Související články

V pražské Libni začala jedna z řady vzpomínkových akcí věnovaných 70. výročí atentátu českých parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z 27. května 1942. V libeňských Thomayerových sadech se budou moci zájemci po celý víkend seznámit s tím, jaký byl výcvik odbojářů, jak fungovaly dobové zbraně nebo jak vypadala prvorepubliková a protektorátní móda. Atentát připomenou i další akce v metropoli. Dvoudenní vzpomínkový cyklus věnovaný Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi, hrdinům operace Anthropoid, nese název Muži odplaty. Praha 8 ve spolupráci s vojensko-historickými institucemi v jeho rámci nabídne pestrý program pro pamětníky i později narozené. Návštěvníci se dozví, jak fungoval britský výcvikový tábor, kterým Gabčík i Kubiš prošli. Součástí programu je i ukázka obsluhy dobových zbraní. Hlavní bod programu si organizátoři nechali až na den 70. výročí atentátu, tedy na neděli. V sadech se odehraje komentovaná rekonstrukce útoku obou parašutistů.

Nedělní výročí atentátu si Pražané připomenou i na dalších místech metropole. Milovníci historických vozidel by neměli zmeškat konvoj vojenských historických klubů, který bude kopírovat trasu Heydrichovy poslední cesty. Účastníci položí květiny k pomníku parašutistů a českého odboje u místa atentátu v Kobylisích a u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde při přestřelce s okupanty Gabčík, Kubiš a další členové odboje přišli o život. Čelní představitelé státu, včetně šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga a ministra obrany Alexandra Vondry, v neděli zahájí dlouho očekávanou výstavu s názvem Atentát na Heydricha - 70 příběhů Paměti národa. Výstava nepopisuje jen samotnou operaci Anthropoid, ale také události, které následovaly: vyvraždění Lidic a Ležáků a popravy na Kobyliské střelnici. Expozice je umístěna do dřevěné stavby na Karlově náměstí připomínající koncentrační tábor. Své první návštěvníky přivítá v neděli také výstava Protektor smrti, kterou bude dílem hostit spodní část Václavského náměstí a dílem Valdštejnská zahrada.

Každodenní hovory lidických občanů, kteří na začátku června 1942 v nejmenším netušili, co jejich obec i je samotné čeká, ale i zpěv ptáků, kejhání hus a další zvuky venkova - to vše by si už za pár týdnů měli ze sluchátek speciálně upravených mobilů poslechnout návštěvníci pietního území v Lidicích. Unikátní audiodrama Rozeznění Lidice 2012, které přibližuje všední život obce za 2. světové války, vzniká k 70. výročí jejího vypálení. Je dílem sdružení Sonosféra, jeho spoluautorem je i náš redakční kolega Vilém Faltýnek. V posledních týdnech ale vyvolalo

Lidové noviny se v jedné ze svých poznámek zabývají verdiktem Ústavního soudu, který zamítl stížnost ČSSD namířenou proti tzv.karenční lhůtě, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci nemocenskou teprve od čtvrtého dne nemoci.

Obyvatelé Lidic požadují zastavení projektu Rozeznění - Lidice 2012, který má zachytit atmosféru života v obci těsně před jejím vyhlazením 10. června 1942. Unikátní audiodrama, jež má být k dispozici návštěvníkům areálu lidického památníku od 9. června, podle nich události zkresluje. Informovala o tom starostka Lidic Veronika Kellerová. Projekt Rozeznění - Lidice 2012 vzniká v souvislosti se 70. výročím lidické tragédie. Návštěvníci areálu lidického památníku by si měli interaktivní zvukovou expozici vyslechnout prostřednictvím upraveného mobilního telefonu při procházce pietním územím. Podle občanů z Lidic ale audiodrama zkresluje historii a zlehčuje období heydrichiády a stanného práva, které předcházelo vypálení vesnice. Literární text pro projekt Rozeznění - Lidice 2012 napsala česká spisovatelka a překladatelka žijící v Německu Tereza Semotamová. Hlavním tématem je obyčejný život člověka v dramatické době. Představuje to, co Lidicemi mohlo znít v posledních dnech před jejich zánikem. Fiktivní dialogy evokují atmosféru těsně po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy však obyvatelé Lidic ještě nevědí, že zemřel. V dramatu tak nezaznívají tragické scény.

I ve svém čtvrtečním vydání všechny hlavní deníky referují o soudu s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou, v němž jsou oba zákonodárci obžalováni z údajné korupce a braní úplatku. Podle Mladé fronty Dnes proběhlo středeční jednání v emotivní atmosféře.

