Související články

Hostem dnešní kulturní rubriky bude filmový režisér Petr Nikolaev. Jeho jméno je v posledních měsících intenzivně spojováno s novým filmem Lidice, který je prvním českým hraným filmem, který se soustředí na pohnutou historii této obce. Snímek měl vysoký rozpočet 70 milionů korun. Premiéře předcházela roční mediální kampaň a samotné uvedení provázela série regionálních projekcí za účasti štábu. První dva týdny byl film nejnavštěvovanějším snímkem v kinech, nyní šest týdnů po premiéře má na svém kontě 310 000 diváků a zaplacen je více než z

Skutečné osudy muže, který přežil lidickou tragédii, protože zabil svého syna, přibližuje v dokumentu nazvaném Ozvěny lidické noci Stanislav Motl. S určitou tvůrčí licencí stejný příběh vypráví na základě scénáře Zdeňka Mahlera režisér Petr Nikolaev v hraném filmu Lidice. Dokument podle Motlova námětu a scénáře natočil režisér Pavel Dražan. Byl uveden v pražském kině Mat a v Rock Café v rámci 12. ročníku mezinárodního festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran. Diváci se v něm dozvědí, co se s Františkem Seidlem stalo po válce a kdy vlastně zemřel, co o jeho případu vypovídá vyšetřovací spis a kdo vlastně zavinil vyhlazení Lidic. Motl pátral i po tom, proč letci z Lidic Josef Horák a Josef Stříbrný nesměli po válce v obnovených Lidicích žít. První se vrátil do Británie, kde v roce 1949 tragicky zemřel, druhý se stal závislým na alkoholu a zemřel v polovině 70. let v Písku. Známý investigativní publicista natočil snímek ve vlastní produkci a na DVD ho přidal ke své stejnojmenné knize, kterou k výročí lidické tragédie vydalo nakladatelství Eminent. Při psaní vycházel z autentických archivních materiálů, které získal v domácích i v zahraničních archívech. A protože televizní reportáže na toto téma natáčel už v průběhu 90. let, podařilo se mu uchovat výpovědi dnes už nežijících pamětníků.

Stovky lidí si připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 69. výročí jejího vypálení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnili pamětníci událostí a další hosté z Česka i zahraničí. Do Ležáků dnes přišla také jedna ze sester Šťulíkových, které jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. "Za války jsem přišla o dvě rodiny. O vlastní matku a otce, co byli zavražděni. A po válce jsem přišla o německou rodinu, když jsem se musela vrátit domů," řekla novinářům Marie Jeřábková, rozená Šťulíková. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) je setkání u příležitosti ležácké tragédie stále aktuální. Uvedl, že se dnes ozývají hlasy přirovnávající příčiny, průběh a hrůzy války tomu, co po válce udělali někteří Češi. "Je třeba si připomínat, že právě německý fašismus byl tak krutý, že řada lidí po válce to neunesla a udělala chyby," řekl Štěch novinářům.

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že z lomu Hluboká poblíž osady udržovali parašutisté vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Čtyřiatřicet dospělých obyvatel Ležáků nacisté odvlekli do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popravili. Dalších sedm osob z Ležáků nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Jedenáct ležáckých dětí našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.

Stovky lidí si v sobotu při pietním aktu v Lidicích připomněly 69 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Anděla Dvořáková ve svém projevu kritizovala současnou vládu za její vstřícný postoj vůči sudetským Němcům. S projevy vystoupili také předsedové obou komor parlamentu Milan Štěch (ČSSD) a Miroslava Němcová (ODS). "Současná vláda je pro sudetské Němce velkou nadějí," prohlásila v projevu Dvořáková. Nelíbila se jí také nedávná návštěva syna říšského protektora Reinharda Heydricha v Panenských Břežanech. "To je pro nás něco nepředstavitelného. Po nás se žádá, abychom se omluvili každému Němci, při tom by se on měl omluvit nám" uvedla Dvořáková.

Předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová novinářům po oficiální části tvrzení Dvořákové odmítla. Podle ní v současné politické reprezentaci není nikdo, kdo by chtěl někam posouvat hranice dohod, které byly mezi Německem a Českou republikou uzavřeny. "Došlo ke smlouvě o vyrovnání a v žádném případě nemůžeme přepisovat historii," uvedla Němcová. Tato otázka je podle ní vyřešena. Předseda Senátu Štěch ve svém projevu zdůraznil historický osud Lidic. Za viníky tragédie označil nacisty a české kolaboranty. Ohradil se proti některým tvrzením, že neštěstí způsobili parašutisté atentátem na protektora Heydricha nebo československá exilová vláda. "Takovou konstrukci považuji za zvrácenou," řekl Štěch. Němcová při své řeči rovněž varovala před neonacismem, který podle ní může rozšiřovat také nezodpovědná populistická politika.

V Lidicích se den před 69. výročím tragédie uskutečnilo slavnostní promítání stejnojmenného filmu režiséra Petra Nikolaeva. Snímek v improvizovaném letním kině za místní galerií zhlédlo přes 300 pozvaných lidí, mezi nimiž nechyběly některé lidické děti a ženy, jež neštěstí obce přežily. Jaroslavu Skleničkovou překvapilo, jak se film podobal pravdě. "Bála jsem se, že to bude úplně něco jiného," řekla lidická žena, kterou nacisté deportovali do tábora v Ravensbrücku, když jí bylo 16 let. Jaroslava Skleničková byla ráda, že film ukázal skutečný osud dětí. Vyhlazení Lidic jich totiž přežilo pouze 17, zbývajích 88 dětí nacisté zavraždili. Jedinou výtku měla ke scéně týkající se zabíjení mužů z vesnice. Podle ní je totiž nacisté nezastřelili, ale pobili. Na slavnostní projekci nechyběl ani režisér Petr Nikolaev a Zdeněk Mahler, který napsal filmový scénář.

Ve čtvrtek večer proběhla dlouho očekávaná projekce nového českého filmu Lidice přímo v Lidicích. Původně to měla být světová premiéra, ale nakonec měl snímek Petra Nikolaeva podle scénáře Zdeňka Mahlera premiéru o týden dříve v Praze. Tedy týden před výročím tragických událostí, ke kterým došlo 10. června 1942. Jak Lidice film přijaly?

V Lidické galerii dostali medaile nejlepší dětští výtvarníci z České republiky a také ze zahraničí, kteří se zúčastnili 39. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice 2011. Nejvyšší ocenění letošního ročníku má škola Simply Art z Hongkongu, cenu získaly i desítky malých výtvarníků z tuzemska. Ze zahraničí byly kromě školy Simply Art z Hongkongu úspěšné děti z Bulharska, Lotyšska, Ruska, Turecka a Ukrajiny. Mezi nejúspěšnější české děti patří žáci základních uměleckých škol z Kolína, Mostu, Plzně a Strakonic, ze slovenských prací ocenila porota školáky ze ZUŠ Banská Bystrica. Soutěž je určená pro děti od čtyř do 16 let ze všech typů škol a organizací, které pracují s dětmi. V Lidicích začala také výstava oceněných prací. Zahrnuje přes 1400 výtvarných počinů od dětí z 62 zemí světa, sdělila kurátorka výstavy Ivona Kasalická. Letošním tématem je Tady bydlím, to jsem já.

Nezisková kulturní organizace, která si již více než 40 let říká Jazzová sekce, uspořádala výstavu věnovanou kritickému období v životě Čechů - období Protektorátu. Prostřednictvím málo známých dobových dokumentů připomíná dobu nacistického útisku.

Ústavní soudci vrátili lidem peníze, napsaly ve svém sloupku Lidové noviny v souvislosti s tím, že Ústavní soud s okamžitou platností zrušil část úsporného zákona o stavebním spoření.

Do Prahy v pondělí přiletěl nový americký velvyslanec pro Českou republiku Norman Eisen. Posledních pět bodů, které chyběly k tomu, aby byl vládní protikorupční balík kompletní, ministři ve středu schválili. Čtvrteční jednání ministra zdravotnictví Leoše Hegera s nespokojenými lékaři dohodu nepřineslo. Do Osla poputuje návrh na Nobelovu cenu míru pro Nicholase Wintona. Pomník dětských obětí nacistického teroru v Lidicích je opět kompletní.