výsledků summitu v Kodani dostávat v letech 2004 až 2006 celkem 25, 30 a 35 procent přímých podpor proti tomu, co obdrží jejich kolegové v současných členských státech. Česká republika pak může tyto platby z vlastních zdrojů dorovnat na 55, 60 až 65 procent.

Podle předsedy Českomoravského mlékárenského svazu Stanislava Coufala přežije vstup do Evropské unie méně než polovina ze současných 65 českých mlékárenských podniků. "Vyplývá to například ze zkušeností v sousedním Rakousku, kde po začlenění do EU zkrachovaly i moderně vybavené podniky," řekl Coufal ČTK na Mlékárenských dnech v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Konkurenci by mělo úspěšně čelit především deset exportních podniků, které se už se západoevropskými normami musely vyrovnat.