Související články

Česká republika zvládá svou roli předsednické země Evropské unie. Myslí si to vicepremiér pro evropskou problematiku Alexandr Vondra. V diskusním pořadu televize Prima připomněl, že Česko se ihned po převzetí předsednické funkce úspěšně potýkalo s plynovou krizí i komplikovanou situací v pásmu Gazy. Nyní se podle něj musí soustředit zejména na řešení dopadů ekonomické krize. "Zvládáme to. A myslím, že jsme si vysloužili i značný respekt," prohlásil o dosavadním výkonu Prahy Vondra. Podle něj však vůči malým či středním zemím ve vedoucí roli EU vždy panuje určitá míra nedůvěry.

Předseda Evropské komise José Barroso vyzval členské státy EU, aby přijaly propuštěné vězně z kontroverzní americké věznice na základně Guantánamo a pomohli tak prezidentovi USA Baracku Obamovi v jejím uzavření. O možném unijním plánu, který by se zajatců z Guantánama týkal, budou podle agentury AFP v pondělí v Bruselu jednat ministři zahraničí členských států sedmadvacítky. Podle AFP se nicméně nedá očekávat, že by na schůzce padlo konečné rozhodnutí, protože jednotlivé země jsou v této otázce rozděleny. USA se navíc na EU jako celek zatím formálně neobrátily.

Byl to tuhý vnitřní boj, komentuje postoj prezidenta Václava Klause k Entropě Mladá fronta Dnes. Podle komentátora v něm překvapivě vyhrála nenávist k Topolánkovi a modernímu umění nad nenávistí k Evropské unii. Černého Entropa přitom podle autora vyjadřuje Klausovy myšlenky.

Evropská unie by podle českého předsednictví měla po finanční injekci do evropské ekonomiky, kterou zmítá krize, začít společně snižovat rozpočtové schodky. Vyplývá to z nezávazného dokumentu, který na úterním zasedání ministrů financí EU předloží Češi a jejž má ČTK k dispozici. "Po koordinovaném finančním stimulu by měla následovat koordinovaná konsolidace (rozpočtů)," uvádí materiál. Podle listu Financial Times Deutschland ale dokument nemá bezvýhradnou podporu Evropské unie. Podporu mu vyslovují například Němci či Nizozemci, jeho odpůrci jsou Francouzi, Řekové a Italové, kteří jsou dlouhodobě známi menší rozpočtovou ukázněností. "Zkušenost ukazuje, že hospodářské krize mohou znamenat výrazný impulz pro důležité strukturální reformy. Je nutné doprovodit finanční stimulus nástroji, které mohou zlepšit odolnost a růstový potenciál ekonomiky," uvádí dokument. Z odhadu Evropské komise je zřejmé, že jednotlivým členským státům EU bude ještě nějaká čas trvat, než se vymaní z hlubokých deficitů, za nimiž stojí především hospodářská krize a nutnost podpořit ekonomiku z veřejných zdrojů.

Prezident Václav Klaus požádal dopisem vládu, aby veřejně distancovala od kontroverzní plastiky Entropa výtvarníka Davida Černého. Plastika, která měla být uměleckým příspěvkem k nynějšímu českému předsednictví, vyvolala nadšení, odpor i diplomatický konflikt s údajně znevažujícím způsobem vyobrazeným Bulharskem. Dopis hlavy státu z minulé středy zveřejnil web týdeníku Euro, jeho existenci potvrdil ČTK mluvčí Hradu Radim Ochvat. Stojí v něm mimo jiné, že Klaus se už osobním dopisem omluvil svému bulharskému protějšku Georgi Parvanovi. "Pokládám za nezbytné, aby se vláda vaším prostřednictvím od této nešťastné události veřejně distancovala a omluvila se našim partnerům - představitelům Bulharské republiky a její veřejnosti na místě prvním," uvedl v dopise premiérovi prezident. Václav Klaus, jehož vlastní euroskeptické výroky jsou promítány v české části mozaiky zemí EU, uvedl, že nemůže přijmout ani metodu ani obsah této "události".

Harmonogramem příprav evropského postoje k ochraně klimatu po roce 2012 a zejména finančními mechanismy, jimiž budou evropské státy přispívat rozvojovým zemím, se v Praze zabývají experti evropské sedmadvacítky. Pod českým předsednictvím mají připravit plány, se kterými se EU v prosinci zúčastní mezinárodní konference v Kodani. Kodaňské fórum má nahradit dosavadní kjótský protokol o skleníkových plynech novou mezinárodní dohodou. Nynější schůzka je neformální, zasedání ministrů se v Praze uskuteční v březnu. České předsednictví téma přebralo po prosincové konferenci v Poznani, kde se politici domluvili na vzniku mezinárodního adaptačního fondu, z něhož budou moct čerpat finanční pomoc rozvojové země nejvíce ohrožené změnami klimatu. Podle ministra životního prostředí Martina Bursíka se bez příspěvku rozvinutého světa rozvojovým zemím ochrana klimatu neobejde.

Část kontroverzní plastiky Entropa Davida Černého, která zobrazuje Bulharsko jako turecký záchod, se podle mluvčí bulharského stálého zastoupení při Evropské unii Betiny Jotevové bude odstraňovat či zakrývat zřejmě v pondělí. Slovensko nebude po Česku požadovat odstranění slovenské části sporné plastiky. Stačí mu omluva od českého vicepremiéra Alexandra Vondry. ČTK to řekl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Ján Škoda. "Tímto MZV SR považuje záležitost za uzavřenou," uvedlo na svých stránkách zastoupení Slovenska v Bruselu. Přes diplomatické protesty ze strany Bulharska a Slovenska si chodí Entropu prohlížet davy lidí.

Výtvarník David Černý a jeho spolupracovníci vytvořili Entropu, rozměrné výtvarné dílo, které bude zdobit po dobu českého předsednictví budovu Evropské rady v Bruselu. Ve čtvrtek Česko tuto plastiku slavnostně představilo. Vicepremiér Alexandr Vondra i umělec se přitom omluvili všem zemím unie, jež dílo urazilo.

Česká republika je jako předsednická země Evropské unie připravena zúčastnit se případných jednání k řešení současné plynové krize. Jednání by se mohla uskutečnit v sobotu, přesné místo, datum a konkrétní průběh se však zatím stále dolaďují. ČTK o tom informoval mluvčí premiéra Mirka Topolánka pro předsednictví Jiří Potužník. Zatím je jasné jen to, že v sobotu se v Moskvě sejde ruský premiér Vladimir Putin a ukrajinská předsedkyně vlády Julija Tymošenková. Dohodli se na tom v noci na čtvrtek po telefonu. Ve hře je dále návrh ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, aby se uskutečnilo setkání Ukrajiny, Ruska a zemí, které odebírají plyn. To již podpořil ukrajinský prezident Viktor Juščenko, za vhodná místa k setkání označil Brusel nebo Prahu.

Komentátor Mladé fronty Dnes se domnívá, že středeční vystoupení českého premiéra Mirka Topolánka na půdě Evropského parlamentu ukázalo, že je předseda vlády výrazný zahraničněpolitický talent. „Ti, kdo mu dávali nálepku provinčního politika, ba hlupáka, pokud mají soudnost, musí být teď přinejmenším překvapeni.“