Související články

České deníky obsáhle informují o tragické nehodě českého autobusu, při které v sobotu v noci cestou do Chorvatska zahynulo osm turistů a třiačtyřicet lidí bylo zraněno. Panika, krev a strach, popisují situaci v autobuse Lidové noviny. Tři cestující, mezi nimi i dvě třináctileté dívky, utrpěli velmi vážná zranění a jsou dosud v chorvatských nemocnicích. Většina turistů, kteří měli štěstí a utrpěli jen lehčí zranění, se už v neděli večer vrátila armádním speciálem do České republiky.

Ležáky - malá osada na Chrudimsku, kterou dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic nacisté 24. června 1942 vypálili v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapo totiž odhalilo, že z lomu Hluboká poblíž osady udržovali parašutisté vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. 34 dospělých obyvatel Ležáků nacisté odvlekli do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popravili. Dalších sedm osob z Ležáků nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Jedenáct ležáckých dětí našlo smrt 25. července v

Celkem 730 kilometrů urazí běžci a cyklisté při štafetě k 70. výročí vyhlazení obcí Lidice a Ležáky nacisty. Startovat se bude 22. června v 7:00 v Ravensbrücku v Německu, cíle v Ležákách účastníci dosáhnou dopoledne 24. června. Včetně doprovodu se do štafety zapojí téměř padesát českých sportovců, řekl organizátor akce Jan Rýdlo. Místy se budou přidávat i cyklisté a běžci v Německu. Účastníci se budou na trase až do Kralup nad Vltavou střídat, do měst, která se k akci připojila, budou vbíhat běžci a na štafetový kolík nechají navázat stuhu. Z Kralup již bude štafeta pokračovat bez cyklistů, úsek do Ležáků poběží česká rekordmanka Jarmila Kratochvílová, v památníku Ležáky naváže poslední stuhu při pietním aktu prezident Václav Klaus. Trasa v první části štafety přibližně kopíruje cestu lidických žen, které na konci války musely podstoupit pochod smrti do městečka Wesenburk a později pěšky dorazily zpátky do Čech. Jednou ze zastávek bude také koncentrační tábor Sachsenhausen.

Základní škola Burešova v pražských Kobylisích zažila neobvyklý vyučovací den. Vojáci Armády České republiky připravili pro žáky několik aktivit včetně odborné přednášky o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Na závěr žáci shlédli nový dokument o lidických dětech s názvem "105", který přináší neotřelá fakta a souvislosti.

Pietní akt v neděli v Lidicích na Kladensku připomněl zničení této obce nacisty za druhé světové války. Stalo se tak přesně před 70 lety. Své vyjádření ke světově známému masakru obyvatel Lidic zaslal i německý prezident Joachim Gauck. Ten uvedl, že Německo si je vědomo historické odpovědnosti za události v Lidicích a Ležákách. Ležáky přitom stihl podobný osud jako Lidice, jen o několik dní později - 24. června roku 1942.

Vypálení Lidic a vyvraždění jejich obyvatel znamenalo podle premiéra Petra Nečase (ODS) zlom v boji proti nacismu. Otevřelo tehdy totiž mezinárodnímu společenství oči, a to dlouho před tím, než se dozvědělo o nacistických vyhlazovacích táborech. Předseda vlády to řekl v Lidicích na vzpomínkovém aktu k 70. výročí zničení této obce nacisty. Podle Nečase vypálení obce a vyvraždění jejích obyvatel "znamenalo zlom v zápase o Evropu", zpráva o události "donutila mnohé vyhlásit nacismu boj na život a na smrt". Pod dojmem lidické tragédie vlády Francie a Británie začaly považovat mnichovskou dohodu na neplatnou, řekl ministerský předseda. Podle něj památka mučedníků vrací smysl českému vlastenectví.

Česko-německé vztahy 70 let po vyhlazení Lidic nacisty jsou velmi dobré, což dokládá i účast německých delegací na pietní vzpomínce v lidickém památníku. Novinářům to řekl po pietním aktu premiér Petr Nečas (ODS). Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) lidé balancují mezi dvěma polohami. Na jedné straně si uvědomují, že je potřeba rozumně spolupracovat, na straně druhé je ale pro pamětníky válečných hrůz těžké přijmout, že se vztahy napravují a zlepšují. "Protože nikdo nemůže vygumovat z jejich myslí, že jim byly vyvražděny rodiny," uvedla. Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) se často zapomíná na roli některých Čechů za okupace. "Bohužel i česká strana se musí začít vyrovnávat s tím, co my jsme dělali za druhé světové války. I Češi páchali Čechům dost zla," řekl Sobotka ČTK.

