Související články

Česká republika je ve vztahu k rozpočtu EU doposud čistým příjemcem; za rozpočtové období 2004 až 2006 odvedlo Česko do konce prvního pololetí letošního roku do evropské pokladny 94 miliard korun a získalo z ní 112,3 miliardy. Uvedlo to ministerstvo pro místní rozvoj na základě údajů ministerstva financí. "Zatím to však není přebytek příliš velký," řekl náměstek MMR pro evropské záležitosti Daniel Toušek. Česká republika patřila v minulém rozpočtovém období mezi země s nejhoršími výsledky čerpání evropských peněz. Mezi nově přijatými zeměmi do EU byla spolu Kyprem a Lotyšskem na posledních třech místech. Podle Touška byla hlavní příčinou tohoto stavu zvolená metoda financování, kdy projekty se hradily až po jejich uskutečnění. V příštím rozpočtovém období se má důraz přesunout na průběžné financování, které by mělo zamezit zpoždění v přísunu peněz. "To, že Česká republika zvolila financování ex-post, to je po ukončení projektů, významnou měrou zatěžuje veřejné rozpočty, respektive privátní sektor," doplnil náměstek.

Podle odborníka na strukturální fondy Petra Pažouta ze společnosti Optimus Consult & Invest to však není jediný zdroj potíží při čerpání v minulém rozpočtovém období. "Významnější problém ovšem představuje například pozdní vyhlašování výzev do některých operačních programů nebo nezájem konečných uživatelů o některá opatření," řekl ČTK.

Údajná korupční kauza předsedy lidovců Jiřího Čunka bude mít pokračování. Jak zjistil deník Právo, bude se jí zabývat Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Opoziční ČSSD požaduje, aby vláda premiéra Mirka Topolánka co nejrychleji předložila zákonodárcům k ratifikaci novou evropskou smlouvu. Podle socialistů bude Evropská unie díky lisabonské dohodě efektivnější a akceschopnější. Sociální demokraté podezírají kabinet a hlavně ODS z toho, že se snaží proces přijetí smlouvy zpomalit. Podle stínového ministra zahraničí za ČSSD Lubomíra Zaorálka by ale ztížení a zpomalení procesu přijímání smlouvy vedlo k ohrožení nadcházejícího českého předsednictví v EU a zhoršilo by obraz ČR v zahraničí.

Zástupci 27 členských zemí Evropské unie ve čtvrtek krátce po poledni v portugalské metropoli podepsali tzv. reformní smlouvu. K dokumentu, který nahrazuje odmítnutou euroústavu, svůj připojila i Česká republika, i když hlavní vládní strana má vůči němu určité výhrady.

České úřady nemohou postihovat firmy i jednotlivce podle evropského práva, pokud daný předpis nebyl v době provinění publikován v českém jazyce. ČTK to dnes řekla mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová. Tuzemské soudy o tom informoval Evropský soudní dvůr, který řešil spor české společnosti Skoma-Lux a Celního ředitelství Olomouc. Dal za pravdu firmě, která tvrdila, že předpis, podle nějž byla pokutována, nebyl v době provinění publikován v češtině. Podle Dostálové jde o první rozhodnutí evropského soudního dvora k předběžné otázce položené českým správním soudem. Rozsudek by podle Aleše Roztočila Z NSS mohl mít vliv na desítky českých případů.

Ministři české vlády dnes se zástupci Evropské komise podepsali celkem devět operačních programů, z nichž Česko může získat v příštích letech 14 miliard eur (přibližně 365 miliard korun). Jde zhruba o polovinu celkové částky, kterou může Česko z Bruselu získat v letech 2007 až 2013. Přibližně 125 miliard korun půjde ze sedmi operačních programů do regionů. České firmy budou moci získat kolem 100 miliard korun z programu Podnikání a inovace. Nejvíce peněz, až 150 miliard, bude směřovat do dopravy. Program Doprava je největším operačním programem a představuje až 22 procent prostředků, které ČR může v příštích letech z evropských fondů obdržet. Tyto peníze výrazně navýší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude příští rok hospodařit s rekordní částkou 90,8 miliardy korun. Peníze z tohoto programu jsou určené především na rozvoj dálniční a železniční sítě.

Do konce letošního roku má Evropská komise schválit ještě další čtyři operační programy - Integrovaný OP, Životní prostředí, Technická pomoc a Praha konkurenceschopnost. Z těchto čtyř programů by mělo jít do Česka přibližně 182 miliard korun. S problémy se potýká schvalování programu Výzkum a vývoj pro inovace, kvůli potížím v jeho přípravě odstoupila ministryně Dana Kuchtová. Schválen bude nejdříve v březnu příštího roku.

