Související články

Na mimořádném summitu EU k Libyi bude Českou republiku zastupovat prezident Václav Klaus. Potvrdil to premiér Petr Nečas. Lídři zemí unie se sejdou v Bruselu 11. března, projednávat budou postoj unie k napjaté situaci nejen v Libyi, ale i v dalších zemích severní Afriky. Nečas dodal, že Klause o zastupování Česka na této schůzce telefonicky požádal v úterý. Evropská unie už v pondělí následovala rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a vůči libyjskému režimu rovněž přijala sankce. Ty zahrnují zbrojní embargo, zákaz cest do zemí EU a zmrazení finančních prostředků některých libyjských činitelů.

Důvěra v Evropskou unii klesla v Česku podle nejnovějšího průzkumu společnosti STEM na historické minimum - unii nyní důvěřuje ani ne polovina lidí, konkrétně 46 procent občanů. Tento výsledek překonal dosud nejmenší zjištěnou důvěru v roce 2001, 2004 a 2007, kdy v unii věřila polovina občanů. Podle průzkumu lidé věří nejméně (39 procent) také Evropskému parlamentu. STEM nedává přímou odpověď na otázku po příčině takového poklesu. Podle autorů průzkumu za tím ale může být nedůvěra v euro, která pravděpodobně souvisí i s finančními problémy některých zemí eurozóny. Výzkum nevylučuje ani souvislost s obecným poklesem důvěry v mezinárodní organizace.

Lídři vládní koalice se ve středu po delší době opět sejdou na jednání takzvané koaliční devítky (K9). Budou hovořit o plánu na zvýšení DPH, který souvisí s koaliční dohodou ohledně reformy důchodů. Řešit by mohli také spory kolem kauzy týkající se firmy Promopro, která získala spornou zakázku z doby českého předsednictví EU. O schůzce informovali v tiskovém prohlášení poslanci ODS. Její konání potvrdil i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Špičky koalice se naposledy sešly zhruba před měsícem na neformálním obědě, kde se zabývaly mimo jiné krizí vyvolanou protestem lékařů. Od jednání na Hradě s prezidentem Václavem Klausem, které odvracelo možnost rozpadu vlády před hlasováním o nedůvěře, se žádné další schůzky koaličních lídrů nekonaly.

Ministr vnitra Radek John po jednání s kolegy ze zemí Evropské unie kritizoval státy "sedmadvacítky" kvůli nedostatečné solidaritě s Českou republikou kvůli vízům do Kanady. Na tomto problému, na který Češi v EU dlouhodobě upozorňují, se prý ukazuje, že solidarita je v EU někdy jen "papírové slovo". John ministry a zástupce Evropské komise upozornil, že je podle Česka bezprecedentní, že na jeho občany byla opětovně uvalena víza. Při cestách do Kanady potřebují Češi víza od předloňského července, kdy Ottawa vízovou povinnost jednostranně obnovila. Praha to ostře kritizovala a jako protiopatření zavedla víza pro kanadské diplomaty. Solidaritu a nějakou akci či protiopatření žádala také od EU, která nicméně zatím k ničemu nepřistoupila.

Stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který je označován také jako prezident EU, ve středu v rámci jednání s českými politiky zamířil i na Pražský hrad, kde se setkal s prezidentem Václavem Klausem. Právě Klaus patřil mezi nejzatvrzelejší odpůrce lisabonské smlouvy, která funkci "prezidenta EU" vytvořila. Hrad ani úřad Van Rompuye zatím obsah schůzky nekomentovaly. Van Rompuye "uvítaly" na Hradě také skupinky českých odpůrců Evropské unie. Van Rompuy ještě před setkáním s Klausem jednal s premiérem Petrem Nečasem (ODS), se kterým vystoupil na tiskové konferenci. Klaus je znám svými euroskeptickými názory. Odmítá mimo jiné vyvěšovat na Pražském hradě vlajku EU. Vzhledem k tomu, že EU není stát, nemůže mít vlajka EU takové postavení jako vlajky při oficiálních státních návštěvách představitelů jiných států, zdůvodňuje to Hrad.

