05-05-2007

V otázce plánované reformy veřejných rozpočtů nenašla ve středu vláda s odboráři společnou řeč. Českomoravská konfederace odborových svazů návrh daňových a sociálních změn odmítá. Podle ní by úspory nejvíce pocítila střední vrstva obyvatel, která by si finančně pohoršila. S tím ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas nesouhlasí. Podle něj reforma naopak zlepší postavení rodin s dětmi. Odboráři ale podle něj nejsou ochotní o reformních krocích vůbec jednat:

"Tam žádný konkrétní věcný podnět nezazněl. Věcné věci jsme byli vždy připraveni řešit, ale jestliže Českomoravská konfederace odborových svazů na všechno říká, že ne, že dokonce reforma veřejných financí není vůbec potřeba, no tak to se potom samozřejmě ten průsečík hledá těžko. Nicméně, a já to tady znovu opakuji, my máme zájem na sociálním dialogu, chceme ho vést."

S podobou vládního návrhu reformy veřejných financí není spokojen ani poslanec za ODS Vlastimil Tlustý, který navíc tvrdí, že v tomto názoru není osamocen. Podle něj kompromis dosažený uvnitř tří vládních stran zdaleka neodpovídá tomu, že ODS patří 81 ze sta koaličních poslaneckých křesel. Na své spolustraníky v ODS Vlastimil Tlustý přes obrazovku České televize apeloval i připomínáním volebních slibů:

"Principem reformy ODS bylo, že střední vrstvy budou motivovány k tomu, aby pracovaly a podnikaly a aby se svou životní úrovní odpoutaly od příjemců sociálních dávek. Od toho taky nepovažuji za možné ustoupit."

Premiér Mirek Topolánek si dle svých slov umí představit reformu daleko razantnější a bližší programu ODS. Připomíná ale, že je hlavou koaliční vlády, která má v Poslanecké sněmovně pouze polovinu křesel.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Před třemi lety vstoupilo Česko do Evropské unie. Žádné zvláštní připomenutí tohoto výročí, natož pak oslavy se nekonaly. Politici se v podstatě shodují v názoru, že uplynulé tři roky byly pro Česko přínosné. Myslí si to i místopředseda Poslanecké sněmovny, sociální demokrat Lubomír Zaorálek:

"Myslím, že to bylo mimořádně úspěšné období pro Českou republiku, hospodářsky i politicky, z hlediska významu České republiky. Stali jsme se součástí institucí Evropské unie a náš vliv násobně vzrostl. Nejen hospodářský, ale skoro bych řekl civilizační vývoj České republiky se výrazně urychlil. Mám pocit, že ti, kteří prorokovali, že vstup povede k nějakým neblahým důsledkům, vlastně splakali nad svými prognózami, protože vstup do Evropské unie je jednoznačně velké pozitivum."

Také europoslanec za ODS Jan Zahradil soudí, že uplynulé tři roky přinesly Česku určité zvýšení mezinárodní prestiže, zvýšení přitažlivosti pro investory i jako ekonomického partnera obecně. Na druhé straně ale podle něj stále nejsme zcela plnoprávnými členy Evropské unie. Například do tzv. schengenského prostoru vstoupíme až za několik měsíců, čelíme restrikcím některých starých členských států unie, pokud jde o volný pohyb pracovních sil nebo o volný pohyb služeb.

Lidé v Česku se podle analytiků postupně učí využívat výhody, které jim unie nabízí. I volný pohyb osob se stále zvyšuje. Hledat práci v zahraničí odjíždějí hlavně mladí lidé. Pracují i v zemích, které ještě zcela neotevřely svůj trh, jak potvrzuje ekonom České spořitelny Petr Zahradník:

"Je mýtus, že je zakázáno pracovat v Německu nebo v Rakousku. Není to samozřejmě pravda. Jenom práce v těchto zemích vyžaduje určité dodatečné administrativní bariéry, narozdíl od práce například v Irsku, v Británii, ve Švédsku nebo v dalších zemích Evropské unie, zcela nejnověji v Nizozemsku."

 

Hlasování o vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů v Poslanecké sněmovně, foto: ČTKHlasování o vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů v Poslanecké sněmovně, foto: ČTK V Česku pravděpodobně vznikne ústav, který se bude věnovat zkoumání éry komunismu a nacistické okupace Československa. Ústav by měl shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty, které vypovídají o době nesvobody. Ústavu by měl být podřízen zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který bude spravovat například svazky Státní bezpečnosti. Se vznikem ústavu počítá zákon, který ve středu přes nesouhlas levicových poslanců schválila Poslanecká sněmovna. Zástupci ČSSD se na protest hlasování nezúčastnili, komunisté hlasovali proti.

Ministr vnitra Ivan Langer je s výsledkem i proto spokojený jen částečně:

"Na jedné straně jsem rád, že konečně tato instituce, která podle mého hlubokého přesvědčení může přispět a také přispěje k lepšímu poznání totalitní minulosti Československa a České republiky, vznikla, na straně druhé jsem zklamán z přístupu zejména kolegů ze sociální demokracie, protože to, co zde předvedli, rozhodně není důkaz jejich slov, že myslí i oni vypořádání se s totalitní částí naší minulosti vážně."

Ústav by se měl zabývat obdobím od září 1938 do května 1945 a érou od února 1948 do prosince 1989. Schválený zákon ještě musí posoudit Senát, který ji navrhl, a prezident republiky.

05-05-2007