Související články

Výše dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020, jak ji před časem navrhla Evropská komise, je podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga rozumná. Česká republika ji podporuje. Řada zemí ale na jednání v Bruselu namítala, že navrhovaný rozpočet v této výši považuje za příliš štědrý. EK navrhla limit výdajů ve výši 1,05 procenta hrubého domácího produktu EU, tedy 1,025 bilionu eur. Navíc navrhla vytvořit mimorozpočtovou obálku s částkou ve výši 58,3 miliardy eur, z níž by měly být financovány rozvojová pomoc, projekt navigačního systému Galileo a záchranné fondy pro řešení nepředvídaných událostí. Tím by ale celková výše výdajů vystoupala na 1,0833 bilionu eur, tedy na 1,11 procenta HDP.

Volání některých zemí po možnosti zbavit zadlužený stát členství v eurozóně by vyžadovalo změnu Lisabonské smlouvy. Ta totiž opuštění společné měny neumožňuje, pokud se k ní už jednou členská země Unie přihlásí. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po jednání svých kolegů v Bruselu uvedl, že možnost z eurozóny odejít by měla existovat.

Evropští hudebníci budou moci využívat autorská práva na své nahrávky až do pozdního věku, jejich nahrávky totiž budou chráněny 70 let po jejich vzniku. Prodloužení ochranné lhůty, která byla dosud stanovena na 50 let, na svém zasedání schválila většina členských států Evropské unie. Česko bylo proti. Nové opatření silně prosazovali sami umělci, kteří často argumentovali tím, že autorská práva na nahrávky pořízené na začátku jejich kariéry vyprší ještě za jejich života, a že tak ve stáří přicházejí o finanční příjmy.

Vláda schválila přípravu nového monitorovacího systému, který bude od roku 2014 zajišťovat přísun peněz z evropských fondů do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj bylo v minulých letech kvůli současnému monitorovacímu systému terčem kritiky. Úřad totiž uzavřel v roce 2001 smlouvu o provozu systému v rozporu s tehdy platným zákonem o zadávání veřejných zakázek. Náklady na vybudování nového monitorovacího systému tehdejší šéf MMR odhadl na 740 milionů korun. Setrvat u tehdejšího systému státní kasu stálo 158,8 milionu korun.

Na světě je další problém, který může vnést další rozkol do české vládní koalice. Kabinet totiž na svém středečním zasedání přehlasoval ministry za TOP 09 a schválil zřízení funkce tajemníka pro Evropskou unii. TOP 09 se nyní obává, že to bude znamenat okleštění kompetencí ministra zahraničí, kterým je šéf této strany Karel Schwarzenberg. Zajímavá je argumentace obou stran.

Vláda bude prosazovat sjednání české výjimky z listiny základních práv EU, kterou si vyžádal prezident Václav Klaus před podpisem lisabonské smlouvy. Kabinet schválil protokol o uplatňování výjimky a pověřil ministra zahraničí, aby sjednal zakotvení výjimky do unijních smluv. Pokud jde o způsob hlasování o výjimce, vláda si k tomu vyžádá stanovisko právní služby Rady EU, která je v této věci autoritou, řekl premiér Nečas. Kabinet tedy zatím nedořešil spor o to, zda hlasování o výjimce bude spojeno s hlasováním o vstupu Chorvatska do EU. Proti výjimce se staví ČSSD, která si ale přeje vstup Chorvatska. Podle právní analýzy ministerstva zahraničí by se o výjimce mělo hlasovat zvlášť. Z právních důvodů není možné připojit výjimku ke smlouvě o chorvatském členství v unii, vyplývá z právní analýzy ministerstva zahraničí. Nečas ale chtěl hlasování o obou tématech spojit.

Vláda schválila vznik funkce státního tajemníka pro EU, řekl novinářům premiér Petr Nečas (ODS). Ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) se zřízení této funkce nelíbí; TOP 09 žádá koaliční smírčí řízení. ODS návrh předložila minulý týden, tedy v době, kdy se ministři TOP 09 neúčastnili jednání vlády. Podle Nečase zřízení takové funkce plyne z uzavřené koaliční smlouvy. Premiér také dříve zdůrazňoval že potřebuje mít aparát, který bude koordinovat evropská témata pro vyjednávání s Bruselem, z nichž mnoho je ekonomických. Šéf diplomacie a předseda TOP 09 to však odmítal a zdůrazňoval, že by tak "zadními dvířky" mohlo vzniknout nové ministerstvo pro evropské záležitosti.

Vláda schválila návrh priorit, na které bude chtít Česko po roce 2013 použít peníze z evropských fondů. Po schůzi kabinetu to řekl premiér Petr Nečas. Finance z Evropské unie mají pomoci například zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a rozvoji páteřní infrastruktury. Dalšími oblastmi, které bude chtít Česko z evropských peněz v období 2014 až 2020 podpořit, jsou kvalita a efektivnost veřejné správy, sociální začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví a integrovaný rozvoj území. Objem prostředků v evropských fondech bude záviset na podobě rozpočtu EU po roce 2013. Je totiž prý pravděpodobně, že příští rozpočtové období 2014 až 2020 bude poslední, kdy Česko z Bruselu víc peněz získá, než do unijní pokladny odvede.

