Související články

Itálie asi nebude striktně trvat na přechodném období pro volné zaměstnávání Čechů po vstupu země do Evropské unie. Po schůzce se svým italským protějškem Robertem Antonionem to naznačil náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Novinářům řekl, že "postoj Itálie je a bude postojem velké vstřícnosti". O tom, jak bude konkrétní podoba volné možnosti práce Čechů v Itálii po vstupu republiky do evropského společenství vypadat, se však podle něj rozhodne až na základě dvoustranných jednání. Česká republika se koncem října dohodla s Evropskou unií na uzavření kapitoly "volný pohyb osob". Mnohaměsíční sága, která vyvolala politické vlny na obou stranách, skončila tím, že čeští diplomaté přistoupili na omezení pro zaměstnávání Čechů. Švédsko, Dánsko, Irsko a Nizozemsko oznámilo, že přechodného období vůči České republice nevyužije vůbec a po vstupu země do Evropské unie zcela otevřou své pracovní trhy. Čeští diplomaté již dříve uvedli, že by se podobně mohly zachovat i další čtyři nebo pět členských zemí unie.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus není příliš spokojen se zprávou Evropské komise, kterou mu ve středu oficiálně předal vedoucí delegace Evropské komise Ramiro Cibrian. Klaus upozornil, že zpráva působí jako směs technického dokumentu a politického poselství a obsahuje velké množství nepodstatných detailů. Obává se rovněž toho, že zpráva se stane předmětem politických her mezi vládou a opozicí a opozicí samotnou. "Diskutovali jsem detaily této zprávy. Já ji zas tak pozitivně nevidím. Já se velmi zamýšlím nad tím, co je tato zpráva jako technický dokument a co je tato zpráva jako politické poselství," řekl po schůzce s Cibrianem Klaus.

Předseda Senátu Petr Pithart věří, že nadcházející konference předsedů parlamentů členských zemí Evropské unie a kandidátských zemí bude ve znamení pozitivních posudků Evropské komise. Na dvoudenní konferenci ve Stockholmu bude zastupovat český parlament, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková s ním proti původnímu záměru nepojede. Účastníci konference budou v pátek a v sobotu jednat mimo jiné o podobě a budoucnosti unie, tedy i jejímu rozšíření. I podle letošních posudků by nynějších 15 zemí EU mělo být doplněno o nové členské státy v roce 2004.

Jednání České republiky a EU o restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu by měla skončit dobrým výsledkem. "Jsem přesvědčen, že budeme spolu hledat a nalezneme dobrou režii pro tuto oblast," řekl ve středu na tiskové konferenci velvyslanec EU v ČR Ramiro Cibrian. "Teď není vhodný čas, abych řekl, zda částka kterou ČR má na mysli pro restrukturalizaci ocelářství je přijatelná nebo ne," uvedl. Suma státních peněz poskytnutých na záchranu hutí je jedním z jablek sváru mezi oběma stranami. ČR hodlá dát asi 22 miliard korun a představa EU je o více než deset miliard vyšší.

ČR dostala od EU v čerstvé hodnotící zprávě podle Cibriana dvě poselství, a to aby na "ocelářskou" scénu dále vstupoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a pokračovala zmíněná jednání o podobě restrukturalizace. "Názory nejsou ještě stejné," prohlásil velvyslanec. Důležitost těchto jednání potvrzuje skutečnost, že se do Bruselu chystá na přelomu listopadu a prosince ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Ten se naopak domnívá, že nižší účast státu má být pro EU dobrou a nikoli kritizovanou zprávou.

Evropská unie doufá, že česká vláda bude respektovat rozhodnutí evropského úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nezahrnout přenosovou síť do privatizace elektroenergetiky. Naproti tomu EU nemá námitek ke zbytku privatizačního balíku s producentem ČEZ a sedmi distribučními společnostmi. Ve středu to na tiskové konferenci řekl velvyslanec EU v ČR Ramiro Cibrian. EU podle něj nepožaduje liberalizaci trhu s elektřinou před jeho privatizací. ČR bude ale muset přijmout řadu liberalizačních kroků, ke kterým se zavázala během vyjednávání s unií. "Velmi sledujeme uplatňování těchto příslibů," upozornil Cibrian. ČR určila k nelibosti EU bez výběrového řízení za poradce privatizace společnost Deloitte & Touche. "Evropská komise zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejné zakázky v zemích, které se chtějí členy EU velmi brzy, se konaly se standardní průhledností a nediskriminací," prohlásil s tím, že nadcházející privatizace tyto požadavky potvrdí.

