Související články

Budoucnost Evropské unie, problém politické radikalizace, vystoupení Británie z EU. To jsou témata třetího ročníku mezinárodní konference Prague European Summit. Loni se konala krátce před britským referendem. Jaká je po roce situace v Evropské unii? To je otázka pro Petra Kratochvíla, ředitele Ústavu mezinárodních vztahů.

Ve volbách, které se letos konají v Evropské unii, se rozhoduje mezi racionální politikou a populistickými hnutími, která dávají na všechno jednoduchá řešení. Na mezinárodní konferenci Prague European Summit to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s tím, že věří v úspěch racionálních stran. Jen ty podle něj mohou vyřešit současné výzvy. Sobotka v projevu na úvod konference připomněl, že v EU se letos konala nebo bude konat řada parlamentních voleb, připomněl i podzimní hlasování v Česku. Výsledky voleb, například ve Francii, podle něj zatím ukazují, že populisté nemají v Evropě většinovou podporu. Sobotka vyjádřil naději, že racionální strany uspějí i v těch volbách, které se teprve budou konat.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vnímá začátek řízení Evropské komise s Českem kvůli migračním kvótám za příležitost vyjasnit české argumenty proti nim. Kvóty podle něj nefungují a jejich prosazování by nutilo Česko opakovat chyby, které jiné země v souvislosti s migrací udělaly v minulosti. Zaorálek také novinářům řekl, že se česká diplomacie snaží k řešení migrační krize přispět tím, že pomáhá stabilizovat země, odkud uprchlíci přicházejí. "Já to vnímám jako příležitost využít své argumenty," reagoval Zaorálek na rozhodnutí EK zahájit řízení s Českem, Polskem a Maďarskem kvůli kvótám. "Budeme moci vyložit, proč celá tato věc nemá smysl," doplnil. Systém migračních kvót podle ministra kvůli časovému tlaku neumožňuje dodržet všechny azylové procedury, což zvyšuje bezpečnostní riziko v zemi, která by měla migranty přijmout. Navíc podle něj přijímáním velkého počtu migrantů hrozí riziko vzniku ghett, jako se to stalo v některých městech západní Evropy. "A pro mě je to zásadní problém bezpečnostní. Já nechci, aby to bylo tak, že tu budou enklávy, do kterých se budete bát chodit," řekl Zaorálek. Za další problém kvót označil to, že by migranti byli nuceni zůstávat v zemích, kde nechtějí být.

Praxe v oblasti kvót na přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie podle českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) prokázala, že tento systém selhává. Česká republika bude své rozhodnutí nepodílet se na systému důsledně hájit. "Evropská komise i přes naše upozornění podcenila výbušný efekt, který je skryt ve věci tak citlivé, jako je direktivní rozhodování o umísťování uprchlíků do jednotlivých členských států," uvedl Sobotka v tiskovém prohlášení. Nefunkčnost systému podle něj demonstruje to, že se podařilo přemístit mizivé procento lidí, řada z nich navíc v cílové zemi nevydržela a vydala se do ekonomicky vyspělejšího státu unie. Kvóty působí spíše jako pobídka pro nelegální migraci do Evropy, míní Sobotka.

Pokud se Evropská komise (EK) rozhodne trestat země, které odmítají kvóty na rozdělování migrantů, vyšle tím špatný signál a oslabí důvěru Čechů v Evropskou unii. ČTK to sdělil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle něhož praxe ukazuje, že kvóty nefungují. Podle zdrojů ČTK a agentury Reuters EK v úterý kvůli porušení unijní legislativy v otázce kvót zahájí řízení s Českou republikou a dalšími státy. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu. Stále věřím, že EU nebude selektivně trestat ty, kteří upozorňují na nesmyslnost kvót. Šlo by o cestu do pekel, která by katastrofálně podkopala důvěru lidí v ČR v EU," napsal Chovanec ČTK. Připomněl, že Česko se chce na řešení migrační krize podílet jiným způsobem než přijímáním migrantů, například zapojením do ochrany vnějších unijních hranic nebo podporou zemí, odkud běženci přicházejí.

Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací.

Do konce ledna 2019 by v Česku měly skončit kožešinové farmy. Novela má zakázat chov a usmrcování zvířat chovaných jen pro získání kožešin. Netýkala by se proto chovu králíků nebo nutrií. Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu. Schvalování normy bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat.

Společná evropská obrana nespočívá výhradně v posilování vojenských kapacit. Shodli se na tom ministři zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a obrany Martin Stropnický (ANO). Na pražské bezpečnostní konferenci DESCOP Stropnický řekl, že by považoval za užitečné, kdyby země EU spolupracovaly v oblasti kybernetické bezpečnosti a v boji proti hybridním hrozbám. Zaorálek vidí prostor v posílení spolupráce tajných služeb. Stropnický zdůraznil, že EU nezakládá vlastní evropskou armádu. Unijní státy se však připravují na to, aby byly schopné společně bránit svou bezpečnost.

Evropská unie si musí svou účinnou obranu budovat sama. V dnešním světě nestačí k zajištění bezpečnosti měkká síla. S touto myšlenkou vystoupil na bezpečnostní konferenci v Praze šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Výsledky britských voleb by mohly být pro českou ekonomiku příznivé, protože znamenají odmítnutí takzvaného tvrdého brexitu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich je v zájmu českého hospodářství brexit co nejměkčí. Konzervativci pod vedením premiérky Theresy Mayové volby sice vyhráli, ale získali výrazně méně křesel, než se čekalo.

V dnešním světě nestačí k zajištění bezpečnosti měkká síla, Evropská unie potřebuje účinnou obrannou politiku, řekl na bezpečnostní konferenci v Praze šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zdůraznil, že není otázkou, zda by EU měla posilovat svou schopnost čelit hrozbám, ale jak rychle to udělá. Klíčem k bezpečí na kontinentu zůstává spolupráce s NATO, evropské země by však měly hrát silnější roli a být schopné postupovat také samostatně, uvedl Juncker.

Evropská unie musí být schopná zajišťovat bezpečnost na evropském kontinentu. Na úvod konference o evropské bezpečnosti v Praze to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zdůraznil, že cílem evropské obranné spolupráce není nahradit Severoatlantickou alianci. Ta podle něj naopak může z posílení evropských obranných kapacit těžit. EU musí být podle Sobotky schopna efektivně posílat síly do zahraničí k zajištění svých zájmů. Je proto třeba zlepšit rozhodovací procesy na úrovni členských států i na celoevropské úrovni. Unie podle Sobotky může také lépe koordinovat vyzbrojování jednotlivých národních armád a společný evropský obranný výzkum. Premiér upozornil, že nemluví o vybudování federální evropské armády, která by nahradila ozbrojené síly jednotlivých států. Členské země EU podle něj budou nadále mít rozhodující slovo v otázce vlastní obrany.