Lovecký salám, spišské párky, špekáčky a liptovský salám z České republiky a ze Slovenska získaly chráněné označení Evropské unie. Evropská komise oznámila, že je zapsala na seznam tradičních zaručených specialit. EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu a tradiční zaručenou specialitu. První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. Na unijních seznamech figuruje zhruba tisíc různých výrobků s chráněným označením, z nich tradičních zaručených specialit je několik desítek.

Podle polského prezidenta Bronislawa Komorowského nebyla Evropská unie připravena na vývoj v severní Africe, kde se v posledních týdnech zvedl odpor vůči vládním režimům. Unie by podle něj měla najít odvahu k dlouhodobé podpoře demokratických mechanismů v těchto i dalších zemích. Polský prezident to řekl v Praze po jednání se svým českým protějškem Václavem Klausem. Český prezident míní, že je nutné vnímat naděje i rizika, které změny v severní Africe přináší. Poznamenal také, že některé státy západní Evropy budou mít problém s tím, že se dříve chovaly přátelsky k libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu. "Můžeme hovořit o určité nepřipravenosti Evropské unie k tomu, aby uměla čelit výzvám a nadějím, které se vyskytují v tomto regionu," řekl prezident Komorowski, který je v ČR na státní návštěvě. Vývoj v severní Africe a na Blízkém východě podle něj může být vážným problémem i při polském předsednictví EU, které začne v polovině roku. Václav Klaus nechtěl předjímat, jak se EU k situaci v Libyi postaví. Poznamenal ale, že nedávný summit EU-Afrika vedl ještě Kaddáfí.

Rovné zastoupení žen a mužů v české vědě je v nedohlednu a spíše stagnuje. Vyplývá to ze závěrů Hany Tenglerové v monitorovací zprávě Národního kontaktního centra - ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd. Dostupná je v elektronické podobě na webu. Dokument, který zpracovala Hana Tenglerová, je založen na analýze statistik a politických opatření v roce 2009. Česko podle autorky patří podle procenta výzkumnic k nejhorším státům Evropy. Zásadně zaostává za novými členskými státy EU, kde je zastoupení žen mezi výzkumníky až o polovinu vyšší. Přestože se v Česku počet výzkumníků a výzkumnic od roku 2001 zdvojnásobil, v podílu kvalifikovaných žen se to nepromítlo, přestože se podíl žen na různých úrovních studia neustále zvyšuje a zvyšuje se také podíl vysokoškolaček. Stát ani vědecké instituce se vývoj nesnaží ovlivnit. Preferují přirozený vývoj, jehož důsledkem je ale stagnace, nikoli zlepšování situace. Česko podle údajů EUROSTATu s 29procentním zastoupením žen ve vědě mírně zaostává za 32procentním průměrem EU.

Evropská komise pohrozila České republice pohnáním před evropskou justici, kde by jí mohla být vyměřena finanční pokuta. Česko totiž podle komise nedoložilo, že do své legislativy včas a správně zapracovalo pravidla předcházení povodním. Stejný problém má kromě Česka i sousední Rakousko. Konkrétně se problém týká směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Tu byly země "sedmadvacítky" povinny převést do svého práva do listopadu 2009 a o převedení informovat Brusel. Komise opakovaně Prahu upozornila, že tak neučinila.

Premiéři takzvané visegradské čtyřky (V4), tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, spolu s předsedy vlád Rakouska a Německa na úterním jednání v Bratislavě podpořili běloruskou opozici, která je vystavena tlaku autoritativního režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve společném prohlášení zároveň vyzvali Minsk, aby propustil aktivisty, kteří skončili po loňských protestních akcích proti výsledkům prezidentských voleb ve vězení. "Rezolutně vyzýváme běloruské úřady, aby okamžitě propustily a rehabilitovaly všechny politické vězně. Požadujeme zastavení politických represí a pronásledování opozice, nezávislých médií a občanské společnosti. Žádáme vládu Běloruska, aby zabezpečila plné respektování a dodržování lidských práv a základních svobod běloruských občanů," píše se v dokumentu. Premiéři států V4 v den 20. výročí vzniku tohoto seskupení jednali společně se šéfy vlád Rakouska, Německa a Ukrajiny. Tématem rozhovorů byly rovněž důsledky hospodářské krize, energetická a potravinová bezpečnost a další rozšiřování Evropské unie.