Letošní hodnotící zpráva Evropské komise o přípravě České republiky na vstup do Evropské unie je podle francouzského politologa Jacquesa Rupnika stejně jako loňská v podstatě pozitivní. Největším problémem však zůstává korupce, řekl ve středu Rupnik v Paříži v rozhovoru pro ČTK. Hlavní rozdíl oproti loňské hodnotící zprávě spočívá podle něj v její jazykové formulaci. Loni bylo hodnocení komise také pozitivní, ale několik nepatrných významových posunů způsobilo rozsáhlou diskusi o celkovém vyznění zprávy, řekl Rupnik. Jako příklad uvedl hodnocení české ekonomiky. Loni EK uvedla, že ČR "lze považovat za fungující tržní ekonomiku", letos pak, že ČR "je fungující tržní ekonomikou". Letošní vyznění zprávy souvisí podle Rupnika s tím, že se přibližuje datum vstupu kandidátských zemí do EU. "Čím víc se přibližujete vstupu do unie, tak samozřejmě ta formulace je čím dál tím zdvořilejší a opatrnější," řekl politolog. Tento přístup podle něj souvisí s veřejným míněním v EU i za jejími hranicemi.

Václav Havel přivítal vstřícné hodnocení pokroku České republiky v přípravě na vstup do Evropské unie. Zprávu Evropské komise považuje za dobrou a vyváženou a souhlasí i s výhradami vůči České republice. Hodnotící zprávu Evropské komise předal ve středu odpoledne prezidentovi její velvyslanec Ramiro Cibrian. Podle Václava Havla je především důležité, že Evropská unie republiku označila ve zprávě za stát s fungující tržní ekonomikou a že Praha potvrdila své postavení na čele kandidátských zemí. Oceňuje také, že Česká republika může očekávat konec vstupních rozhovorů s Bruselem v roce 2002. Prezident ovšem souhlasí i s kritikou Evropské komise. Podle něj je zapotřebí urychleně přijmout zákon o státní službě, posílit administrativní kapacitu, aby se již přijaté zákony rychle uváděly v život.

Bezpečnost jaderného reaktoru v Temelíně je závažná otázka, nesmí se však stát překážkou pro vstup České republiky do Evropské unie. Prohlásil to v Berlíně bývalý německý ministr zahraničí Klaus Kinkel u příležitosti předání vyznamenání "Prix du Mérite Européen" rakouské ministryni zahraničí Benitě Ferrerové-Waldnerové. Ani Rakousko nesmí Praze bránit ve vstupu do EU, protože případné veto by mělo zničující dopad na celý proces rozšiřování unie, uvedl Kinkel.

Vedoucí delegace Evropské komise Ramiro Cibrian ve středu také naznačil, že budoucí dohoda plynoucí z melkského procesu by neměla být součástí smlouvy o přistoupení ČR k Evropské unii. "Otázka Temelína není jako taková vstupní otázkou. To je bilaterální otázka mezi ČR a Rakouskem," odpověděl Cibrian na otázku, zda by měl být proces z Melku součástí přístupových dohod. Minulý čtvrtek tuto možnost v Bruselu navrhl rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Pověřenec rakouské vlády pro rozšíření EU Erhard Busek tento požadavek následně zmírnil s tím, že by to mohla být jedna z možností. Na základě jednání v Melku se Praha a Vídeň dohodly, že společně vyhodnotí bezpečnostní a ekologické parametry Jaderné elektrárny Temelín. Český ministr zahraničí Jan Kavan minulý čtvrtek uvedl, že melkský proces do smlouvy o přistoupení Česka k Evropské unii nepatří. Doufá, že Melk bude završen do konce roku a poté i uzavřena kapitola energetika, kterou Rakousko právě kvůli Temelínu blokuje.

Letošní hodnotící zpráva Evropské komise o připravenosti České republiky na vstup do Evropské unie vyznívá pro Prahu velmi lichotivě. Velvyslanec unie Ramiro Cibrián se nicméně na setkání s novináři věnoval především přetrvávající kritice české veřejné správy. Podrobnosti má .