Související články

O prvních 24 českých zástupcích ve štrasburském parlamentu rozhodnou čeští voliči v červnu. Všechny parlamentní strany již zveřejnily své lídry. Sociální demokraty povede do voleb poslanec Libor Rouček, ODS její stínový ministr zahraničí Jan Zahradil. V čele komunistické kandidátky je stranický místopředseda Miloslav Ransdorf, jedničkou unionistů senátorka Helena Rögnerová. Společnou kandidátku Evropských demokratů a Sdružení nezávislých (SNK) vede senátor Josef Zieleniec. Celkem do voleb půjde 15 politických uskupení. Křešťanští demokraté už také

Kandidáti křesťanské demokracie do Evropského parlamentu zahájili v pondělí předvolební kampaň. Do konce dubna budou více než tři desítky kandidátů v rámci první fáze předvolebního boje objíždět regiony s programem nazvaným Unie společných hodnot. Pokračuje Vilém Faltýnek.

Takzvaná visegrádská skupina bude mít smysl i po květnovém vstupu jejích členů, tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska, do Evropské unie. Během pondělního jednání na zámku v Kolodějích na okraji Prahy se na tom shodli zástupci vlád všech čtyř států. Podle českého premiéra Vladimíra Špidly si totiž mohou země pomáhat uvnitř Evropské unie. Jako příklad může posloužit třeba otázka volného pohybu osob. Některé ze současných členských států patnáctky pomalu ustupují od slibů otevřít své pracovní trhy lidem z kandidátských zemí. To dělá asi největší vrásky v souvislosti s rozšiřováním EU v přistupujících státech. Proto i některé země Visegrádu, jako třeba Maďarsko, chystají odvetná opatření. Slovensko a Česko chtějí spíše klást důraz na vysvětlování důvodů, proč není třeba se cestování lidí za prací po Evropě obávat. "Nikdo by se neměl bát těch, kteří chtějí pracovat, ale těch, kteří pracovat nechtějí," podotkl slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.

Komentáře domácích deníků se vracejí k rozkolu v Unii svobody-DEU. Podle většiny autorů ohrožuje odchod dvou unionistických poslanců ze strany ohrožuje budoucnost Špidlovy vlády. Možné budoucí scénáře domácího vnitropolitického dění rozebírá komentátor Práva. Špidlova vláda může podle něj vládnout s podporou komunistů. To by však znamenalo konec sociální demokracie a dovršení znovuzrození komunistické strany v Česku. Vláda se také může nechat vydírat odpadlíky.

Každé z politických uskupení bude muset v blížících se volbách do Evropského parlamentu získat více než pět procent hlasů, aby mělo nárok na místo europoslance.

Pětiprocentní uzavírací klauzule platí pro všechny typy kandidujících subjektů, uvedla Marie Masaříková z ministerstva vnitra; na rozdíl od voleb do sněmovny tedy i koalicím stačí překročení této hranice. Při volbách do sněmovny dvoučlenné koalice potřebují alespoň deset, tříčlenné nejméně 15 procent a vícečlenné pětinu platných hlasů.

Kandidujícím seskupením budou mandáty přidělovány podle klasické d'Hondtovy metody volebního dělitele. Počet platných hlasů pro každou úspěšnou stranu se tedy bude dělit jedničkou a postupně dalšími vyššími celými čísly. Takto vypočítané podíly se seřadí sestupně podle velikosti na seznam s 24 místy; za každý podíl náleží straně jeden mandát.

Kandidátky už mají sestaveny ČSSD, ODS, KSČM i KDU-ČSL, Unie svobody-DEU má jasno v lídrech a zbývající kandidáty chce nominovat v polovině března. Kandidovat hodlá také řada menších stran, například Evropští demokraté spolu se Sdružením nezávislých, Strana zelených, Strana pro otevřenou společnost, Dělnická strana a Republikáni Miroslava Sládka.

O rozruch se postarala Nezávislá iniciativa, která si za lídra vybrala pornoherečku Kateřinu Bochníčkovou, známější jako Dolly Buster. Kandidovat chce také podnikatel Viktor Kožený se svou novou stranou Občanská federální demokracie, která ale podle informací ministerstva vnitra dosud nebyla zaregistrována.

Otazníky se zatím vznášejí i nad kandidaturou bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného, kterého by mohlo nominovat například hnutí Nezávislí, na jehož kandidátce byl předloni zvolen do Senátu.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritizoval prezidenta Václava Klause za jeho názor na financování a integraci Evropské unie, který vyslovil v Bruselu při setkání s jejími představiteli. Klausova podpora zemí, které nechtějí rozpočet společenství větší než jedno procento jeho hrubého domácího produktu i za cenu zpomalení integrace, není v zájmu České republiky, řekl Zaorálek na páteční tiskové konferenci v Lidovém domě.