Vláda nesouhlasí se zavedením takzvané daně z finančních transakcí, kterou navrhují některé země Evropské unie. Po jednání vlády to řekl premiér Nečas. Dodal, že kabinet má podporu České národní banky. Podle premiéra by šlo o průlomový moment, protože případný souhlas s poplatky za bankovní transakci by de facto vedl k zavedení prvních evropských daní. Plán na zavedení kontroverzní daně z finančních transakcí podporují Francie a Německo. Proti navrhované dani ostře vystoupila například Británie a řada evropských bank, podle nichž tato daň nebude mít na stabilizaci trhů žádný vliv. Česká vláda také nepodporuje harmonizaci přímých daní v rámci EU. Přímé daně jsou podle Nečase důležitým prvkem konkurenceschopnosti jednotlivých států.

Vláda schválila věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy z dílny ministerstva vnitra. Norma má v budoucnu nově upravit zaměstnanecké vztahy a také sjednotit právní úpravu pro úředníky samospráv i státu, aniž některé z nich zvýhodní. Nová úprava má podle záměru předkladatele zajistit profesionálnější, stabilnější a prostupnější veřejnou správu, určit hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy a odpolitizovat výkon veřejné správy. Zákon by měl také umožnit uplatnění ve veřejné správě odborníkům ze soukromého sektoru nebo akademické sféry. Pro úředníky v regionech nyní platí zákon o úřednících územních samosprávných celků, pro státní úředníky v minulosti vznikl služební zákon. Účinnosti ale nabylo jen několik jeho ustanovení, plná účinnost byla opakovaně odkládána.

Kabinet podle očekávání odmítl návrh zákona o Národním parku Šumava, který připravilo zastupitelstvo Plzeňského kraje. ČTK o tom informoval zdroj obeznámený s jednáním kabinetu. Ministerstvo životního prostředí spolu s regionálními politiky i vědci chystá vlastní návrh zákona o Šumavě, kde v létě spory o způsob boje s kůrovcem vyústily v blokády těžby napadených stromů u Modravy. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se v polovině září plánuje už podruhé sejít s krajskými politiky, starosty a vědci a dál pracovat nad formulací kompromisního návrhu zákona o Šumavě. Před týdnem se tento kulatý stůl shodl, že Národní park Šumava by měl v budoucnu místo padesátičlenné rady vést jen devítičlenný výbor. Zákon má počítat také se zónami na cestě k režimu co nejbližšímu přírodním procesům.

Zemědělci, kterým loni záplavy způsobily škody, dostanou od státu na jejich odstranění dalších 21 milionů korun. Návrh ministerstva zemědělství schválila vláda. MZe počítá s převodem peněz z všeobecné pokladní správy. Částka potřebná na odstranění škod, které na zemědělském majetku způsobily záplavy loni v květnu a červnu, byla vyčíslena na celkem 234,6 milionu korun. Z toho zhruba 86 milionů korun bylo vyčleněno předchozími usneseními vlády.

Prezident Václav Klaus chce pro Česko trvalou výjimku z povinnosti zavést euro. Prezident to uvedl při setkání s českými velvyslanci. "Jestli bych měl (k euru) něco nového veřejně nastolit, pak by to byl jedině opt-out z naší povinnosti přijmout euro. Ale toho se vláda bojí," řekl prezident. Opt-out je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. Pro zavedení eura mají vyjednaný opt-out Dánsko, Velká Británie a Švédsko, které tak euro nemusejí přijmout. Pro ostatní země EU platí povinnost jednotnou měnu přijmout, pokud budou splněna požadovaná kritéria. Klaus dále uvedl, že problematika eura je "chybně zplošťována" na Řecko. Podle Klause by eventuální snížení počtu zemí eurozóny, o kterém se spekuluje právě v souvislosti s Řeckem, nebylo žádnou katastrofou.

Prezident Klaus si dokáže představit, že by Česká republika mohla mít například jeden zastupitelský úřad pro tři pobaltské země, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu, a jeden pro země Beneluxu, tedy Belgii, Nizozemsko a Lucembursko. Nyní má Česko svoji misi ve všech třech pobaltských státech i ve třech zemích Beneluxu. V těchto případech by se tedy teoreticky ze šesti úřadů staly dva. Jedním z hlavních témat letošní velvyslanecké porady je takzvaná ekonomická diplomacie. Klausovi vadí, že na českých zastupitelských úřadech se zúžily nebo zrušily obchodní úseky. Podle prezidenta je také chybná domněnka, že přesun co největšího počtu českých diplomatů do unijní diplomacie je nejlepším způsobem, jak hájit a prosazovat české národní zájmy.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v prosinci navštíví Prahu. Na poradě velvyslanců to oznámil prezident Klaus, který ho na návštěvu Česka pozval. Medveděv by tak mohl být přítomen zahájení výstavy drahocenností moskevského Kremlu na Pražském hradě.