V dosavadním čerpání peněz z fondů EU patří doposud ČR v rámci nově přijatých zemí mezi nejméně úspěšné. Mezi trojkou posledních je s Kyprem a Lotyšskem. Do konce letošního roku má podle údajů ministerstva pro místní rozvoj vyčerpat z rozpočtového období 2004 až 2006 přibližně teprve polovinu ze 40 miliard korun, které má na tyto roky přidělené. Podle Ministerstva pro místní rozvoj však Česko o žádné prostředky z tohoto období nepřijde. Musí ale během příštího roku, ve kterém může podle pravidel EU naposledy peníze za období 2004-2006 získat, vyčerpat přibližně stejný objem prostředků, jako za poslední čtyři roky dohromady.

V Ostravě druhým dnem pokračovalo neformální schůzka premiérů zemí takzvané visegrádské čtyřky. Setkání se vedle ČR, Slovenska, Maďarska a Polska tentokrát účastní také Slovinsko. To sice členem visegrádské čtyřky není, ale premiér Janez Janša byl na schůzku pozván, protože jeho země bude první novou členskou zemí EU, která se ujme předsednictví sedmadvacítky. Hlavními tématy ostravského jsou budoucnost Kosova a regionu západního Balkánu obecně, rozšíření schengenského prostoru, energetická bezpečnost i možnosti prohloubení spolupráce s Ukrajinou.

Setkání začalo v neděli v Rožnově pod Radhoštěm, kam kromě předsedy české vlády Mirka Topolánka dorazil i slovenský premiér Robert Fico, maďarský předseda vlády Ferenc Gyurcsány a premiér Slovinska Janez Janša. Ze zemí Visegrádu nepřijel pouze čerstvý šéf polské vlády Donald Tusk, který se zúčastní až jednání v Ostravě. Je možné, že Tusk s Topolánkem budou hovořit i o plánované americké protiraketové základně. Premiéři se naposledy setkali v červnu v Bratislavě. Mluvili tehdy například o evropské ústavě.

Celkem zhruba 10,5 miliardy korun budou moci získat žadatelé prostřednictvím pražských operačních programů Adaptabilita a Konkurenceschopnost. Z částky bude hradit 85 procent Evropská unie, zbytek připadne na stát a na město. První žádosti o dotace budou moci zájemci předkládat od 8. ledna, řekla primátorova náměstkyně Markéta Reedová. Operační program Adaptabilita byl již Evropskou komisí schválen a je v něm v nynějším rozpočtovém období unie do roku 2013 vyčleněno 3,4 miliardy korun. Z programu Konkurenceschopnost budou moci žadatelé vyčerpat 7,1 miliardy korun, uvedla ředitelka magistrátního odboru evropských fondů Patricie Ferulíková. Komise už k programu nemá žádné připomínky, měl by být schválen do konce roku, podotkla Reedová.

Nové rozpočtové období unie přineslo několik novinek. "Například na řadu projektů mohou žadatelé dostat dotaci hned po schválení žádosti, nikoli až zpětně, jako tomu bylo doposud," řekla Reedová. V minulém rozpočtovém období unie 2004 až 2006 byly a ještě jsou propláceny zpětně investiční projekty. Celková částka není prý není nikterak závratná a Praha podle Reedové nebude mít problém s jejím vyčerpáním. Naopak na všechny zájemce se s největší pravděpodobností nedostane. "Projektů bude převis," soudí náměstkyně. Pro příští rok je pro žadatele vyčleněno 2,5 miliardy korun, částka zahrnuje i letošní rok.

Česko může začít čerpat peníze z Evropské unie na výstavbu dopravní infrastruktury. Evropská komise totiž podle zdrojů ČTK schválila operační program Doprava, jež je jakýmsi plánem, jak finanční prostředky čerpat, a kam budou tyto peníze směřovat. Češi budou mít pro roky 2007 až 2013 k dispozici 5,77 miliardy eur, tedy až 150 miliard korun. Zda se jim podaří všechny peníze využít, záleží jen na nich. Peníze z evropské pokladny pomohou k výraznému navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude příští rok hospodařit s rekordní částkou 90,8 miliardy korun. Od státu sice fond dostane o 25 miliard korun méně než letos, pouze 45 miliard. Výrazně se ale zvýší právě příspěvek Evropské unie, který letos činil 11 miliard, příští rok se počítá s 32 miliardami. Největší částky poputují například na dostavbu dálnic D1 za Brnem a D8 do Ústí nad Labem nebo na nové železniční spojení pod pražským Vítkovem. Dostane se ale i na řadu dalších projektů, jejichž náklady se počítají v miliardách korun.

V Lisabonu se konal summit zemí Evropské unie a Afriky za přítomnosti desítek vysokých státních představitelů. Byl mezi nimi i kontroverzní zimbabwský prezident Robert Mugabe, jehož režim je viněn z potlačování lidských práv. Kvůli Mugabeho přítomnosti Velkou Británii nezastupoval premiér, nýbrž pouze člen Sněmovny lordů. Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten za největší přínos summitu označil to, že Evropa jasně vyjadřuje, že chce s Afrikou intenzivně spolupracovat, a to jako její partner. Schwarzenberg rovněž nebyl nadšen z přítomnosti zimbabwského prezidenta, nicméně na summit přijel kvůli celé Africké unii, kterou považuje za důležitého partnera.