Související články

Německá nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost končí s vyplácením humanitárních dávek českým obětem otrocké či nucené práce za nacismu. Bylo pro ně určeno celkem 423 milionů marek, tedy zhruba 6,3 miliardy korun. Další podrobnosti má Josef Kubeczka.

S dnešními Historickými obzory zůstaneme v době, kdy existoval Protektorát Čechy a Morava. Zajímá vás, jak Češi proti německým okupantům protestovali nebo jak svérázný byl tehdejší český humor? Pak je tu pro vás rubrika Martiny Lustigové.

V tomto roce se chýlí ke konci vyplacení zbytků odškodnění za nucené a otrocké práce v Německu a Rakousku za druhé světové války. Rakousko se rozhodlo pro odškodnění ve formě jednorázové částky a nikoliv ve splátkách, jak tomu bylo v případě Česko-německého fondu budoucnosti.

14. února uplynulo 60 let od bombardování Prahy americkými letadly. Jak tato nepříliš známá událost proběhla? A proč vůbec k bombardování došlo? To v Historických obzorech poodhalí Martina Lustigová.

Česko-německý fond budoucnosti dá dva miliony korun na opravu synagogy v Praze a třemi miliony korun přispěje na vybudování stálé expozice v Lidicích. Celkově správní rada rozhodla o podpoře více než stovky projektů za 16 milionů korun, informovali ČTK pracovníci fondu. Kromě prostředků na opravu památek fond podpoří také kulturní projekty. Již 28. října bude v Obecním domě v Praze při příležitosti státního svátku hostovat Drážďanská filharmonie. Fond podpořil také prezentaci české kultury v Německu - na filmovém festivalu v Chotěbuzi a na Českých dnech v Drážďanech. Dvacítka českých vysokoškoláků díky podpoře fondu stráví dva semestry na univerzitě v Bayreuthu a na 30 gymnazistů z jižních Čech bude studovat rok na bavorských gymnáziích.

Stovky lidí si v neděli připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 62. výročí jejího vypálení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnili například hosté z Velké Británie, Nizozemska, Francie a Ruska. "Těch 62 let je zhruba doba, kdy končí takzvaná generační paměť, paměť přímých účastníků a těch, kteří o událostech slyšeli od svých nejbližších. Začíná se vytvářet jakási kolektivní paměť a my bychom měli v těchto letech podat těm, kteří přijdou po nás, co nejvýstižnější charakteristiku toho, co se tu stalo a co to znamenalo," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart, který každoročním účastníkem pietní vzpomínky. Letošní rok je podle něj významný i proto, že se po letech otevřely archivy Velké Británie a potvrdily význam atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha pro spojenecké armády. "Potvrdilo se, že Francie a Velká Británie skutečně odvolaly svůj podpis na hanebné mnichovské smlouvě ani ne tak pod dojem atentátu, ale reakce české veřejnosti na něj," řekl Pithart.

Ceremoniálu, kdy hosté pokládají postupně květiny ke každému pomníčku ve vypálené osadě, se zúčastnily také sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. Dnes žijí obě nedaleko a na místo se ony i jejich rodiny vracejí mnohokrát do roka. "I přes 62 let, co byly vypáleny Ležáky, vzpomínky stále bolí. Nejvíce obdivuji svého tatínka Josefa Šťulíka, který se sám přihlásil gestapu ve Vrbatově Kostelci, a tím zachránil před zničením sousední vesnici," řekla Marie, provdaná Jeřábková. Její sestra Jarmila Doležalová, jíž byly v době zničení obce necelé tři roky, si z tragické události nic nepamatuje. Osadu, v níž žila, zná pouze z fotografií. "Teď jich máme doma spousty. Nejstarší dcera se o Ležáky hodně zajímá. Vyhledává materiály a ráda by vydala knihu," řekla ČTK.

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v odvetě za atentát na Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Dospělí obyvatelé byli odvlečeni do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popraveni. Děti byly poslány do vyhlazovacího koncentračního tábora v polském Chelmnu. Údolí s roztroušenými žulovými pomníky je národní kulturní památkou.

Lidice na Kladensku si v sobotu připomněly 62. výročí vyhlazení obce německými fašisty. Na pietní vzpomínce u hrobu zastřelených lidických mužů promluvili prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla. Podle prezidenta má Evropa nyní novou příležitost překonat šrámy minulosti. Václav Klaus zároveň odmítl snahy některých skupin a politiků dodatečně měnit dějinné souvislosti. Také premiér Vladimír Špidla kritizoval "neúnavné revizory dějin", kteří se pokoušejí různým způsobem bagatelizovat lidický zločin a zaměňovat oběti a viníky. Špidla zdůraznil, že lidická tragédie se paradoxně obrátila proti jejím strůjcům. Stala se totiž podle něho jedním z rozhodujících momentů českých dějin, protože vítězní spojenci začali po této tragédii počítat s obnovením Československa v jeho předválečných hranicích. Oba státníci spolu s ministrem kultury Pavlem Dostálem poklepali na základní kámen dostavby muzea lidické tragédie. Podle Dostála by v příštím roce mělo již muzeum sídlit v novějších a větších prostorách, kde bude i nově vytvořená expozice lidických dějin.

Lidice na Kladensku si v sobotu připomněly 62. výročí vyhlazení obce německými fašisty. Na pietní vzpomínce u hrobu zastřelených lidických mužů promluvili prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla. Podle prezidenta má Evropa nyní novou příležitost překonat šrámy minulosti. Václav Klaus zároveň odmítl snahy některých skupin a politiků dodatečně měnit dějinné souvislosti. Také premiér Vladimír Špidla kritizoval "neúnavné revizory dějin", kteří se pokoušejí různým způsobem bagatelizovat lidický zločin a zaměňovat oběti a viníky. Špidla zdůraznil, že lidická tragédie se paradoxně obrátila proti jejím strůjcům. Stala se totiž podle něho jedním z rozhodujících momentů českých dějin, protože vítězní spojenci začali po této tragédii počítat s obnovením Československa v jeho předválečných hranicích. Oba státníci spolu s ministrem kultury Pavlem Dostálem poklepali na základní kámen dostavby muzea lidické tragédie. Podle Dostála by v příštím roce mělo již muzeum sídlit v novějších a větších prostorách, kde bude i nově vytvořená expozice lidických dějin.

O tragédii, která postihla středočeské Lidice, byly napsány stovky a tisíce stránek. Většinou ale šlo o poněkud odlidštěný popis událostí z června 1942. Autoři výstavy a knihy o atentátu na Reinharda Heydricha, o nichž jsme v Historických obzorech mluvili, přišli s novou výpravnou publikací, která přináší nejen nový pohled na lidické události, ale také řadu unikátních dobových - a dosud nepublikovaných - fotografií a svědectví.

Prezident Českých aerolinií a bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík si za dobu svého působení v aerolinkách stačil znepřátelit část politiků, bez jejichž pomoci by bez výběrového řízení nikdy neusedl do čela firmy. Podle Hospodářských novin vystrašila politiky razance, s jakou se pustil do personálních změn, a jeho snaha obsadit klíčové posty svými známými. Politiky i odborníky zaskočila také jedna z interních koncepcí, která počítá s přeměnou firmy v nízkonákladového přepravce.