Méně peněz v rozpočtu unie by podle Zaorálka znamenalo také méně peněz pro Českou republiku. Klaus naopak soudí, že by bylo lépe integraci zpomalit, když na ni nejsou peníze. Kdo chce více společné evropské politiky, měl by si na ni podle něj připlatit. Důsledkem tohoto postoje by ale podle Zaorálka mohla být vícerychlostní Evropa.

Klausovo odmítání evropské integrace se všemi finančními důsledky podle Zaorálka neodpovídá politice české vlády. "Jsem přesvědčen, že Česká republika je na straně prohlubování integrace Evropské unie na straně formulování (společných) politik," uvedl šéf sněmovny. ČR podle něj musí mít jednotnou evropskou politiku, její představitelé se musí sjednotit na tom, co je pro zemi prospěšné, a to na mezinárodním poli hájit. Různé hlasy prezidenta a vlády mohou pozici země výrazně oslabovat, obává se šéf sněmovny.

Šéf sněmovny připomněl, že za formování zahraniční politiky je odpovědná vláda a prezident je pouze její součástí. "Nedovedu si představit, že by mohl prezident dělat nějakou samostatnou politiku v této věci," uvedl. Věří prý také, že komunikace o těchto věcech povede ke shodě.

Odchod poslance Tomáše Vrbíka z Unie svobody-DEU a další vyhlídky vládní koalice jsou nejčastějšími tématy pátečního českého tisku. Mladá fronta Dnes se také vrací k debatě některých politiků o tom, jak změnit ústavu, aby umožňovala zbavit poslance v případě závažných prohřešků mandátu. Lidové noviny si všímají návštěvy prezidenta Václava Klause v Bruselu.

Prezident Václav Klaus, který po třech letech navštívil instituce Evropské unie, překvapil vstřícností a smyslem pro humor. Zároveň upozornil na prohlubující se nesoulad mezi náročnými záměry unie a jejich finančním krytím. Usoudil, že pokud v příštím finančním výhledu členské státy nedají unii dost prostředků, měla by se zříci části svých ambicí. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek v Bruselu upozornil špičkové představitele Evropské unie na prohlubující se nesoulad mezi náročnými záměry EU a jejich finančním krytím. Usoudil, že pokud v příštím finančním výhledu členské státy nedají unii dost prostředků, měla by se zříci části svých ambic.

Klaus se tak v rozhovorech s předsedou Evropské komise Romanem Prodim, šéfem Evropského parlamentu Patem Coxem a částečně i s vysokým představitelem pro zahraniční politiku Javierem Solanou zapojil do vzrušené evropské debaty o tom, jak by měla být EU financována v příštích letech a co by za tyto peníze měla dělat.

Podle očekávání vyložil svým protějškům, v čem podle něj spočívají "rizika z urychleného integrování evropského prostoru". Také odpovědi na jeho názory byly standardní: "Kdybychom měli stejnou vizi, není třeba debatovat. Měli jsme jistý stupeň shody a jistý stupeň rozporů," uvedl předseda EK Prodi, podle něhož šlo "spíše o cvičení v předpovědích než o konfrontaci".

Klaus se s Prodim shodl ohledně budoucího složení Evropské komise, kde bude mít každý členský stát po jednom komisaři. Jen okrajově mluvili o "epizodě Kužvart" - Klaus ji přisoudil slabosti vládní koalice, Prodi reagoval poukazem na rychlé a pozitivní následné rozhodnutí vlády. Podle vnitřního zdroje EK vysoce ocenil novou nominaci Pavla Teličky na českého komisaře a Klaus přitakal. Posléze před novináři podotkl, že nominovaný komisař dosud "hrál přece jen jinou než politickou roli v EU, roli kvalitního úředníka".

Prezident si posteskl na hráze stavěné členskými státy EU pro volný pohyb českých pracovníků po vstupu. Dovede pochopit, uvedl podle dobrého zdroje, že se lidé v německém pohraničí obávají přílivu levnějších pracovních sil; ve větších vzdálenostech jsou však jakékoli strachy zcela liché. Prodi s ním souhlasil a uvedl, že i jemu dělá chování členských států starost.

Klaus za dobu svého působení v české politice navštívil bruselské instituce mnohokrát a jeho dnešní hostitelé ho dobře znají. V prezidentské funkci přijel poprvé. Vyznění bylo podle názoru obou stran pozitivní a názorové střety nevybočovaly z předpokládaného rámce. Prezident uvedl, že necítí potřebu své postoje jakkoli měnit - evropští partneři je ostatně dobře znají. Zároveň "nevidí sebemenší důvod, abychom v řadě věcí neměli stejné názory".

Čtvrteční český tisk mimo jiné rozebírá odchod poslance Tomáše Vrbíka z Unie svobody-DEU a glosuje uvedení normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana v televizi Prima.