Lidice nacisté vypálili právě 10. června 1942, a to po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na místě zastřelili 173 lidických mužů. Masakr nepřežilo 340 obyvatel obce, z toho 88 dětí. "Lidické děti, jejich rodiče a prarodiče byli těmi, kdo v důsledku pomohli nacisty porazit," řekla ve svém vystoupení v Lidicích předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Podle ní odpovědí na otázku, zda "tato daň" v podobě životů lidických obyvatel byla přípustná, je představa, co by se dělo, kdyby se atentát nestal. Teror by sílil a obětí přibývalo, uvedla šéfka dolní parlamentní komory. Petr Nečas i Miroslava Němcová ocenili gesto německého prezidenta Joachima Gaucka, který v dopise prezidentu Václavu Klausovi vyjádřil lítost nad lidickým masakrem a uznal odpovědnost Německa za tento čin.

Hudební neděle Radia Praha tentokrát připomene, že je to právě 70 let, co byly v noci z 9. na 10. června roku 1942 nacisty přepadeny a vypáleny Lidice. Šlo o pomstu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V roce 1972 vytvořil skladatel Václav Kučera skladbu Lidice, za kterou ve stejném roce získal i prestižní rozhlasovou cenu Prix d´Italia. Skladbu, k níž průvodní text s verši Františka Halase a Jana Nerudy vytvořil sám skladatel, nahrál Plzeňský rozhlasový orchestr. Dále v ní účinkoval Pěvecký sbor Československého

Tématem Historických obzorů byl minulý týden atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a jak se spolu s režimy měnily oficiální i neoficiální názory. Dnes navážeme rozhovorem s historikem Památníku Lidice Vojtěchem Kinclem. Tomáš Pancíř s ním probral historické souvislosti atentátu na Reinharda Heydricha, devastaci domácího odboje po atentátu a příčiny vypálení Lidic.

Německo si je vědomo historické odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách, sdílí bolest nad obětmi. V dopise k 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků to prezidentu Václavu Klausovi napsal jeho německý protějšek Joachim Gauck. Vyjádřil také obdiv nad odvahou českých výsadkářů, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. "Vážený pane prezidente, myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem. Německo je si vědomo své historické odpovědnosti. Proto musí být nejvyšším přikázáním veškerého politického jednání zabránit opakování války a teroru," napsal Gauck v dopise, který přinesl Klausovi německý velvyslanec v ČR. Hrůzy druhé světové války vycházející z Německa podle Gaucka zanechaly hluboké rány. "Máme však i naději, protože Němci a Češi jsou dnes partnery a přáteli ve svobodné a sjednocené Evropě, která se cítí být zavázaná lidským právům a svobodě," napsal. Klaus v odpovědi německému prezidentovi uvedl, že si jeho dopisu velmi váží. "Považuji ho za silný výrok o tragické době okupace a zločinech nacismu. Váš dopis je pozitivním gestem vůči naší zemi," napsal Gauckovi.

Na dopis reagovali i lidé, kteří masakry přežili. Potěšil Jarmilu Doležalovou, která se sestrou jako jediná přežila vyhlazení Ležáků. Je to pomyslné zadostiučinění vůči obětem, uvedla. Naopak neuspokojil jednu z lidických žen Miloslavu Kalibovou. "Až přijdou k životu lidické děti, tak pak můžeme přijímat omluvu," řekla ČTK.

Lidice a Ležáky se staly symboly nacistického teroru za druhé světové války. Lidice nacisté vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na Heydricha. V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Podobný osud stihl i Ležáky. Nacisté zastřelili 33 obyvatel obce, jedenáct dětí skončilo v plynových komorách, dvě poslali nacisté na převýchovu do německých rodin.

Mladá fronta Dnes obsáhle spekuluje o tom, jaký může být úterní projev bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha před jeho kolegy poslanci ve sněmovně. Dříve sebejistý a arogantní politik, proslulý svými agresivními útoky, může zvolit taktiku pokorného a zničeného člověka, který se stal obětí politického spiknutí. Ve vazební věznici v Litoměřicích si prý připadá jako politický vězeň.