Atmosféru běžného života v Lidicích těsně před jejich vyhlazením nabídne unikátní audiodrama, které bude k dispozici pro návštěvníky areálu lidického památníku. Interaktivní zvukovou expozici si vyslechnou prostřednictvím upraveného mobilního telefonu při procházce pietním územím. Literární text pro projekt Rozeznění - Lidice 2012 napsala česká spisovatelka a překladatelka žijící v Německu Tereza Semotamová. Projekt bude mít premiéru 9. června v rámci vzpomínkových akcí k 70. výročí lidické tragédie. Ve čtvrtek byl představen pražským novinářům. Hlavním tématem dramatu je obyčejný život člověka v dramatické době. Představuje to, co Lidicemi mohlo znít v posledních dnech před jejich zánikem. Fiktivní dialogy evokují atmosféru těsně po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy však obyvatelé Lidic ještě nevědí, že zemřel. V dramatu tak nezaznívají tragické scény. Kladenská obec byla vypálena 10. června 1942 a srovnána se zemí, muži byli zastřeleni a ženy a děti odvezeny do koncentračního tábora, část dětí šla na převýchovu do německých rodin.

Atmosféru běžného života v Lidicích těsně před jejich vyhlazením nabídne unikátní audiodrama, které bude k dispozici pro návštěvníky areálu lidického památníku. Interaktivní zvukovou expozici si vyslechnou prostřednictvím upraveného mobilního telefonu při procházce pietním územím. Literární text pro projekt Rozeznění - Lidice 2012 napsala česká spisovatelka a překladatelka žijící v Německu Tereza Semotamová. Projekt bude mít premiéru 9. června v rámci vzpomínkových akcí k 70. výročí lidické tragédie. Ve čtvrtek byl představen pražským novinářům. Hlavním tématem dramatu je obyčejný život člověka v dramatické době. Představuje to, co Lidicemi mohlo znít v posledních dnech před jejich zánikem. Fiktivní dialogy evokují atmosféru těsně po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy však obyvatelé Lidic ještě nevědí, že zemřel. V dramatu tak nezaznívají tragické scény. Kladenská obec byla vypálena 10. června 1942 a srovnána se zemí, muži byli zastřeleni a ženy a děti odvezeny do koncentračního tábora, část dětí šla na převýchovu do německých rodin.

Historický film Lidice Petra Nikolaeva a dokument s hranými pasážemi Nickyho rodina Mateje Mináče budou uvedeny v příštích dnech v Tel Avivu u příležitosti Mezinárodního dne vzpomínky na oběti holokaustu. Mináčův snímek se pak 29. ledna objeví i v Haifě, kam ho režisér rovněž osobně doprovodí. Matej Mináč věnoval i tento svůj nový projekt Nicholasi Wintonovi a jeho pozitivnímu poselství, které se šíří světem. Přinesl v něm dosud nezveřejněná fakta, svědectví a osudy nově objevených "Wintonových dětí". Loni v létě byl oceněn na mezinárodním festivalu v Jeruzalémě. Mluvčí Lidic Johana Turnerová připomněla, že do Izraele se tento hraný historický snímek vrací díky obrovské divácké odezvě v rámci turné a besed s tvůrci filmu v srpnu a září minulého roku. Film Lidice měl distribuční premiéru loni koncem května. V tuzemských kinech ho zhlédlo přes půl milionu lidí, další diváky zaujal v zahraničí.

Dnešní Historické obzory nás zavedou do protektorátu Čechy a Morava. Především v posledních měsících II. světové války neunikla ani některá česká a moravská města bombardování. Známé jsou především dva nálety na Prahu, o kterých bude dnes řeč s Janem Borisem Uhlířem z Vojenského historického ústavu, který je autorem textů k nové knize Bomby na Prahu, představující unikátní soubor fotografií.

Návštěvníci lidického památníku poznají příběhy místních lidí a jejich běžný den prostřednictvím aplikace v chytrých mobilních telefonech. Ty podle souřadnic GPS rozpoznají polohu návštěvníka a postupně mu na jednotlivých místech přehrají vzpomínky a postřehy ze života zdejších lidí i zvuky vesnice, což dohromady vytvoří hudebně dramatické dílo. Projekt novinářům představili zástupci občanského sdružení Sonosféra, památníku a vývojáři aplikace. Poprvé ho chtějí veřejnosti představit v příštím roce při 70. výročí vyhlazení obce. Podle vedoucího projektu Viléma Faltýnka zatím žádný podobný projekt v Evropě neexistuje. Aplikace v mobilních telefonech bude obsahovat zhruba hodinu a půl trvající nahrávku, která má představit život v Lidicích v období před vypálením obce.