Prezident Klaus se obává vývoje v zemích severní Afriky, varoval před "laciným optimismem", který podle něj zastávají Spojené státy a některé evropské země. Klaus řekl českým velvyslancům, že si přeje, aby tento region udělal co největší posun vpřed. Považuje však za chybu porovnávat změny v severoafrických zemích s pádem komunismu v roce 1989 a označovat situaci jako "arabské jaro". Klaus uvedl, že jeho největší obavy se týkají Egypta. Na tuto zemi by se česká zahraniční politika měla nejvíc soustředit, a to i z historických důvodů, zdůraznil prezident. Václav Klaus při setkání s českými velvyslanci zkritizoval také schválenou vládní koncepci zahraniční politiky. Obsahuje podle něho prázdná témata, neřeší nepříznivé tendence a klíčové otázky v EU a nezabývá se skutečnými problémy české zahraniční politiky. Klaus dokument označil za "neutralistický text", který obsahuje všezahrnující obecnosti. Premiér Petr Nečas ČTK řekl, že prezident má právo na svůj názor.

Postoj České republiky k euru by neměl být a priori skeptický, země by ale neměla o přijetí společné evropské měny usilovat za každou cenu, řekl v pondělí na poradě českých velvyslanců premiér Petr Nečas (ODS). Česko podle něj bude dál v unii prosazovat fiskální disciplínu a podporu vnitřního trhu. Nečas míní, že současná krize eurozóny je "zakořeněná hluboko v podstatě společné měny", čímž však prý nechce nutně říci, že projekt samotný je špatný. "Spíše jde o to, že vyvolal spirálu automaticit a nutností, která ústí do požadavků na vznik hospodářské, transferové a dluhové unie. Není možné dlouhodobě udržet společnou měnu bez společných pravidel, a to nejen fiskální disciplíny, ale i hospodářské politiky v nejširším smyslu slova," uvedl ministerský předseda.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) se hodlá nyní zaměřit na aktuální témata, jako je například dluhová krize v eurozóně nebo nový rozpočet Evropské unie na roky 2014 až 2020. Vyplývá to z výroční zprávy NERV, kterou představil na tiskové konferenci premiér Petr Nečas společně s členy NERV. Šest pracovních skupin, v rámci kterých jednotliví členové rady dosud pracovali, ustoupí do pozadí a rada bude pracovat více jako celek. V případě dluhových problémů eurozóny se NERV bude zabývat jejími dopady na tuzemsku ekonomiku a veřejné rozpočty. "Jedním z takových kanálů může být například pokles naší exportní výkonnosti a negativní dopady na trh práce," uvádí výroční zpráva NERV. K tuzemským ekonomickým problémům NERV vydal v uplynulém roce již svá doporučení. Zveřejnil například doporučení pro boj s korupcí, s reformou veřejných financí, důchodů, zdravotnictví nebo Rámec strategie konkurenceschopnosti ČR. "Doporučení členů NERV budou i nadále sloužit vládě v její exekutivní roli i v roli navrhovatele změn," uvedl Nečas. Zároveň upozornil, že velmi často se návrhy NERV neshodovaly s návrhy vlády.

Česká vláda nepodporuje harmonizaci přímých daní v rámci Evropské unie. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Nečas. Přímé daně jsou podle něj důležitým prvkem konkurenceschopnosti jednotlivých států. "Těžko ale můžeme zabránit skupině státu, které by se rozhodly tyto kroky provést. My jsme ale přesvědčeni, že otázka daní je i otázkou konkurenceschopnosti," uvedl premiér. Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy na úterní schůzce navrhli větší integraci eurozóny a společnou ekonomickou vládu v čele s prezidentem. Sladit by se prý měly jednotlivé země také v otázce daní. Sarkozy řekl, že ministři financí byli osloveni, aby připravili návrh na zavedení jednotného daňového základu u daní z příjmu právnických osob. V Německu a Francii by tak mohly být daně sladěny od roku 2013. Návrh se dále zamlouvá hlavně Španělsku a Itálii. Skepticky se vláda rovněž podle Nečase dívá i na vydávání společných dluhopisů pro celou eurozónů, tedy zemí platících eurem. Premiér zároveň ale upozornil, že Česko podporuje všechny kroky, které povedou k větší rozpočtové disciplíně evropských států.

V současné době není pro Českou republiku dobré stanovovat termín přijetí eura. Na tiskové konferenci po zasedání vlády to řekl premiér Petr Nečas. Aktuální dluhová krize v eurozóně podle něj totiž z eura vytváří něco jiného, než co bylo obsahem smlouvy o přistoupení k Evropské unii z roku 2003. V květnu Nečas řekl, že Česká republika přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny budou vyšší než náklady na zavedení jednotné evropské měny. Zdrženlivě se Petr Nečas vyjádřil také k nápadům na vytvoření hospodářské vlády nad dluhy zmítanou eurozónou. Tento návrh vzešel z úterní schůzky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Eurem se v současnosti platí v sedmnácti zemích.