Související články

Stovky lidí si v neděli na místě někdejší osady Ležáky na Chrudimsku připomněly 64. výročí vypálení této osady nacisty. V údolí, kde na místech původních devíti domů stojí žulové náhrobky s vytesanými kříži, účastníci uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Řečníci se v projevech shodli na tom, že i po několika desítkách let od události je nutné neustále připomínat hrdinství obyvatel Ležáků.

"Nesmíme na oběti zapomenout. Mohlo by se nám stát, že bychom si tu historii mohli prožít znovu, a úkolem nás politiků je, abychom tomu zabránili," řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle premiéra Jiřího Paroubka je i v současném světě podobných událostí hodně: "To také ukazuje, proč čeští vojáci a policisté musejí být na různých stanovištích ve světě, protože nám to nemůže být lhostejné."

Ceremoniálu, při němž hosté postupně pokládají květiny a věnce ke každému pomníčku ve vypálené osadě, se zúčastnily také sestry Šťulíkovy, které jediné masakr přežily. "Na tu dobu se bohužel nepamatuji. Mně nebyly tři roky, když mě odvezli, takže všechno znám z vyprávění a z fotografií," řekla Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková. Její dcera připravuje již druhou publikaci s unikátní obrazovou dokumentací vypálené osady. "Je potřeba to připomínat. Nejhorší je, že člověk vidí, co se děje ve světě. Jsou to hrůzy, které se opakují zase jinde," řekla Doležalová.

Nacisté Ležáky vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ležáky byly vypáleny dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že z lomu Hluboká poblíž osady udržovali parašutisté vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Dospělí obyvatelé byli odvlečeni do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popraveni. Děti byly poslány do vyhlazovacího tábora v polském Chelmnu. Dnes je místo osady národní kulturní památkou.

Občanští demokraté, lidovci a zelení se shodli na programových rysech společné koalice. S takovým poselstvím šel ve středu předseda ODS Mirek Topolánek za prezidentem Václavem Klausem, který chce být informován o průběhu jednání vedoucích k vytvoření nové vlády.

"Lidická tragédie je výjimečná tím, že poprvé v moderní historii nerozhodli o masové vraždě nevinných civilistů vojáci přímo na místě, kdy by se jejich počínání vysvětlovalo například psychickým stresem, momentální mstou či strachem o život. Poprvé byla tato hromadná vražda chladnokrevně naplánována vládnoucí okupační mocí." Tato slova zazněla v sobotu v Lidicích z úst předsedy Senátu Přemysla Sobotky na pietní vzpomínce k 64. výročí vyhlazení této středočeské obce.

Stovky lidí včetně desítek politiků i zahraničních hostů se zúčastnily pietní vzpomínky k 64. výročí vyhlazení Lidic. Slavnostního otevření se u této příležitosti dočkala zmodernizovaná a rozšířená expozice muzea Památníku Lidice. Někdejší ministr kultury Pavel Dostál obdržel od obce čestné občanství in memoriam. "Lidická tragédie je výjimečná tím, že poprvé v moderní historii nerozhodli o masové vraždě nevinných civilistů vojáci přímo na místě, kdy by se jejich počínání vysvětlovalo například psychickým stresem, momentální mstou či strachem o život. Poprvé byla tato hromadná vražda chladnokrevně naplánována vládnoucí okupační mocí," řekl v Lidicích předseda Senátu Přemysl Sobotka. Připomněl nejen zrůdnost hromadné vraždy lidických mužů, ale i hořké osudy lidických žen a dětí.

Ostřeji v kontrastu k ostatním řečníkům zazněla slova předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděly Dvořákové. "Zatímco čeští odbojáři a němečtí antifašisté spolupracují a snaží se zachovat odkaz těch, kteří za svobodu a demokracii padli, sudetoněmecký landsmanšaft stále rozdmýchává oheň nenávisti," řekla na slavnostním shromáždění. V této souvislosti vytkla české politické reprezentaci, že k podobným výpadům stále mlčí. Středočeské Lidice srovnali nacisté se zemí 10. června 1942. V Lidicích žilo 192 mužů, 203 žen a 98 dětí. Tragédii přežilo jen 143 žen a 17 dětí. Muži byli popraveni, ženy převezeny do koncentračních táborů, děti poslány na převýchovu.

Někdejší britský ministerský předseda Winston Churchill byl připraven k tvrdé a nekompromisní odplatě za nacistické zločiny. Vyplývá to z dokumentů britské vlády, které byly odtajněny před několika dny. Nacisté měli být potrestáni i za vyvraždění české obce Lidice. Podrobnosti zjišťovala Martina Lustigová.

