Související články

Nevzhledný a nedostavěný objekt z 80. let, který byl loni zbourán, pravděpodobně nahradí monumentální železná plastika věhlasného italského výtvarníka Toniho Benettona. "Na dílo o rozměru 60 krát 45 metrů jsme už vypsali architektonickou soutěž. Práva na jeho realizaci nám věnovala manželka umělce Ada Benettonová," řekla ředitelka památníku Marie Tělupilová. Benetton Lidicím věnoval zmenšeninu památníku již v roce 1981. Jako aktivní účastník protifašistického odboje si podle Tělupilové od počátku přál, aby byl jeho památník umístěn právě v malé středočeské obci. "Na počátku 80. let však byla realizace tak odvážného a velkorysého projektu v našich podmínkách nemožná. Doufejme, že dnešní doba bude příznivější," dodal rektor Akademie výtvarných umění v Praze Jiří Kotalík. Podle něj je rozměrná plastika Lidicím "ušita na tělo". Vznikla na základě dlouhodobých kontaktů italského umělce s českým prostředím a kulturou, které se rozvinuly od jeho první návštěvy Prahy v roce 1968. Idea monumentu poté vznikala na základě návštěvy Lidic. "Definitivní podoba sochařského bozzeta byla poprvé vystavena v Italském kulturním středisku v Praze v roce 1981," řekl Kotalík. Nyní je dílo v Lidické galerii. Kladenskou obec Lidice vypálili nacisté v červnu 1942 pod záminkou spolupráce obyvatel s výsadkáři. Při vyhlazovací akci srovnali se zemí všech 102 domů, 173 mužů na místě popravili a ženy s výjimkou 11 odvezli do koncentračních táborů. Na 82 dětí skončilo život v plynových komorách, ostatní byly dány na převýchovu do Německa.

Svaz nuceně nasazených ukončí 30. června roku 2004 po 14 letech svou existenci. Drtivá většina delegátů pražského sjezdu organizace s tím nakonec v hlasování souhlasila, bez hořkosti se to ale neobešlo. Předseda svazu Karel Růžička zdůraznil, že ani pro něj to není jednoduché. "Nemáme dost sil, abychom řídili tak velkou organizaci," prohlásil na adresu svazu, který sdružuje zhruba 40.000 lidí. Členům je podle něj kolem 80 let a postupně umírají. Velká většina dosud žijících českých obětí nacismu se v těchto měsících dočkává kompletního odškodnění z prostředků spolkové nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost. V některých aktivitách Svazu bude pokračovat nadační fond České rady pro oběti nacismu, měl by například čerpat z archivu svazu při pořádání různých výstav.

Žádosti o odškodnění za nucené nasazení a otrocké práce v Rakousku za druhé světové války bude možné podávat ještě dva měsíce. Lhůta pro jejich podání skončí 27. listopadu. Rakouský fond Smíření, mír a spolupráce doposud rozdělil mezi 10.326 žadatelů bezmála miliardu korun. Za otrocké práce činí odškodnění 230.000 korun, oběti nuceného nasazení v průmyslu dostávají 77.000 korun a lidé nasazení například v zemědělství 44.000 korun. Velká většina žádostí přišla od lidí nasazených v průmyslu, energetice, u živnostníků, na stavbách či u říšských pošt a drah. Lidé dostávají peníze v jediné splátce na rozdíl od Německa, kde jsou splátky dvě. Německo registrace žádostí ukončilo loni. Vídeň vyplácí peníze na základě česko-rakouské dohody z roku 2000 přes Českou spořitelnu. Žádosti je možné posílat do Kanceláře pro oběti nacismu, Legerova 22, Praha 2.

Nejprve se budeme věnovat životnímu jubileu Viktora Fischla, jednoho z největších česky píšících spisovatelů, který žije a tvoří v Izraeli. Je tomu právě 90 let, co se narodil v českožidovské rodině ve východočeském Hradci Králové.

24. června roku 1942 byla vypálena a srovnána se zemí východočeská obec Ležáky. Podobně jako v Lididích se tu nacisté pomstili za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Tuto neděli proběhl na místě, kde před 60 lety Ležáky stály, pietní akt. Zúčastnil se ho neobvykle vysoký počet lidí. Bližší informace přináší Milena Štráfeldová.

V sobotu 15. června proběhl v Lidicích pietní akt, jehož účastníci si připomněli 60. výročí vypálení této středočeské obce. Více informací o setkání přináší Milena Štráfeldová:

V těchto dnech uplynulo šedesát let od chvíle, kdy byl z Kolína vypraven transport zdejších Židů do koncentračních táborů. Zahynulo při něm tisíc lidí. Podobně jako u vyhlazení obcí Lidice a Ležáky šlo o nacistickou pomstu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Oběti transportu si tuto neděli v kolínské synagóze připomněli Židé z mnoha zemí světa a několik pamětníků, kteří vyvražďování zdejších Židů přežili. Byla mezi nimi i Hana Greenfieldová, které tehdy bylo pouhých dvanáct let. Z pětatřiceti členů své rodiny přežila koncentrační

Šedesát let uplynulo 10. června od vyhlazení středočeské obce Lidice. Nacistické okupační síly tak učinily pod záminkou spolupráce obyvatel s výsadkáři, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tragédii Lidic připomene Josef Kubeczka.

Před 60 lety, 27. května 1942, provedli českoslovenští výsadkáři atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Význam atentátu na jednoho z nejmocnějších představitelů hitlerovského Německa byl sice po válce někdy zpochybňován (kritika se týkala hlavně dopadu následných nacistických represí), akce sama ale patří k největším činům v historii odboje v Československu i okupované Evropě. Více v následující rubrice, kterou připravila Eva Petržílková:

U příležitosti 60. výročí atentátu na říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha byla v pondělí zahájena v Historickém ústavu Armády České republiky unikátní výstava.