Po osmi měsících otevřeli tento čtvrtek v Lidicích na Kladensku opravené prostory muzea Památníku Lidice. Zájemci si je ale mohli prohlédnout pouze jeden den, protože již v pátek bude muzeum opět uzavřeno. Pracovníci Vojenského historického ústavu tam začnou instalovat expozice. "Pokusíme se, aby muzeum bylo otevřeno 10. června na výročí lidické tragédie," řekl ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Rekonstrukce původního muzea z roku 1962 stála 42 milionů korun. Nejvyšší částku poskytlo ministerstvo kultury, 3,2 milionu korun přispěl Česko-německý fond budoucnosti a 1,2 milionu přišlo z evropských fondů. V trojnásobně zvětšených prostorách muzea návštěvníci naleznou několik dochovaných předmětů zničené obce a seznámí se s audiovizuálními vstupy a historickými dokumenty. Podle autora expozice Pavla Štingla není potřeba, aby v muzeu bylo vše podrobně popsáno. K výstavě totiž bude vydána kniha a DVD. "Více než na věcné informace se soustředíme na prožitek návštěvníků," řekl Štingl. Středočeské Lidice srovnali nacisté se zemí 10. června 1942. V Lidicích žilo 192 mužů, 203 žen a 98 dětí. Tragédii přežilo jen 143 žen a 17 dětí. Muži byli popraveni, ženy převezeny do koncentračních táborů, děti poslány na převýchovu.

Příběhy a osudy Čechů nuceně nasazených za druhé světové války v německém Sársku připomíná nově otevřená výstava v pražském paláci YMCA. Expozice nazvaná Místo určení: Sársko, je zdarma přístupná veřejnosti až do 16. září. Návštěvníci zde uvidí dobové fotografie doplněné texty, historické dokumenty a především přepsané vzpomínky lidí, kteří zažili nucené nasazení na vlastní kůži. Zahájení výstavy se osobně zúčastnili někteří z nich. Expozice byla původně určena německým občanům v Sársku, kde ji autoři představili letos v dubnu a vidělo ji několik tisíc zájemců. O dva měsíce později se objevila i v Berlíně a nyní poprvé v ČR.

V Sársku byli nuceně nasazeni hlavně mladí muži narozeni v letech 1921 a 1922, kteří byli povoláni do polovojenské organizace. Ta měla na starosti odstraňování škod po náletech spojenců na Německo. Kromě nich tam pracovali také Češi narozeni v roce 1924, kteří přišli na přeškolení do leteckého průmyslu. Navíc se do sárského Ensheimu dostala i skupinka českých dívek. Část z nich ale zahynula při náletu na Ensheim.

Mluvčí sudetských Němců Johann Böhm navštívil v úterý Terezín a předtím i Lidice a uctil památku tamních obětí nacistické okupace. Je tak prvním významným představitelem Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který učinil toto významné gesto. Co ho k tomu vedlo? To se snažil zjistit Josef Kubeczka.

Hlavní diskusní pořad České televize Otázky bude od srpna opět moderovat Václav Moravec. Píšou to Lidové noviny s připomenutím, že Moravec se vrací čtvrt roku po tom, co s uváděním nedělních diskusí v České televizi skončil. Pořad bude po letní přestávce dvouhodinový, zásadně se změní jeho dramaturgie.

Ženy a děti z Lidic na Kladensku, které přežili vypálení této obce nacisty, si v pátek u pomníku zabitých dětí připomněly 63. výročí této tragédie. "Jsem rád, že si od roku 1990 lidickou tragédii připomínají ti, kterým něco říká. Je to mnohem důstojnější než v dobách povinných zájezdů," řekl ČTK starosta Lidic Václav Zelenka. Oficiální pietní vzpomínka za účasti politiků se koná v sobota od 10:00. Už v pátek odpoledne se na pietním místě sešly Sociálně demokratické ženy. Lidický starosta prováděl skupinu místy, kde prožil dětství. V době vypálení obce mu byly čtyři rok a světlé vlasy mu tehdy zachránily život - byl totiž vybrán na převýchovu do německé rodiny. "Němci byli při vyhlazování Lidic tak důkladní, že změnili i tok potoka," sdělil při prohlídce místa, které podle jeho vzpomínek mělo před 63 lety úplně jiný profil. Zarovnání terénu se zbytky více než stovky zničených stavení totiž naprosto změnilo terén. "Nejstarší baráky v Lidicích byli vlastně vypálené třikrát, nejdříve husity, poté během třicetileté války a nakonec Němci," uvedl starosta, který bydlel na kraji obce, takže mezi prvními viděl přijíždějící německé vojáky. Na poněmčení se ocitnul v dělnické rodině v Lohze u Drážďan. Do tehdejšího Československa se vrátil jako poslední ze zavlečených dětí v květnu 1947.